iROZHLAS

Před dubnovými volbami Viktor Orbán, který podle všech nezávislých průzkumů zaostává za lídrem opozice Péterem Magyarem, přitvrzuje svou beztak již drsnou kampaň. A vypadá to, že v boji o udržení moci se už nehodlá štítit ničeho.

Kdyby chtěl někdo přesně a nesmlouvavě kritizovat přístup vlády Andreje Babiše (ANO) k výdajům na obranu, stěží by to svedl lépe než americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick. Na konferenci o bezpečnosti na Pražském hradě důrazně připomněl závazky České republiky coby člena NATO a tvrdě odmítl všechny výmluvy, které od premiéra i koalice zaznívají.

Na začátku března se mají znovu sejít ministři financí zemí tak zvané E6, tedy největších evropských ekonomik, které chtějí posilovat vzájemnou spolupráci. Vznik tohoto klubu oživil debaty o dvourychlostní Evropě. Ty už se s různou intenzitou v EU vedou několik desetiletí. Teď jsou asi nejvážnější, jaké kdy byly.

Zatím nevidíme žádné známky migračních pohybů vyvolaných americko-izraelskou válkou proti Íránu, ujišťoval eurokomisař Magnus Brunner ministry vnitra členských zemí a posléze i novináře ve čtvrtek v Bruselu.

Donald Trump vzal svou ministryni vnitřní bezpečnosti do kůlny za Bílým domem a tam ji nechal zastřelit jako psa. Odpusťte tu hyperbolu, která měla přitáhnout vaši pozornost. Je to nejapný vtípek založený na tom, že teď už bývalá ministryně Kristi Noemová se během předvolební kampaně v knize chlubila, že umí dělat těžká rozhodnutí, a ilustrovala to tím, že kdysi zastřelila psa.

Pokud bude americký prezident Donald Trump přistupovat k vojenským útokům na různé země světa tak ledabyle, nahodile a impulsivně jako dosud, tak aby se člověk bál vystrčit nos zpoza Česka.

Na první pohled to nedává smysl. Po útoku USA a Izraele na Írán odpověděl Teherán nejen bombardováním amerických základen v Perském zálivu a Izraele. Zbraně namířil také na státy, které se operace přímo neúčastnily. Například na cíle v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech, britské základny na Kypru nebo neutrální Omán. Proč si Írán proti sobě poštvává země, které by jinak zůstaly stranou? Komentuje Marek Hudema pro Český rozhlas Plus.

Když je na dohled konec třetího roku z pětiletého období, blíží se čas rozhodnutí. Petr Pavel pravděpodobně brzy oznámí svoji opětovnou kandidaturu. Zatím ji podmiňoval poptávkou veřejnosti, zdravotním stavem i podporou rodiny.

Krvavá lázeň, kterou od neděle servírují v Íránu Spojené státy a Izrael, vyvolává v Evropě celou řadu nepříjemných pocitů. Donald Trump svůj postup s evropskými spojenci nekoordinoval, neptal se na jejich názor ostatně neadresoval ani vlastní Kongres. Jeho vojenská operace je jednoznačně hrubým a svévolným porušením mezinárodního práva.

Většina americké společnosti je jednoznačně proti probíhajícímu útoku na Írán. Američané to jasně říkali v průzkumech v posledních týdnech a říkají to jasně i teď. Samozřejmě jsou tu rozdíly. Příznivcům demokratů vadí útok nejvíce, nezávislým voličům hned v závěsu – aktuálně ho schvaluje pouze asi 10, respektive 20 procent z těchto množin.

Ne pomalu, ale rychle se přesouváme do jiného světa. Do světa, kde čím dál větší roli hraje umělá inteligence. V Česku to zatím neplatí, ve Spojených státech ano.

Důvod, aby se pohádala s vládou, si opozice vždycky nějaký najde. A když není po ruce nic údernějšího, hodí se i přístup kabinetu k informování turistů uvízlých na Blízkém a Středním východě. Zejména Piráty a Starosty a nezávislé trápí, že ministerstvo zahraničí komunikuje pomalu a chaoticky. Možnost, že ani v Černínském paláci nemusejí v každém okamžiku vědět, jaká je ve žhavém regionu momentální situace, si nepřipouštějí.

Rozsáhlé údery na cíle v Íránu a následné odvetné útoky Teheránu v regionu se okamžitě projevily při ranním obchodování na světových trzích. Nepřekvapivě vzrostla cena ropy a zlata, po ranním šoku se trh poněkud zklidnil. Otázkou je, na jak dlouho.

Ruský prezident Vladimir Putin označil zabití Alího Chámenejího a členů jeho rodiny při americko-izraelském útoku na Írán za cynickou vraždu porušující normy morálky a mezinárodního práva. Praví se to v jeho vyjádření soustrasti íránskému prezidentovi Masúdovi Pezeškjánovi.