iROZHLAS

„Každý v sobě má dva vlky,“ praví okřídlené moudro, které se často objevuje v různých převyprávěných legendách severoamerických Indiánů. Mnohem více to ale v přeneseném významu platí u jejich vzdálených příbuzných, tedy psů. Vědci totiž zjistili, že většina psů v sobě má geny divokých vlků v mnohem větší míře, než se dřív domnívali.

Narazili jste na nějakou nepravost, ať už jako občan, nebo jako státní zaměstnanec, a s tím, co víte, se chcete obrátit na média? Jak nahlásit třeba korupci nebo zneužívání pravomocí tak, abyste neohrozili sami sebe?

Ostravské studio České televize si připomíná 70 let od zahájení vysílání. Poprvé se tam rozsvítila červená 31. prosince roku 1955. Příběh prvních televizních pořadů, fotografie ze zákulisí i osobností regionální televize nabízí nová putovní panelová výstava.

Umělá inteligence dnes proniká všude, dokonce i do našich lesů. Díky dronům a strojovému učení mohou lesníci vědět o každém stromu, jaký je jeho druh nebo jestli není uschlý. Ve Ždánickém lese se tato technologie trénuje přímo v terénu. „Dronem uvidíme tisíce stromů, kdežto zjistit 200, 300 stromů trvá celý den. To je jedna z věcí, kterými můžeme lesníkům ušetřit hodně práce,“ říká Radiožurnálu geograf a terénní pracovník Jan Vachuda.

Chytrá obuv a rukavice pro hasiče, policisty a záchranáře získala první místo v kategorii bezpečnost soutěže Chytrá města 2025. Na výstroji pracuje výzkumný tým z Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni ve spolupráci s hasiči. Zabudovaný navigační systém v těchto částech oděvu umí například vést hasiče přímo k ohrožené osobě, říká univerzitní mluvčí Andrea Čandová.

Tyto Příběhy 20. století nepojednávají jen individuální lidskou paměť, ale také paměť místa: věznice v Uherském Hradišti. Svému účelu přestala sloužit v 60. letech a do dnešních dnů se dochovala v pozoruhodně nenarušené podobě, se všemi otisky soudobých dějin. Brzy by měla projít rozsáhlou rekonstrukcí, jejíž součástí bude i památník – muzeum totality.

Čeští kriminalisté mají nového všestranného pomocníka. Forenzní robot nazvaný Erbium dokáže odhalovat falešné obrazy nebo pátrat po příčinách havárií. Už v září za něj čeští vývojáři získali ocenění od Europolu za druhou nejlepší policejní technologickou novinku v Evropě. Veřejnosti se robot představil tento týden.

Narodil se na Slovensku, ale během jeho dětství vystřídala rodina řadu štací po celé republice. Jako středoškolák odstraňoval následky ničivých náletů v Kolíně nad Rýnem, maturitu skládal v Brně v protileteckém krytu. I když ho armáda nelákala, absolvoval nejen základní službu, ale po roce 1948 se na desítky let nedobrovolně stal vojákem z povolání. I tak říká stoletý Josef Straka, že prožil velmi krásný život a chce toho ještě hodně stihnout.

Vlci se pomalu, ale jistě vrací do české přírody. Obávaného predátora z pohádek zoologové v Národním parku Šumava zbavují mýtů. Jsou plaší, anebo zvědaví? „Někteří lidé je berou jako konkurenty, někteří z nich mají strach,“ myslí si Aleš Vorel. Jaké pasti trápí dravce? „Dosti často myslivci a lovci nestrpí velké predátory, jedno, jestli to je medvěd, rys nebo vlk,“ poukazuje zoolog Mokrý. Jak se líčí na vlky? A představují problém pro tamní losy?

Podvodníci varují před podvodníky. Tak se dá shrnout obsah deepfake videa, které se šíří po sociálních sítí. Jeho autoři využili reportáž televize CNN Prima News a upravili ji pomocí AI. Ve videu pak varují před tzv. internetovými šmejdy a okradené lidi se snaží přesvědčit k tomu, aby jim zaslali své osobní údaje pod záminkou pomoci. „Hlavní nebezpečí spočívá v tom, že tato videa vypadají naprosto realisticky,“ říká pro Ověřovnu policejní mluvčí.

Ivana Bufková z Národního parku Šumava se o mokřady stará od roku 1992. Zkoumá jejich historii a podílí se i na jejich budoucí obnově. „Dáváme přírodě šanci, aby se vrátila do stavu, který funguje a odpovídá této krajině. Není to budoucnost, spíš jakési uzdravení,“ přibližuje. Společně s Lucií Výbornou prochází krajinou, kudy šly dějiny, konkrétně kde se nacházela železná opona. „Dodnes ta linie, ta jizva v krajině je. Naštěstí už zacelená.“

Když papoušci mniší navazují kontakty, chovají se v něčem podobně jako my. Vazby mezi sebou vytváří postupně, pomalu vstupují jeden druhému do osobního prostoru, teprve když se takříkajíc oťukají, můžou navázat přátelství nebo intimní vztah. „První kontakt je nezávazný. Později vyhodnotí, kdo jim neublížil a s kým se můžou pustit do riskantnějších akcí," říká pro Český rozhlas Plus evoluční biolog Lukáš Kratochvíl.