iROZHLAS

Odborníci z Vědecko výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně zjistili, že virus klíšťové encefalitidy nevypadá tak, jak ho dosud popisovaly učebnice. Virus má na svém povrchu slabá místa, kde chybí část proteinového obalu. „Dosud se předpokládalo, že ten povrch je kompletně pokrytý proteiny a ta membrána je nepřístupná,“ říká Tibor Füzik pro Český rozhlas Plus.

Téměř dvě stovky lidi v úterý večer přišly do kostela svatého Ducha v Dobrušce na Rychnovsku nahlédnout do míst, kam se běžný návštěvník nikdy nepodívá. Odborníci jim představili výsledky georadarového průzkumu z roku 2024 i záběry z dosud nepřístupného podzemí.

Průmyslový park v Chebu je největší na území Karlovarského kraje. V blízkosti logistických hal s velkými parkovišti se paradoxně daří přírodě, začali tu s chovem včel.

Silné bouřky ve středu odpoledne a večer hrozí na jihu Čech, na většině území Moravy, ve Slezsku a v Polabí bude lidi ve čtvrtek a v pátek silně zatěžovat teplo, vyplývá z výstrahy, kterou zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V pátek meteorologové čekají na jižní Moravě teploty až 34 stupňů Celsia, zvýšené riziko požárů už ale platí jen v její nejjižnější části.

Odborníci Evropské komise zařadili do databáze perspektivních inovací pro komerční využití grafenový materiál vědců z Olomouckého centra CATRIN. Ten snižuje objem superkondenzátorů a zvyšuje jejich kapacitu. Využití mají baterie najít v letectví či v průzkumu vesmíru. Zařazení do databáze pro výzkumníky znamená větší pozornost investorů. „Znamená to, že naše práce má skutečně smysl,“ říká pro Český rozhlas Olomouc výzkumnice Veronika Veselská.

U Seneckého rybníka v Plzni mají děti novou atrakci. Město tam otevřelo novou naučnou stezku se siluetami zvířat. Pokud budou mít děti v ruce tužku, můžou si zvířata obkreslit, a pokud do lesa vyrazí s mobilním telefonem, uslyší i zvířecí zvuky.

Důl Jan Šverma byl ve své době jednou z velkých ostravských šachet. Jako první okusil změny po roce 1989 a do dneška připomíná zašlou slávu jen výjimečná „větérka“.

V Česku přibývá požárů od nabíječek akumulátorových a slaboproudých zařízení, tedy od nabíječek mobilních telefonů, elektronických cigaret nebo třeba elektrokoloběžek. Před pěti lety jich hasiči evidovali 161, loni to bylo už 288. Třeba hasiči v Benešově mají kvůli varování malou výstavu přístrojů, které podobné požáry způsobily.

Povodí Moravy se snaží zachránit ryby v Dyji před přemnoženými sinicemi, se kterými se Novomlýnská nádrž potýká už několik let. „Možnosti to řešit jsou velmi omezené. Důvod, proč v Dyji ubývá kyslík, je eutrofizace vody v celém povodí. Je tam velké množství fosforu, který je prakticky nemožné odstranit. A s tím, jak v krajině ubývá vody, tak je ta polévka čím dál hustší,“ říká Pro Český rozhlas Plus Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny.

Řadu evropských zemí zasáhla po vlnách veder extrémní sucha od Francie a Anglie přes jižní oblasti střední Evropy po Itálii, Itálii a Španělsko. „Mimořádné půdní sucho pokrývá už skoro polovinu Česka. Vyplývá to z aktuálních údajů projektu InterSucho při Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd,“ říká koordinátor týmu Intersucho Miroslav Trnka.

Léto je pro ochranáře hlavní sezonou boje s invazními rostlinami. Důležité přitom není jen to, jakou metodu zvolí, ale také správné načasování. Právě teď je vhodná doba na likvidaci například invazních pajasanů.

Důl Františka na kraji současné Karviné se zapsal do historie těžby černého uhlí největším neštěstím na území ostravsko-karvinského revíru. Výbuch metanu a důlního prachu nepřežilo 235 lidí. Byl konec jara roku 1894.

Archeologové odkryli 3000 let starou hrobku poblíž města Luxor, které se nachází v jižní části Egypta. S odvoláním na nedělní prohlášení egyptského ministerstva cestovního ruchu a památek to napsala agentura AFP. Hrobku patřící muži jménem Paser objevila nizozemská výprava z univerzity v Leidenu v thébské nekropoli v oblasti Gurna západně od známého pohřebiště.

Jaký je váš oblíbený bezobratlý živočich? Asi to není zrovna častá otázka, se kterou se člověk v životě setkává. Přesně takový dotaz ale svým čtenářům položili redaktoři britského deníku Guardian. Lidé z celého světa na něj můžou odpovídat v anketě Bezobratlý roku 2026. Do ní mohou nominovat svého oblíbeného pavoukovce, žahavce, korýše nebo hlavonožce.