iROZHLAS

Na ranní obloze v pátek 28. srpna nastane zatmění Měsíce, které bude pozorovatelné i z České republiky. Půjde o velmi výrazné částečné zatmění a z našeho území jej budeme moci pozorovat nízko nad obzorem již za pokročilého svítání. Na pozorování je potřeba si vybrat místo s co nejvíce odkrytým jihozápadním obzorem, kde se bude Měsíc v době úkazu nacházet.

Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku, na které v pátek upozornil britský list Financial Times (FT). Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).

Před 58 lety obsadila vojska Varšavské smlouvy Československo. Dramatické události se odehrávaly i před budovou rozhlasu na Vinohradské třídě. Neozbrojení občané se tam snažili zastavit vojáky a bránit vysílání. „Netroufal jsem si prorazit nádrž tanku a strčit tam hadr, aby to vzplálo, ale vozy zapalovali podobně staří kluci jako já,“ popisuje komentátor Českého rozhlasu Ondřej Konrád, který události 21. srpna 1968 zažil jako sedmnáctiletý.

Oheň patří k objevům, které zásadně změnily lidský život – zahříval nás, svítil nám a po tisíce let se kolem něj lidé scházeli. Jak přesně s ním ale naši dávní předci zacházeli, zůstává podle archeologů z Akademie věd částečně záhadou. Proto se pustili do výzkumu pravěkých ohnišť, aby zjistili, co v nich pravěcí lidé pálili, k čemu je využívali a co nám jejich pozůstatky prozradí o světě, ve kterém žili.

Před 58 lety vtrhla do Československa vojska Varšavské smlouvy. Vpád zasáhl také Liberec, kde si okupace vyžádala oběti na životech a zanechala silné vzpomínky dodnes.

Čína začala do dopravního provozu nasazovat roboty, kteří mají policistům pomoci s rutinními úkoly. K hollywoodskému RoboCopovi z filmu z roku 1987 mají zatím daleko, nemají zbraň ani pravomoc zatýkat a místo mechanického kroku se pohybují na kolečkách, píše agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno 1000 startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.

Vlny veder jsou častější, intenzivnější a také delší. Evropa má za sebou už pátou vlnu rekordních teplot. Jak zvýšit kvalitu bydlení a připravit města na horko? „Architektura má, stejně jako člověk, oblečení. Klimatizace je až poslední vrstva ochrany. Pokud se nepřipravíme teď, za deset dvacet let nás to dožene,“ říká architekt Lukáš Janáč.

Z nové studie vyplývá, že plocha zasažená lesními požáry v Evropě vzroste do konce století o 39 procent i v případě, že se naplní nejoptimističtější klimatický scénář. „Investice do řízení požárů by mohly do určité míry pomoci, ale pokud se vydáme cestou vysokých emisí, tak budeme svědky výrazného nárůstu spálené plochy,“ uvedl Maik Billing, hlavní autor studie a výzkumník ekosystémů v Institutu pro výzkum dopadů klimatu v Postupimi.

Čínská startupová společnost LandSpace slaví úspěšný návrat znovuvyužitelného prvního stupně rakety Ču-čchüe-3. Zbytek rakety pokračoval do vesmíru, aby vypustil satelit na oběžnou dráhu. Nosič přistál poblíž odpalovací rampy. „Znovupoužitelný raketový nosič by Číně z ekonomického hlediska významně pomohl,“ uvedla analytička Kathleen Curleeová.

Největší velryby na světě se kvůli klimatické změně stěhují do míst, kde se dříve nevyskytovaly. Nyní jsou vidět třeba u východního Grónska. Mořský led tam taje a keporkaci či plejtváci míří v létě do nově dostupných oblastí za potravou. Informuje o tom server britské BBC s odkazem na vědeckou studii zveřejněnou v odborném časopise Frontiers in Marine Science.

Punkevní a Kateřinská jeskyně spolu s propastí Macocha nedosahují hodnot světových krasových unikátů zapsaných na seznamu UNESCO. Tvrdí to dlouholetý bývalý vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka, který svůj názor publikoval na webu strážců přírody krasu.

V městské části Radvanice a Bartovice v Ostravě se otevřel revitalizovaný Ladův park. Z dříve zarostlé rokle krajinářští architekti udělali místo s tůní osazené vrbami. Lidem má park sloužit zejména jako místo pro ochlazení v létě. Město hledá více podobných míst. „Pokud by i tady bylo sucho, tak bychom na tom byli opravdu zle,“ říká pro Český rozhlas Ostrava starosta Radvanic a Bartovic Aleš Boháč.