iROZHLAS

Jen máloco je v současnosti nudnější než pročítání volebních modelů a žebříčků stranických preferencí. Devět měsíců od sněmovních voleb jsou téměř nehybné. Hnutí ANO se drží nad 30 procenty, Motoristé oscilují okolo osudové pětiprocentní hranice a hnutí SPD je jen kousek nad nimi. Logické by však bylo očekávat růst opozičních subjektů. Vždyť vláda dělá botu za botou, skandál za skandálem.

Bývalý ruský voják Alexandr Lunin zveřejnil videovzkaz adresovaný ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. V něm prohlásil, že pokud se s ním Putin osobně nesejde a nevystoupí s ním v přímém TV přenosu, může ruská armáda „obrátit zbraně proti Kremlu“.

Nepochopitelné útoky ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé sobě) na prezidenta, Ústavní soud a další demokratické instituce dávají z pohledu jeho strany paradoxně smysl. Reakce na předběžné opatření Ústavního soudu, který vládě nařídil zajistit účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO, je totiž to jediné, co mohou Motoristé svým voličům v tuto chvíli prodat.

Je známo, že zkušenost je nepřenositelná. Dokud se dítě samo nespálí o horkou plotnu, nebude věřit doporučením, že na ni nemá sahat. A my jsme teď ve stejné situaci.

Evropou prochází mimořádně silná vlna veder. V posledních dnech zasáhla hlavně Francii, Španělsko, Itálii, Británii, Švýcarsko, Belgii a Nizozemsko. Brutální vedra se nevyhnula ani Česku.

V českém politickém životě je momentálně nejžhavějším tématem konflikt, který vyvolala vláda Andreje Babiše (ANO) s prezidentem Petrem Pavlem, což vyústilo v kompetenční žalobu podanou hlavou státu k Ústavnímu soudu.

„Voláme českou policii, české četnictvo, vládní vojsko, voláme všechny Čechy! Přijďte nám okamžitě na pomoc do Českého rozhlasu! SS-mani nás zde vraždí!“ Tato slova se 5. května 1945 linula z média, které se v té chvíli stalo symbolem národního odporu.

Překvapení, ale i očekávané ohlasy. Tak by se daly popsat velmi živé reakce na středeční výrok pléna Ústavního soudu. Nečekaný je pro leckoho samotný souhlas s žádostí hlavy státu o vydání předběžného opatření ohledně její účasti na summitu NATO.

Česko se udrží mezi evropskými rozpočtovými premianty a stát přitom dokáže víc investovat do hospodářského růstu. Těmito slovy ministryně financi Alena Schillerová (ANO) nepochválila návrh rozpočtu na rok 2027, i když už je konec června. Popsala tím fiskální či rozpočtový plán, který v pondělí schválila vláda Andreje Babiše (ANO) a který následně poslala Evropské komisi. Fiskální plán ovšem nabízí jen obecnější data.

Alternativa pro Německo, označovaná za extrémně pravicové hnutí, vede v průzkumech volebních preferencí už o devět procent. Vládní Unie CDU/CSU se dostala na 20 procent, Alternativa je o bod pod hranicí 30 procent. AfD se pomalu dostává do pozice subjektu, bez něhož nebude možné v Německu sestavit vládu, přestože ji z tradičních stran nikdo ve vládě nechce.

Ještě v pátek podepsal Keir Starmer zákony, které měly usnadnit Britům stěhování. V pondělí už rovnou začal chystat vlastní stěhování, i když „jen“ ze sídla britských premiérů. Z jeho strany to ovšem nebyl žádný vtípek, protože pokud se něčím jako politik vyznačoval, tak mimořádnou suchopárností.