EuroZprávy.cz

Kreml trvá na tom, že na uniklém telefonickém rozhovoru mezi ruským ministrem Jurijem Ušakovem a americkým vyslancem Stevem Witkoffem „není nic strašného“. Mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že ti, kteří volají po odstoupení Witkoffa, se snaží vykolejit „skromný impuls“ směřující k mírové dohodě.

Evropský parlament ve středu vyzval k zavedení celoevropské minimální věkové hranice 16 let pro přístup nezletilých k sociálním médiím bez souhlasu rodičů. Uvedl to server Politico.

Šéfka estonské diplomacie a vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku, Kaja Kallasová, po videokonferenci s ministry zahraničí Evropské unie varovala před ruskou taktikou v současném mírovém úsilí. „Je důležité, abychom nadále podporovali Ukrajinu a vyvíjeli tlak na Rusko. To je to, na čem pracujeme,“ řekla Kallasová médiím. Uvedla, že všichni účastníci jednání uvítali snahu USA o ukončení války.

Rusko je v současné době obviňováno z toho, že k náboru zahraničních bojovníků pro válku na Ukrajině využívá metody jako klamání, uplácení a nátlak. Důvodem je nedostatek vlastních rekrutů. Zajatci z různých zemí – jako jsou Keňa, Nepál nebo Tádžikistán – shodně vypovídají, že byli Ruskem podvedeni, aby se zapojili do konfliktu, do kterého nechtěli.

Navzdory intenzivnímu diplomatickému úsilí, které v poslední době zahrnuje setkání ve Švýcarsku, rozhovory ve Spojených arabských emirátech a spekulace o cestě ukrajinského prezidenta do Spojených států, je složité odhadnout, zda je dohoda o ukončení války na Ukrajině skutečně na dosah. Hlavní požadavky obou stran totiž zůstávají v zásadě nezměněné.

Zdravotničtí experti varují, že nová „Globální zdravotní strategie Amerika na prvním místě“ (America First Global Health Strategy) administrativy prezidenta Trumpa by mohla dále poškodit systémy veřejného zdraví po celém světě. Ty se již potýkají s problémy v důsledku výrazných škrtů v zahraniční pomoci a zániku Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID). Nový systém sice podle některých může přinést výhody, nicméně panuje shoda, že jde o radikální změnu oproti desítkám let americké polit…

Bývalému brazilskému prezidentovi, Jairovi Bolsonarovi, bylo nařízeno zahájit výkon trestu odnětí svobody v délce 27 let. Sedmdesátiletý krajně pravicový populista, který stál v čele největší latinskoamerické demokracie v letech 2019 až 2022, byl odsouzen v září. Nejvyšší soud ho shledal vinným z vedení zločinného spiknutí, jehož cílem bylo zabránit levicovému rivalovi Luizi Ináciovi Lula da Silvovi převzít moc po prohraných volbách v roce 2022.

Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k přepisu rozhovoru, který mezi jeho zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a poradcem Vladimira Putina zveřejnila agentura Bloomberg. Trump prohlásil, že v jednání svého zástupce nevidí nic neobvyklého, a označil to za „standardní věc“, která je součástí práce vyjednavače.

Navzdory tomu, že zbývá jen „několik bodů nesouhlasu“, prezident Trump ohlásil, že jeho tým dosáhl „obrovského pokroku“ směrem k ukončení války Ruska na Ukrajině. Již dříve, po jednáních v Ženevě o víkendu, vyzněl i jeho nejvyšší diplomat, americký ministr zahraničí Marco Rubio, neúnavně optimisticky. Trval na tom, že „položky, které zbývají, nejsou nepřekonatelné“.

Itálií hýbe případ britsko-australské rodiny, které soud odebral tři děti kvůli životu v izolované a hygienicky nevyhovující usedlosti v lesích Abruzza. Zásah následoval po otravě houbami a šetření sociálních služeb. Rodiče zásadně nesouhlasí a tvrdí, že jsou trestáni za volbu žít mimo systém. Kauza vyvolala politické spory i silnou veřejnou podporu rodiny, o jejímž osudu rozhodnou nadcházející posudky.