iROZHLAS

Martha Stewartová je i nyní coby osmdesátnice na vrcholu sil i kariéry. Lifestylová vydavatelka a americká televizní celebrita s polskými kořeny, která byla influencerkou dávno před érou sociálních sítí, kdysi správně vsadila na budoucí popularitu kuchařských show a rad ohledně domácnosti. Díky tomu je jednou z velmi mála self-made miliardářek.

Zpráva o tom, že akcie vesmírné společnosti SpaceX se propadly pod svou upisovací hodnotu, tedy pod cenu, za níž vstoupily před měsícem na burzu Nasdaq, obletěla celý svět. Jako by to snad bylo překvapení. Jenže není a platí to pro řadu titulů, které mají obří pozornost a vybudí emoce retailových investorů.

Politický masochismus. Jinak se nápad předsedy Senátu Miloše Vystrčila z ODS, aby opozice postavila do příští prezidentské volby vlastního kandidáta, označit nedá. Víme přece, jak se strany s hledáním vhodných adeptů vždy natrápí. Současná opozice přitom nehýří nápady ani osobnostmi a její obliba u veřejnosti je poměrně nízká na to, aby mohla reálně uvažovat o obsazení nejvyšší ústavní funkce.

Další vládní slib se odkládá. Vláda posune změnu valorizačního vzorce penzí na příště, na dobu, až vymyslí, jak zastropuje věk odchodu do důchodu a co udělá s lidmi, kteří pracují v náročných profesích. A zjevně také poté, až vymyslí, kde vezme peníze na rychlejší zvyšování důchodů, než je to současné, které podle předvolebních slibů mělo padnout.

Když ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) poslal 140 milionů korun iniciativě, která nakupuje zbraně pro Ukrajinu, postupoval v souladu s programovým prohlášením vlády Andreje Babiše (ANO), i když se předseda koaliční SPD Tomio Okamura rozčiloval, že byla porušena dohoda. Vše je v pořádku přinejmenším ze dvou důvodů; ovšem výměna názorů v koalici ukazuje, jak chatrné je odhodlání kabinetu v zásadních otázkách bezpečnosti Česka.

Doby, kdy přicházely z německých automobilek pozitivní zprávy, se zdají být dávnou minulostí. Kdysi šlo o rekordy u počtu prodaných vozidel, výši obratu, čistého zisku a případně částky určené na investice. Klíčové odvětví německého hospodářství ale nyní bojuje o přežití. Přitom bylo kdysi zdrojem blahobytu, a ještě donedávna na sebe vázalo, ať už přímo nebo nepřímo, až tři miliony pracovních míst.

Na summitu NATO v Ankaře chybělo premiéru Andreji Babišovi nejvíce slovo mír. Všichni mluvili o vyzbrojování a posilování obrany, případně o vojenské pomoci Ukrajině či o nových vojenských akcích USA v Íránu. O míru – nikdo.

Rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru předběžně zrušit bojkot ruských sportovců a otevřít jim cestu na olympijské hry i do dalších vrcholných soutěží, je ostudné v mnoha ohledech. Jeho nehoráznost ale zvlášť vynikne při uvědomění si toho, v jaké době učinili funkcionáři MOV vstřícný krok k agresorovi.

„Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný,“ praví se v článku 54 odstavce 3 Ústavy České republiky. A podle článku 63 tudíž přebírá za řadu jeho rozhodnutí odpovědnost vláda prostřednictvím kontrasignace. Jinými slovy, bez podpisu premiéra nebo pověřeného ministra nemůže prezident, když na to přijde, například jmenovat ani kandidáty na státní vyznamenání.

Říkává se, že je post pražského primátora srovnatelný s ministerským – v případě některých resortů dokonce významnější, což berme s rezervou, ale funkce je to podstatná a prestižní. I proto, s jak vysokým rozpočtem hlavní město operuje. Hnutí ANO drželo tuto pozici zatím jen jednou, mezi lety 2014 až 2018.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho ministři bilancovali prvních šest měsíců svého vládnutí. Vedli si skvěle, mají splněnou pětinu všech úkolů. To je autoportrét kabinetu ANO, SPD a Motoristů. Hodnocení veřejnosti se ale kupodivu až tolik neliší.

Americký prezident Donald Trump zaznamenal v posledních týdnech několik velkých politických neúspěchů. Nejprve Nejvyšší soud odmítl jeho výnos, kterým chtěl zrušit právo dětí narozených cizincům nebo migrantům ve Spojených státech na občanství. Tento výnos, kterým zpochybnil 14. dodatek ústavy, Trump přitom symbolicky podepsal hned po nástupu do úřadu.

Schopnosti AI mohou v příštích deseti letech radikálně zesílit. To by mohlo vyvolat bezprecedentní proměnu ekonomiky — větší, než byla průmyslová revoluce, ale během nesrovnatelně kratší doby. Může to přinést rizika, včetně rozsáhlého nahrazování pracovních míst, ale také příležitosti, jako výrazné zvýšení životní úrovně.

Rozmohl se nám tady takový nešvar. Určitá část pravičáků a současně určitá část levičáků se shodne na tom, že jezdit po městě ve velkém autě je projev konzervativního politického přesvědčení. Je to asi taková pravda, že obědvat salát a pít vodu z plastové lahve je levicové.

Asi je ještě v obecné paměti slavná historka někdejšího ministra průmyslu za ODS Martina Kocourka, o kterém se zjistilo, že převedl 16 milionů na konto své matky, a veřejnosti to vysvětloval potřebou tuto sumu „odklonit“ ze zřetele manželky, s níž se právě rozváděl. Ono odklonění ho ovšem stálo politickou kariéru.