iROZHLAS

Na okraji Černovic se sešli lidé, aby si prohlédli krajinu změněnou během jediného roku. Na místě, kde dřív kromě pozůstatku starých meliorací nebylo nic zajímavého, vznikly tůně, mokřady, rybníčky a na povrch se po desítkách let vrátil potok. Vznikl tam unikátní biotop, kam se vrací původní druhy živočichů a mokřad zavlažuje kdysi vysušenou lokalitu.

V Česku se prohlubuje půdní sucho. Vyplývá to z údajů portálu InterSucho, který situaci dlouhodobě sleduje. K nejpostiženějším krajům patří Jihočeský, Královéhradecký, Pardubický, Liberecký a také Olomoucký. Nedostatek vláhy působí potíže zemědělcům.

Návštěvnické a vzdělávací centrum je novou součástí Archeoskanzenu v Trocnově na Českobudějovicku. Díky investici za 125 milionů korun získali pracovníci Jihočeského muzea také moderní zázemí a depozitář. V nové muzejní části lidé uvidí expozici věnovanou filmu režiséra Petra Jákla.

Lužní lesy na soutoku řek Moravy a Dyje jsou ideálním místem pro líhnutí komárů. Jejich vajíčka dokážou v suché půdě přežít i několik let. Pak stačí zaplavení a stojatá voda a během pár dnů se vyhlíhnou tisíce komárů. Právě proto teď vědci na Břeclavsku detailně mapují krajinu, aby přesně věděli, kde komáří kalamita hrozí, a dokázali jí zabránit.

Kvantová komunikace už není jen teorií. Česko spustilo první páteřní kvantovou síť. Ta umožní bezpečný přenos šifrovacích klíčů a má chránit klíčové systémy – od průmyslu přes energetiku až po státní správu nebo datová centra. Jde o jeden z kroků, jak se připravit na budoucí digitální hrozby, především na nástup kvantových počítačů.

V lapidáriu olomouckého vlastivědného muzea bude od května vystavena historická loď ze 16. století. Archeologové ji přivezli do Olomouce v úterý z muzejního skladu v Chudobíně. Tamní obyvatelé plavidlo objevili před 64 lety v řečišti Moravy v nedalekých lužních lesích.

Letošní jaro je zatím nezvykle suché, podle hydrometeorologů chybí v krajině voda už od zimy. Ta byla totiž srážkově výrazně podprůměrná – v Česku během ní spadlo zhruba 68 procent dlouhodobého normálu. Sněhu navíc bylo méně než obvykle, takže se v půdě nevytvořily dostatečné zásoby vláhy. Nedostatek vody teď dopadá nejen na zemědělce, ale i na včelaře.

Každý rok putují noční oblohou miliony ptáků. Vědci našli způsob, jak je určovat i ve tmě. Využili přitom kombinaci několika metod včetně vysokorychlostní fotografie nebo termovize. Díky tomu se jim podařilo určit více migrujících druhů, než v minulosti. Při rozpoznávání ptáků v noci se totiž vědci obvykle orientují podle zvuku a radarů na počasí. Získaná data na ptáky, kteří právě vokalizují.