iDNES.cz

Od 1. ledna 2027 začíná v České republice platit nová elektronická evidence tržeb s označením EET 2.0. Týkat se bude i řady řemeslníků – od instalatérů, elektrikářů a truhlářů až po malíře či autočalouníky. Pokud přijímáte platby od zákazníků přímo na místě v hotovosti, kartou nebo přes QR kód, čeká vás prověření systémů, vyřízení přístupu do portálu MOJE daně a získání pokladního certifikátu. Př…

Elektronická evidence tržeb (EET) se od ledna 2027 vrací a podnikatelům přinese nové povinnosti. Už v listopadu se budou moci registrovat a získávat potřebné certifikáty, v prosinci má začít fungovat bezplatná aplikace MOJE eet. Co musí živnostníci a firmy zařídit, jaké hrozí pokuty a kdo může získat slevu na dani až 5 000 korun?

Živnostníci a podnikatelé si mohou své daňové povinnosti plnit prostřednictvím pravidelné měsíční platby paušální daně. Vstup do paušálního režimu je při splnění zákonných podmínek dobrovolný. V mnoha případech přináší nejen méně administrativy, ale také daňovou úsporu. Jak vysoká bude paušální daň v roce 2027?

S blížícími se volbami čeká obce i jedna novinka. Letos poprvé budou muset členy volební komise hlásit úřadům. Změna vyplývá z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, ale netýká se všech členů komise. Koho musí obce hlásit?

Hlídačkovné neboli podporu studujícím rodičům vyplácí Úřad práce od září 2026. Nová dávka cílí zejména na vysokoškolačky, které jsou zároveň matkami malého dítěte a nemohou mít rodičovskou vyšší než 15 000 měsíčně. Využít ji ale mohou i studující otcové, vždy však jen jeden rodič dítěte.

I v příštím roce budou v Česku platit dvě daňové sazby. Většina lidí zdaňuje své příjmy pouze 15% sazbou daně z příjmů, druhé daňové pásmo platí až pro vysoké zdanitelné příjmy a navíc se pro příští rok opět posunuje. Vyšší hranice pro uplatnění 23% sazby přitom při stejné výši základu daně znamená pro poplatníky s vysokými příjmy nižší daňovou povinnost.

Minimální zálohy a odvody pro OSVČ v paušálním režimu daně se od ledna 2027 zvýší. Souvisí to s růstem průměrné mzdy, z níž se tyto částky odvozují. Ani po zvýšení však nedosáhnou takové úrovně, jakou měly v první půli letošního roku. Nárůst bude zhruba o pětistovku.

Pokud si přivyděláváte část roku na brigádách a nemáte žádný jiný zdanitelný příjem, můžete od státu získat pár tisíc i stovek navíc. Zaplacenou daň z příjmu z brigád je totiž možné získat zpět. Klíčovou roli v tom hraje roční sleva na poplatníka, která činí 30 840 korun. Jaké jsou podmínky pro vrácení daně a na co si dát pozor?

Také letní brigády nebo dlouhodobější práce na dohodu se musí řídit zákoníkem práce. Platí pro ně minimální mzda navýšená o případné příplatky za svátky nebo noční práci nebo náhrada za dovolenou. Navíc by každý brigádník měl vědět, jaké dokumenty má po skončení práce od zaměstnavatele chtít.

Od září začíná nová sociální dávka. Takzvané hlídačkovné má pomoci mladým rodičům, kteří jsou zároveň studenty prezenčního studia do 26 let. Jak hlídačkovné funguje, jak je vysoké a kdo na něj má nárok?

Minimální odvody OSVČ se díky novele zákona od července změnily. Mnoha podnikatelům tak vznikl přeplatek, který si mohli odečíst z červencové zálohy. V srpnu je ale potřeba nastavit jinou částku pro trvalý příkaz. Poplatníci v paušálním režimu musí zaplatit do 20. srpna.

Léto láká k dovoleným, jak to ale mají udělat podnikatelé, kteří pracují pořád? Práce od moře, z chalupy nebo z kempu možná není tak intenzivní jako ta, kterou OSVČ odvede ze své kanceláře, vyžaduje ale výdaje navíc. Jen některé z nich se dají uplatnit v daňovém přiznání.

Do 20. července musí živnostníci uhradit další zálohu v paušálním režimu. Tentokrát ale mohou zaplatit o 4 932 korun méně. Pozor ale na to, že od srpna je potřeba nastavit novou pravidelnou částku. Změny se od července týkají také minimálních záloh na sociální pojištění.

Vyplatí se pracovat na IČO, nebo je výhodnější mít zaměstnání na hlavní pracovní poměr? Kdy vám z hrubého příjmu zbude nejvyšší částka? Odpověď záleží na tom, kolik přesně berete.

Daně v Česku jsou stejné pro zaměstnance i drobné podnikatele. Evropská komise ale Praze vytkla, že příliš zdaňuje nízké příjmy a že tlačí lidi i zaměstnavatele do nestandardních typů pracovněprávních vztahů, jako jsou dohody a práce jako OSVČ. Jak je to doopravdy?