iROZHLAS

Neolitičtí lidé v Arábii se před 7000 lety živili lovením žraloků, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR. Čeští vědci objevili v Ománu nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii. Tento nález přinesl dosud nejpodrobnější poznatky o neolitických komunitách v regionu, včetně jejich stravy a mobility.

Kromě tajících ledovců čelí Himaláje další klimatické výzvě. Podle meteorologů zde v posledních letech padá v zimě mnohem méně sněhu než dříve. Oblasti, které by měly být v zimním období trvale pokryty sněhem, zůstávají většinu času holé. Změna bude mít z dlouhodobého hlediska negativní dopad na životy stovek milionů lidí i místní ekosystémy.

Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal prohlášení zmiňující obavy o národní bezpečnost kvůli dovozu polovodičů, součástí dokumentu je i 25procentní clo na dovoz pokročilých čipů, jako jsou Nvidia H200 a AMD MI325X. V noci na čtvrtek o tom informoval Bílý dům.

Muskova AI má průšvih. Chatbot jménem Grok umí svlékat (nejen) ženy na počkání. Jak nebezpečná je éra „deepfaků“ a „deepnudes“, které zaplavily sociální sítě?

Deštivé léto a mráz posledních dní daly Čechům zapomenout na klimatickou změnu. Údaje programu Copernicus ale ukazují, že rok 2025 byl třetím nejtelpejším rokem v historii měření, a to po rozpálených letech 2024 a 2023. „Česko se otepluje trendem asi 0,4 stupně Celsia za dekádu. Směřujeme do světa, ve kterém budou i v Česku mnohem vyšší teploty než dnes,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel Fakt o klimatu.

Rok 2025 byl znovu extrémně teplý. Patří mezi tři roky, kdy byla průměrná celosvětová teplota nejvyšší v historii měření, a to jen s těsným odstupem za dvěma předešlými roky. Člověkem způsobené globální oteplování tedy postupuje rychle, i když se to tak nyní při pohledu z okna nemusí zdát. „Žijeme v bezprecedentně teplém období,“ varuje pro Radiožurnál Michal Žák, klimatolog a meteorolog Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Planetu Zemi obletěl víc než dvoutisíckrát a ve vesmíru strávil přes čtyři tisíce hodin. Kanadský astronaut Chris Hadfield dnes o kosmu píše a přednáší po celém světě. Proč vypadá skutečný vesmír jinak než ve filmu? A jak probíhá výzkum na Mezinárodní vesmírné stanici? „Letěl jsem do vesmíru třikrát. Strávil jsem tam dohromady skoro půl roku a obletěl Zemi 2650krát,“ říká Hadfield v rozhovoru pro Český rozhlas.

Mrazivé počasí pomáhá jaderné elektrárně Temelín zvýšit výkon až o jednotky procent. Technici ale musí před zápornými teplotami chránit hlavně chladicí věže. Mají proto připravených několik režimů provozu a pomáhá jim třeba speciální vodní clona. Díky ní spodek věží při mrazech zdobí velké rampouchy.

Hospodářským zvířatům žijícím venku podle farmářů dlouhé a intenzivní mrazy nevadí. Zato chovatelům takové počasí přináší práci navíc. Musí zajistit více krmiva, čerstvou vodu a taky hlídat stroje, aby nezamrzly.