HR-News.cz

Nový legislativní balík MPSV k platformové práci podle odborníků neotevírá jen téma regulace Uberu, Woltu nebo Boltu, ale i širší otázku, jak stát nově posoudí modely spolupráce s OSVČ, které se v praxi blíží zaměstnání. Vedle nového zákona totiž návrh mění i další související předpisy a může dopadnout na firmy stojící na externí spolupráci, faktickém řízení práce a smluvních modelech na hraně švarcsystému. Podle Romany Szuťányi z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL tak nepůjde jen o nové povinnost…

Co mě naučil kamarád, který mi řekl: „Pavli, nepracuj.“ V minulém článku Manažer jako objevitel pokladů jsem psala o jedné z prvních lekcí, kterou jsem před lety na koučovacím výcviku získala – o síle otázek. O tom, že nemusíme mít všechny odpovědi a že dobře položená otázka může druhému pomoci objevit řešení, které by mu žádná rada nepřinesla. Dnešní článek přináší další z aha momentů z výcviku.

Více než polovina českých příslušníků Gen Z (53 %) i mileniálů (62 %) odkládá zásadní životní rozhodnutí z důvodu vlastní nepříznivé finanční situace. Největší obavy mají mladí ohledně životních nákladů a nedostupného bydlení. Třetina zástupců obou generací zároveň uvádí, že pociťuje permanentní nebo téměř permanentní stres. Vyplývá to z nejnovějšího vydání průzkumu poradensko-technologické společnosti Deloitte.

Umět anglicky, mít perfektně připravenou prezentaci v PowerPointu a ovládat slovíčka už v dnešním byznysu často nestačí. Manažeři, obchodníci i specialisté se při mezinárodních jednáních nebo prezentacích před publikem potýkají s nečekaným problémem: přestože mluví gramaticky správně, lidé je po chvíli přestávají poslouchat.

Většina vzdělávacích programů v oblasti norem a procesů končí u výkladu článků norem. V prostředí, kde se technologie a legislativa mění v řádu měsíců, je však pasivní znalost textu normy nedostačující. Vzdělávací programy DNV Business Assurance na tento problém reagují tím, že staví na datech z reálných auditů a zkušenostech lektorů, kteří v daných odvětvích aktivně působí. Výsledkem je systém školení, který nestojí na teorii, ale na řízení rizik v reálném čase.

Ve většině organizací dnes tvoří osobní náklady jednu z největších rozpočtových položek. Přesto bývá HR stále často vnímáno hlavně jako podpůrná funkce – oblast zajišťující nábor, vzdělávání, benefity nebo interní procesy. Jenže svět organizací se změnil.

Letní brigády studentů a praxe žáků ve firmách letos probíhají poprvé v plném režimu nových pravidel platných od 1. ledna 2026. Změny v oblasti pracovnělékařských prohlídek a bezpečnosti práce se týkají jak klasických brigád mladistvých, tak studentských praxí na pracovištích zaměstnavatelů. Firmy tak musí nově mnohem pečlivěji rozlišovat, zda jde o brigádu či praktické vyučování, kdo zajišťuje lékařské prohlídky, kdo je platí a za jakých podmínek mají studenti nárok na odměnu.

Průměrná mzda v soukromém sektoru v Česku činí 2 024 EUR (48 967 Kč*), což je druhá nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Česká republika tak meziročně posílila o 9 %**, stále však zaostává za Polskem, kde průměrná mzda vzrostla na 2 156 EUR (52 154 Kč). V Maďarsku se průměrná mzda zvýšila na 1 948 EUR (47 122 Kč) a na Slovensku na 1 569 EUR (37 954 Kč); meziroční růst ve V4 se pohyboval od 3 % na Slovensku až po 9 % v České republice a Maďarsku, v Polsku činil 8 %. Tato data…

Hned 49 % zaměstnanců přiznává, že ve své práci někdy „upravují pravdu“ a nejednají na rovinu. Nejčastěji proto, aby se vyhnuly zbytečným konfliktům a nepříjemnostem. Podobná část zaměstnanců také nedává svému nadřízenému upřímnou zpětnou vazbu, když si kritiku raději nechají pro sebe nebo ji probírají jen s kolegy. Aktuální Barometr zaměstnanců od Up Benefity ukázal i další rezervy v komunikaci uvnitř firem a organizací.

AI dnes v HR používá 99 % oslovených personalistů. Nejčastěji jim pomáhá šetřit čas, připravovat komunikaci nebo pracovat s dokumenty a daty. Zároveň ale řada firem stále nemá jasně nastavená pravidla pro její bezpečné využívání. Vyplývá to z průzkumu vzdělávací platformy SUHR, do kterého se během dubna zapojilo 208 HR profesionálů z českých firem různých velikostí a oborů.

Flexibilní úpravy práce – od práce z domova přes pružnou pracovní dobu až po plánování směn – již v očích zaměstnanců nejsou benefity, ale standard. Firmy jim ale v praxi nedokážou vyjít vstříc v rozsahu, který odpovídá jejich očekávání. Rozpor mezi poptávkou a nabídkou se přitom stále výrazněji promítá i do náboru, zejména ve směnném provozu, kde má problém obsadit pozice až 65 % firem. Navíc některé formy flexibility začali zaměstnavatelé v posledním roce omezovat.

Léto je období, kdy si všichni chceme hlavně odpočinout, vypnout a nabrat energii. A to je samozřejmě důležité. Zároveň ale víme, že právě klidnější letní měsíce často dávají prostor zastavit se, podívat se na svůj tým z nadhledu a posunout věci zase o kus dál. Společnost Performia proto připravila sérii letních seminářů, které jsou praktické, inspirativní a zaměřené na to nejdůležitější: lidi, týmy a jejich potenciál.

Průzkum společnosti Stanton Chase mezi vrcholovými manažery odhalil znepokojivý paradox: tři čtvrtiny firem dosud nepokročily s umělou inteligencí dále než k experimentu a 65 % nedokáže v souvislosti s AI prokázat měřitelné finanční výsledky. Komunikaci se zaměstnanci o AI transformaci dosud ani nezahájilo 43 % společností a sdílet zisky ze zvýšené produktivity se zaměstnanci plánuje pouze 9 % firem. Vyplývá to z výzkumu “AI v C-Suite” provedeného ve 45 zemích.

Většina firem o bezpečnosti uvažuje až ve chvíli, kdy dojde k nějaké formě incidentu. Jenže v roce 2026 už „doufat, že se nám to vyhne“, nestačí. Ochrana měkkých cílů se stává jasnou součástí firemní kultury a klíčovou agendou pro top management i HR. O tom, jak připravit organizaci na násilné incidenty, mluvili v podcastu HR News Zdeňka Filipová, ředitelka společnosti 1. VOX, a bezpečnostní expert Zdeněk Kalvach.

Obecná sazba daně z příjmů právnických osob zůstává pro rok 2026 v České republice 21 %. V rámci ostatních zemí Visegrádské čtyřky (V4) v roce 2026 nedošlo k žádným změnám sazeb daně z příjmů právnických osob. V Maďarsku zůstává sazba daně na úrovni 9 %, v Polsku nadále platí dvě sazby daně, základní sazba 19 % a snížená ve výši 9 % pro malé podniky. Na Slovensku platí od roku 2025 tři sazby daně ve výši 10 %, 21 % a 24 %, které se uplatňují v závislosti na výši obratu. V&…