iROZHLAS

Málokterá představa je realitě vzdálenější než ta o opozici, jež může mimo náročná vládní křesla odpočívat, třeba i pospávat, a jenom čekat, až jí moc opět spadne do klína. Snad to brzy pochopí i lídři těch stran, které jdou zatím ve Sněmovně pohodlnější cestou a vedle eskapád Tomia Okamury (SPD), Filipa Turka a Petra Macinky (Motoristé sobě) především komentují střet zájmů Andreje Babiše (ANO) nebo jeho roli v kauze Čapí hnízdo.

Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d’Ampezzo byly oficiálně zahájeny ceremonií, kterou sledovali diváci i média po celém světě. Ohlasy na ni se ovšem poněkud lišily. Někteří ji označovali za elegantní a působivou, jiní ji srovnávali s velkolepým zahájením her v Paříži před dvěma a půl lety.

Vypnutí neregistrovaných internetových terminálů Starlink způsobilo v ruské armádě chaos. To patrně vedlo také ke vzájemné palbě mezi okupantskými jednotkami. Narušení komunikace poskytlo ukrajinským vojákům příležitost k protiútoku. Podle vyjádření armádního velení ho však spíše využijí k posílení obrany v kritických oblastech frontové linie.

Letošní únor je teprve druhým měsícem, kdy podnikatelé, kteří zaměstnávají lidi v tzv. náročných profesích třetí rizikové kategorie, kam spadají povolání, jako jsou například skladníci či stavební dělníci, za ně musí (po splnění podmínek) odvádět povinný příspěvek na stáří ve výši čtyř procent vyměřovacího základu. Vyplývá to z penzijních změn, které přijala vláda Petra Fialy (ODS).

Ne že by SPD Tomia Okamury s bojácným ministrem obrany Jaromírem Zůnou byla uklidňujícím prvkem vlády v čase největších bezpečnostních a ekonomických hrozeb za desítky let, ale pozornost na sebe strhla nejmenší koaliční strana – Motoristé, kteří dostali na starost důležité ministerstvo zahraničních věcí.

Celkem bez většího ohlasu proběhly českými médii výsledky průzkumu Eurobarometr o náladách populace ve všech zemích EU, který byl provedený koncem loňského roku. Přitom se dovídáme zajímavé informace o dosti specifickém uvažování Čechů, aspoň v porovnání s názory ostatních evropských národů.

Pokud bychom hledali skutečný zahraničně politický úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa, pak by to určitě byla mírová dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem ze srpna minulého roku.

„Opozice sklouzla do vleku aktivistických skupin, které organizují předčasnou prezidentskou kampaň.“ Řekl ve zhruba dvacetiminutovém projevu při diskusi nad návrhem vyslovit vládě nedůvěru předseda Motoristů sobě Petr Macinka. Předčasnou kampaní jistě myslel například demonstrace na podporu Petra Pavla, jehož Motoristé nově označují coby lídra opozice.

Na pozvání prezidenta Pavla došlo ve čtvrtek na Pražském Hradě k setkání s obětmi sexuálního násilí v církvi z České i Slovenské republiky. Prezident tím reagoval na jejich otevřený dopis, o němž při své nedávné návštěvě ve Vatikánu mluvil s papežem.

Zahraniční politika Slovenska, která se orientuje podle premiéra Roberta Fica na všechny čtyři světové strany, zažívá v těchto dnech otřesy. Jednak za to mohou ne zcela jasné okolnosti nedávného setkání slovenského premiéra s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho sídle na Floridě. Co následně Fico líčil v superlativech, mohlo mít ve skutečnosti úplně jiný průběh.

Nejeden pozorovatel české politické scény věřil, že po loňských sněmovních volbách se společenská atmosféra zklidní. Vítězství hnutí ANO bylo triumfální a málokdo pochyboval o tom, že bude dominovat příští vládě.

Prahu a Brno postihlo zemětřesení, naštěstí jen jejich zdravotnickou část, dalo by se říci. Ovšem i zdravotnictví je důležitý resort, jak potvrdí každý, kdo musel někdy řešit vážné problémy se zdravím. A kdo tedy zmíněné problémy někdy řešil, toho musí poděsit i takto omezený posun zemské kůry.

Donald Trump se vrací ke staré písničce o rozporování voleb. Na poslední rok a čtvrt trochu zmizela. Po volbách roku 2024 naopak americký prezident všem opakoval, jak velkolepé bylo jeho vítězství ve všech klíčových státech. S blížícími se podzimními volbami do Kongresu si rozvzpomněl na staré triky.