iROZHLAS

Čtvrteční otřes země v Česku, který v 18.00 zaznamenaly seismické stanice v ČR i v Evropě, nezpůsobilo zemětřesení, ale běžný průmyslový odpal u Berouna ve velkolomu Čertovy schody. Uvedl to v pátek v tiskové zprávě Geofyzikální ústav Akademie věd.

Jihočeští vědci začali v těchto dnech mapovat výskyt bentických sinic na březích lipenského jezera. Důvodem je velký zájem obyvatel a návštěvníků této rekreační oblasti. Sinice mohou produkovat silné neurotoxiny, které představují pro psy smrtelné riziko. Do mapování se může zapojit i veřejnost. Podrobnosti přinesl v rozhovoru pro Český rozhlas České Budějovice hydrobiolog Petr Znachor z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Pomník jednoho z nejvýznamnějších vojevůdců 19. století by se měl vrátit na Malostranské náměstí v Praze. Rozhodlo o tom pražské zastupitelstvo. Josef Václav Radecký z Radče, známý jako maršál Radecký, bojoval například proti Napoleonovi. U odhalení pomníku v roce 1858 byl i císař František Josef I.

Po měsících testování se v Ostravě naplno rozjel první český kvantový počítač. Nachází se v Národním superpočítačovém centru při Vysoké škole báňské a už teď je jasné, že nouzi o práci mít nebude. Zájem mají vědci z oblasti zdravotnictví, chemie nebo fyziky.

Kloubní implantát, který zároveň léčí by v budoucnu mohli dostávat čeští pacienti. Na jeho vývoji teď pracují odborníci z Vysoké školy chemicko-technologické a lékaři motolské nemocnice v Praze. Základem je vytištěný 3D implantát na míru, který je porézní. Díky tomu se do něj může dát léčivá látka, která se postupně uvolňuje do těla. I proto si pražští vědci pořídili nejmodernější 3D kovovou tiskárnu.

Lékaři v brněnské Fakultní nemocnici u svaté Anny poprvé pacientovi voperovali štěp s kolenní chrupavkou od mrtvého dárce. V Česku tento zákrok provedli vůbec poprvé. Odborníci posledních několik měsíců řešili povolení nebo to, jak štěp s chrupavkou uchovat. Oproti jiným metodám by měla tato chrupavka zvládnout větší zátěž a vydržet déle.

Do současného zemědělství stále častěji zasahují moderní technologie. Jde o takzvané precizní zemědělství. Chmelařům by například mohly v budoucnu pomáhat drony. Nejde přitom o žádné drobečky. Váží přes padesát kilogramů a dokážou unést plný barel postřiků nebo granulí proti škůdcům. Otestovali je na chmelnicích nedaleko zámku Stekník na Lounsku.