iROZHLAS

Ruské úřady o víkendu zadržely řadu organizátorů demonstrace proti vypínání internetu, kteří chtěli v Moskvě i jinde v neděli 29. března uspořádat protestní akci. Soud je potrestal 15 dny vězení. Všechny protesty, ohlášené v 17 regionech, úřady zakázaly s odvoláním na bezpečnostní opatření nebo pandemii, a varovaly, že za účast na nepovolených akcích hrozí zatčení i uvěznění.

Jak získat 9,5 miliardy korun z evropského Národního plánu obnovy a současně se vyhnout podmínkám, které musí země splnit? Tak o to se teď snaží čeští politici. Peníze jsou navázané na zákon o podpoře bydlení, který měl platit od ledna letošního roku. Protože ale ani na poradenská místa osekané verze, kterou několikrát zpřísnila minulá vláda Petra Fialy (ODS), nebyly vyčleněné peníze, záleží na vůli i schopnosti obcí.

Říkává se, a mnohdy to tak vypadá, že tuzemské vlády nemyslí dál než na své funkční období. Boris Šťastný, historicky prvý český ministr pro sport (s přívažkem prevence a zdraví), však vyhlíží až do roku 2042.

České politické víření kolem vysokých cen benzínu a nafty nepostrádá komediální rysy. Je plné sebepopírání a absurdit, a to na všech stranách. Ale můžeme v něm objevit i vážnější aspekt. Kdekdo se odkopává tak, že ho to dost pravděpodobně bude brzy mrzet.

Demonstrace Milionu chvilek na Letné vyvolala díky rekordně vysoké účasti mezi odpůrci současné vlády euforii. Vybudit takové vzepětí občanské společnosti ale zavazuje.

„Podívejte se, nejsem fanoušek tohoto chlápka (...), jeho žena byla zabita a on se docela rychle znovu oženil,” říkal americký prezident Donald Trump nedávno novinářům u Air Force One. Nemluvil o ledaskom, ale o Joe Kentovi. Šéfa Národního protiteroristického centra, který v půlce března odstoupil na protest proti válce s Íránem, představuje v Názorech a argumentech Matěj Schneider.

Po třech týdnech války v Perském zálivu se nabízí pár očividných poučení. To nejzjevnější leží úplně na povrchu: škody způsobené té které straně jsou nesrovnatelné – stejně tak, jako šance na vítězství.

Jak tři sudičky nad kolébkou stáli 30. června 2024 ve Vídni před novináři maďarský premiér Viktor Orbán, jeho bývalý a budoucí kolega z české vlády Andrej Babiš (ANO) a někdejší rakouský ministr vnitra ze strany Svobodných Herbert Kickl, aby tři týdny po eurovolbách ohlásili zrod pravicově populistické frakce Evropského parlamentu „Patrioti pro Evropu“.

Jestli hledáte někoho s rozvinutou sebereflexí, rozhodně nezačínejte v administrativě Donalda Trumpa. Už vůbec ne u jeho ministra války Petea Hegsetha. Na nedávné tiskovce si stěžoval, že íránský režim neinvestuje do svých lidí, ale do zbraní.

Nehledě na kritiku globalizace posledních let, válka v Íránu, započatá poslední únorový den, ukazuje v plné kráse, jak je globální svět propojený. Blokáda Hormuzského průlivu, narušení obchodních cest a reakce trhů budou mít dopady na rodinné rozpočty lidí ve velké části světa, Evropu a Česko nevyjímaje. Prvním hmatatelným dopadem je zdražení benzínu a nafty, ale tím to zdaleka neskončí.

Andrej Babiš (ANO) zvolí tvrdší přístup vůči koaličním partnerům. Stane se tak v momentu, kdy ho vládní většina ve Sněmovně odmítne vydat k trestnímu stíhání. Tento názor se šířil veřejným prostorem. Po zhruba třech týdnech od tohoto hlasování se zatím názorně ukazuje, že to byla představa naivní, která nevychází z politické reality.

Pracujte z domova, snižte rychlostní limity na dálnicích nejméně o 10 kilometrů za hodinu, podporujte veřejnou dopravu, sdílejte auta, omezte soukromé jízdy a lety. Doporučení Mezinárodní energetické agentury, jejichž cílem je zmírnit ekonomické dopady drahé ropy, se zatím nesetkala s pochopením.