iROZHLAS

Nedávný rozsudek pražského městského soudu, který zrušil třímilionový peněžitý trest za podněcování k nenávisti, ke kterému SPD odsoudil Obvodní soud pro Prahu 1, potvrdil přetrvávající bolest české justice, kterou je absolutní nepředvídatelnost soudních rozhodnutí.

Babišova vláda u české veřejnosti poprvé vážně narazila. Návrh rozpočtu, který počítá s dalším gigantickým zadlužením, odmítá výrazná většina – celých 62 procent Čechů. Je tu tedy několik otázek. Co je důvodem nečekaně silného odporu? Jak velký problém to pro vládu znamená? A může z toho nějak těžit opozice?

Už se chvála Bohu ochladilo. S vlnami veder ale musíme počítat. Česká vláda sice s velkým zpožděním, ale přece jen nějak zareagovala na sucho. Premiér Babiš oživil Národní koalici proti suchu. Jenomže o vedru, o rychle stoupajících teplotách a jejich dalších důsledcích kromě sucha vláda mlčí.

Motoristé se schodkem rozpočtu ve výši 389 miliard nesouhlasí. Nicméně zatím neoznámili, že pro něj nebudou hlasovat. Ondřej Konrád se v komentáři na Českém rozhlase Plus domnívá, že tím nepřímo říkají, že tentokrát se s deficitem smíří, ale v budoucnu to bude jinak. Takový přístup má podle Konráda podstatný háček.

Ministryně financí odvádí dobrou práci a sestavila realistický rozpočet, pochválil Alenu Schillerovou (ANO) Petr Macinka (Motoristé sobě). Přitom chvíli předtím připustil, že navržený schodek ve výši 389 miliard korun je velmi vysoký a měl by se změnit.

Na nedávném evropském mistrovství v atletice se Itálie mimořádně vyznamenala. Italští atleti na něm získali 22 medailí, z toho deset zlatých. Svým výkonem tak Itálie předstihla všechny ostatní země, které se šampionátu účastnily.

Pokud je návrh rozpočtu na příští rok něčím unikátní, pak intenzitou kritických útoků, které ho stíhají ze strany opozice a médií.

Při pohledu na kampaň před referendem se místy zdálo, že otázka možného připojení Islandu do unijního klubu stojí a padá s makrelami. Přesněji řečeno, zda je tamní rybáři budou moci nadále lovit a vyvážet podle svého, nebo se budou muset podřídit unijním kvótám. Ve skutečnosti však bylo v sázce mnohem více, a to pro obě strany.

„Pan prezident mě požádal o schůzku, tak jsem mu samozřejmě vyhověl.“ Takovouto větu od premiéra, a to nikoli v odpovědi během brífinku, ale o vlastní vůli vyřknutou v týdenním videu na sociálních sítích pro své voliče, bychom ještě nedávno těžko slyšeli.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal výnos, na jehož základě může stát uplatnit zatím dočasnou správu nad podniky kritické infrastruktury, počínaje palivoenergetickou soustavou a konče logistikou. To vše v případě, že se takové podniky nedokážou účinně ubránit ukrajinským, především dronovým útokům.

Další vláda, a to jakákoliv, bude muset podle prezidenta Petra Pavla „vypít kalich hořkosti a přijít s reformami, které budou řadu lidí možná bolet“. Podle něj se budou těžko prosazovat, vysvětlovat, ale nepůjde to bez nich, nechal se prezident slyšet v rozhovoru pro CNN Prima News. Zpětný pohled na historii českých vlád a jejich reformních kroků bohužel člověka nutí k jisté skepsi.

Visegrádská skupina se sice po pádu Viktora Orbána v Maďarsku vrátila opět do hry, hned první velká zkouška ji však čeká při už probíhající přípravě nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie. Česká republika a také Polsko patří k velmi úspěšně se rozvíjejícím státům Evropy.