i60.cz

Stalo se již tradicí, že v závěru roku vyhlašujeme na portálu i60 poslední literární soutěž na téma "Zážitek roku". Letos k tomuto tématu přidáme ještě jedno: "Moje plány na rok 2026".

S pomocí přátel jsme vytvořili nová pravidla známé karetní hry Americký nebo Kradený žolík. Obohatili jsme tuto hru o nové prvky, aby hra měla větší spád.

Zastavte se se mnou na chvíli v tomto předvánočním čase a prohlédněte si krásné práce klientů Domova PETRA Mačkov na výstavě nazvané Srdce v dlaních. Tato předvánoční prodejní výstava se koná již poosmé v Galerii 9 ve staré budově vysočanské radnice.

Víte, že je mi tak trochu líto, když vidím, jak neosobní samoobslužné pokladny v obchodech čím dál víc vytlačují ty klasické? Asi jsem staromilec, ale i tu krátkou chvilku s paní v kase považuji za společenskou záležitost.

Sedím sám a potmě, dívám se na nebe. Čekám, až spadne hvězda, bude jen pro tebe. Rukou tě hladím a dotýkám se ramene, vzdálená hudba, oči mám zavřené. I když tu nejsi, cítím tvou kůži, jsou to jen sny a záhony rudých růží.    

Brouzdám na FCB a najednou - parte. Celý rok si říkám, zastav se za Zdenou. Jezdím hodně přes hranici ve Strážném a do Č. Žlebů je to zajížďka 10 km, ale vždycky buď spěchám, není nálada, leje...prostě furt něco, jak se ukazuje, nepodstatného,co mě nedonutí si zajet. Strávili jsme spolu krásné…

„Nechte si vašeho amerického Santu Clause a neberte nám našeho českého Ježíška!“ Co na tom, že Santa není americký, Ježíšek není český a většina z nás ho pořádně nezná?

Netrpělivě jsme čekali na termín posledního letošního setkání. Každým rokem se scházíme na začátku prosince a to je poslední příležitost, jak se setkat s milými íčkaři z celé republiky na závěr roku. A dočkali jsme se. Náš milý Honza Raška nás pozval 9. 12. 2026 do redakce.

Nechceme se stále léčit, chceme se uzdravovat. Ale bez porozumění svému zdravotnímu stavu a poctivému přístupu k doporučení lékaře to nepůjde. Doba se změnila. Máme přístup k informacím a od nového roku také k lepší komunikaci praktických lékařů.

Svatá Lucie noci upije. ale dne nepřidá . Staré pořekadlo. Tradice byly, jsou a snad i budou. Ale prastarý zvyk "chození Lucek" jsem v reálu nikdy nezažila. Bohužel. O to vic jsem se bavila na vánočních představeních souboru Chorea Bohemica, kde tenkrát tancovala moje kamarádka.

Nebyl to přímo vánoční večírek. Začali jsme v pravé poledne a skončili v pravý čas. Setkání příznivců portálu i60, které se tradičně konalo v Domě U minuty na Staroměstském náměstí, bylo přátelské a veselé.

Když občas slyším nebo vidím někde napsané slovo KONTAKT, mívám obvykle až trochu hříšné myšlenky, protože mne napadne vedle dalších významů tohoto slova, především kontakt velmi blízký, až intimní. Ale rychle takové myšlenky hodím za hlavu. Holt, život už popošel.

V adventním čase jsem se zúčastnil skupinového zájezdu do druhého největšího polského města Krakova, metropole Malopolského vojvodství, kterým protéká řeka Visla.

Při nedávné přednáškové cestě do Norska jsem se rozhodl blíže podívat také na historii našich krajanů v této severské zemi, plné dechberoucích přírodních krás.

Tíží mě lidé svou malicherností tíží mě sobci svou sobeckostí tíží mě lakomci svou chamtivostí  tíží mě hluk když toužím po klidu  tíží mě nezájem když čekám souznění  Ta tíha někdy k zemi sráží když radosti ji nevyváží.