Bydlení iDNES.cz

Dům v sadu v pražských Kyjích vyrostl mezi vzrostlými stromy v roce 2016. Autorem je architekt Jan Šépka. Neobvyklá nemovitost s dispozicí 3+kk a rozlohou 83 metrů čtverečních je nyní na prodej za 13,5 milionu korun.

Svět se k nim nezná, ale architektonické pozůstatky, které už neslouží žádnému účelu a přeci je někdo udržuje, mají své jméno. Říká se jim thomassóny. Což zní skoro jako „fantómy“. A přesně tím i jsou. Jde o zhmotnělé duchy někdejších staveb, drobné fyzické pozůstatky už dávno neexistujících objektů.

Pravidelně se objevuje v žebříčcích těch nejošklivějších budov. Současně ale vévodí i výčtům kreativní architektury, počítá se k zázrakům postmoderny. Říct o Edificio Mirador, že je „odvážná“, není přehnané. Je jako stvořená k tomu, aby budila kontroverze. Jak se v ní ale žije?

Pro designéra, který má navrhnout interiér domu, není lepší zpráva, než že bude součástí projektu už od prvních skic, které ukazují základní podobu a dispozice budoucího domu. Přesně to se stalo Martině Pištělákové, jejíž návrh se stal vítězem Interiéru roku 2025 v kategorii Novostavba.

Striktní minimalismus a absolutní absence barev definují nový interiér pro čtyřčlennou rodinu od studia edit! architects. Projekt postavený na kvalitě prostoru, hře světla a polotransparentních materiálech vytváří tiché útočiště uprostřed dynamického světa.

Krafferova zahrada v centru Jindřichova Hradce prošla proměnou z chátrajícího brownfieldu na živý veřejný prostor spojující zahradnictví, architekturu a komunitní život. Za projektem stojí Ateliér Za Mák a architekt Matěj Šebek ze studia matěj šebek architekti.

Najdeme je skoro v každé obci. Památníky obětem první či druhé světové války však mohou být i malými mistrovskými díly, když se do nich pustí velká architektonická jména.

Místo sázky na nudnou jistotu zvolili odvahu a kreativitu. Mladí majitelé vybudovali ve svahu originální novostavbu, která zaujme netradiční střechou i odvážným interiérem. Od nepřehlédnutelných zelených oken až po chytré detaily usnadňující život – promysleli zkrátka vše. Teď svými zkušenostmi inspirují další.

Veronika s Radimem začínali společný život v bytovce v Praze. Kvůli dětem se však rozhodli vrátit na Vysočinu, kde Veronika vyrůstala. Dům z roku 1968 kompletně svépomocí přebudovali a přizpůsobili modernímu životu.

Sedmadvacetiletá Nicole Wattová ze skotského města Carluke utratila v přepočtu 150 tisíc korun (5 tisíc liber) za proměnu svého domova v „Barbie dům snů“, a to včetně růžové skluzavky. Někteří místní obyvatelé však její výtvor označili za kýč.

Dům po prarodičích můžete zateplit či mu vyměnit okna, ale i tak bude jen těžko odpovídat současným požadavkům na bydlení. Mladá rodina v obci Stará Huť u Dobříše se tak rozhodla pro naprosto radikální řez. Stavba dostala nejen moderní podobu, ale především skvěle funguje a odpovídá dnešním potřebám a způsobu života.

Z jednoho bytu 3+1 s plochou 72 metrů čtverečních vznikly v činžovním domě ve slovenské Žilině hned dva, a to se společným vstupním prostorem. Z předsíně lze pokračovat do dvou samostatných bytů. Malý obývací pokoj vznikl z původní chodby, ten je společný pro oba byty stejně jako terasa přístupná z něj.

Měly sloužit jen pár let, nakonec na pražském Výstavišti zůstaly dekády. Křižíkovy pavilony z roku 1991 od architekta Michala Brixe prošly zásadní architektonickou i technickou revitalizací. Z původně provizorních staveb se stal špičkový multifunkční prostor připravený na požadavky moderního města.

Lilia Khousnoutdinova miluje historii, a proto se ve svém bytě na pražském Starém Městě cítí skvěle. Domov, který sdílí s početnou rodinou, je plný starožitností a nese silný otisk východních kultur. Nechybí v něm ani výrazná ženská energie, která je pro Lilii celoživotním tématem.

Na realitním trhu v anglickém hrabství Cornwall se objevil dům, který kdysi sloužil jako součást cínového dolu. Dnes nabízí vskutku impozantní interiér s nádechem historie. Dům je na prodej za 500 tisíc liber, v přepočtu za 14 milionů korun.