i-divadlo.cz

Veliké zklamání, škoda času a peněz. Vydržet do konce mě stálo hodně sil. Příjemné snad jen venkovní posezení na nádvoří Libeňského zámku. Otřesné toalety (toi toi).

Ve věku 84 let zemřela herečka Nina Divíšková. Po studiích na DAMU se s několika spolužáky stala členkou ostravského Divadla Petra Bezruče. Po šesti letech, v roce 1965, odešla s částí souboru do Prahy a stála u zrodu legendárního Činoherního klubu. Na zdejším jevišti strávila 35 let a objevovala se i v inscenacích, které se zapsaly do dějin českého divadla. Naposledy zde vystoupila v roce 1999, kdy se rozhodla soubor opustit. Poté přijímala nabídky z různých divadel a aktivně hrála až do rok...

Odložená premiéra se uskuteční v září 2021. Eva Burešová alt. Marta Dancingerová, Henrieta Hornáčková alt. Dominika Býmová

Pokorného režie je chladná až odtažitá, ale k severské černé komedii (víc černé než komedii) se vlastně hodí. Hlavní herci (R. Jašków a J. Erftemeijer) dobře vystihli nejednoznačnost svých postav a i ti vedlejší, zejm. D. Punčochář, M. Hruška a J. Čapka, ztvárnili přizvukující svérázné postavičky zdařile. Bonusové body pak zasluhuje půvabně ironizovaný kýčovitý závěr.

Mezinárodní festival profesionálních loutkových divadel Mateřinka 21, který se zaměřuje na inscenace pro děti předškolního věku a jehož 26. ročník se konal v Liberci ve dnech 15. – 19. června, byl v sobotu odpoledne slavnostně zakončen vyhlášením výsledků. Na základě výroku pětičlenné odborné poroty bylo uděleno deset cen za individuální výkony v nejzdařilejších inscenacích.

Ještě před několika týdny to vypadalo, že dojde na slavnou průpovídku pana Důry z Vančurova Rozmarného léta: Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným. S rozvolňováním protiepidemických opatření se však divadelníkům naskytla šance setkat se s publikem alespoň pod širým nebem. Po červnové akci Moravské divadlo na Floře tak ještě před startem nové divadelní sezony dojde i na tradiční festival Moravské divadelní léto. Vedení divadla také počítá s tím, že od září se již umělci budou moci set...

Skutři tentokrát nesáhli k dekonstrukci textu, takže tam zbylo i dost z Gogola. Celé je to pojaté výrazně groteskně, je tu plno fyzických gagů i zcizovacích prvků. Hercům tahle poloha sedí, obzvlášť podařené výkony předvádí J.Vápeník a L.Andělová. Pod vší tou srandou se ale skrývá i mrazivá neschopnost mezilidské komunikace. V závěru se tak třeskutost vytrácí a nastupuje posmutnělý obraz samoty.

85%. Takhle nějak si představuji moderní pojetí klasiky. Výrazná autorská úprava T.Vůjtka dodává hře spád. Funkčním prvkem je postava Opovědníka (J.Tvrdík), který je jakýmsi kabaretním konferenciérem. Jeho hudební vstupy dobře rytmizují děj a vnášejí do něj ironický nadhled, který pomáhá udržet na uzdě schillerovský patos, který je dnes už jen těžko snesitelný. Svět, v němž je obtížné rozlišit dobro a zlo, nám může být povědomý i dnes, a tak tahle měšťanská truchlohra nabývá zcela aktuálních ...

75%. Silné téma drogové závislosti v dobře napsané hře současného britského autora. Skvělá N.Holíková v hlavní roli bez problémů utáhne téměř tříhodinové představení, během něhož nesleze z jeviště. V inscenaci je vše, co by divák od dramatu z prostředí léčebny očekával, ale zároveň je tam i něco navíc. Třeba příběhy ostatních pacientů jsou sice zajímavé, ale je jich moc a hru zbytečně natahují.