iROZHLAS

Brýle s kamerou. Věc, kterou jsme znali z bondovek, si může dneska za pár tisíc koupit kdokoli a takto natáčet videa na sociální sítě. Co to znamená pro naše soukromí? To vysvětlují redaktoři pořadu Antivirus Jana Magdoňová a Jan Cibulka.

Ochránce přírody v Zoo Ostrava zasáhla velká rána. Mladý orlosup, kterého loni vysadili v Bulharsku a který v minulých měsících nalétal nad Evropou tisíce kilometrů, se vrátil na místo vypuštění, kde byl po pár dnech otráven. A nebyl sám, na místě bylo nalezeno dalších sedm otrávených supů. Je to obrovská ztráta – nejen samotných supů, ale také pro mezinárodní repatriační projekt, nemluvě o zmaru dlouholeté práce ochránců přírody.

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, zda se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, nebo jde o osamoceného jedince dovezeného například do nedalekého mělnického přístavu.

Hnízdní budky sov pálených na Třeboňsku letos obsadil jen jeden pár. Důvodem je nedostatek potravy v této oblasti. V Česku je podle ornitologů necelých 150 hnízdících párů. Na jihu Čech se jejich populace rozrůstá díky pravidelnému vypouštění mláďat odchovaných v Zoo Hluboká a právě i díky hnízdním budkám, které jim ochranáři nabízejí.

Rybníky pod stavem a horní koryta řek zcela na suchu. Letošní léto je pro rybáře nejen na Vysočině obzvláště náročné. V rybnících nechybí jen voda, ale hlavně kyslík, což zvyšuje riziko úhynu ryb. A přestože k provzdušnění by pomohly vydatné deště, ty z uplynulého týdne na Pelhřimovsku nestačily. „Musíme být ve střehu, rybníky jsou denně kontrolovány,“ popisuje Zdeněk Paul z pelhřimovského Českého rybářského svazu.

Mendelova univerzita v Brně připravuje výzkum zaměřený na co nejlepší ochranu hospodářských zvířat proti útokům vlků. Skupina chovatelů v Broumovském výběžku a Beskydech vyzkouší čtyři druhy mobilních ohradníků, aby bylo možné určit, který z nich je pro ochranu stád nejúčinnější.

Před 90 lety, 24. srpna 1936, byl z rozhledny na Děčínském Sněžníku zachycen první televizní signál na území českých zemí. Jednalo se tehdy o signál vysílaný z olympijských her v Berlíně a zachytil jej učitel technického učiliště v Podmoklech (nyní část Děčína) Mathias Färber. Přístroj si sám vyrobil.

Indie čelí vážnému nedostatku vody, což je způsobeno klimatickými změnami i nadměrným čerpáním podzemních vod. Místní komunity i vláda se proto postupně vrací k obnově sto až tisíc let starých tradičních systémů na zadržování vody. „Žádné množství peněz, technologie ani úsilí v terénu nedokáže stupňovité studny zachránit, pokud nebude existovat silná občanská disciplína,“ říká vědec Arun Krishnamurthy.

Nejen zemědělci, ale také lesníci teď bojují s nedostatkem vody, který jim dělá velké problémy. Stromy totiž nemají vláhu a jsou pak náchylnější třeba na škůdce. Že jsou obavy oprávněné, potvrzuje i Český hydrometeorologický ústav. Letos evidoval silné a extrémní sucho až na 80 procentech svých stanic a situaci označuje za mimořádnou.

Na konci července 1989, ani ne čtyři měsíce před tím, než se v Československu zhroutil komunismus, vyrazili tři maturanti z Jihlavy do tehdejší Jugoslávie. Byli čerstvě plnoletí a odjížděli s úmyslem emigrovat, dostat se do Itálie nebo do Rakouska a odtud dál, nejspíš do Ameriky. V srpnu se jim podařilo překročit hraniční řeku Mura.

Tři kelímky s vodou a tři různé výsledky. Vědec z univerzity v britském Readingu před lety natočil malý experiment, který ukazuje, jak pomalu přijímá vláhu půda vyprahlá po vlně veder. Varoval tak před rizikem přívalových povodní. „Obecně má suchá půda vyšší potenciál vodu vsakovat. Pokud je ale sucho dlouhotrvající, mohou nabýt na významu jiné faktory,“ komentuje pro iROZHLAS.cz Kristýna Falátková z Hydrologického ústavu Akademie věd ČR.

S letošním extrémním suchem se vypořádává celá Evropa, Česko nevyjímaje. I přes deště z posledních dní, které situaci trochu napomohly, jsou dopady sucha znát všude kolem nás. Stav lesních porostů připomíná období října, kvůli nedostatku vody hynou ryby v tocích, suché pastviny nedokážou nakrmit dobytek. V neposlední řadě také značně stoupá riziko požárů.