iROZHLAS

Nejlepší podmínky pro růst hub jsou teď v Plzeňském a Ústeckém kraji nebo také v Orlických horách. Houbám pomohl déšť z posledních dnů. Největší šanci na plné košíky mají lidé na horách, kde půda během léta tolik nevyschla. Podle mykoložky Hany Ševčíkové z Moravského zemského muzea teď navíc začíná hlavní sezona hřibů.

Končí extrémně teplé prázdniny, a pokud hledáte, kde se příště zchladit, máme tip. Nově vzniklý žebříček Cool City Index seřadil 11 tisíc měst Evropské unie podle toho, jak odolná jsou vůči horku a dalším projevům změny klimatu. Pořadí vychází z družicových snímků a v Česku jsou na tom nejlépe Nejdek na Karlovarsku a Rychvald u Ostravy. Celkovým šampionem se však stalo malé polské město Piwniczna-Zdrój ležící na východ od Tater.

Mimořádný archeologický objev v sobotu představují vědci v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu. Jedná se o ostatky děvčátka s náušnicemi staré 2500 let – tedy z doby halštatské. Akce je součástí Setkání přátel halštatské kultury, které v Býčí skále pořádá Muzeum Blanenska.

Vědci z grónského Ústavu přírodních zdrojů před časem vybavili šest narvalů satelitními vysílači. Tři roky je sledovali a teď vyhodnotili získaná data o stavu moře u východního Grónska. Kytovci, kterým se kvůli dlouhému klu říká mořští jednorožci, se jako výzkumníci osvědčili. Pohybovali se totiž v odlehlých a takřka neprobádaných oblastech.

Národní park Šumava vrací potoky v okolí Stráženské slati do původních vlnitých tras. Snaží se tak obnovit původní režim narušený těžbou rašeliny. Projekt obnovy potoků a mokřadů u Stráženské slati nyní soutěží ve finále celorepublikové soutěže Adapterra Awards. „Čím dál víc pociťujeme, jak důležité jsou přírodní toky v krajině,“ říká pro Český rozhlas České Budějovice geobotanička z národního parku Šumava Ivana Bufková.

Společnost OpenAI zavádí přísné kontroly a nová omezení. Důvodem je nedávný útok AI modelů firmy na vlastní divizi Hugging Face. „Ukázalo to, že AI může obejít technická omezení, která se jim nastavila,“ připouští ředitel pro technologii a bezpečnost české a slovenské pobočky Microsoftu Dalibor Kačmář. „AI modely se zachovaly jako hacker,“ popisuje v pořadu Pro a proti odborník na AI a spoluautor projektu Kanárci v síti Josef Holý.

Novým trendem na sociálních sítích jsou videa, ve kterých muži na ulici oslovují ženy a neodbytně je zvou na rande i přes odmítnutí. Zásadní roli v tom hrají chytré brýle Meta – muži situaci tajně nahrávají a videa bez vědomí žen sdílejí online. „Ze zahraničí víme, že i v důsledku používání chytrých brýlí narostlo online i offline obtěžování žen a dívek,“ říká pro Český rozhlas Plus novinářka Apolena Rychlíková, šéfka mediální platformy Page Not Found.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varuje před phishingovými útoky, zaměřenými na uživatele chatovací aplikace Signal. Útočníci napojení na Rusko chtějí podle úřadu zneužít nepozornosti uživatelů a dostat se k jejich komunikacím. NÚKIB proti vydal i bezpečnostní doporučení pro bezpečné používání aplikace.

Po velké proměně části Svratky v Brně vědci z Akademie věd zjišťují, jak se změny podepsaly na životě v řece. U brněnské náplavky letos monitorují rybí plůdek a sledují, jestli se tu původním druhům daří přirozeně rozmnožovat. Výzkum by mohl také ukázat, jak oživit i další silně ovlivněné toky městských řek.

Vlny veder jsou v Evropě častější, delší a intenzivnější. Letošní léto bylo podle klimatologa Aleše Fardy zhruba o 15 let napřed oproti klimatickým projekcím. Česko přitom leží na rozhraní dvou oblastí, které se budou vyvíjet velmi odlišně. Je pravděpodobné, že se přikloníme spíše k vysychajícímu jihu Evropy a začne se k nám šířit stepní klima. Zásadní budou vhodně zvolená adaptační opatření a změna způsobu hospodaření s vodou.

Správa veřejného statku města Plzeň pořádá pozorování nočních motýlů. Návštěvníci mohou noční hmyz, motýly a netopýry sledovat v sobotu od devatenácti hodin v Luftově zahradě u Tyršova mostu v Plzni. Na akci zve v rozhovoru pro Český rozhlas Plzeň entmolog Jan Waltr ze Západočeského muzea, který se studiu nočního hmyzu věnuje.

„Milý pane Hvížďalo, sedím, jak jsem si předsevzal, v jednom pražském bytě, který mi byl na tři dny půjčen jako taková skrýš,“ oznámil magnetofonu před 40 lety Václav Havel. Tyto nahrávky se staly základem knihy Dálkový výslech, jejíž vznik v nové audio sérii přibližuje spisovatel Pavel Kosatík. „Sám jsem knihu četl, když vyšla na začátku revoluce. Tehdy senzačním způsobem přeformátovala společnost,“ vzpomíná v Osobnosti Plus.