iROZHLAS

Dětem začíná poslední týden letních prázdnin, učitelé se už ale vrací zpět do škol, aby tam nachystali vše potřebné. Žáky malé základní školy ve Vítkovicích v Krkonoších letos čeká netradiční zahájení školního roku. V základní škole Hovorčovická v Praze 8 si zase školáci prodlouží letní volno.

Vody je sice v řekách na jihu Moravy podle povodí málo, vodáckou sezonu ale sucho zatím nepřekazilo. Například na řece Dyji u Znojma pomáhá nadšencům v lodích místní vodní nádrž. Do koryta z ní stále proudí voda. Na pár mělčin narazí skupiny až dál po proudu.

Práce ochotných dobrovolníků se osvědčila při mnoha krizových situacích a živelních pohromách. Zkušenosti z povodní, tornáda na jižní Moravě, pandemie covidu nebo ukrajinské uprchlické vlny ale ukázaly, že vedle solidarity je potřeba nabídnutou pomoc efektivně organizovat. Na Univerzitě Palackého proto budují tým pro krizové situace, který bude koordinovat dobrovolnickou výpomoc olomouckých vysokoškoláků.

V Česku žije podle posledního sčítání lidí, domů a bytů půl milionu samoživitelek a samoživitelů. Právě o nich i o možnosti pomoci je seriál Radiožurnálu Jeden rodič na všechno. Sólo rodičem je třeba 46letá Michaela, která má dvě dcery školního věku a je zaměstnaná jako sociální pracovnice.

„Farmaření je samo o sobě dost těžká práce, v nadmořské výšce je to o to těžší. Pro mě, jelikož jsem se tam narodila, je to přirozené a zvládám to dobře. Ale třeba Vojta si na to musel chvíli zvykat,“ usmívá se Anna Hones z Ekologické farmy Highland Horská Kvilda. Vojtěch Vildman a Anna Hones provozují celoročně agroturistiku a farmaří ekologicky.

„Kdysi jsem pracoval v jednom zemědělském družstvu, kde zrovna toto plemeno měli. Mělo takovou ošklivou nálepku, že je nevychovatelné, že se s ním těžko pracuje. Chtěl jsem dokázat, že to není o zvířatech, ale o přístupu lidí ke zvířatům,“ vypráví farmář a bývalý předseda Českého svazu chovatelů masného skotu František Farka. Do práce na rodinné farmě zasvěcuje i své děti.

Do kroměřížské Podzámecké zahrady v sobotu na slavnosti sklizně dorazily tisíce lidí. Ve Zlínském kraji konec žní, a tedy i hospodářského roku, slaví už dvě dekády pokaždé společně. Zájemci si mohli zkusit třeba mlácení obilí cepem, děti zase ocenily bludiště ze slámy nebo „zrnoviště“, tedy obdobu pískoviště se zrním.

Česko se po více než 30 letech relativního klidu a bezpečí učí znovu přemýšlet o krizích. Jak moc jsme na ně připraveni a kdo ještě doma nemá zásoby vody, potravin a léků, jak stanovuje příručka 72 hodin? „Nemáme doma výbavu na tři dny, ale na tři týdny,“ říká o své domácnosti pro Český rozhlas Plus Dušan Uhlík. U Hasičského záchranného sboru má na starost civilní ochranu a krizové plánování.

Pardubickým kardiologům přibývají starší pacienti se složitějšími srdečními problémy. Často už prodělali infarkt a srdeční tepny mají zúžené na více místech. V kardiologickém centru v areálu Pardubické nemocnice ročně lékaři provedou celkem tři až tři a půl tisíce zákroků. Zaměřují se také na případy, kdy je srdeční tepna ucpaná i několik let.

Spolek Vesna pomáhá v Brně už od roku 2021 a měsíčně jeho Šatníkem projde na pět tun textilu. Teď dobrovolníci ulehčují rodinám start nového školního roku, připravili pro děti stovky darovaných aktovek a balíčků se sešity či penály.

„AI nám může pomoci dosáhnout pokroku v různých vědeckých disciplínách. Má ale i svá rizika. Dnes se snažíme zjistit, co je fake. V budoucnu se budeme snažit rozlišit, co je realita. Věda je důkazem, že lidé z odlišných kultur a různých politických přesvědčení mohou spolupracovat,“ říká pro Bedny Radia Wave mladý vědec ze Stanfordu Maty Boháček, jehož modely používají lidé po celém světě – ať už k detekci deepfaků, nebo překladu znakového jazyka.