iROZHLAS

Páteční Koncert proti zapomnění na Václavském náměstí, který je součástí týdenního projektu Aby sny nezešedly, připomněl 58. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Vedle výročí začátku okupace akce upozornila také na potlačení protiokupační demonstrace z roku 1969.

Google u rakouského Lince staví jedno z největších datových center zaměřených na AI v Evropě. Město Kronstorf firmu zaujalo díky okolním zdrojům elektřiny – i tak by ale region pocítil vysoký odběr, který se s projektem pojí. Může totiž dosáhnout maximálního okamžitého výkonu až 500 megawattů. Proč se toho místní obávají? „Potřebujete rovnou jeden reaktor z Dukovan, aby to dokázal napájet,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz analytik Tomáš Protivínský.

Do AI chatbotu ChatGPT přicházejí reklamy. Společnost OpenAI oznámila, že zobrazování reklamních sdělení, které dosud fungovalo jen v několika zemích, rozšiřuje do 31 států Evropy. Českou republiku sice ve svém oznámení výslovně nezmiňuje, ale dá se očekávat, že se novinka Česka také týká. „Hlavně bych počkal, jestli to opravdu bude fungovat tak čistě, jak OpenAI slibuje,“ říká v pořadu Online Plus redaktor Deníku N Petr Koubský.

Na ranní obloze v pátek 28. srpna nastane zatmění Měsíce, které bude pozorovatelné i z České republiky. Půjde o velmi výrazné částečné zatmění a z našeho území jej budeme moci pozorovat nízko nad obzorem již za pokročilého svítání. Na pozorování je potřeba si vybrat místo s co nejvíce odkrytým jihozápadním obzorem, kde se bude Měsíc v době úkazu nacházet.

Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku, na které v pátek upozornil britský list Financial Times (FT). Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).

Před 58 lety obsadila vojska Varšavské smlouvy Československo. Dramatické události se odehrávaly i před budovou rozhlasu na Vinohradské třídě. Neozbrojení občané se tam snažili zastavit vojáky a bránit vysílání. „Netroufal jsem si prorazit nádrž tanku a strčit tam hadr, aby to vzplálo, ale vozy zapalovali podobně staří kluci jako já,“ popisuje komentátor Českého rozhlasu Ondřej Konrád, který události 21. srpna 1968 zažil jako sedmnáctiletý.

Oheň patří k objevům, které zásadně změnily lidský život – zahříval nás, svítil nám a po tisíce let se kolem něj lidé scházeli. Jak přesně s ním ale naši dávní předci zacházeli, zůstává podle archeologů z Akademie věd částečně záhadou. Proto se pustili do výzkumu pravěkých ohnišť, aby zjistili, co v nich pravěcí lidé pálili, k čemu je využívali a co nám jejich pozůstatky prozradí o světě, ve kterém žili.

Před 58 lety vtrhla do Československa vojska Varšavské smlouvy. Vpád zasáhl také Liberec, kde si okupace vyžádala oběti na životech a zanechala silné vzpomínky dodnes.

Čína začala do dopravního provozu nasazovat roboty, kteří mají policistům pomoci s rutinními úkoly. K hollywoodskému RoboCopovi z filmu z roku 1987 mají zatím daleko, nemají zbraň ani pravomoc zatýkat a místo mechanického kroku se pohybují na kolečkách, píše agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno 1000 startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.

Vlny veder jsou častější, intenzivnější a také delší. Evropa má za sebou už pátou vlnu rekordních teplot. Jak zvýšit kvalitu bydlení a připravit města na horko? „Architektura má, stejně jako člověk, oblečení. Klimatizace je až poslední vrstva ochrany. Pokud se nepřipravíme teď, za deset dvacet let nás to dožene,“ říká architekt Lukáš Janáč.

Z nové studie vyplývá, že plocha zasažená lesními požáry v Evropě vzroste do konce století o 39 procent i v případě, že se naplní nejoptimističtější klimatický scénář. „Investice do řízení požárů by mohly do určité míry pomoci, ale pokud se vydáme cestou vysokých emisí, tak budeme svědky výrazného nárůstu spálené plochy,“ uvedl Maik Billing, hlavní autor studie a výzkumník ekosystémů v Institutu pro výzkum dopadů klimatu v Postupimi.