iROZHLAS

Před pár dny jsme byli s kolegyní Nasťou, která pochází z východní Ukrajiny, na filmu Pan Nikdo proti Putinovi. Mrazivý snímek o školním učiteli na Urale dokumentuje sílící válečnou propagandu mezi dětmi. V následné debatě diváci pokládali tradiční otázky. Třeba proč matky padlých vojáků nepožadují konec války, kdo přijde po Putinovi a další dotazy, které v podobných případech lidi nejvíce zajímají. Jedna otázka ale Nasťu viditelně zaskočila.

Když prezident republiky kráčel v pondělí za letního počasí procházkou z Hradu na Klárov do sídla vlády, muselo mu být jasné, že se nejspíš ohledně své účasti na červencovém summitu NATO nic nedozví. Kabinet sice původně o složení delegace do turecké Ankary měl 8. června rozhodovat, jenomže když Petr Pavel ohlásil, že se na rokování osobně dostaví, jak má kdykoli právo, premiér Andrej Babiš (ANO) bod odsunul o dva týdny.

Změny ve třetím pilíři penzijního připojištění, které představila ministryně financí Alena Schillerová (ANO), jsou největší za celou dobu existence tohoto produktu. Pokud by je resort prosadil v plné šíři, v jakém je navrhuje, zůstanou na jedné straně poražení, kterými jsou penzijní společnosti.

Tento týden zemřela Marjane Satrapiová, pařížská kreslířka, spisovatelka a režisérka, narozená v Íránu. Odešla tak jedna z viditelných tváří íránské diaspory ve světě.

Ve státní správě v době fungování vlády Andreje Babiše vidíme dva protichůdné pohyby. Na jedné straně jsou vyhazováni vzdělaní experti a likvidují se fungující systémy. Na straně druhé jsou najímáni lidé bez erudice a vytvářejí se podivné nové paralelní struktury. Na fungování státu v různých oblastech to těžko může mít jiný než destruktivní vliv. Proč se to tedy děje?

Deset let trvající spor mezi Maďarskem a Ukrajinou o menšinová práva stotisícové maďarské menšiny v ukrajinském Zakarpatsku skončil. Novému maďarskému premiérovi Péteru Magyarovi k tomu stačily tři týdny vyjednávání, aby se mohl pochlubit tím, že dosáhl splnění maďarských požadavků. Tedy něčeho, co se jeho předchůdci Viktoru Orbánovi nepovedlo předchozích deset let.

Vývoj v posledních měsících ukazuje zásadní obrat v tom, jak Evropa přemýšlí o obraně kontinentu. Doba, kdy byla Ukrajina brána jen jako pasivní příjemce západní solidarity a vojenské pomoci, skončila. Dnes je Ukrajina vnímána jako poskytovatel evropské bezpečnosti a technologická laboratoř pro modernizaci evropských armád.

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva v Kronštadtu – včetně jedné korvety. Ve městě přitom ve středu začalo Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum, na kterém promluvil i Vladimir Putin.

Kdo se zabývá ruským exilem, ví, že drtivá většina občanů Ruské federace, kteří prchli ze země před Putinovým režimem, žije v naději, že dříve nebo později, nejspíše po diktátorově pádu, se poměry zlepší, oni se vrátí a bude líp.

Na rozdíl od právníků v ekonomii neplatí, že co ekonom, to jiný názor. I většina českých ekonomických odborníků se shodne na číslech a na principech hospodářského dění, a nakonec dokážou i říct, co může české společnosti pomoct a posunout ji dál.

Stokrát, možná tisíckrát česká veřejnost od Andreje Babiše (ANO) slyšela věty o naprosté neschopnosti členů Fialova kabinetu včetně expremiéra samého. Nýmandi, nuly, katastrofa, hrobaři ekonomiky, eventuálně organizovaný zločin.

Pokud by česká koruna bránila našemu rozvoji, měli bychom ji opustit, uvedl Petr Pavel na konferenci reVize Česka a ve stejném projevu doporučil přijetí eura. Jenže i když je Pavel prezident, kterého zvolila většina občanů, byla jeho výzva jen hlasem volajícího na poušti.