iROZHLAS

I když se to nemusí zdát, rok 1956 byl přeci jen pro komunisty ovládané Československo rokem přelomovým. Vidět to bylo už v létě. Právě letní měsíce připomíná pořad ukázek z dobového rozhlasového vysílání, které komentuje historik Zdeněk Doskočil.

Narodil se mezi dvěma světovými válkami v Maďarsku, kde od malička vnímal, že být v tomto místě a době Židem není dobrý osud. Tvrději to s rodinou poznal v roce 1944, kdy Němci po „zradě“ Maďarů vystavili jízdenku do Osvětimi více než půl milionu tamních Židů. Likvidaci po příjezdu ušel náhodou – zatajil svůj věk a byl poslán mezi práceschopné. Dnes žije 95letý Saul Blau v USA a při vyprávění zdůrazňuje, že hlavní bylo to nikdy nevzdat.

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu, napsala agentura AP.

Vedení pražských Klánovic přitvrdilo v boji s přemnoženými divokými prasaty, která se pohybují mezi domy. Od začátku roku radnice eviduje už osm střetů zvířat s obyvateli. Nechala proto vyčistit zarostlé pozemky v centru městské části a zastřelit bachyni, která útočila na lidi.

Jak rychle v krajině kvůli suchu ubývá voda, můžou na vlastní oči pozorovat lidé u vranovské přehrady. Její hladina kvůli nedostatku srážek a horku klesá rychleji než v předchozích letech. S nedostatkem vody v Dyji by v této oblasti do budoucna mohl pomoct kanál z Dunaje. Ten je ale zatím ve fázi studie.

Přestože stovky lidí ve veřejném připomínkování protestovaly proti obřímu vesmírnému zrcadlu, které má na Zemi odrážet zhruba pět kilometrů široký paprsek světla, americká Federální komise pro komunikaci (FCC) dala projektu zelenou.

Před 81 lety, 31. července 1945, došlo v Ústí nad Labem k masakru tamních Němců. Po sérii výbuchů v muničním skladu v Krásném Březně začalo „odvetné lynčování“ německy mluvících civilistů, tehdy povinně označených bílými páskami. Obětí bylo několik desítek.

Bio vejce mají dvakrát horší dopad na klima než vejce od slepic chovaných v klecích, naznačuje výzkum. Podle studie by přechod britské produkce vajec v plném rozsahu na ekologický volný chov vedl k emisím skleníkových plynů odpovídajícím 2 316 000 tunám CO2, zatímco produkce prostřednictvím plně klecového systému by vyprodukovala 1 184 000 tun CO2.

Tok řeky Dřevnice ve Zlíně je mimořádně suchý. Meteorologové v ní naměřili druhý nejnižší červencový průtok za čtyřicet let. Vody dál ubývá a její teplota roste. To představuje výrazný problém i pro ryby. „V nadcházejících dnech se bude sucho ještě více prohlubovat. Zřejmé to bude zejména na menších vodních tocích, které mohou zcela vysychat,“ přiznává mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.

Ulovit v přírodě, zavřít do bytu. Zloději outloňů a domácí mazlíčci na objednávku. Jakou roli v tom hrají sociální sítě?

V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek v 17.00 naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia, teplota tam může ještě lehce stoupat. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. Na facebooku to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Na mnoha místech také padly teplotní rekordy pro dnešní den, vyplývá z mapy na webu ČT24.

Roztomilé zvíře, které ale znamená hrozbu pro biodiverzitu. Řeč je o invazním mývalu severním. Jeho výskyt v Chráněné krajinné oblasti Soutok nedávno potvrdila fotopast ochranářů. Mývala na jihu Moravy letos zaznamenali i v Národním parku Podyjí. Tam už mají plán, jak se nezvaného návštěvníka zbavit.

Na Vysočinu se vrátila tropická horka. Ve čtvrtek podle hydrometeorologů mohou teploty překonat i 32 stupňů Celsia. Horko už ve středu lidi ve velkém vyhánělo na koupaliště. Oblíbené jsou i bývalé lomy, kde se drží chladnější voda.