iDNES.cz

Častější hlídky strážníků i sociálních pracovníků přispěly k tomu, že z prostoru před hlavním nádražím v Brně zmizely problémové skupinky jedinců, často bezdomovců. Ti se proto přesunuli jinam, například přímo do historického centra na náměstí Svobody nebo do některých parků.

Pět let po ničivém tornádu se na jižní Moravě neobnovují jen domy a veřejné budovy. Obce vracejí život také krajině, kterou živel během několika sekund zdevastoval. Místo polámaných alejí a lesů vznikají nové parky, větrolamy, ovocné sady i rekreační lesoparky. Přírodě i lidem mají pomoci lépe čelit budoucnosti.

Tisíce lidí denně se už bezmála rok proplétají při cestě úzkou Českou ulicí v historickém centru Brna mezi dělníky a bagry. Stavební ploty nyní pomalu mizí a práce se přesouvají do desetimetrové hloubky dvou šachet, kde začíná hlavní úkol – prorazit pod ulicí štolu pro uložení veškerých sítí, které díky tomu budou přístupnější.

Brněnská zoologická zahrada pátrá po pandě červené, která utekla z výběhu a může se pohybovat i mimo areál. Návštěvníky i veřejnost zahrada žádá, aby zvíře nechytali ani se k němu nepřibližovali. Pokud pandu spatří, mají okamžitě kontaktovat zoo.

Rodiče nemocných dětí i samotní pacienti Kliniky dětských infekčních nemocí v brněnské Dětské nemocnici se musí připravit na rok omezení. Pavilon S se kvůli rozsáhlé rekonstrukci uzavřel a péče se přesouvá do náhradních prostor. Oprava slibuje moderní oddělení s jednolůžkovými pokoji, možností ubytování doprovodu u každého dítěte i novým vybavením.

Velké vášně vzbuzoval v průběhu let nyní už platný nový územní plán Brna. Klíčový dokument pro rozvoj města odborníci komplikovaně připravovali od roku 2002, zastupitelé jej pak definitivně schválili předloni v prosinci, přestože se části lidí jeho výsledná podoba nelíbila. Od některých zaznívalo, že se obrátí na soud.

Stabilní cenou tepla pro Brňany argumentují příznivci více než dvacetimiliardové investice do horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany. Ve středu však vůbec poprvé městská firma Teplárny Brno, která řeší investici ve spolupráci s polostátním gigantem ČEZ, odtajnila čísla důležitá pro domácnosti.

Firmě MND se podařilo v Lužicích na Hodonínsku, kde sídlí jeho dceřiná společnosti MND Drilling & Services, přetvořit sedmnáctihektarový průmyslový areál poté, co jej před pěti lety zničilo tornádo. Dříve to bylo v teplých měsících místo, které bylo velmi přehřáté kvůli velkým betonovým plochám a střechám budov. Nyní pracuje s dešťovou vodou a zelení, což má výrazně zlepšit mikroklima a pohodu pr…

Naprostá zkáza zůstala přesně před pěti lety po řádění tornáda, které se prohnalo jihomoravskými obcemi u slovenských hranic. Ničivý živel smetl vše, co mu stálo v cestě. Poničené byly běžné rodinné domy i veřejné budovy jako škola nebo obecní úřad. Fotoreportér iDNES.cz na pětileté výročí katastrofy zamířil do zasažených míst a zachytil jejich aktuální stav.

Přesně pět let dnes uplynulo od ničivého řádění tornáda na jižní Moravě. Po sedmé večer 24. června 2021 se prohnalo několika obcemi na pomezí Břeclavska a Hodonínska. Živel zasáhl Hrušky, Moravskou Novou Ves, Mikulčice, Lužice a část Hodonína. Vyžádal si šest lidských životů. Záchranné složky připomněly ničivé tornádo videem.

Bylo jí čtrnáct let, když ji tornádo na jižní Moravě uvěznilo pod autobusem v Lužicích na Hodonínsku. Dnes je Silvii Hromkové devatenáct. Má po maturitě a chystá se na vysokou školu. Píše svůj životní příběh, který tornádo poznamenalo, ale nezastavilo. V Česku nevídaná extrémní bouře se prohnala regionem 24. června 2021 večer.

Opuštěné továrny, sklady nebo jiné dlouhodobě zanedbané pozemky, známé jako brownfieldy, by mohly získat nové využití. Výzkumníci z Provozně ekonomické fakulty a Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně představili projekt, který navrhuje, aby dočasně sloužily jako užitkové zahrady s vyvýšenými mobilními záhony.

Poničené kostely, domy bez střech a ulice plné trosek. Tak vypadal jih Moravy po ničivém tornádu, které se oblastí prohnalo 24. června 2021. O pět let později jsou Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice i Lužice znovu opravené a plné života. Obyvatelé však dodnes vzpomínají na okamžiky strachu i obrovskou vlnu solidarity z celé republiky.

Kárný senát Vrchního soudu v Praze zrušil výtku, kterou uložil olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun státní zástupkyni Petře Lastovecké kvůli jejímu rozhovoru souvisejícímu s takzvanou bitcoinovou kauzou. Věc vrátil Dragounovi k dalšímu řízení. Proti úternímu rozhodnutí kárného senátu nelze podat stížnost. Dragoun svůj další postup nechtěl předjímat.