iROZHLAS |
Popis: iROZHLAS - zpravodajský server Českého rozhlasu přináší ověřené zprávy z Česka i ze světa od svých zpravodajů.
|
||||||
75. Hrobník Československa aneb Osud Konrada Henleina23:21 Jak se z průměrného a nenápadného muže mohla stát postava, jež zásadním způsobem přispěla ke zkáze první republiky? V tomto díle Toulek prozkoumáme cestu Konrada Henleina od úřednických začátků přes působení v turnerském hnutí až k vybudování Sudetoněmecké strany, která se stala Hitlerovou pátou kolonou. Spojené státy už čtvrtstoletí bojují proti teroru. Džihádismus se ale šíří dál23:21 Reakce na útoky z 11. září 2001 v zemích Blízkého východu nebo Afriky roztočila spirálu násilí, kterou se nepodařilo zastavit ani dnes a stála taky u zrodu nové generace globálního džihádismu. Půdní živočichové čelí stresu kvůli klimatu a farmaření. Pomáhá jim rozšíření jídelníčku22:04 Roztoči, chvostoskoci nebo žížaly nedokážou utéct před změnou klimatu nebo intenzívním zemědělstvím. Potvrzuje to studie, do níž vědci začlenili 17 000 vzorků půdy z 19 zemí. Zjistili, že půdní fauně pomáhá, když v takové situaci hledá nové potravní strategie. Loutka italského architekta provází děti holešovským zámkem. Spolu odhalí tajemství zámeckých zahrad20:48 Na zámku Holešov na Kroměřížsku připravili pro letošní podzim nový edukační program pro děti z mateřských a základních škol. Jmenuje se Tajemství zámecké zahrady a cíl je jasný – představit místo, které důvěrně znají, jinak. Na procházce barokní památkou je doprovází ten nejpovolanější průvodce – loutka autora zámku a zahrady, italského architekta Filiberta Luccheseho. Kdo bude v době AI objevitel – člověk, nebo stroj? Koubský: Lidé řeší problémy jinak než počítače18:13 Začátkem září americká firma OpenAI oznámila, že 10 000 jejích AI agentů vyřešilo takzvaný Navier-Stokesův problém, matematický rébus, se kterým si lidé dosud nevěděli rady. Úžas nad objevem ale záhy zastínilo obvinění matematika Tristana Buckmastera, že Open AI vycházela z jeho práce a nepřiznala mu zásluhy. „Někdo by měl dostat cenu milion dolarů, která je na vyřešení vypsaná. Ale kdo, to se ne… ‚Skoro všechno vypadá jinak, než jsme si mysleli.‘ Výzkumníci skenují zaniklý důl na Sokolovsku16:56 Archeologové a strojaři ze Západočeské univerzity v Plzni zkoumají a skenují prostory zaniklého cínového dolu, továrny a nacistického zajateckého tábora Rolava-Sauersack. Plánují vytvořit 3D sken budovy, do kterého následně dosadí modely strojů, které v dole byly před jeho zavřením. „Důvodem této práce je unikátní vysoká míra dochování autentických pozůstatků, která jinde není,“ říká pro Český rozhlas Karlovy Vary archeolog Petr Hasil. Chytit, zakroužkovat, pustit. Ornitologové v Jeseníkách označují migrující ptáky na sledování14:21 První říjnový víkend pořádá Česká společnost ornitologická Festival ptactva. Upozorňuje při něm na migraci ptáků a problémy, se kterými se během cesty setkávají. Ornitologové proto odchytávají a kroužkují ptáky, aby mohli sledovat jejich pohyb. Jednou z nejlepších lokalit pro odchyt je Červenohorské sedlo v Jeseníkách. „Je to opravdu velký migrační koridor, dá se říct, evropského významu,“ říká pro Český rozhlas Olomouc zoolog Marcel Minář Miliony zasazených stromů i výstava dravců. Den lesů nové generace ukáže obnovu lesů po kalamitě11:45 Od kůrovcové kalamity, která v Česku naplno vypukla v roce 2018, vysázely Lesy České republiky společně s dobrovolníky miliony nových sazenic. Jak se daří lesy obnovovat, představili lesníci veřejnosti během akce Den lesů nové generace. Jedním ze sedmi stanovišť po celé republice byl i Svor v Lužických horách na Českolipsku. Revitalizace Lochotínského parku v Plzni je hotová, přišla na 90 milionů korun4.října Plzeň dokončila revitalizaci jednoho z nejvýznamnějších parků ve městě, Lochotínského. Úpravy desetihektarové lokality stály od roku 2014 přes 90 milionů korun, třetinu pokryla dotace. Park pod sídlištěm Vinice, od Karlovarské ulice k amfiteátru a zoo, má opravené cesty, ošetřené dřeviny, nové stromy, keře a záhony. Obnoven byl kaskádový vodopád, řekl primátor Roman Zarzycký (ANO), který kandiduje v podzimních volbách. Kulveit: Evropa se neprobudila a nechápe, že ji AI existenčně ohrožuje. Hodnota lidské práce klesne3.října Umělá inteligence se rychle vyvíjí a spolu s jejími schopnostmi rostou i obavy z rizik, která může přinést. Vědec Jan Kulveit situaci srovnává s počátkem pandemie koronaviru. „Letos na začátku září jsme byli v podobné situaci, jako když z Wu-chanu přicházely zprávy o počtu nakažených a v Evropě jsme si mysleli, že nám nic takového nehrozí. Teď se společenská atmosféra posunula,“ usuzuje v podcastu Chyba systému teoretik komplexních systémů. Meteorolog Žák: Už teď jsme překonali největší odchylku. El Niño přitom ještě není na vrcholu3.října Klimatický jev El Niño, před kterým vědci delší dobu varují, bude pravděpodobně mnohem intenzivnější, než se čekalo. Svého vrcholu by měl dosáhnout za dva měsíce. „Už teď jsme překonali největší odchylku, která kdy byla zaznamenána u předchozích El Niño,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... meteorolog Michal Žák. Ostatky barona Starcka se vrátily do zrekonstruované kaple. Po mši svaté je vyprovodil průvod havířů3.října Město Touškov se v sobotu symbolicky vrátilo do roku 1883. Tehdy se tam konal pohřeb průmyslníka, šlechtice a dobrodince barona Jana Antonína Starcka. Touškovský farář do farní kroniky zaznamenal, že tak velkolepý a pohřební průvod Touškov do té doby nezažil. Krkonošská tundra pomalu mizí. Kvůli oteplování zarůstají hřebeny hor, přibývá keřů a vysokých trav3.října Na hřebenech Krkonoš ubývá nízkých horských trávníků a naopak přibývá keřů, vysokých trav a keříčků. Rychle se rozšiřují také borovice kleč, vřes nebo borůvčí, které vytlačují unikátní chladnomilnou flóru. Důvodem je měnící se klima, oteplování a změny podmínek pro růst vegetace. Správa Krkonošského národního parku hledá možnosti, jak problému čelit. Revitalizace rybníka za 50 milionů. Lomnice nad Popelkou dokončila obnovu zanedbaného Matouše2.října Stavbaři po roce dokončili revitalizaci rybníku Matouš v Lomnici nad Popelkou za 50 milionů korun. Rybník zatím zůstává bez vody, ale v budoucnu bude sloužit k rekreaci. Při dlouhodobém užívání některých materiálů pro 3D tisk se může objevit vyrážka, zjistili plzenští vědci2.října Odborníci z plzeňsko lékařské fakulty Univerzity Karlovy otestovali běžné materiály pro 3D tisk a zjistili, že některé z nich při dlouhodobém používání negativně ovlivňují lidské buňky, což může vyvolat ekzém nebo svědění. Český výzkum publikoval prestižní vědecký časopis Nature Scientific Reports. |