iROZHLAS

Povodí Moravy se snaží zachránit ryby v Dyji před přemnoženými sinicemi, se kterými se Novomlýnská nádrž potýká už několik let. „Možnosti to řešit jsou velmi omezené. Důvod, proč v Dyji ubývá kyslík, je eutrofizace vody v celém povodí. Je tam velké množství fosforu, který je prakticky nemožné odstranit. A s tím, jak v krajině ubývá vody, tak je ta polévka čím dál hustší,“ říká Pro Český rozhlas Plus Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny.

Řadu evropských zemí zasáhla po vlnách veder extrémní sucha od Francie a Anglie přes jižní oblasti střední Evropy po Itálii, Itálii a Španělsko. „Mimořádné půdní sucho pokrývá už skoro polovinu Česka. Vyplývá to z aktuálních údajů projektu InterSucho při Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd,“ říká koordinátor týmu Intersucho Miroslav Trnka.

Léto je pro ochranáře hlavní sezonou boje s invazními rostlinami. Důležité přitom není jen to, jakou metodu zvolí, ale také správné načasování. Právě teď je vhodná doba na likvidaci například invazních pajasanů.

Důl Františka na kraji současné Karviné se zapsal do historie těžby černého uhlí největším neštěstím na území ostravsko-karvinského revíru. Výbuch metanu a důlního prachu nepřežilo 235 lidí. Byl konec jara roku 1894.

Archeologové odkryli 3000 let starou hrobku poblíž města Luxor, které se nachází v jižní části Egypta. S odvoláním na nedělní prohlášení egyptského ministerstva cestovního ruchu a památek to napsala agentura AFP. Hrobku patřící muži jménem Paser objevila nizozemská výprava z univerzity v Leidenu v thébské nekropoli v oblasti Gurna západně od známého pohřebiště.

Jaký je váš oblíbený bezobratlý živočich? Asi to není zrovna častá otázka, se kterou se člověk v životě setkává. Přesně takový dotaz ale svým čtenářům položili redaktoři britského deníku Guardian. Lidé z celého světa na něj můžou odpovídat v anketě Bezobratlý roku 2026. Do ní mohou nominovat svého oblíbeného pavoukovce, žahavce, korýše nebo hlavonožce.

Rozhlédnout se z vrcholu Bořeň na Teplicku mohou nově i ti, kteří už tam sami nevystoupají, například senioři nebo zdravotně postižení. Díky webové aplikaci mohou do výšky 539 metrů nad mořem vyjít a rozhlížet se kolem dokola v každé fázi výstupu. Aplikaci nabízí na svém webu Fakulta životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Výstup pomocí speciální kamery natočil jako svou bakalářskou práci student Štěpán Málek.

Mají často velmi zvláštní jména, a i když tam kdysi pracovaly stovky horníků, dnes už tato místa poznají jenom pamětníci. Oživujeme příběhy starých šachet na Ostravsku a Karvinsku. V prvním díle se podíváme do míst, kde se v Ostravě nacházel důl Vítězný únor.

Město Žatec bude mít od příštího roku nový způsob určování koeficientu daně z nemovitosti u vybraných budov v městské památkové rezervaci. Původní způsob hodnocení napadl u Krajského soudu v Ústí nad Labem jeden z vlastníků nemovitosti a uspěl. Nové opatření proto přesně stanovuje, podle jakých kritérií bude město technický stav budov posuzovat. S hodnocením mu pomůže i nová aplikace.

Narodil se před téměř sto lety jako poslední ze sedmi dětí v rolnické věřící rodině na jižní Moravě. Na vlastní oči viděl mobilizaci, příchod německé i sovětské armády a nástup komunismu k moci. Po emigraci bratra, který kvůli třídnímu původu nesměl uplatnit své univerzitní vzdělání ani na střední škole, se sám vlastně náhodou zapojil do převádění režimu nepohodlných osob přes hranici do Rakouska.

Za šestnáct měsíců shromáždili soudruzi ze Státní bezpečnosti tisíce hlášení o sedmdesátiletém důchodci z Poděbrad. V polovině 80. let na něj nasadili desítky agentů, kteří ho sledovali takřka všude, četli mu poštu a odposlouchávali telefon. Každodenně hlásili i bezvýznamnosti typu: „Objekt se celý den zdržoval doma a na zahradě.“ Do detailů zdokumentovali život penzisty, hrdiny z druhé světové války a parašutisty, generálmajora Rudolfa Krzáka.

Jihočeští entomologové z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích prokázali, že velcí kopytníci dokážou zvýšit pestrost hmyzu v krajině. Jedná se například o divoké koně, zubry nebo pratury. Vědci se zaměřili na jedenáct lokalit, do kterých se díky ochráncům přírody velcí kopytníci vrátili.

Pochází z rodiny komunistického funkcionáře, jehož jméno se objevuje v téměř každém článku či reportáži o pražském jaru. Už ve 14 letech se ale stal zarytým antikomunistou. Otcův pád po srpnu 1968 navíc způsobil, že se na začátku normalizace mohl jen vyučit a poté vystudovat průmyslovou školu. Petr Špaček se později stal jedním ze zakladatelů československé kontrarozvědky po roce 1989.