iROZHLAS

Americký prezident Donald Trump před volbami do Kongresu zvolil taktiku radikální konfrontace. Na předvolebních shromážděních i na sociálních sítích se stále více uchyluje ke xenofobní rétorice a vykreslování případného vítězství demokratů jako konce Ameriky.

K Francii protesty, někdy i násilné, tak nějak patří, přinejmenším posledních 237 let. Ne vždy se ale jedná o stejný fenomén a také poslední události se od některých z předchozích případů liší.

Válka na Ukrajině se pro Rusko stává stále dražším špásem. Výdaje na obranu vytlačují ty sociální do pozadí, roste i daňová zátěž pro podnikatelský sektor a příjmy z prodeje zemního plynu a ropy přitom klesají. Nejpodstatnější pro běžné Rusy ovšem je, jak se tento prostý, ale neúprosný fakt podepisuje na jejich životní úrovni.

Rychlý růst minimální mzdy, výrazná redukce platové tabulky a konec tarifů, které nesplňují ani podmínky minimální mzdy. Velká reforma platů z dílny ministerstva práce a sociálních věcí má začít platit v příštím roce. Podle stále probíhajících vyjednávání o platech ale stále není jasné, kdo bude v příštím roce vítěz a kdo poražený.

Ve středu začne Sněmovna projednávat vládní návrh státního rozpočtu na rok 2027 a už v prvním čtení jistě schválí obrovský schodek ve výši 386 miliard korun. Koaliční poslanci pro jeho definitivní verzi zvednou ruku někdy před Vánoci a do té doby zazní mnohokrát věta, že dluh bude vláda Andreje Babiše (ANO) snižovat určitě v dalších letech – má to přece v programu.

Volby na pražský magistrát vynesly na první místo – pro někoho nečekaně – STAN. Kandidátka, kterou vedl nepoliticky vyhlížející architekt Petr Hlaváček s tubusem v ruce, dokázala přesvědčit obyvatele hlavního města, že nabízí něco nového.

Výsledek senátních voleb můžeme vyjádřit různě. 0:27 jako vláda versus opozice. 0:24 jako výsledek kandidátů hnutí ANO. Nebo 0:13 jako vyjádření výkonu lidí Andreje Babiše postoupivších do druhého kola. V každém případě je to pro premiéra a jeho hnutí katastrofa.

Před 60 lety povzbudil revoltující francouzské studenty filosof Jean-Paul Sartre slovy: Buďte realisté, žádejte nemožné! Dnes revoltující středoškoláky by nejspíš pobídl podobnými slovy.

Od předčasných parlamentních voleb před dvěma lety je Francie do značné míry politicky paralyzovaná, panuje tam velké napětí a nervozita, Macron je krajně neoblíben. Nepřímým projevem toho jsou koneckonců i současné studentské nepokoje.

Termín rašismus není v českém veřejném prostoru příliš znám. Naopak v samotném Rusku, a především v ruské emigraci jde o jeden z nejužívanějších pojmů.

Může uvolnit dodávka ruské nafty na americký a vůbec světový trh napětí, které kolem dodávek tohoto klíčového paliva opravdu existuje? Odpověď je bez jakýchkoliv pochybností – ne. Neočekávají to evropští i čeští politici, neočekává to ani Mezinárodní energetická agentura a nepočítá s tím ani český státní velkoobchodník s palivy Čepro.

Americký prezident Donald Trump se otáčí jak korouhvička. Navenek to může vypadat, že jednou říká to, podruhé zase ono. Ale strategii to má: jako vrcholný politik, navíc těsně před volbami, se snaží uspokojit různé voličské zájmy. Obrátku si nyní vyzkoušeli na vlastní kůži šéfové největších amerických firem, takzvaných Big Techů.

V Bruselu začal ve čtvrtek summit Evropské unie (EU). Klíčovým tématem jednání premiérů a prezidentů členských zemí je debata o návrhu příštího víceletého rozpočtu sedmadvacítky na roky 2028 až 2034. Jeho upravenou podobu představilo současné irské předsednictví Unie. Pokusilo se v něm vyjít vstříc všem, výsledek ale střílí samotný unijní rozpočet do nohy.