iROZHLAS

Andrej Babiš (ANO) nám na tiskové konferenci po pondělním jednání vlády vysvětlil, že úkolem českého premiéra je být blízko všem ostatním evropským lídrům. Ať už maďarskou vládu vede Viktor Orbán, či Péter Magyar, nebo ať v čele Francie stojí Emmanuel Macron, či Marine Le Penová. Zní to moudře a státnicky. Skutečnost je ale odlišná.

Vláda zastropuje důchodový věk na 65 letech, jen by k tomu mělo dojít až s další novelou důchodového pojištění, a to v roce 2028. Tvrdí to jak ministryně financí Alena Schillerová (ANO), tak i ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Oba se snaží dodržet slib, který vláda dala. A oba dobře vědí, že dopady tohoto rozhodnutí padnou na další vládu – pokud jej skutečně přijmou a pokud tento strop další vláda okamžitě nezruší.

Maďarsko a jeho občané se postarali o možná největší volební překvapení v Evropě v letošním roce. Po 16 letech nepřetržitého vládnutí premiéra Viktora Orbána dali najevo, že si přejí změnu. O úspěchu nové vlády se ale podle Kamily Pešekové teprve rozhodne.

Světový řád, na který jsme dosud spoléhali, se v poslední době rozpadá. Válka v Iránu odhalila nebezpečnou závislost Evropy na energiích a dalších klíčových komoditách, které musejí proplouvat Hormuzským průlivem. Válka skončila časově omezeným příměřím, ale průliv zprovozněn nebyl, a ekonomická bezpečnost Evropy je tak nadále ohrožena.

„Nefunguje vám klávesnice u počítače? Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor totiž zablokoval všechna tlačítka, protože je mohou používat teroristé.“ Tato ne úplně vtipná anekdota na ruském Instagramu nabrala celkem 80 tisíc lajků a spoustu repostů. Je to reakce na snahy výše zmíněného úřadu zablokovat velkou část zdrojů na ruském internetu, zejména populární messenger Telegram.

Írán i jiné země se mohou těšit na dva týdny příměří a možná i na mír. Jenže na samotném Blízkém východě lidé rychlý obrat od „zničení civilizace“ k ukončení boje vnímají s rozpaky. I když každá země jinak a z jiných důvodů.

Málokdo ze současných ruských veřejných činitelů je tak výrazný jako Dmitrij Bykov. Wikipedie ho stručně charakterizuje jako spisovatele, básníka a publicistu, literárního kritika, rozhlasového a televizního moderátora, novináře, učitele literatury a filmového kritika. Dodává, že je politickým myslitelem a aktivistou, který se staví proti současnému ruskému vedení, zejména proti prezidentovi Vladimiru Putinovi.

„Zrůdný nástroj“, „zelená šílenost“ nebo „pokuta za užívání ideologicky špatných surovin“. I tak v posledních měsících mluvili čeští politici o emisních povolenkách pro domácnosti. Do boje proti ETS2 vyrazili představitelé ODS, ANO, SPD i Motoristů, přičemž poslední dvě jmenované strany na tématu znovu vystavěly svůj útok na Brusel a Evropskou unii.

Když přijde řeč na umělou inteligenci a její průnik do našich životů, nejčastěji se zmiňuje americká společnost OpenAI se svým model ChatGPT. Jenže tu v mnoha směrech dohání či dokonce už předehnal mladší startup jménem Anthropic se svým chatbotem Claude. To, co se mu daří, stojí za pozornost.

„Umanutost v té věci už začíná působit docela nedůstojně.“ Tak komentoval ve středu ministr zahraničí Macinka (Motoristé sobě) dopis prezidenta Pavla premiéru Babišovi (ANO), že hodlá vést naši delegaci na červencovém summitu NATO a bude rád, když se premiér připojí.

Světem se šíří rozsáhlá krize, která může ohrozit ekonomiku Česka a probudit jejího největšího strašáka, tedy inflaci. Když potom přijdou zprávy, že se v Česku nic neděje a inflace zůstává při dně, pak to není důvod k radosti, ale k tomu, že napětí ještě vyroste. Protože zlé časy se nám nevyhnou a čím později přijdou, tím to bude horší.

Donaldu Trumpovi se povedlo dosáhnout něčeho, co může a nemusí být cestou k lepšímu výsledku, než jaký byl stav před vypuknutím války. Bude záviset na mnoha okolnostech.

Éra globalizace založené na levné práci, energiích a surovinách končí — ne však globalizace samotná. Série krizí ukazuje hlubší posun: globální ekonomiku stále více formuje mocenské soupeření velmocí. Svět se tak postupně štěpí do nových bloků. A do popředí se dostávají odolnost a bezpečnost.

Zajímavou změnu přinesl začátek války v Íránu na konci letošního února pro malé státy Jižního Kavkazu: letecké spojení z východu na západ a obráceně se z této rozhlehlé země muselo naměstnat na úzký vzdušný koridor nad Gruzií, Arménií a Ázerbájdžánem. Jaké výhody, ale i jaká rizika to tomuto regionu přináší?

Ceny ropy na světových trzích po posledním projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa opět rostou, černé zlato se obchoduje kolem 110 dolarů za barel. Další vývoj je nejistý a zdá se, že geopolitická situace klid na trhy ještě nějakou chvíli nepřinese.