iROZHLAS

Přehrada Hracholusky je největší rekreační plocha v Plzeňském kraji. Toto léto, má ale kvůli dlouhotrvajícímu suchu nejnižší přítok z řeky Mže od začátku měření v roce 1930. Vyplývá to z dat Českého hydrometeorologického ústavu ze stanice Stříbro. „Do přehrady přitéká aktuálně téměř 500 litrů za vteřinu, ale odtok je zhruba 2500 litrů,“ řekl Karel Zelenka, dispečer Povodí Vltavy v Plzni.

Zatmění Slunce, které bude v Česku částečně viditelné ve středu večer, může snížit výrobu elektřiny z fotovoltaických elektráren. Jejich celkovou funkčnost ale nijak neohrozí, zatmění navíc bude až ve večerních hodinách, pokles produkce tak bude spíše malý. Na tuzemskou přenosovou soustavu bude mít zatmění jen minimální dopad.

Česko sužuje vlna veder, dopad má nejen na jeho obyvatele, ale především na zeleň. Města se vlivem rozsáhlých betonových ploch mění na tepelné ostrovy, vedení měst tak přichází s nápady, jak centra ochladit. V Plzni sází na zelené střechy a zelené tramvajové koleje. „Na každých čtyřech až pěti parkovacích místech musíme vysadit strom,“ popisuje mluvčí správy veřejného statku města Plzně Radka Žáková pro Český rozhlas Plzeň.

Samostatná dešťová kanalizace se ve Zlíně prozatím nechystá. Mohla přitom zabránit úhynu stovek ryb v řece Dřevnici z minulého týdne. Současná stoková síť je ve městě jednotná a vede dohromady splaškovou a dešťovou vodu. Důvodem pro výstavbu samostatné kanalizace jsou především ryby a říční ekosystém jako takový.

Salaš v Lipkách u Telče nabízí lidem zdarma živé králíky. Aktuálně jich mají téměř 30. Nabídce neodolají hlavně rodiny s dětmi. Králíci jsou na farmě ve třech velkých kotcích.

Krnovská radnice řeší, co dále s lokalitou pod Cvilínem. Bývalá pískovna a později skládka se proměnila v cenou přírodní oblast. Vyskytuje se tam kriticky ohrožená ropucha krátkonohá. Podobných lokalit je v Česku málo. Přechodná ochrana ale končí v srpnu a město už připravuje podklady k prodloužení. Oblast je ale nutné udržovat a to teď možné není.

V neděli se slavil Den židovských památek. Po celém Česku mohli lidé navštivit desítky synagog a židovských hřbitovů. Mnohdy se dostali na místa, která nejsou běžně přístupná, například do písecké synagogy.

Do záchrany chráněných druhů se pustili v Mistřicích na Uherskohradišťsku. Aby jim vytvořili vhodné podmínky pro život, vykácí v lokalitě u tamních rybníků nepůvodní a náletové dřeviny, vysadí původní druhy stromů a obnoví pastviny. Revitalizace vyjde na víc než 20 milionů korun.

Letošní období extrémního sucha v Evropě dalo nový podnět k diskuzi, jak účinněji zadržovat vodu v krajině. Zásadní roli hrají dlouhodobá opatření. Ale nezanedbatelný přínos mohou mít i kolonie bobrů, které se už desítky let vracejí do české přírody. V CHKO Brdy jejich mokřad státu ušetřil dle odhadů 30 milionů korun, říká Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity

Hantec, svérázná mluva Brňanů, je nově součástí seznamu tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Oficiálně tam bude v neděli odpoledne zapsán na národopisném festivalu v Miloticích na Kyjovsku. Mluvu, která vznikala v ulicích moravské metropole už od 19. století, pomohli brněnským nadšencům na seznam prosadit také vědci z Akademie věd. Od zápisu si slibují, že hantec získá větší pozornost a osloví i mladší generace Brňanů.

Galerie Lázně v Liberci a muzeum v Semilech chtějí do příprav dvou výstav zapojit veřejnost. Galerie shání nábytek a další dekorace z 60. až 80. let minulého století, muzeum má zájem o fotografie, dokumenty a zajímavosti, které se týkají hospod ze Semil a okolí.