Lidé a Země

S nadsázkou se říká, že Prahu nemá rád nikdo kromě Pražáků, Brnu se směje každý kromě Brňáků, ale jižní Moravu mají rádi všichni, protože jsme národem alkoholiků. Tak co se vydat napříč republikou právě tam? Je to jen 260 km třeba do Znojma!

Co ji na Uzbekistánu překvapilo a co si tam užívá? A proč není snadné dočkat se tam kurýra? O tom vypráví Anna Bukovanská, která by jednou ráda Uzbekistán představila i ostatním Čechům.

Mexičané mají ke smrti blízko. Na rozdíl od nás se netváří, že neexistuje, že zrovna jich se konec pozemského života netýká. Nesnaží se ji zavřít za brány špitálů, nenabízejí jí jen pláč, smutek a výčitky. Každý rok na začátku listopadu s barvitou radostí, veselým zpěvem a úctou vzpomenou na ty, kteří už měli tu čest smrt poznat.

Za túrami, za lyžováním nebo za tou pravou slovenskou kuchyní. Středoslovenský Horehronský region, známý jako Horehroní nebo slovensky Horehronie, nabízí turistům nepřeberné množství zážitků. Vyrazit můžete třeba na panoramatický chodník na Chopku v Nízkých Tatrách, do historického města Brezna nebo se pokochat pohledem na největší kukačkové hodiny na Slovensku.

Je jich asi třicet tisíc a obývají pět údolí ve třech provinciích italských Alp. Na svůj původ jsou patřičně hrdí, a přestože na severu Itálie žijí již několik tisíc let, málokdo toto starobylé a pozoruhodné etnikum zná. Ladinové to teď chtějí změnit. Nabízejí proto návštěvníkům unikátní možnost seznámit se s jejich každodenním životem a zvyky prostřednictvím setkání s místními obyvateli.

Každý den se muži noří do vod kolumbijských řek, aby ze dna vynesli do lodi těžké kbelíky písku. Namáhavá práce jim ničí zdraví a přitom nepřináší žádný velký zisk. Přesto jsou na ni hrdí a váží si toho, co jim dává – pocitu svobody.

Vznik samostatného československého státu se tradičně nejvíce připomíná každého 28. října na Václavském náměstí v Praze. Jeho vyhlášení ale předcházelo několik událostí, které se odehrály převážně ve Spojených státech. Zavedeme vás proto na místa, kde Tomáš Garrigue Masaryk utvářel dějiny naší země. V Pittsburghu a ve Washingtonu tyto události stále připomíná několik odkazů.

Zatímco většinu času se v Jižním Súdánu setkávám s úsměvy, teď sedím jako na trní a dobrý pocit ze mě vyprchal. Doufám, že je to deštivou apokalypsou kolem, ale nejmladší země světa si prošla dlouhými válkami a na hraně dalšího konfliktu se nyní pohybuje. Chvíle jako tato dobré pohodě nepřidá.

Cyklus intimních černobílých snímků, fotografie protivládních demonstrací v Srbsku nebo autentické obrazy ze života v Česku. Tři porotci letošního ročníku Czech Press Photo představují na expozici v Czech Photo Centre vlastní fotografickou tvorbu. Výstava Porotci Czech Press Photo: Jungrová / Djurica / Jaroš předznamenává 31. ročník této prestižní fotografické soutěže. Magazín Lidé a Země je její…

Dlouho jsem toužila po „cikánské“ cestě a dobrodružství v obytném voze. Začátkem prázdnin jsem proto sbalila svůj rodinný ansámbl, pár ideálů, plavky a letenky do Malagy a vydala se vstříc novým zážitkům v domečku na čtyřech kolech napříč Andalusií. Před pár dny jsme dorazili zpět domů ve stejném počtu, v jakém jsme odjížděli, a proto se s vámi ráda podělím o své čerstvě nabyté zkušenosti.

Někdo Chorvatsko zbožňuje, jiný zatracuje. Já se řadím do první skupiny. Zásadně se mu ale vyhýbám o prázdninách. Chorvatsko totiž není jen o plážích. Ty jsou pro mě pouze bonus.

Na jihu Dalmácie přeruší řetěz pobřežních pohoří dolina, kterou si řeka Neretva pracně prodrala cestu k moři. Ta zároveň před svým ústím do Jadranu ještě vytvořila působivou deltu, co spolehlivě rozboří zažité představy Chorvatska. Velkou část doliny s deltou zabírá mozaika ovocných sadů – „chorvatská Kalifornie“.

Unikátní hřbitov v lese, hřbitov s barevnými malbami, opuštěný hřbitov nebo ten, opředený děsivými pověstmi. Většina lidí se na hřbitovy vydává v období nadcházejících Dušiček, aby zapálili svíčku blízkým. Existují však i takové, které stojí za návštěvu jen pro svou unikátní podobu. Zavítat na ně samozřejmě můžete kdykoli, ale podzimní počasí a plápolající plamínky jejich atmosféru umocní.

Snad s výjimkou severu patří Aragonie k méně navštěvovaným částem Španělska. Skutečností ale je, že se zde nacházejí architektonické i přírodní skvosty, které se pravděpodobně dřív nebo později stanou oblíbenými turistickými cíly. Jedním z nich je městečko Tarazona, ležící asi devadesát kilometrů od aragonského správního centra Zaragozy.

Nejmocnějším pasem v roce 2025 se stal cestovní doklad ze Singapuru. Jeho držitelům totiž umožňuje navštívit 193 zemí bez nutnosti zažádat předem o víza. Česká republika se umístila na sedmém místě, Slovensko na osmém a Spojené státy z první desítky poprvé vypadly. Vyplývá to exkluzivního z průzkumu londýnské agentury Henley & Partners.