iROZHLAS

Na čtyři desítky dobrovolníků vyrazilo v Miroticích na Písecku pro klíč od města. Dojeli si pro něj na ozdobeném valníku zapřaženém za traktorem. „Do půlnoci je klíč váš a pak šupky dupky na radnici,“ apeluje starostka Martina Mikšičková. Na tradiční obchůzku sousedství vyrazili dobrovolníci už popatnácté. Ani tentokrát nezapomněli symbolicky potrestat hříšného medvěda.

Po dlouhé nemoci zemřela v pátek 6. února 2026 mezinárodně úspěšná česká herečka Jana Brejchová. Bylo jí 86 let. Naposledy o ní v Blízkých setkáních mluvila její dcera Tereza Brodská v červnu 2022 v souvislosti s knihou Moje máma Jana Brejchová. V knize se zrcadlí životní příběh známé herečky očima její dcery. Jaké bylo její dětství a který byl její první film? Poslechněte si Terezu Brodskou u Adély Gondíkové na Českém rozhlase Dvojka.

Sice jen jednou za dva až tři roky, ale rovnou dva dny slaví masopust v Pustiměři u Vyškova. Místní tu oslavám říkají ostatky, a to proto, že je pořádají s takzvaným ostatkovým právem. To předává starosta spolu s kontrolou nad obcí do rukou ostatníků. Součástí svátku před velikonočním půstem je tu stejně jako jinde také průvod, na který pustiměřští kromě masek oblékají i kroje.

V Bžanech na Teplicku v sobotu oslavili masopust. Povoz za traktorem s maškarami a muzikou projel i okolní obce. Zastavil se i v okolních obcích. Pohoštění včetně vdolků i bramboráků připravili místní obyvatelé.

Masopustním veselím ožil první únorovou sobotu také Rožnov pod Radhoštěm. Návštěvníky přilákaly klobásky, škvarky i boží milosti. Masopustní atmosféru ozvláštnila i maska Pohřebenáře. „Pohřebeň, Pohřebeň, staré baby na hřebeň,“ volá maska svým obvyklým pokřikem. Tradiční obřad pochování basy zakončil období veselí a přivolal čas půstu.

Obezita patří mezi nejčastější chronická onemocnění. Zároveň se ale od pacientů stále očekává, že nemoc zvládnou sami. Nové léky ovšem ukazují, že tělesná hmotnost není jen výsledkem disciplíny, ale i složité biologické regulace. „Věřím, že budeme brát obezitu jako standardní nemoc, bez emocí, bez toho, aniž bychom pacienty stigmatizovali,” říká pro Český rozhlas Plus přednosta Centra diabetologie pražského IKEMu Martin Haluzík.

Pár desítek minut stačilo mistru řezníkovi k naporcování prasete na tradiční zabijačce v rekreačním areálu Poděbrady u Olomouce. Ukázka řeznického řemesla byla hlavním bodem programu. Pořadatelé takto chtějí zpestřit akci a ukázat mladé generaci, co vše stojí za přípravou masných výrobků. Na akci dorazily podle organizátorů stovky lidí.

Zábava, hudba, hojnost jídla a veselý průvod s řadou rozličných masek, to vše každodočně patří k masopustu. V Karlovarském kraji ho včera slavili v několika městech a obcích. Například v Tuřanech na Chebsku se do tradičního průvodu v maskách zapojilo přes 80 lidí, kteří se vydali do sousedního Návrší. Na organizaci se podíleli i herci ze Západočeského divadla v Chebu.

Svitavy začnou stavět muzeum mechanických betlémů. Tento měsíc město vypíše už druhé výběrové řízení na zhotovitele. První bylo zrušeno kvůli nedostatku zájemců. Výstavba muzea, jehož součástí by měly být také venkovní i vnitřní odpočinkové prostory pro návštěvníky, by měla začít letos v červnu. Celý projekt by pak měl být hotový za tři roky.

Po roce bojů jako operátorka útočných dronů se sedmatřicetiletá česká dobrovolnice s přezdívkou Radoucha vrátila domů. Potřebuje si odpočinout, ovšem válku proti ruským okupačním silám má zažranou hluboko pod kůží. Proto je pro ni těžké vyrovnat se s mírovou realitou. Z fronty si kromě zranění přivezla jen pár osobních věcí, několik koček a zkušenosti, kvůli kterým reaguje na běžné situace dost zvláštně.

Trenér skateboardingu a moderátor Patrik Buday vyrůstal se svým bratrem v Klokánku, protože se o ně jejich rodiče nedokázali postarat. Dnes svůj příběh otevřeně sdílí na sociálních sítích a v podcastu Rodina na prach, kde spolu s dalšími hosty a psychoterapeutkami ukazuje, že ke šťastnějšímu životu nevede jediný univerzální klíč: „Respondentů je tam hodně a člověk si může sám za sebe vybrat, co se mu bude hodit,“ říká host Jana Pokorného.

Okolí masných krámů v Horažďovicích na Klatovsku se v sobotu vrátilo v čase. Konkrétně do roku 1920, do něhož pořadatelé situovali první ročník dobové masopustní zabijačky. Malou uličku u městských hradeb zaplnila vůně zabijačkových pochoutek, ale i svařeného vína nebo pečených buchet. Pořadatelé plánují akci využít k tomu, aby se jeden z krámků otevřel veřejnosti na trvalo. Výtěžek ze zabijačky půjde na jeho rekonstrukci.