Full Moon Zine

Brzy si pamatuji všechny konkrétní tváře, z nichž podstatná část patří účinkujícím, se zbývajícími návštěvníky skrovného počtu se známe z předchozích let, milá opětovná setkání. Tady je svět opravdu malý.

Lower Your Head málokdy překvapí jiným gestem nebo nečekaným odbočením a po několika posleších tak v paměti zůstává především její atmosféra, zatímco hranice mezi jednotlivými skladbami se postupně rozostřují.

Hudební program přinese více než 35 vystoupení, v rámci doprovodného části bude představena více než desítka dalších aktivit.

Syrovou taneční hudbu producenta a DJe Leafura ženou deklamace vokalisty a performera Hardlovera. Duo nedávno vydalo debutové album Mimikry, které navazuje na povedené předloňské EP Bonsai, představuje ale zase jiný pohled na zvuk projektu. S oběma aktéry jsme probrali Ostravu a život v ní, důvody, proč se sem přistěhovat, a samozřejmě i hudbu samotnou.

Pláničkovu metodu u kravína v Lubné letos podeváté uvedl v praxi spolek Přespolní. Experimentům se meze nekladly.

Polyfonní hlasy, vlastní těla a tradiční rytmický nástroj tambourin à cordes. Víc francouzské duo Cocanha k sebeurčení nepotřebuje. Žádná elektronika ani studiové efekty. Vše, co na albu Flame Folclòre slyšíme, je čistá ruční práce Lily Fraysse a Caroliny Dufau s přispěním Raüla Refreeho.

Výběrový festival Unsound se letos vůbec poprvé zavítá do polské metropole (2.–6. října), čtyřdenní program v Krakově startuje 8. října. Obě města spojí Unsound Train, s několika koncerty na palubě. Festivalový tým přichází nyní s další várkou jmen, které vévodí Arca, nástinem doprovodného programu i odhalením rozvržení jednotlivých vystoupení, která se nebudou opakovat.

Uprostřed nádherné krajiny v níž jihomoravskou rovinu vrásní měkké kopečky je zvláštní místo. Říčkou Veličkou obehnaný topolový hájek, kde se na dva dny v roce odehrává jeden z nejpřátelštějších festivalů u nás.

Spadlé brady, plné srdíčko i šamanské tance. Luxusní cibulkový dip, domáčí kečup, chupita i „vzteklej pes čtyřikrát“. Beseda s dvěma trojkami v erbu v rychlém módu, podle redakce a přátel.

Nevybíravý a přísný, ale přesný byl Anthony Bourdain nejen ve svých pořadech, ale i v literární tvorbě. Kuchařovy knihy často působí jako nekorigovaný proud vědomí, který ze sebe nutně potřeboval dostat, aby se mohl věnovat dalším cestám, dalším kuchyním, dalším jídlům.

Utajený kolab, all stars tým, balzám i nevymáchané country. Okurková? Ani náhodou, nových desek máme neustále plnou náruč a písničku pro dny ve kterých se rozpustíme taky: „I think I spent the dog-food money, But he'll love me just the same, And if you really love me, baby, Help me scrape the mucus off my brain.“

Po roce opět v topolovém hájku, s výhledem na Bílé Karpaty, se společností skvělých lidí a ještě lepším lineupem. Myslím, že si každý mohl z menu vybrat podle své chuti. Vrcholem byly dvě kapely: mladí severoirští kluci Makeshift Art Bar, kteří svůj postpunk servírovali s neskutečnou jistotou, a newyorští punkeři Balaclava, kteří ve stanu v horku se zahalenými tvářemi předvedli zábavný set.