iROZHLAS

Sedmdesát sedm hlasů stačilo ve slovenském parlamentu na to, aby byl zbaven funkce dosavadní ministr životního prostředí Tomáš Taraba. Toho vyslala do vlády Slovenská národní strana. Byla to ale právě ona, tedy její předseda Andrej Danko, kdo odvolání ministra Taraby požadoval, a nakonec i ve slovenské Národní radě prosadil.

Švýcarští voliči v referendu rozhodli, že zachovají stávající pojetí neutrality své země. V tomto duchu se vyslovila výrazná většina občanů, a to 70 procent hlasujících. Zároveň to podpořili voliči ve všech 23 kantonech.

V minulých dnech dorazil do Česka z Bruselu dopis, v němž Evropská komise precizuje a potvrzuje své již dříve avizované stanovisko ke střetu zájmů Andreje Babiše (ANO). A nutno říct, že je to hodně studená sprcha. Komise jasně shledala Babišův svěřenský fond RSVP TRUST nedostatečným řešením premiérova střetu zájmů. A vyzývá úřady, aby mu nadále neposílaly k proplacení žádné výdaje na projekty firem z koncernu Agrofert.

Snad si sněmovní opozice uvědomuje, že kdo jinému jámu kopá, taky do ní nezřídka sám padá. Nyní znovu nastavuje vládě zrcadlo, aby občané viděli, jak je špatná. Poněvadž ale hlasování o nedůvěře kabinet i tentokrát přečká, může si volič z příběhu vzít jen neschopnost opozice cokoli na věci změnit.

„Jdu na jedno“, míněno pivo, je v Česku tvrzení, u kterého se kdokoliv může vsadit, že jej dotyčný na 99 procent poruší. V případě vlád je obdobným slibem nezvyšování daní. Platilo to jak v případě minulého kabinetu Petra Fialy, tak i současné vlády Andreje Babiše.

O al-Káidě se v poslední době v Evropě mluví téměř výhradně v souvislosti s jejími minulými činy, například 25. výročím útoku na New York a Washington. Ve skutečnosti už tato organizace několikrát přežila svou smrt a funguje dosud.

Kořist patří vítězi. Scenáristé proslulé filmové ságy Piráti z Karibiku by tuhle údernou větu nenapsali lépe. Vyřkl ji však americký prezident Donald Trump během projevu v OSN, když hovořil o – řekněme – znovunabytém přátelství s Venezuelou.

Zatím to vypadá, že všechno funguje. Preference hnutí ANO se drží na úrovni výsledku voleb, nejnovější průzkum Medianu přisuzuje Babišovu politickému projektu dokonce 34 procent. Jeho pozice na politické scéně se zdá být neotřesitelná a jeho politických protivníků se spíše zmocňuje deprese.

Český občan musí být zmaten. Premiér Babiš (ANO) opakovaně mluví o míru. Točí videa v tričku No war (Žádnou válku). Stěžuje si, že je se svým voláním nepochopen, cituji: „Dostal jsem hrozně vynadáno od novinářů a různých komentátorů, co si to vlastně dovoluju mluvit o míru.“

Světem obchází strašidlo „třetí světové války“, která by prý mohla vypuknout kvůli bojům na Ukrajině nebo na Blízkém východě. Jenže tyto konflikty už světové jsou, a dokonce začínají splývat.

Další volební debakl křesťanských demokratů německého kancléře Friedricha Merze v nedělních zemských volbách bude mít dozvuky nejen na vládní, ale i na unijní úrovni. Merz sice dál pokračuje v čele CDU i berlínského kabinetu, stojí však zády u zdi a moc šancí dostat se od ní nemá. A to je špatná zpráva jak pro Německo, tak pro EU.

Mezinárodní situace se přiostřuje. Většinu zpráv, které k nám přicházejí ze zahraničí, nelze označit za dobré. A každá z nich má přímý či zprostředkovaný dopad na Českou republiku a její obyvatele. V globalizovaném světě už takřka neexistuje nic, co by se nás netýkalo.