i60.cz

Prasklé čelní sklo dokáže potrápit řidiče bez ohledu na stáří nebo hodnotu vozu. I majitelé starších aut se často setkávají se situacemi, kdy kamínek během jízdy, nepříznivé počasí nebo úmyslné poškození způsobí nákladnou opravu.

Zájem o koně jsem měla už jako desetiletá holčička, a rodiče mě proto zapsali k paní cvičitelce, která měla stáje nedaleko od našeho domu. Zpočátku mi koně přišli jako obrovská monstra, která budila respekt, ale brzy jsem si bez setkávání s nimi neuměla život představit.

V dobách mého raného mládí (60. a 70. léta) měl zvláštní křestní jméno málokdo. My holky jsme byly Jany, Jarky, Jitky, Hany, Dany, Mileny, Jiřiny, Aleny, Věry, někdy i Evy, Ireny, Květy, Zdenky a Vlasty. A kluci se jmenovali Petr, Pavel, Franta, Mirek, Jirka, Jarda, Láďa, Zdeněk, Karel, někdy i Miloš a Luděk.

Když jsem na podzim loňského roku vyhrála v jedné soutěži na portálu i60 voucher do Národního divadla, byla jsem moc ráda. Přizvala jsem manžela a vnuka, a začala plánovat předjarní výlet do "matičky" Prahy.

Nejdřív umělá hmota lžičky z endéer. Pak umělé květya teď už umělýrozum. Když na pravdě užnezáleží,je to stejné jakv reklamě, kdy Švarcenégr hlaholí,že na velikostiprojektu taky nezáleží.Akorát, že i zuby má umělý. Tak teda zbývá jediný -hluboká soustrast.  

Svatá Pavlína Římská žila za vlády císaře Diokleciána někdy kolem roku 302 po Kristu. Jejím otcem byl žalářník Artemius. Hlídal uvězněné křesťany, a oni se za něho tolik modlili, až uvěřil v jednoho Boha a dal se s celou rodinou pokřtít. Netrvalo dlouho a byli za svoji víru umučeni.

Právě jsem si natahoval kalhoty, když zazvonil venkovní zvonek. Rychle jsem spláchl, koukl na sebe do zrcadla, na chodbě se nacpal do pantoflí, které nosím kolem domu, a vyšel ven.

Jednou z nejvtipnějších knih, kterou jsem kdy četla, jsou pro mě „Murphyho zákony pro rok 2000 (a prorok 2001).“ Je v ní ovšem spíše hořký humor, jelikož na 575 stranách je více pravdy nežli švandy, a člověk se více než vtipnosti autora – jejich sběratele, který je upravil, skvělého Karl…

Někdy se zastavímnikoho a nic nečekámve slovechskrytý význam odhalímve smíchu pláča v srdci boljiskru lásky v očích zažehnutouvzpomínku zapomenutouv tichu slova nevyřčenatouha v bázni zahalenastín přicházející událostináznaky matné budoucnostitón hlasu mi napovíco ostatní se nedovíNěkdy se zastavím…

Karty mého života rozdával někdo jiný, a tak se stalo, že jsem celý svůj život prožila ve městě. Přesto mám přírodu velmi ráda a vyhledávám každou příležitost být alespoň na chvíli její součástí.

Milí čitatelia, už je to po štvrtý raz, čo sa pripomínam Ezopovými bájkami. Prečo nie? Bájky sú krásnym epickým žánrom. Zvieratá, rastliny a dokonca aj neživé predmety hovoria a správajú sa ako my ľudia. Každá bájka už celé veky nesie v sebe posolstvo a poučenie pre ľudstvo.

V létě roku 2008 jsem se konečně dostala do HLINÍKária v Humpolci. Otevřeno bylo 22. září 2006, ale pořád jsem nějak neměla čas. Po osmnácti letech jsem se sem vrátila a nestačila jsem ,zírat´, jak se expozice, věnovaná nejslavnějšímu humpoleckému přistěhovalci - Hliníkovi - rozrostla.

Zhubnout. Ideálně tak, aby sedělo oblečení velikosti S, tedy nejmenší. To je sen mnoha dívek a žen. Realita je jiná, průměrná česká žena má úplně jiné míry.

Pátek třináctého, zvláštní den v kalendáři,Světový den spánku, mnohým spát se daří,noc má na kahánku, hvězdy tiše blednou,a paprsky slunce brzy již tmu zvednou. U prodejních stánků první ruch se zvedá,probouzí se město, spáčům spát již nedá,z hrnků voní káva, chléb je ukrojený,spánkem…

Nejenom lidé, ale i kočky, a vlastně všechna zvířata mají svůj příběh. Tento začal v Jimramově, což je útulný městys ve Žďárských vrších, kde se všichni znají, včetně majitelů domácího zvířectva, a zde se jednoho dne z ničeho nic objevil kocour.