iROZHLAS

V japonské prefektuře Fukušima se lovci, policie a hasiči již několik dní marně snaží vypátrat medvěda na útěku. Místní představitelé ho označili za mimořádně inteligentní zvíře, které podle všeho samo otevřelo okno, aby se dostalo z budovy, kde se ukrývalo. Dokonce si pustilo vodu z kohoutku, aby se mohlo napít, píše agentura AFP.

Lidé v celém Česku se mohou až do neděle zapojit do sčítání denních motýlů. Takzvaná Motýlí půlhodinka má zlepšit ochranu druhů, které z přírody rychle mizí. Akci ve vysílání Českého rozhlasu Hradec Králové představil David Šíp, předseda mezinárodní ochranářské skupiny Jaro Jaroměř, která Motýlí půlhodinku organizuje.

Jde o společný projekt skiareálu Ještěd a Městských lesů. Deset ovcí plemene skudde bude na sjezdovce Nová Skalka až do podzimu spásat trávu. Starat se o ně budou zaměstnanci Městských lesů. Prozatím mají ovce výběh u horní stanice lanovky. Postupně se bude ohrada posouvat níž.

Vědci z Jihočeské univerzity zjistili, že klíšťata dokážou sama vyrábět látku typickou hlavně pro člověka a další obratlovce. „Schopnost produkovat kyselinu sialovou byla dosud popsána pouze u několika druhů členovců,“ říká pro Český rozhlas Plus Ján Štěrba z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Klíště ji využívá jako maskování – imunitnímu systému hostitele dává najevo, že je všechno v pořádku, a získává tak čas na sání krve.

Umělá inteligence proměňuje české školství a učitelé kvůli ní upravují zažité postupy. Velká část škol sice technologii ve výuce podporuje, někde ale od září naopak zpřísní pravidla a upraví školní řády. Nezakazovat, ale učit kritickému myšlení – tak zní hlavní doporučení ministerstva školství a Národního pedagogického institutu. Současně ale sami učitelé umělou inteligenci využívají, například proto, aby byly hodiny pro žáky zajímavější.

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu i krajiny a hlavně dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu.