iROZHLAS

Vlny veder jsou častější, intenzivnější a také delší. Evropa má za sebou už pátou vlnu rekordních teplot. Jak zvýšit kvalitu bydlení a připravit města na horko? „Architektura má, stejně jako člověk, oblečení. Klimatizace je až poslední vrstva ochrany. Pokud se nepřipravíme teď, za deset dvacet let nás to dožene,“ říká architekt Lukáš Janáč.

Z nové studie vyplývá, že plocha zasažená lesními požáry v Evropě vzroste do konce století o 39 procent i v případě, že se naplní nejoptimističtější klimatický scénář. „Investice do řízení požárů by mohly do určité míry pomoci, ale pokud se vydáme cestou vysokých emisí, tak budeme svědky výrazného nárůstu spálené plochy,“ uvedl Maik Billing, hlavní autor studie a výzkumník ekosystémů v Institutu pro výzkum dopadů klimatu v Postupimi.

Čínská startupová společnost LandSpace slaví úspěšný návrat znovuvyužitelného prvního stupně rakety Ču-čchüe-3. Zbytek rakety pokračoval do vesmíru, aby vypustil satelit na oběžnou dráhu. Nosič přistál poblíž odpalovací rampy. „Znovupoužitelný raketový nosič by Číně z ekonomického hlediska významně pomohl,“ uvedla analytička Kathleen Curleeová.

Největší velryby na světě se kvůli klimatické změně stěhují do míst, kde se dříve nevyskytovaly. Nyní jsou vidět třeba u východního Grónska. Mořský led tam taje a keporkaci či plejtváci míří v létě do nově dostupných oblastí za potravou. Informuje o tom server britské BBC s odkazem na vědeckou studii zveřejněnou v odborném časopise Frontiers in Marine Science.

Punkevní a Kateřinská jeskyně spolu s propastí Macocha nedosahují hodnot světových krasových unikátů zapsaných na seznamu UNESCO. Tvrdí to dlouholetý bývalý vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka, který svůj názor publikoval na webu strážců přírody krasu.

V městské části Radvanice a Bartovice v Ostravě se otevřel revitalizovaný Ladův park. Z dříve zarostlé rokle krajinářští architekti udělali místo s tůní osazené vrbami. Lidem má park sloužit zejména jako místo pro ochlazení v létě. Město hledá více podobných míst. „Pokud by i tady bylo sucho, tak bychom na tom byli opravdu zle,“ říká pro Český rozhlas Ostrava starosta Radvanic a Bartovic Aleš Boháč.

Včelaři v Ústeckém kraji letos vytočili méně medu než loni. Přispěly k tomu vysoké teploty a nedostatek srážek. Výsledky se v jednotlivých částech Česka liší a celkové údaje budou známé až po polovině září. S vedrem se přitom musely vypořádat i samotné včely.

Oční rohovky, chrupavky, štěpy kůže nebo kloubní vazy. Národní centrum tkání a buněk ročně pomůže až pěti tisícům lidí díky odběru a výrobě transplantátů z těl zemřelých dárců. Šlachové transplantáty se v Česku využívají například při opakovaných rekonstrukcích předního zkříženého vazu. To byl případ i čtrnáctiletého fotbalisty Petra, kterého po zranění kolene operovali v Brně.

Několikrát týdně letos v létě zazvoní na radnici v Horních Dubenkách na Jihlavsku telefon a volající se zeptá, jestli už natekl tamní rybník Nadýmač. Odpověď zní pokaždé ne. Oblíbené místo ke koupání nemá po kompletní revitalizaci kvůli velkému suchu vodu. Pracovníci obce museli na dně prázdné nádrže dokonce posekat trávu, aby úplně nezarostla.

Společnost Škoda dokončuje v Ostravě zakázky na výrobu tramvají a vlaků za miliardy korun. Týká se to společností Škoda Ekova a Škoda Vagonka, které zaměstnávají dohromady téměř 1200 lidí. Ze zahraničí je zájem také o kompletní opravy a servis. Z Ostravy proto míří tramvaje do Bulharska, švédského Götteborgu, Bratislavy, Liberce, ale také třeba Uzbekistánu nebo Lotyšska.

Snížené hladiny vodních ploch kvůli suchu ztěžují rybářům práci. Na některých místech na severu Čech dochází k lokálním úhynům a ztrátě obvyklých míst výskytu určitých druhů. Snížená populace odchovaných ryb může způsobit ztráty v rámci milionů korun. „Naštěstí nenastala taková shoda okolností, která by na severu Čech vedla k masivním úhynům,“ říká pro Český rozhlas Sever mluvčí Českého rybářského svazu Jan Skalský.

Jako astronomický snímek dne v úterý americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) publikoval fotografii českého autora Jakuba Kuřáka Perseidy z Persea. Snímek vznikl časosběrně během týdne na Jizerce v Jizerských horách a ukazuje Perseidy neboli proud drobných úlomků komety. Ty letos byly neobvykle dobře vidět. „Fotografie vznikala tak, že jsem každý večer vyšel ven a prostě začal fotit. Fotil jsem každou noc téměř pět dní,“ říká Kuřák.