iROZHLAS

Na Záhlinických rybnících na Kroměřížsku lze v těchto dnech vidět tři druhy labutí, a to labuť velkou, zpěvnou i černou. Podle ornitologů jde o raritu. Rybníky u Záhlinic, místní části Hulína, jsou jednou z nejvýznamnějších ptačích oblastí v České republice. Ornitologové tam pozorovali už více než 260 druhů ptáků, uvedl Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku.

Ve Vysokém Mýtě se v listopadu otevře nové muzeum s názvem Dotek starých časů. Prostory postupně zaplňují staré hračky, kočárky, sáňky nebo hrací stroje. Podobnou expozici od stejných majitelů mohou lidé už víc než rok navštěvovat i v Hradci Králové.

Obyvatelé České Lípy si mohli před Dušičkami všimnout, že na konci října prováděli historici z polského Institutu národní paměti výzkum na městském hřbitově. Hledali na něm pozůstatky třech vojáků polské Zemské armády z druhé světové války. Jeden z nich totiž zemřel při překračování hranice v roce 1945, další dva pak v roce 1946 zemřeli v českolipském vězení.

Chirurgové z nemocnice v Třinci-Podlesí si připsali jedno české prvenství. Použili hovězí krkavici jako náhradu za neprůchodnou stehenní tepnu. Pacientovi by jinak hrozila amputace celé pravé nohy. To, že mu v těle proudí krev díky hovězí tepně, se dozvěděl až po probuzení z narkózy.

Den Památky zesnulých – Dušičky jsou časem vzpomínek na ty, kteří už s námi nejsou. Lidé obvykle míří na hřbitovy, připomínat si ale můžeme zesnulé i u pomníků na místech dávných tragédií. Také ty naši předkové stavěli, jenže některé postupně podlehly zubu času. V České Třebové se teď díky úsilí dobrovolníků podařilo jedno takové pietní místo obnovit.

Možná ještě letos roztaje takzvaný věčný sníh, jak se přezdívá ledovcům na Nové Guineji. Geologicky i historicky se liší od ostatních ledovců, všechny ale nehledě na lokaci tají a ustupují. „Ledovec je tvořený ze sněhu a potřebujete nejenom mráz, ale aby hodně zasněžilo a sníh několik let za sebou neroztál,“ vysvětluje v pořadu Leonardo Plus polární ekoložka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Marie Šabacká.

Server britské veřejnoprávní stanice BBC píše o výzkumu, který sleduje, jak pozorování ptáků ovlivňuje lidský mozek. Vědci nejprve otestovali odborné znalosti nadšenců do ornitologie, aby skupinu účastníků rozdělili na znalce a začátečníky. Sledováním mozku při pozorování ptáků následně zjistili, že struktura mozkové tkáně znalců se liší a že zkušenosti s pozorováním ptáků by mohly zpomalovat věkem podmíněný úbytek kognitivních schopností.

Jezdíme s nimi skoro všichni. Buď je vlastníme, nebo se v nich občas svezeme taxíkem, a máme je na očích už víc než 120 let, pokud tedy můžeme mluvit i za naše předky. Na nejznámější českou značku aut jsou Češi hrdí a jsou k ní loajální snad jako k žádné jinému symbolu českého úspěchu porevolučních let.

Mláďata vzácné íránské zmije pavoučí se letos v létě vylíhla v plzeňské zoologické zahradě. Zdejším chovatelům se tak podařilo zopakovat loňský světový prvoodchov tohoto druhu v zoologických zahradách. Čtyři letošní mláďata potvrzují, že se podařilo správně nastavit podmínky pro chov. Informoval o tom kurátor Karel Kodejš.

Pstruzi potoční se v říjnu začali rozmnožovat. Kvůli suchu se ale nemůžou vytřít v malých potocích, které jsou téměř bez vody. Rozmnožují se proto jen ve větších řekách, tam ale jikry a plůdky ohrožují větší ryby.

Koncentrace oxidu uhličitého v zemské atmosféře vloni dosáhla rekordní výše, uvedla Světová meteorologická organizace. Jaké to bude mít následky a kdy a za jakých okolností se to může změnit? „V naší komunitě se šíří takové očekávání, že další generace modelů bude ještě pesimističtější, protože musím říct, že současná generace modelů prozatím pro naše období s celoplanetárními vedry, jaká byla letos, nepočítala,“ upozorňuje klimatolog Aleš Farda.

Dlouhodobé sucho a extrémní změny počasí mají vliv na zadržování vody v krajině. A to musí na svém území řešit i Pardubický kraj. Už v roce 2018 proto založil Institut environmentálních výzkumů a aplikací, který má pomoct k lepšímu hospodaření s vodou v krajině.