iROZHLAS

Archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. S odvoláním na úterní prohlášení egyptského ministerstva cestovního ruchu a památek to napsala agentura AFP a web Euronews.

Poprvé za 700 let opustil Prahu vzácný fragment evangelia svatého Marka, který do hlavního města přivezl Karel IV. Dokument doputoval až do italské Aquileie. Společně se zbývajícími částmi evangelia se tam stane součástí mezinárodní výstavy, která potrvá do konce dubna příštího roku.

Pracovníky záchranných stanic pro volně žijící živočichy v posledních dnech velmi zaměstnávají ježčí mláďata, která se k nim dostávají například proto, že jsou jejich matky vysílené. Často tak musí pečovat i o celé rodinky. Třeba stanice ve Vlašimi má aktuálně na starost 25 ježků.

Má dvě ruce, dvě nohy, hlavu, a přesto to není člověk. Jeho tělo je ze slitiny hliníku nebo titanu. Uvnitř má různé senzory, kamery, kabely a počítačové systémy. Umí využívat umělou inteligenci, tančit nebo rychle běhat. Řeč je o humanoidním robotu, který si společnost VÚTS z Liberce pořídila v Číně. Tým expertů ho testuje pro využití v průmyslu. Mohla by se tím ušetřit lidská práce pro určité výrobní postupy. Výzkum je ale zatím na začátku.

Kvůli otravám houbami skončí v nemocnici až 200 Čechů ročně. K těm nejjedovatějším patří muchomůrka zelená, která připomíná bedlu nebo žampiony. Pacientům mohou selhat játra i ledviny. „Dokážeme je zase vrátit do života. Přesto je potřeba být ostražitý, vždy je lepší se dvakrát poradit než sníst něco, co mi uškodí,“ říká pro Radiožurnál přednostka kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče Eva Kieslichová.

Čtením zpravodajských webů, projížděním facebooku, sledováním online videí nebo řešením soukromých záležitostí měli trávit pracovní dobu někteří úředníci na ministerstvu zdravotnictví, tvrdí resort po provedeném auditu. Jestli může zaměstnavatel sledovat počítače svých pracovníků a jaká pro to platí pravidla, vysvětlují redaktoři pořadu Antivirus Jana Magdoňová a Jan Cibulka na Radiožurnálu.

Vědci tvrdí, že první obyvatelé, kteří do Irska přišli před tisíci lety, byli pravděpodobně z Walesu. Naznačuje to objev starověkých jeskynních maleb, uvádí BBC. Během poslední doby ledové, kdy většina britských ostrovů byla pod rozsáhlým kontinentálním ledovcem, umožnila hladina moře přemostění mezi dnešním hrabstvím Pembrokeshire, které leží na jihozápadě Walesu, a jihovýchodním cípem Irska kolem oblasti Rosslare.

Příbram obnovila naučnou stezku spojující lesoparky Litavka a Vojtěch. Kromě nových košů a laviček na ní lidé najdou několik informačních tabulí s ilustracemi. Na její otevření se přišly také podívat děti z příbramských základních škol.

Už ne korýš, a ještě ne hmyz. To byl podle nové studie doteď nepopsaný tvor, který žil před víc než 320 miliony let. Jeho fosilii nalezené už dávno v Texasu nikdo nevěnoval pozornost, až teď. Autoři studie díky ní popsali dosud neznámý vývojový mezičlánek mezi mořskými korýši a hmyzem.

Nejlepší podmínky pro růst hub jsou teď v Plzeňském a Ústeckém kraji nebo také v Orlických horách. Houbám pomohl déšť z posledních dnů. Největší šanci na plné košíky mají lidé na horách, kde půda během léta tolik nevyschla. Podle mykoložky Hany Ševčíkové z Moravského zemského muzea teď navíc začíná hlavní sezona hřibů.

Končí extrémně teplé prázdniny, a pokud hledáte, kde se příště zchladit, máme tip. Nově vzniklý žebříček Cool City Index seřadil 11 tisíc měst Evropské unie podle toho, jak odolná jsou vůči horku a dalším projevům změny klimatu. Pořadí vychází z družicových snímků a v Česku jsou na tom nejlépe Nejdek na Karlovarsku a Rychvald u Ostravy. Celkovým šampionem se však stalo malé polské město Piwniczna-Zdrój ležící na východ od Tater.

Mimořádný archeologický objev v sobotu představují vědci v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu. Jedná se o ostatky děvčátka s náušnicemi staré 2500 let – tedy z doby halštatské. Akce je součástí Setkání přátel halštatské kultury, které v Býčí skále pořádá Muzeum Blanenska.

Vědci z grónského Ústavu přírodních zdrojů před časem vybavili šest narvalů satelitními vysílači. Tři roky je sledovali a teď vyhodnotili získaná data o stavu moře u východního Grónska. Kytovci, kterým se kvůli dlouhému klu říká mořští jednorožci, se jako výzkumníci osvědčili. Pohybovali se totiž v odlehlých a takřka neprobádaných oblastech.