iDNES.cz

Dlouho se ze získané kořisti neradoval. Policisté si počíhali na muže, který z pražského zlatnictví odcizil několik kusů zlatých přívěsků a řetízků, na konečné autobusu, kterým z místa odjel.

Fakultní nemocnice Brno (FN) letos kvůli těžkým popáleninám chodidel hospitalizovala pět lidí, včetně ročního dítěte. Souvisí to s vysokými venkovními teplotami, které rozpálí povrchy na 60 až 70 stupňů Celsia. Chůzí po nich se lidé mohou popálit do několika sekund.

Na počátku bylo pouze pole se starými stožáry, které dělníci odstranili, pak vykopali díru pro základy, zabetonovali do ní patu a nakonec přivezli na součástky rozložený sloup, jenž na louce za pár dnů smontovali. Ten pak ležel na louce za Božicemi na Znojemsku, kde dělníci dostavovali poslední čtyři stožáry vysokého napětí mezi rozvodnou v Hodonicích a transformovnou v Hrušovanech nad Jevišovkou…

Brněnské lampy kdysi zhasínali nepozorní lampáři, olej z nich kradli zloději a městští kluci po nich stříleli z praků. Příběh místního veřejného osvětlení je plný kuriozit, technických novinek i překvapivých historických souvislostí. Letos od chvíle, kdy se v ulicích Brna poprvé rozsvítily lampy, uplynulo 245 let.

Čtyři staletí zde stál mlýn, nyní však zchátralou stavbu v Bílovicích nad Svitavou na Brněnsku nahradila nová sedmipatrová budova, která je skutečně multifunkční. Kromě základní školy, jež má začít fungovat od nového školního roku, bude v prostorách i minipivovar, restaurace, zasedací místnost, základní umělecká škola i pobočka Střediska volného času Lužánky.

Na zastávkách brněnské městské hromadné dopravy už lidé nebudou hledat jen jízdní řády. Nově si mohou přečíst také příběhy míst, jejichž názvy denně míjejí. Muzeum města Brna ve spolupráci s Dopravním podnikem města Brna (DPMB) představily nový projekt Zastávky – kdo a proč, který cestujícím přibližuje historii názvů zastávek.

Ateliér Graciano v Brně během léta představuje pět výrazných sochařských osobností, jejichž díla se pohybují od temných mýtů a archetypů přes experimenty s prostorem až po ironii a popartovou nadsázku. Brněnská výstava navíc nezůstává stejná – další plastiky do ní postupně přibývají.

Návrh vypustit dvě ze tří Novomlýnských nádrží vyvolal bouřlivé reakce odborníků i veřejnosti. Ekolog Kryštof Chytrý, který s myšlenkou přišel, ale odmítá, že by volal po okamžitém zrušení vodního díla. V rozhovoru vysvětluje, co je skutečným cílem jeho návrhu a proč podle něj současný systém dlouhodobě neobstojí. „Přehlížíme tu problém, který graduje,“ upozorňuje vědec působící na Vídeňské unive…

Tři slavné brněnské vily se na tři dny promění v jeden kulturní areál. Návštěvníci si zdarma projdou zahrady Tugendhat, Löw-Beer i Arnoldovy vily a po setmění je čekají světelné instalace i videomapping na fasádách všech tří památek. Akce, která je součásti dnes startujícího brněnského Maratonu hudby, připomene 25 let od zápisu vily Tugendhat na seznam UNESCO.

Vážná dopravní nehoda se stala dnes na dálnici D1 u Říček na Brněnsku, při níž za deště havarovaná dodávka vyletěla do pole a několikrát se převrátila. Z projíždějících aut podle záchranářů zastavila pouze žena, která následně přivolala pomoc a poskytovala zraněnému muži první pomoc až do příjezdu zdravotníků.

Vohančice na Brněnsku ještě před několika lety bojovaly se suchem, vysychajícími studnami i bahnem, které po každém větším dešti stékalo z okolních polí do vesnice. Místo hledání nového zdroje vody se ale dvousethlavá obec rozhodla proměnit celou krajinu. Během osmi let vznikly tůně, rybníky, protierozní valy i tisíce nových stromů. Dnes se do obce jezdí učit starostové z celé republiky.

Plán na nový stadion fotbalové Zbrojovky Brno v areálu za Lužánkami narazil na další překážku. Podle radního pro sport Tomáše Aberla (TOP 09) ministerstvo kultury nepovažuje navrženou výšku 37 metrů za přijatelnou kvůli ochraně panoramatu města. Stanovisko podle něj komplikuje uzavření smlouvy mezi městem a klubem. Redakce iDNES.cz o vyjádření požádala ministerstvo kultury.

Na stadionu v brněnských Lužánkách znají každý metr, každý schod, každého rolbaře i servírku v restauraci nad ledem, kam se usadíme k rozhovoru. „Jsme tu fakt doma,“ pochvaluje si Natálie Taschlerová. S bratrem Filipem tráví letní kemp tam, kde s krasobruslením začínali a odkud před sedmi lety vyrazili stát se předním světovým párem v tancích na ledě.