i60.cz

Taková lavička, to je přímo magické místo. Kdyby mohl člověk jako ta malá muška nepozorovaně poletovat sem a tam a naslouchat hovorům lidí, asi by se dozvěděl mnoho zajímavého.

Bari jsem poznala, když jsem pracovala jako delegát. Přijela jsem o týden dříve, než začaly jezdit skupiny, a tak jsem se sama musela dopravit do hotelu. Na letišti v Bari jsem měla přes hodinu času než přijede autobus, který mě doveze do vzdáleného kempu.

Je tomu čtyři roky, co jsme zadrželi dech při zprávě, že Rusko napadlo Ukrajinu. Od té doby je téměř vše jinak - nebezpečí války je tak blízko.

Kdysi dávno, když jsem teprve dospělý rozum brala, objevila jsem doma román Ztracený ráj od Jiřího Karáska ze Lvovic. A přečetla na jeden zátah. Lehce autobiografický příběh ze starého Smíchova a Malé Strany mě úplně pohltil.

Múza mi zrádně kamsi frnkla,jsem nestihl chytit ji do dlaní,za letu jen tak do nosu mě brnkla,žádné to žádoucí líbání. Uloupila mi mrška inspiraci,nemoha cokoliv tvořit,před sebou nelehkou mám práci,nezbývá než múze nové se dvořit.      

Radost z maličkostí. Hezké téma. Už jen při jeho přečtení nebo vyslovení se začínám usmívat. A napadne mě hned několik maličkostí, které mi dělají radost. Současně začnu vzpomínat, jak jsem se z maličkostí radovala v průběhu svého života. A říkat si, jak to asi mají jiní lidé.

Cestou z centra Ostravy směrem na Sýkorův most jsme první březnový den narazili s manželem na bílými a červenými střapečky ozdobený stromek. Všimla jsem si zavěšené cedulky s vysvětlením, na které bylo napsáno toto: 1. března se v Bulharsku slaví svátek BABA MARTA - oslava přicházejícího jara,…

V časosběrné technice (time-lapse) se snímky pořizují v delších časových intervalech. Díky svému fotoarchivu mohu tuto techniku aplikovat na proměny historického centra Prahy a jeho vývoje v čase, tentokrát v Žitné ulici, která je jednosměrná, dlouhá 650 metrů a patří do obvodu Prahy 2.

Chodíme každý měsíc. Je jedno, jestli sněží, mrzne, je parno, vítr a další rozmary přírody. Ještě jsme jako důchodci nezlenivěli. Vyrážíme do terénu, obejmout přírodu. Jsme čtveřice dědků ve věku 72, 72, 74 a 76 let.

Káva je rituál, který se mění v čase. Pojďme se ohlédnout za tím, jak káva začala, jakou plnila funkci a jakou podobu má kávový svět dnes.

Měsíc únor definitivně odešel. Máme ukrojeny dvě dvanáctiny z našeho roku. Přestože to byl nejkratší měsíc, zdál se být zdlouhavý.

Nějak to vždycky dopadne. To je životní filozofie lidí, kteří se i v dospělosti chovají nezodpovědně a spoléhají, že se o ně někdo vždy postará. Někdy se jim říká věčné děti.

Blesk zasáhl stromZůstal státrozpůlený ve dvíjako mé srdceCo zbylo:vzpomínkyhlodají jak červve zkaženém ovocivyhaslé nadějeztracené iluzepovzdechnic vícNaděje umírá poslední.

Už je to drahně let, co jsem s kamarády navštívil památník Janan Žižky na bitevním poli u Sudoměře. Zde se strhla velká bitva 25.3.1420 s drtivou porážkou pansých vojsk. Je to mystické místo. Už z dálky ční mohutný pomník Žižkův, obklopen rybníky a loukami. Doporučuji jako jarní výlet. Cesta je…

Čím jsem starší, tím víc se těším. Nejvíc asi na jaro. To je srdcovka. Celoživotní. V dětství jsem se nemohla dočkat, až konečně zuju boty a budu běhat bosa. Později jsem toužila "prožít lásky čas".