iROZHLAS

Z miniaturních lidských mozků pěstovaných v laboratořích se stává nový fenomén. Vědci je učí hrát videohry a někteří věří, že jednoho dne nahradí křemíkové čipy, na kterých dnes stojí systémy umělé inteligence. Oproti AI mají výhodu v tom, že se dokážou samy opravovat, jsou navíc energeticky úsporné a vysoce přizpůsobivé.

Chov tygrů sumaterských chtějí letos obnovit chovatelé v brněnské zoologické zahradě. Od začátku letošního roku připravují převoz samce z německé zahrady v Krefeldu.

Arcibiskupský palác v Olomouci je neodmyslitelnou součástí naší historie. Několik měsíců z něj vládl František Josef I. celé monarchii, radili se tam i císaři před bitvou u Slavkova. Za komunismu pak bylo v budově vězení.

V záchranné stanici v Lípě nad Orlicí na Rychnovsku mají teď neobvyklé hosty. Desítky raků tam čekají na chvíli, kdy se budou moct vrátit do přírody. Přivezli je ze stavby obchvatu Solnice a pracovníci stanice jim musí vytvořit co nejlepší podmínky.

Povrchová teplota světových oceánů dosáhla v červenci na nejvyšší úroveň v historii měření. Teplejší oceány způsobují větší výkyvy počasí, bouře nebo tornáda, ale také rozpady šelfových ledovců. „Nárůst teploty moře je pro ně zásadní, protože je rozpouští odspodu,“ upozorňuje v Interview Plus Daniel Nývlt, vedoucí Českého výzkumného antarktického programu.

Extrémní sucho nepřežily desítky procent mladých stromů v okolí Brna. Ve špatném stavu jsou také vzrostlé stromy, kterým kvůli nedostatku vody již nyní zežloutly listy. Správa se vysychání snaží bránit pomocí změny strategie vysazování nových stromů i řízenými záplavami lesů. „Největší problém máme u dřevin, jako je buk. Ty nám chřadnou až do půlky koruny,“ říká pro Český rozhlas Brno vedoucí lesních školek Lesů města Brna Jiří Bezdíček.

Nejméně desetina druhů denních motýlů se musela přestěhovat. Důvodem je hlavně změna klimatu. V Evropě přispívá i intenzivní zemědělství – plyne to z velké mezinárodní studie ze 105 zemí světa, na které se podíleli i čeští badatelé. Jejím spoluautorem je Robert Tropek, entomolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Biologického centra Akademie věd.

Středeční zatmění Slunce pozorovali i vědci z Vysokého učení technického v Brně. Na svou šestnáctou oficiální expedici za úplným zatměním vyrazili do Španělska a na Island. „Měli jsme značné nervy, protože před zatměním byla ještě menší oblačnost. Naštěstí se ochlazením rozpadla, takže během zatmění bylo úplně jasno,“ popisuje pro Český rozhlas Plus vedoucí španělské části expedice prof. Miroslav Drukmüller.

Česko ve středu večer zažilo částečné zatmění Slunce. Lidé ho sledovali pomocí speciálních brýlí nebo dalekohledů. Někteří z nich si přinesli také vlastnoručně vyrobené pozorovací zařízení. Na oblohu se dívali lidé také z hvězdárny v pražských Ďáblicích.