Lidé a Země

S palubní vstupenkou skutečného pasažéra legendární lodi Titanic prožijete na vlastní kůži poslední chvíle zaoceánského parníku, který se v roce 1912 po srážce s ledovcem potopil ke dnu Atlantiku. Světová výstava Titanic v pražských Letňanech vás totiž vtáhne přímo na palubu.

Jordánské království mi vyprávělo příběhy beduínů, kteří postupně opouštějí svůj tradiční život, osudy Palestinců, z nichž někteří se tu narodili a jsou plnohodnotnými občany, zatímco jiní tu mají jen velmi omezená práva. Pestrá mozaika příběhů obyvatel, ať už hlavního města Ammánu, nebo pouště, tu neustále balancuje mezi tradicemi a moderním světem.

Když byla v polovině 19. století zcela náhodně objevena v anglické obci Margate podzemní jeskyně Shell Grotto vyzdobená miliony mušlí, začalo se okamžitě spekulovat o jejím původu i účelu. Záhada, která je stejně spletitá a napínavá jako pravé anglické detektivky, ovšem dodnes čeká na rozluštění.

Z Akvitánie, z třetího největšího regionu země galského kohouta, teče nový produkt – švestkový olej.

Už jste slyšeli o Picos de Europa? Ryzí horalové si teď asi klepou na čelo cepínem, ale sváteční výletníci na Sněžku marně bloudí paměťovými stezkami. Toto pohoří na severu Španělska je sice nejnavštěvovanějším národním parkem na Pyrenejském poloostrově, ale ve srovnání s Dolomity nebo Alpami jde o bílé místo na mapě. Chcete-li se tedy vypravit do hor a potkávat spíše krávy než lidi, vypravte se …

Okolí Padrťských rybníků vás strhne krásou divoké přírody, ale zároveň má zvláštní atmosféru opuštěnosti. Krajina nese nenápadné stopy lidské činnosti, které pomalu mizí pod trsy kopřiv a keři náletových dřevin. Když stojíte na hrázi Dolejšího rybníka, všude kolem jen stromy a houštiny, zdá se neuvěřitelné, že jste na bývalé návsi vesnice se šesti sty obyvateli, kde stávaly škola a hostinec.

Jsou jich zhruba čtyři tisíce a první z nich už byly vysázeny před více než čtyřmi sty lety. Javory jsou dnes neodmyslitelnou součástí japonské soutěsky Korankei v prefektuře Aiči a jejich zářivě zbarvené koruny sem zejména během podzimu přijíždějí obdivovat návštěvníci z celého světa.

Vietnamské ulice jsou dějištěm každodenních setkávání, místem pro pouliční prodej všeho možného, centrem her dětí, ale najdete tu i spoustu „street food“ stánků a malých „kůlniček“ s kuchyní.

V malých horských vesničkách v oblasti italského Trentina stále žijí ty pravé venkovské tradice. Zavítáte-li sem během adventu, narazíte na mnohé „tajné“ vánoční trhy ukryté mezi starými dvory, arkádami a starobylými sklepy. Nejsou to trhy, které byste našli v průvodcích nebo brožurách, o to víc jsou autentické.

Na severním pobřeží Pyrenejského poloostrova najdete zcela výjimečnou pláž. Její zerodované skály připomínají architekturu gotických chrámů a dvakrát za den přestane existovat. Praia das Catedrais je jednou z nejnavštěvovanějších přírodních atrakcí v celém Španělsku, ale zahraniční turistika zde dosud nenabrala masovosti jižních částí země.

Pod stometrovou dráhou si vezmete míček, donesete ho nahoru a pak už jen sledujete jeho napínavou jízdu. Pokud vás představa takové zábavy láká, vyrazte k jihočeské vesnici Nemějice na vrch Burkovák. Právě tady totiž nadšenci před pár lety postavili veřejně přístupnou kuličkovou dráhu, která pobaví celou rodinu.

Pobřeží Andalusie je předpisovým lékem na sluneční deficit. Když už vám ale písek z nekonečných pláží začne skřípat mezi zuby a vlny oceánu příliš rozhoupou váš svět, přijde čas změnit směr a vyrazit do hor. Z odlehlých kopců vám srdečně zamávají pueblos blancos a vy se ztratíte ve stínu bílých vesnic. Já své srdce i hlavu nechala na vrcholu kopce v národním parku Sierra de Grazelama.

Můj první výlet za hranice České republiky bez rodičů vedl právě do Alp a od té doby se sem pravidelně vracím. Ani po všech cestách na jiné kontinenty nepřestávám obdivovat půvab zdejších vrcholů, čistotu jezer i řek a malebnost horských vesniček mezi zelenými loukami. Objevila jsem tu nespočet úžasných míst, takže nebylo snadné vybrat pro vás jen několik z nich.

Rakouské Alpy mám nejraději na podzim. Stezky se vylidní a ve všední den se na nich často ocitnete úplně sami. Přichází také ideální čas pro fotografy. Příroda čaruje a chystá neuvěřitelnou paletu barev!

Vlastní vinohrad v botanických zahradách běžně nenajdete. Až na jednu výjimku. Tou je Botanická zahrada v Praze, která je v tomto ohledu světovým unikátem. Příběh její vinice sahá hluboko do historie a výsledky úrody můžete každoročně také ochutnat. Ať už během návštěvy zahrady, podzimního vinobraní, nebo během speciálně pořádaných degustací.