i60.cz

Dnes jsem na besedě s dětmi mluvila o zvířátkách. Vyprávěla jsem jim známou bajku o lišce a vráně a vzápětí jsem ji zažila na vlastní kůži v obchodě.

Bude mi 80 roků, takže už mám pochopitelně svůj každodenní rituál. Vždy se probouzím a pokorně děkuji nebesům za klidný spánek a za to, že se dožívám dalšího nového dne. Právě dnešní ráno je v čerstvé sněhobílé kráse překrásné.

3D tiskárny jsou s námi už několik let. A hezkých pár let ještě budou. 3D tiskárnu lze zakoupit za přijatelný peníz i domů a jedná se o hezkého koníčka. Pokusím se s vámi podělit o své zkušenosti. První 3D tiskárny vznikly pro potřeby vesmírných stanic k výrobě náhradních dílů. Těžiště přípravy…

Dnes se podíváme do Irska. Každého, kdo na ostrov omývaný chladnými vodami Atlantiku zavítá, zaujmou zelené louky, prastaré památky a pivní kultura, kterou malý hrdý národ úspěšně exportoval do celého světa.

 Stanu se ženou němou,milenkou poníženou,stanu se tvým přáním,loutkou na tvé hraní. Stanu se mlčící ženou,tebou navždy pokořenou,stanu se tvým otrokem,hříšně černým obojkem. Stanu se tvou věcí,jak přeješ si přeci,stanu se subinou mlčící,věrně u nohou ti ležící.   /napsáno 27.listopadu…

Letošní zima s přívaly sněhu a mrazem přivádí mé dva vnoučky - 4 a 7 let - v úžas a nadšení. Dá se sáňkovat i bobovat, bruslit a lyžovat. Opakovaně jim vysvětluji, že takovéto zimy bývaly za mého dětství a mládí běžné.

Virgen de Suyapa. Nebo Nuestra Señora de Suyapa (Naše Paní ze Suyapy). Také Virgencita, což znamená "Panenka". Jde o Pannu Marii Suyapskou, patronku Hondurasu.

Cesta do Botswany byla jednou ze čtyř etap našeho putování po zemích jižní Afriky. Přiletěli jsme tam z Namibie.

Potkávám ji po dlouhých letech v podzemních chodbách nemocnice. Okamžitě se poznáváme a obě, s plachým pousmáním, vyslovujeme téměř současně svoje: „Dobrý den.“ Nic víc, nic míň. Ona v ošetřovatelském, já v sesterském. I beze slov nám je jasné, že jsme zůstaly věrny…

Půvabný kout Prahy, Chodovskou tvrz, jsem zde čtenářům představil na konci června 2024 (viz www.i60.cz/clanek/detail/34732/chodovska-tvrz-puvabny-kout-prahy-4 a https://chodovskatvrz.cz/o-nas/). Loni v březnu jsem pak zájemcům o umění přiblížil výstavu radostně a lehce optimisticky působících…

Na konci zimních cestvždy tichý stojí dům,podoben nějak otázce,mraku či zázraku. Jako by strážcem bylvšech lidských toužení,i v zimě bílá zahradazavoní růžemi. Jak byl by ostrovemv tom šedém moři smutku,v krbu se topí polínkyz žalu a ze zármutku.        __ __ __ Tak často mívám…

Milana Hrabala znám spoustu let. Vážím si ho pro jeho básně, píli, překlady lužickosrbských autorů a také pro velmi kultivovaný přednes. Náš rozhovor je určitou retrospektivou toho, co všechno jako autor dokázal.

„Ještě změříme tlak a bude to všechno. Máte pevné zdraví a leckterá sedmdesátnice vám může závidět, paní Novotná. Vy máte za měsíc 94. narozeniny?! No to je krásné, dožít se takového věku. A co byste si přála k narozeninám?“

Tak, jak postupuje čas, ubíhají nám léta a člověk stárne. A je, bohužel, stále méně událostí, které nám pozitivně ovlivňují život. Spíše se množí události, sice významné, ale mající většinou více, či méně negativní charakter. To je neúprosná realita života.

Moje maminka klesla před branami vyššího vzdělání, jak občas sama trochu smutně konstatovala. Na rozdíl od tatínka, jenž neklesl, naopak, branou hrdě prošel. No a já, dítě svých rodičů, jsem skončila tak nějak mezi dveřmi.