JINÉ PRÁVO

Právnická práce v týmu Evropského soudu pro lidská práva je velmi inspirativní a motivující – poznáváte právní problémy své vlastní země, ale též různé způsoby přemýšlení o právu. Již druhý rok však ani jedna osoba z české justice neprojevila zájem přihlásit se na roční placenou stáž u Evropského soudu pro lidská práva, kterou vypisuje The European Judicial Training Network, což mi připadá jako škoda – škoda pro toho konkrétního jednotlivce, kterému tato možnost utekla, pro Evropský soud pro li…

Existují nějaké dobré právnické podcasty v češtině? S ohledem na pokračující rozmach tohoto média by snad nějaké měly existovat. V anketě Podcast roku asi žádný neuspěje, ale právnické podcasty ani v podstatě neexistují nebo jsem je nenašel; snad Politici mezi paragrafy, TrestOnline nebo Čekání na prezidenta? Kdysi jsem poslouchal například podcast The Thomas Jefferson Hour, kde se řešila otázka "co by na to dnes řekl Thomas Jefferson" nebo ústavní We The People, velmi profi The Cyberlaw Podcas…

Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala reakce v mnoha oblastech společenského života, sport nevyjímaje. Mezinárodní sportovní organizace v zásadě vymazaly Rusko a jeho strategického partnera Bělorusko ze světové sportovní mapy. Zbavily je práva na organizaci mezinárodních sportovních soutěží a pozastavily členství jejich sportovních organizací, týmů a klubů. Většina z nich zároveň neumožňuje ruským a běloruským sportovcům startovat v jejich soutěžích, a to ani jako neutrálním. Tím se sportovní organ…

„Na území České republiky se lidé dělí na ženy a muže,“ konstatoval Ústavní soud („ÚS“) ve svém plenárním nálezu ( Pl. ÚS 2/20 ) ze dne 31. března 2022. „Existenci mužů a žen bere na vědomí i ústavní pořádek. […] Je-li tedy ústavně akceptováno, a dokonce ústavním pořádkem předvídáno, že se lidé dělí na muže a ženy a že toto dělení má a má mít určité právní či praktické dopady […], pak se jeví logické, že stát zároveň informaci o pohlaví, tedy o tom, zda je člověk mužem, nebo ženou, v určité for…

Letí to. Rok se s rokem sešel, pár vln pandemie přešlo, a ač se to nezdá, už je zase čas na nový blogpost. Nevkusně šokující (či šokovaně nevkusný) nadpis dává tušit, že to bude to pravé. S železnou pravidelností se do kanceláří Pražského hradu a myslí idealistických právníků vkrádá otázka, jakou osobu vybrat na pozice 15 ústavních soudců. Je jistě jen náhodou, že i známý psychiatr Chocholoušek vnímal problémy na svém oddělení s periodicitou deseti let. Nevím, zda na Hradě mají něco jako jurist…

V listopadu letošního roku vystřídá v devítiletém mandátu současného českého soudce u Evropského soudu pro lidská práva Aleše Pejchala nový nástupce či nástupkyně. Z vnitrostátního výběrového řízení, organizovaného Ministerstvem spravedlnosti, vzešla (v abecedním pořadí) jména těchto tří kandidátů: Tomáš Langášek, Pavel Simon a Kateřina Šimáčková. Odpovědi tří kandidátů na 10 otázek ohledně jejich případného působení ve Štrasburku připravili Jan Lhotský a jeho tým v Bulletinu lidských práv. Jak…

Před 400 lety české stavy prohrály povstání proti králi a nastolený režim „stabilizoval společnost“ na další čtvrt tisíciletí. Pohled na pobělohorský režim, jaký jsme dostali ze školních lavic, dnes neobstojí. Zde nabízím pohled očima své profese, institucionální ekonomie. Ta zkoumá zejména, jak pravidla hry ve společnosti – politický a právní systém - ovlivňují ekonomickou výkonnost. Závěr bude až překvapivě jednoznačný: pobělohorský režim byl ještě horší, než nám ve škole tvrdili. Ve velmi čt…

Se zpožděním, ale se zájmem jsem prošel únorový nález Pl. ÚS 4/17, kterým soud zamítl návrh prezidenta republiky a skupiny poslanců na zrušení některých částí zákona o střetu zájmů. Ani v rámci „necíleného“ čtení nešlo přehlédnout, jak výrazný akcent při posuzování úpravy střetu zájmů veřejných funkcionářů plénum soudu klade vedle volné politické soutěže také na požadavek volné soutěže hospodářské a jejich vzájemné interakce. Jsme sice zvyklí, že hospodářská soutěž bývá řazena mezi základní hod…

Lidé, kteří si pistole kupují, jistě získávají pocit většího bezpečí a ochrany. Ale je ten pocit podložen realitou? Tj. když si lidé pořídí pistoli, sníží se tím riziko, že se stanou obětí trestného činu? Hledat na tuto otázku odpověď v reálných datech je výzva. V zajímavém výzkumu se jí chopil Stephen Billings z University of Colorado, a nutno říct, že data k tomu měl slušná: registr obyvatel, propojený s databází zbrojních pasů, takže je vidět, kdy si kdo pořídil (legálně) pistoli. A záznamy …

„Právo na obranu života i se zbraní“, zakotvené přímo v Listině základních práv a svobod, prošlo Senátem . Toto je vážné téma, asi mu věnuji několik příspěvků. A začněme po americku, to jest vtipem. Tím vtipem je hned důvodová zpráva : Jeden a čtvrt stránky A4. I průměrný volič u televize, který se nepitvá v nuancích legislativního procesu a ústavního práva, asi vytuší, že ústavní zákon si říká o trochu důkladnější zdůvodnění. Nota bene když se jedná o unikátní zásah do téměř posvátné Listiny, …

Zejména když se tím ušetří! Při rešerších judikatury občas vykouknou neuvěřitelné věci ... Doporučuji ke studiu rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 11 Tdo 742/2013. Jednak je popisovaný skutek velmi barvitý (například věta " do funkce rozhodce svévolně dosadil spřízněnou osobu, která díky své kvalifikaci (automechanik) nedisponovala zásadní orientací v obchodních vztazích "), jednak se z něj dá dozvědět leccos inovativního o trestním právu. Z usnesení: " Za opodstatněné nelze podle stát…