Living future

Nová analýza potvrzuje existenci planety v obyvatelné zóně blízké hvězdy Gliese 725 B (Struve 2398 B). Pomocí sofistikované nové techniky na čištění astronomických dat se podařilo úspěšně potvrdit přítomnost dvouplanetárního systému obíhajícího kolem blízkého červeného trpaslíka Gliese 725 B, který se nachází ve vzdálenosti pouhých 11,4 světelných let.

Nová data z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) naznačují, že horký Jupiter WASP 94 Ab se původně zformoval ve vnějších oblastech svého systému a teprve poté migroval blíže ke své hvězdě.

Pozorování exoplanety TOI 421 b pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) ukázalo překvapivě průhlednou atmosféru obsahující molekuly s nízkou průměrnou hmotností. Jedná se o tzv. horký sub-Neptun, tedy plynnou exoplanetu větší než Země a zároveň menší než Neptun, na které panují vysoké teploty. Průzkum TOI 421 b tak poskytuje nový pohled na běžný, ale dosud málo prozkoumaný typ exoplanet…

V mladém hvězdném systému TOI 2076 byla objevena nová, vnitřní exoplaneta z kategorie super-Země, označená jako TOI-2076 e. Tento objev doplňuje už známé tři větší planety a zároveň upřesňuje stáří systému na asi 210 milionů let (sluneční soustava má přes 4 miliardy let).

Pozorování pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) potvrdila existenci exoplanety WD 1856+534 b a změřila její teplotu. Potvrdilo se, že se jedná nejchladnější známou exoplanetu, jejíž tepelné záření bylo přímo detekováno.

Kombinovaná pozorování v rentgenové a rádiové části spektra odhalila pravděpodobnou příčinu narušení obrovské vláknité struktury poblíž centra naší galaxie známé jako Had (oficiálně označované G359.13142-0.20005, zkráceně G359.13). Viníkem je zřejmě pulsar prolétávající strukturou vysokou rychlostí.

Nová pozorování středu galaxie NGC 4845 odhalila slabé rentgenové záblesky, které naznačují možnou přetrvávající aktivitu tamní supermasivní černé díry. V roce 2010 zde astronomové pozorovali slapové narušení hvězdy IGR J12580+0134, která se k černé díře přiblížila na takovou vzdálenost, kdy gravitace černé díry hvězdy deformuje a nakonec roztrhá.

Pozorování hvězdy Proxima Centauri pomocí radioteleskopu ALMA odhalila mnohem vyšší frekvenci menších erupcí v milimetrové oblasti elektromagnetického spektra, než se dosud předpokládalo. Tento objev má významné důsledky pro podmínky panující na tamní exoplanetě Proxima b.

Výzkum více než 20 tisíc hvězd spektrálního typu A odhalil, že se v jejich blízkosti planety s poloměrem menším než 8násobek toho zemského vyskytují v menší míře než u jiných hvězd.

Spektroskopická data vědcům pomohla charakterizovat obě hvězdy v binárním systému LAMOST J235456.73+335625 (zkráceně J2354). Ten obsahuje oranžovou hvězdu typu K s asi 70 % hmotnosti Slunce a neviditelného souputníka. Původně se předpokládalo, že by mohlo jít o neutronovou hvězdu, nová data však naznačují, že spíš půjde o masivního bílého trpaslíka.

Astronomové objevili ve vzdálenosti 66 světelných let exoplanetu velikosti Země, která obíhá svou hvězdu velmi rychle – jednou za pouhých 5,7 hodin. Díky novým spektrografům Keck Planet Finder (KPF) a CARMENES vědci určili, že nově objevená planeta s označením Gliese 4265 b (TOI-6255 b) má hmotnost jen asi 1,4krát větší než Země.

Ve Spojených státech a Evropě se postupně vyvíjejí jednotlivé části vesmírné sondy Europa Clipper. Její misí bude studium Europy - ledového měsíce obíhajícího planetu Jupiter. Sonda bude vybavena 9 vědeckými přístroji, které budou sledovat tenkou atmosféru Europy, její povrch a oceán pod ním.

Nově objevená ultra-velká struktura má kruhovitý tvar s asi 1,3 miliardou světelných let v průměru a nachází se přes 9 miliard světelných let daleko. Její objev společně s dříve identifikovaným obřím obloukem vyvolává otázky o kosmologickém principu, který říká, že vesmír je ve velkém měřítku homogenní a izotropní.

Evropská orbitální sonda Mars Express pořídila tento snímek okolí největší sopky ve sluneční soustavě - Olympus Mons. Tento region dostal označení Lycus Sulci. Na snímku se nachází také nepojmenovaný impaktní kráter.

Nově objevené galaxie se nacházejí v oblasti zvané Pandořina kupa (Abell 2744, Pandoras Cluster), která je vzdálená asi 33 miliard světelných let od Země. Světlu z těchto galaxií trvalo asi 13,4 miliardy let, než se dostalo na Zemi, což znamená, že vznikly v době, kdy byl vesmír starý jen asi 330 milionů let.