iROZHLAS

Velryba Timmy uvázlá od března na mělčině na severu Německa se v pondělí dokázala osvobodit a plavala zátokou. Pomohla jí přitom kvůli počasí zvýšená hladina Baltského moře a možná i koryto, které v neděli vyhloubili členové záchranné iniciativy. Běžně se keporkakové vyskytují v Atlantském oceánu, nikoli Baltském moři. „To je mělké a průmyslově hojně využívané,“ říká pro Radiožurnál zoolog Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Přemnožení hraboši by letos mohli výrazně poškodit úrodu. Jejich populace pětinásobně překročila hranici kalamitního prahu. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský proto zemědělcům výjimečně povolil použití vyšší dávky rodenticidů. Přemnožení hrabošů zaznamenali i zemědělci ve Zlínském kraji. Žádný z nich ale zatím o využití jedu určeného k hubení hlodavců nepožádal.

Minimální srážky, vlhkost a oblačnost, minimální osídlení a vysoká nadmořská výška. Takové, pro astronomy ideální, podmínky nabízí poušť Atacama v Chile. Navíc je na jižní polokouli, jejíž obloha nabízí víc astronomicky zajímavých jevů. Pro to všechno v Chile staví Evropská jižní observatoř (ESO), svůj další teleskop – tentokrát vůbec největší na světě. Bude se jmenovat Extrémně velký teleskop.

Keporkak Timmy, který uvázl v mělkých vodách Baltského moře u německého ostrova Poel, stále žije. V pondělí ráno se mu podařilo vyprostit. V neděli přitom kvůli zvýšené hladině vody selhala akce na jeho záchranu. Právě vyšší hladina ale nakonec Timmymu pomohla, plave a je aktivnější než kdy dřív. Záchranáři na nafukovacích člunech ho navádějí směrem k Severnímu moři.

Jed na hubení hrabošů by znovu mohli farmáři na polích volně rozsypávat. Teď ho můžou vkládat jen do nor. Změnu připravuje ministerstvo zemědělství, které chce snížit počet přemnožených škůdců. Ochráncům přírody ani ornitologům se záměr nelíbí. Varují před otravami dalších zvířat. Někteří farmáři návrh vítají.

Populace kriticky ohrožených syslů u Mohelenské hadcové stepi se rapidně zmenšila. V roce 2020 ochranáři napočítali 140 aktivních hlodavců, loni hlásili už pouze 40. Na jejich úbytku se podílí i kočky, které je loví. Teď na jaře jsou po zimním spánku opět sysli aktivní, a proto je šli letos poprvé odborníci sečíst.

Jarní rostliny se můžou stát hezkou variantou, jak si obohatit jídelníček. „Květy sakury se ale běžně konzumují v Japonsku. Používají se do různých pokrmů,“ uvádí odbornice. Ne všechny jsou však pro člověka bezpečné. Které rostliny nejsou vhodné ke konzumaci a jak to poznat?

Plzeňští archeologové zkoumají osobní věci obětí srebrenického masakru v Bosně a Hercegovině z roku 1995. S pracovníky Památníku srebrenické genocidy v Potočari, jejichž sbírky čítají tisíce osobních předmětů, provádějí detailní analýzy oděvů a obuvi, dokladů, hodinek, hygienických potřeb a různých drobností. Mimořádný výzkum odhaluje pozůstatky teprve 30 let staré tragédie, řekla mluvčí Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) Andrea Čandová.

Muzeum ve Svitavách představuje na nové výstavě více než 1200 vzácných i běžných druhů motýlů z regionu. Pro děti navíc muzejníci připravili hernu i vzdělávací program. „Smyslem tohohle programu je hlavně přiblížit dětem samotnou přírodu Svitavska, co všechno nám tady žije,“ říká pro Český rozhlas Pardubice kurátor výstavy Jakub Vrána.

Doktoři v benešovské nemocnici mají nového pomocníka. Při operacích kolen jim s usazením kloubu asistuje robot. Zařízení je první středočeskou krajskou nemocnicí, která ho pořídila. Stál 20 milionů korun.

Dosud neznámý tragický příběh z dob druhé světové války připomenou dva kameny zmizelých v centru Brna. Zástupci židovské obce je položí před budovu na Kolišti, která sousedí s Úrazovou nemocnicí. Vyrytá do nich jsou jména manželského páru z Rakouska, který ze strachu před nacisty spáchal sebevraždu.