iROZHLAS

O tom, jak budeme napřesrok rozdělovat peníze ze státního rozpočtu, vám ještě nic neřeknu. Zhruba tak znělo pondělní poselství ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) daňovým poplatníkům této země. Zákon to přece říká jasně. Ministerstvo financí musí vládě předložit návrh rozpočtu do konce srpna a jednatřicátého je až příští pondělí.

Zrychlit výstavbu, doručit na trh mnoho nových a dostupných bytů a nakonec i zrychlit tempo ekonomiky. Novela stavebního zákona měla podle jejích předkladatelů doručit zázraky na počkání a desítky tisíc nových bytů v žádaných lokalitách „do druhého dne“.

Předmětem politického boje může být cokoli, třeba vrak na dně moře. V Izraeli dvacet kilometrů od pobřeží našli vrak lodi potopené v červnu roku 1948. Spolu s jejím objevením se vynořují i traumata, která s ní kdysi klesla na dno.

Ministr školství Robert Plaga prohrál v aktuálním kole jednání o rozpočtu na rok 2027 s ministryní financí vysoko na body. Neodešel s prázdnou, ale navýšení zhruba o 16 miliard je nedostatečné. Ohrožuje i plnění slibů z vládního programu a hospodářské strategie o platech učitelů a o celkových výdajích na vzdělávání v poměru k HDP – i když mají být splněny až na konci funkčního období vlády.

Obecně se jistě všichni shodnou, že na pietním aktu se pískat nemá. Pieta je uctění památky a k té patří důstojné ticho. Jenže tak, jako všechno, i toto obecné pravidlo má své „jenže“. Jak se tedy dívat na pískot, který si vysloužil při pietním aktu k výročí sovětské invaze v roce 1968 předseda SPD a poslanecké sněmovny Tomio Okamura?

Vyhazov na minutu dostal hlavní ekonom ruské státní banky VEB Andrej Klepač, jeden z nejuznávanějších ruských makroekonomů. Podle zdrojů serveru The Bell příkaz k jeho propuštění přišel přímo z nejvyšších pater Kremlu.

Nehoda čestného Motoristy Filipa Turka na jedné z křižovatek v Praze svého času plnila stránky médií. Téměř symbolický střet hranatého Mercedesu třídy G, který Turek v té době používal patrně jako jeho evidovaný provozovatel, a Škody Fabie, převážející krevní destičky, může sloužit i jako odrazový můstek pro debatu o bezpečnosti ve městech i na silnicích.

Jak to ten Andrej Babiš dělá, že je tak dobrý? Kdysi se podobnými otázkami někteří novináři z mediální divize Agrofertu snažili panu majiteli vlísat do přízně. Jenomže v posledních týdnech se stejně, když ne nahlas, tak v myšlenkách, ptá nejeden komentátor a hlavně opozice.

Člověk to může zažít, když na rekonstrukci najme neschopnou firmu. Stavbyvedoucí vystupuje s nekonečným sebevědomím, nedokáže však zajistit pracovníky ani materiál a musí být stále upomínán. Nakonec oprava trvá půl roku místo dvou měsíců. Nejhorší na tom je vědomí, že je člověk vydán na milost tomu, o kom dobře ví, že svou práci nedělá dobře.