Full Moon Zine

Festival propojuje autory a témata v rámci jednotlivých pořadů, čtenáře s autory při autogramiádách a samozřejmě také čtenáře s lidmi z Hosta. Z původně jednodenní akce se letos stává třídenní literární maraton.

Nahrávku navíc obohacují blízkovýchodní inspirační zdroje, patrné především ve vokálech, které místy zaznívají v arabštině a jsou doplněny invenční prací s autotunem. V prostorách Puncta by tenhle materiál měl vyznít obzvlášť přesvědčivě.

Letošní letní polskou festivalovou sezonu sice odstartoval o týden dřív bialystocký Up To Date. Katovice jsou ale českým hranicím podstatně blíž, takže minimálně ta česká část publika vyrazila do Polska až o prvním červnovém víkendu na jednadvacátou edici action Nowa Muzyka. Jestli byla bardzo fajna?

S muzikanty Hugem Weisnerem a Jakubem Maťkem z Gufrau si povídáme o jejich průlomovém albu Boyband a hitu Navždycky blázen, který jim přinesl čtyři miliony poslechů a výhru Ceny Anděl.

„Nechte svět za plotem!“ láká plechový reklamní banner ke vstupu do zahrady Galerie Villy Pellé nedaleko stanice Hradčanská. Poutač vyzývající ke vstupu do bezpečné galerijní zóny souzní s hlavním tématem výstavy, kterým je už z jejího názvu The Rest Interval zřetelný odpočinek.

Fakemink dokáže rapovat na jakýkoli beat, adaptovat se na různé styly, ať už je to witch house, grime nebo hyperpop. Vše si při tom produkuje sám, a to mu dovoluje umně přepínat mezi chvástáním a zranitelností, někdy i v rámci jedné skladby.

Princess Nokia do pražského Lucerna Music Baru přivezla svou tour GIRL.FM. A že šlo o čistě dívčí záležitost, naznačovalo jak složení publika, tak i vizuály a texty písní. Celý večer se tak stal oslavou ženskosti a feminismu.

Skládají originální songy, slávu jim ale zajistily osobité, promyšlené a hlavně procítěné covery slavných (nejen) popových hitů.

V Dobrši vystoupí také japonská hudebnice, zpěvačka, skladatelka a hráčka na tradiční nástroj koto Karin Nakagawa se speciálním projektem Resonant Grounds / After Silence.

Izzy Hagerup aka Prewn zavítala poprvé do Prahy, aby představila loňskou desku plnou osobních zpovědí.

Úpadek klubového života v posledních letech je připisován různým faktorům – namátkou postcovidovým proměnám společnosti nebo preferencím mladších generací, které k zábavě nepotřebují větší sešlosti nebo alkohol.

„Obyčejné lesby tvořící neobyčejnou hudbu“ – motto, které najdete hned na jejich Bandcampu, trefně vystihuje jejich syrovost, autenticitu i nekompromisní kreativní přístup.

Na koncert Here mě přivedla především kniha Šeptej nahlas od Miloše Hrocha a k hlasitému šeptání v Kabinetu opravdu došlo. Nejprve prostřednictvím intenzivně zamlženého setu mladé sestavy Eternity Again. A pak s Here, kteří skočili do devadesátek za živelným zvukem, jako by se posledních třicet let nic nezměnilo.