iROZHLAS

Boty, dokumenty nebo drobné osobní věci jsou nejen svědectvím jednoho z nejhorších zločinů v novodobých evropských dějinách, ale také cenným pramenem pro archeologický výzkum. „Rodina najednou získá aspoň nějakou informaci o tom, co se stalo s jejich blízkým,“ popisuje pro Český rozhlas Plus archeolog Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity v Plzni, který s týmem zkoumá osobní věci obětí srebrenického masakru v Bosně a Hercegovině.

Experimentální léčba zvířat se významně podílí na letošních rekordních výdajích za domácí mazlíčky. Jen ve Spojených státech za ně lidé tento rok utratí přes 165 miliard dolarů, v přepočtu asi tři a půl bilionu korun. Do rozvíjejícího se odvětví zvířecí dlouhověkosti se přitom masivně zapojují i vědci a biotechnologické startupy, píše deník The New York Times.

Služby firmy Meta jsou narušením veřejného pořádku, podobně jako například znečištění ovzduší, konstatoval podle BBC soud v americkém státě Nové Mexiko. Firmě nařídil zaplatit v přepočtu 12 miliard korun za to, že podle něj svým působením poškozuje veřejnost. „Podrobný rozsudek a jasný plán nápravných opatření zatím nikdy nebyl,“ všímá si v Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Zatímco poptávka po expertech vzdělaných v technických oborech stále roste, zájem o jejich studium dlouhodobě klesá. Napravit se to snaží projekt Future Shapers, který cílí na studenty základních a středních škol na jižní Moravě. Záměrem je zvednout poptávku po takzvaných STEM oborech o 30 procent do roku 2029.

Český svaz ochránců přírody vykoupil svah Bořeňská Homolka nedaleko Bíliny. Na tříhektarovém území totiž žije přes tisíc motýlů, včetně kriticky ohrožených druhů. Výkup se uskutečnil v rámci projektu Místo pro přírodu, který skrze veřejné dary kupuje nechráněná, ale přírodně zajímavá území po celé republice.

Evropa zažívá velmi horké léto a stupňují se rizika lesních požárů. Ty zasáhly například Španělsko nebo Francii. Ve Švýcarsku se snaží v boji proti této hrozbě využít už existující infrastrukturu, a to síť zasněžovacích zařízení, informuje Radio Wave.

Říká se, že třetina obyvatel Česka žije nebo žila na sídlišti. Historici z Východočeského muzea proto začali před třemi lety mapovat historii pardubických sídlišť a jejich obyvatel. A výsledkem je výstava na zámku, na které se například dozvíte, že sídliště v Polabinách mělo být z cihel, že děti chodily do škol na směny anebo že nábytek z Dřevotvaru Pardubice jste si mohli vylepšit.

Jak se zkoumá třepotající se mince? A proč může být fyzika užitečná nejen při konstrukci letadel, ale i při smažení? Odpovědi na tyto otázky znají středoškoláci Daniel Jedlička a Michal Fišer, kteří se svými týmovými kolegy ovládli letošní Mezinárodní turnaj mladých fyziků ve švýcarském Curychu. Co rozhodlo o jejich úspěchu? Poslechněte si rozhovor.

Vědci v Krkonošském národním parku testují nové metody mapování invazních rostlin. Využívají klasický terénní průzkum s pomocí dronů a speciální kamery umístěné na autě. Ta během jízdy fotografuje okolní vegetaci a pomocí GPS zaznamenává, kde přesně se jednotlivé rostliny nacházejí a kudy se parkem šíří. Jak takové mapování vypadá, zjišťovala vědecká reportérka Radiožurnálu Karolína Burdová.

O maximální úsporná opatření ve spotřebě vody žádá obyvatele obec Březůvky na Zlínsku. Obec se tak přidala k dalším místům, kde sucho způsobuje vážné problémy. Sucho v řekách je ve Zlínském kraji problém ve 13 lokalitách, kvůli nízké hladině vody je zakázaný rybolov na rožnovské a vsetínské části Bečvy.