Oko Kosmasu

Autor obsáhlé biografie „Jan Procházka. Tvůrce v kulturním a politickém životě Československa 50. a 60. let“ Jan Bárta si na pozadí Procházkovy hvězdné umělecké i politické kariéry všímá i jiného příběhu. Příběhu československého poststalinismu. Literát, scenárista, vedoucí tvůrčí skupiny na Barrandově, kandidát ÚV KSČ a jeden z nejhlasitějších reformátorů Pražského jara...

Co když se člověk začne stydět za to, že je člověkem? Günther Anders ve svém eseji pojmenovává novou podobu studu: stud před vlastními výtvory, před dokonalostí strojů, které nás přerůstají.

Anglická spisovatelka,nominovaná za Osvícení na Booker Prize 2024, píše o knihách svého života, o knihách, které ji inspirovaly i o knihách, ke kterým se opakovaně vrací, jako je např. román J. L. Carra Měsíc na venkově.

V románu nechybí humor, absurdita ani závan naděje. Víra v přátelství, schopnost imaginace a odmítání ztráty identity jsou hlavními pilíři tohoto neobyčejného textu. Berkovičová tvoří celý kaleidoskop existencí, v němž se zrcadlí absurdita, brutalita i něha světa „za zdí“. Právě prostřednictvím zvířecí optiky může autorka s ironií, ale zároveň i s určitou mírou jemnosti a poezie mluvit o lidských…

Dějiny NDR byly brány jako jakási anomálie, či tabu, o kterém se raději moc nemluvilo. Podle historičky Katji Hoyer je na čase, aby se Němci seznámili s dějinami Východního Německa a přivlastnili si je coby součást společné historie, protože jsou bytostně spojené s vývojem Německa ve 20. století. Její kniha se čte jako strhující thriller.