iROZHLAS

Kdysi dávno jsem se jako student vydal do srbské Vojvodiny na čas pracovat jako dobrovolník. Spřátelil jsem se tam s řadou tehdy mladých lidí, kteří hleděli na západ s optimismem. Všichni do jednoho se tehdy horlivě učili jazyky. Sledovali jsme stejné filmy a seriály, četli stejné knížky a poslouchali stejnou muziku. Rozuměli jsme si, dokud na přetřes nepřišla politika.

Z výsledků mezinárodního testování žáků PISA si může každý vybrat to, co se mu hodí v aktuální bouřlivé debatě o vzdělávání, rozpočtu, inkluzi nebo o zákazu mobilů. Čeští žáci jsou ve čtenářské, matematické i přírodovědné gramotnosti stále nad průměrem vyspělých zemí světa (OECD), jejich výsledky však dlouhodobě klesají a propad mezi lety 2022 a 2025 je znepokojivý.

Některé návraty si člověk opravdu nepřeje. Začátek září připomíná jara roku 2022 a 2026, kdy nejdřív útok Ruska na Ukrajinu a o čtyři roky později válka Spojených států s Íránem prudce zvedla ceny ropy, plynu a následně i cen energií a paliv.

My Češi dokážeme být skutečně jedineční. Tak originální oslavu kulatého výročí narození jedné z nejvýznamnějších osobností našich moderních dějin si lze těžko v nějaké jiné civilizované zemi představit.

Jsou věci, které člověk tak nějak ví, ale přesto, když se nade vší pochybnost potvrdí, tak to bolí. Dobrým příkladem je stvrzení neblahého tušení, že současná česká vláda nejenže nemá obranu jako prioritu, ale nechce na tom ani nic měnit. V situaci, kdy čelíme největšímu ohrožení za dobu existence samostatného Česka, je to buď totální slepota nebo neuvěřitelný hazard. O co jde, jak je to možné a čemu nás naše vláda vystavujeme?

Ruské drony zasáhly obchodní centrum v Sumách. Dron zasáhl osobní vlak v chersonské oblasti. Benzinka v Kyjevě byla zničena. To je jen malá část zpráv, které v posledních dnech přišly z Ukrajiny.

Britský deník The Guardian v posledních dnech často věnuje své názorové stránky úvahám o osudu ideologie, kterou nejenže sám sdílí, ale má ve světě pověst jejího pilíře a ochránce. Sociální jevy a události jeho autoři většinou hodnotí a svým čtenářům předkládají z pozic středolevého liberalismu. Nedávné zásadní komentáře, o nichž mluvím, nevidí nejbližší budoucnost svého světonázoru příliš růžově.

Což o to, už samotný fakt, že Vrchní soud v Praze potvrdil někdejší manažerce Agrofertu Janě Nagyové tříletou podmínku za dotační podvod na farmě Čapí hnízdo, je hoden pozornosti. Vždyť jde o první pravomocný verdikt v trestní a soudní anabázi, která už přes deset let kontaminuje českou politiku.

Kromě billboardů s portréty prakticky neznámých politiků a prázdnými hesly téměř nic nenaznačuje, že už za měsíc se konají volby do obecních a městských zastupitelstev i třetiny Senátu. Přesto jsou extrémně důležité, hlavně pro opozici.

Bilance voleb v Sasku-Anhaltsku vyvolává pocit katastrofy, která zasáhla nejen malou spolkovou zemi ležící pouhých 150 kilometrů na sever od českých hranic. Podpora Alternativy pro Německo (AfD) tam totiž nejen přesáhla 40 procent, ale dokonce se přiblížila hranici 45 procent, a nemá tedy daleko k absolutní většině.