iROZHLAS

Nejen zemědělci, ale také lesníci teď bojují s nedostatkem vody, který jim dělá velké problémy. Stromy totiž nemají vláhu a jsou pak náchylnější třeba na škůdce. Že jsou obavy oprávněné, potvrzuje i Český hydrometeorologický ústav. Letos evidoval silné a extrémní sucho až na 80 procentech svých stanic a situaci označuje za mimořádnou.

Na konci července 1989, ani ne čtyři měsíce před tím, než se v Československu zhroutil komunismus, vyrazili tři maturanti z Jihlavy do tehdejší Jugoslávie. Byli čerstvě plnoletí a odjížděli s úmyslem emigrovat, dostat se do Itálie nebo do Rakouska a odtud dál, nejspíš do Ameriky. V srpnu se jim podařilo překročit hraniční řeku Mura.

Tři kelímky s vodou a tři různé výsledky. Vědec z univerzity v britském Readingu před lety natočil malý experiment, který ukazuje, jak pomalu přijímá vláhu půda vyprahlá po vlně veder. Varoval tak před rizikem přívalových povodní. „Obecně má suchá půda vyšší potenciál vodu vsakovat. Pokud je ale sucho dlouhotrvající, mohou nabýt na významu jiné faktory,“ komentuje pro iROZHLAS.cz Kristýna Falátková z Hydrologického ústavu Akademie věd ČR.

S letošním extrémním suchem se vypořádává celá Evropa, Česko nevyjímaje. I přes deště z posledních dní, které situaci trochu napomohly, jsou dopady sucha znát všude kolem nás. Stav lesních porostů připomíná období října, kvůli nedostatku vody hynou ryby v tocích, suché pastviny nedokážou nakrmit dobytek. V neposlední řadě také značně stoupá riziko požárů.

„Můžeme předpokládat, že po celou dobu, kdy lidé žnuli obilí, měli potřebu ukončení prací oslavit a zároveň si nějak rituálně zajistit další žně, další úrodu. Byl to nekonečný cyklus prací,“ vysvětluje původ tradice Petr Landr, historik a kurátor sbírkových a mobiliárních fondů Národního zemědělského muzea. Poslechněte si rozhovor z veletrhu Země živitelka.

Ve vývoji léků jsou nejdražší ty výzkumné cesty, které nikam nevedou. Zatímco základní věda zdokonaluje chemické sloučeniny, farmaceuti z nich vybírají vylučovací metodou. Takový je i příběh rodících se léků proti chorobám mozku, o kterých na nedávné biotechnologické konferenci v Praze mluvil Pawel Zolnierczyk, původem polský vědec a zakladatel americké společnosti IQure Pharma.

Puč ve Svazu sovětských socialistických republik (SSSR) v srpnu 1991 výrazně oslabil moc tehdejšího prezidenta SSSR Michaila Gorbačova, a naopak posílil jeho konkurenta Borise Jelcina, sdělili historici Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů a Matěj Bílý z Akademie věd - Ústavu pro soudobé dějiny.

Do kostela Zvěstování Panny Marie v Ostrově na Karlovarsku se v pátek vrátila barokní socha anděla. Přes 350 let staré dílo uchovávali dlouhá léta na jihočeském zámku Červená Lhota. Komponovaný večer k návratu sochy město uspořádalo v den 58. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy a za doprovodu písní Karla Kryla. Právě socha z ostrovského kostela totiž mohla být inspirací pro jednu z jeho nejznámějších písní Anděl.

Po oba víkendové dny je opět přístupné Muzeum lehkého opevnění Annín. Jedná se o expozici plně vybaveného bunkru, který byl ve 30. letech minulého století součástí příhraničního opevnění proti nacistům.

Páteční Koncert proti zapomnění na Václavském náměstí, který je součástí týdenního projektu Aby sny nezešedly, připomněl 58. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Vedle výročí začátku okupace akce upozornila také na potlačení protiokupační demonstrace z roku 1969.

Google u rakouského Lince staví jedno z největších datových center zaměřených na AI v Evropě. Město Kronstorf firmu zaujalo díky okolním zdrojům elektřiny – i tak by ale region pocítil vysoký odběr, který se s projektem pojí. Může totiž dosáhnout maximálního okamžitého výkonu až 500 megawattů. Proč se toho místní obávají? „Potřebujete rovnou jeden reaktor z Dukovan, aby to dokázal napájet,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz analytik Tomáš Protivínský.

Do AI chatbotu ChatGPT přicházejí reklamy. Společnost OpenAI oznámila, že zobrazování reklamních sdělení, které dosud fungovalo jen v několika zemích, rozšiřuje do 31 států Evropy. Českou republiku sice ve svém oznámení výslovně nezmiňuje, ale dá se očekávat, že se novinka Česka také týká. „Hlavně bych počkal, jestli to opravdu bude fungovat tak čistě, jak OpenAI slibuje,“ říká v pořadu Online Plus redaktor Deníku N Petr Koubský.