iReceptář.cz

Tulipány jsou jednou z prvních květin, které na jaře lidé nosí domů ve velkých barevných kyticích. Jenže radost z nich někdy netrvá dlouho. Stačí pár dní a stonky se začnou ohýbat, květy se sklánějí a celá kytice ztratí svůj tvar. Přitom existuje starý trik, který si lidé předávají už po generace.

Parapety se plní kelímky, v nichž se na svět tlačí první křehoučké lístky paprik, rajčat i bylinek. Jenže právě tím, že svým zeleným svěřencům chceme dopřát maximum péče, se často dopouštíme osudové chyby. Z ničeho nic se stane tragédie: včera zdravá sazenička dnes leží bezvládně na zemi. Co s tím?

Pokud hledáte keř, který promění vaši zahradu v umělecké dílo, ruj vlasatá je sázkou na jistotu. Její nadýchaná květenství a listy, které na podzim hrají všemi barvami ohně, z ní dělají hvězdu českých zahrad. Navíc je to rostlina skromná, která vám odpustí i občasné zapomenutí s konví.

Možná jste to už také někdy zažili – jakmile se venku konečně oteplilo a z oblohy zmizely mraky, místo přívalu vytoužené energie se objevilo nepříjemné loupání v kolenou a došlo i na ztuhlost prstů nebo tupou bolest v zádech. Proč se to děje právě nyní a co s tím můžeme dělat?

Opravdu je posun času jen nevinným pootočením malé ručičky na hodinách? Na jednu stranu ano, ale pro naše tělo představuje jarní přechod na letní čas jeden z největších šoků roku. Naše vnitřní biologické hodiny bijí na poplach. Tahle „ukradená“ hodina spánku totiž není jen o ranní únavě…

Pocit, že se s příchodem jara cítíme vyčerpaní, není jen záležitostí jarní únavy. Naše tělo si v sobě nese smutné dědictví uplynulých těžkých zimních měsíců v podobě takzvané „zimní krve“. Ačkoliv se dny prodlužují a teploty stoupají, náš oběhový systém se stále potýká s následky chladného počasí.

Boj s psími parazity přináší dilema: používat chemii, nebo riskovat zdraví mazlíčka? Dobrou zprávou je, že se nemusíme přiklonit ani k jedné z těchto variant. Je tady ještě přírodní cesta v podobě domácího repelentu. Pojďme si takovou účinnou zbraň vyrobit sami doma.

Pohled na zašlé měděné nebo mosazné svícny po babičce často vyvolává pocit, že jejich dřívější lesk je nevratně pryč. Měď a její slitina mají totiž tendenci podléhat oxidaci, která na jejich povrchu vytváří nevzhlednou tmavou patinu. Co s tím? K čištění použijte nečekanou surovinu.

Některé zůstávají malé a elegantní, jiné dorůstají do několika metrů a působí skoro jako pokojové stromy. Jak poznat ten pravý pro váš domov a co všechno potřebuje, aby prospíval? Fikusy jsou krásné a oblíbené pokojovky, byla by škoda nemít alespoň jeden.

Velikonoční nádivka je jedním z jídel, které se na jaře objevuje na stolech téměř v každé české domácnosti. Základ bývá podobný – pečivo, vejce, bylinky a někdy i uzené maso. V různých zemích Evropy ale existují podobné recepty, které se liší jednou výraznou ingrediencí.

Už už bychom se nejraději posadili na terase s prvním letošním šálkem kávy, ale pohled pod nohy bývá často smutným rozčarováním. Po dlouhé a vlhké zimě se na dlažebních kostkách, dřevěných prknech i betonových plochách nezřídka usadí nevzhledný zelený povlak. Pojďme s ním skoncovat snadno a rychle.

Rýžová voda není jen zakalená tekutina, kterou běžně vyléváme do dřezu. Je to doslova koktejl vitamínů, minerálů a aminokyselin, který dokáže s unavenými a lámavými vlasy zázraky.

Voní, křupou a chutnají jako byste si zase sedli k babiččinu stolu. A jedna porce nestojí ani tolik, co burger v rychlém občerstvení. Zkuste to a uvidíte sami.

Těstoviny jsou jistota, když není čas ani chuť stát dlouho u plotny. Jenže právě u nich často zůstáváme u bezpečných, ale trochu nudných kombinací. Přitom stačí jedna výraznější surovina, která změní celé jídlo. Hořčice v krémové omáčce dodá těstovinám jemnou pikantnost a hloubku.

Po Velikonocích zůstává v mnoha domácnostech více vařených vajec, než kolik se stihne sníst v salátech nebo pomazánkách. Přitom právě vejce natvrdo jsou skvělým základem pro jídla, která u nás nejsou tak známá, ale ve světě patří mezi oblíbené klasiky. Jedním z nich jsou skotská vejce.