iROZHLAS

Pojízdná kavárna začala nově sloužit pacientům chirurgického oddělení jihlavské nemocnice. Zatím jednou týdně ji tam provozují dobrovolníci. Kávu nebo horkou čokoládu doručí imobilním pacientům až na lůžko. „Kdyby byly dvě dvojice, tak by kavárna chodila dvakrát týdně a pokryli bychom tím více oddělení a více lidí,“ přibližuje plány zdravotnice Petra Humlerová.

Dětský domov v Moravské Třebové letos slaví rovných 100 let od svého založení. Původně vznikl jako útočiště pro sirotky, dnes ale představuje moderní zázemí. Zřizovatelem je Pardubický kraj a domov poskytuje místo pro 18 dětí. Za celé století prošel výraznou proměnou – změnilo se nejen jeho prostředí, ale i samotný způsob péče a fungování.

Přijímací zkoušky na střední školy, které žáci devátých ročníků absolvují 10. a 13. dubna, jsou významným zdrojem stresu, upozorňují odborníci. Školy se proto kromě teoretické přípravy stále více zaměřují i na podporu duševního zdraví. Pomáhá dostatek spánku i volnočasové aktivity, řekla školní psycholožka na Základní škole Brno, Bakalovo nábřeží 8 Karla Hlavicová.

Když děti nebo dospívající přijdou o někoho blízkého – třeba i spolužáka –, potřebují podporu a prostor, aby o ztrátě mohli mluvit. Školy by proto měly mít jasné postupy, jak v takových situacích reagovat. Neziskové organizace ale upozorňují, že plán často chybí a učitelé nevědí, jak žáky podpořit. Přitom právě první reakce školy může zásadně ovlivnit, jak se žáci se ztrátou vyrovnají.

Minulé úterý nový dětský ombudsman složil slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny. Spolu se svým týmem očekávají pravděpodobný nárůst podnětů od dětí. „Cíl by měl být spíš takový, že prostřednictvím vyřizování podnětů a řešení systémových otázek podměty přes určitý nárůst na začátku nakonec ubydou, protože budou systémové budou vyřešené lépe,“ říká Martin Beneš.

Přezdívalo se mu Generál nebe. Československý stíhací pilot František Peřina se narodil před 115 lety. Za druhé světové války se proslavil hlavně v bitvě o Francii v roce 1940, při které zaznamenal řadu sestřelů nepřátelských letounů. Jeho odvážné činy si ve středu připomínají lidé v Praze, o víkendu pak v jeho rodných Morkůvkách na Břeclavsku.

Nemocnice mohou častěji nabízet oboustranné výměny kloubů. Od Nového roku se totiž mění proplácení operací od pojišťoven. Dosud musely nemocnice souběžné výměny provádět na vlastní náklady, a tudíž ztrátově. Zájem roste i u pacientů. „Zjistili jsme, že bolest po operaci dvojité náhrady není dvojnásobná, ale stejná,“ říká pro Český rozhlas České Budějovice primář ortopedicko-traumatologického oddělení Nemocnice Prachatice Martin Stárek.

V Třebíči bude korejská restaurace. Zájem otevřít ji v městské budově má pražská společnost Bramasole Prague hlavně kvůli lidem z korejské společnosti KHNP, která bude stavět nové bloky elektrárny v Dukovanech. Potvrdil to starosta Třebíče Pavel Pacal (STAN).

V nově otevřeném humanitárním centru v Pastýřské ulici v Liberci provozuje Červený kříž mimo jiné službu S-POINT. Lidem v těžké životní situaci zde poskytují zdravotní péči, výměnu oblečení a možnost vykonat základní hygienu. Za těmi, kteří se do něj nemohou dostavit, vyráží pravidelně do Liberce i Jablonce nad Nisou sociální sanitka. „Červený kříž nám bez domova prostě pomáhá,“ říká pro Český rozhlas Liberec pan Ladislav.

V České republice prodělá ročně mrtvici asi 25 tisíc lidí. Jde o náhlou zdravotní komplikaci, při které je nejdůležitější souboj s časem. Nově se péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou zlepšuje i ve Zlínském kraji. V Krajské nemocnici Tomáše Bati začalo od dubna fungovat nové Cerebrovaskulární centrum. Nově se zde odborníci postarají i o případy, které dosud museli odesílat do okolních fakultních nemocnic v Olomouci, Brně nebo Ostravě.

Česko má s největší pravděpodobností nejšikmější věž na světě. Má jí být válcová hlavní věž zříceniny hradu Michalovice na Mladoboleslavsku. Podle měření geodetů, u kterého byl Český rozhlas, má sklon 6,51 stupně. O více než jeden stupeň tak překonává nynějšího šampiona zapsaného v Guinnessově knize rekordů, kterým je věž kostela v německém Gau-Weinheimu.

Děti v Česku čelí rostoucímu tlaku ze školy, rodiny i on-line prostředí. Podle ředitelky Dětského krizového centra Veroniky Andrtové přibývá úzkostí, násilí i rizik spojených se sociálními sítěmi. „Děti ale často nedokážou své problémy pojmenovat, natož sdílet. Obracejí se na nás, až když už je situace vážná,“ říká. Čemu všemu děti čelí a jak je dokáže podpořit krizové centrum?

„AI nám ukazuje, kam jsme to jako lidstvo dopracovali. Třeba ve snaze získat kontrolu nad věcmi jsme vytvořili něco, u čeho se bojíme, že získá kontrolu nad námi samotnými,“ říká Lukáš Sedláček, zakladatel Týdne inovací a vzdělávací platformy ELAI. Nyní mu vychází kniha Nazí v době AI, která se mimo jiné zabývá otázkami lidské identity tváří v tvář algoritmům.