Living future

Nová data z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) naznačují, že horký Jupiter WASP 94 Ab se původně zformoval ve vnějších oblastech svého systému a teprve poté migroval blíže ke své hvězdě.

Pozorování exoplanety TOI 421 b pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) ukázalo překvapivě průhlednou atmosféru obsahující molekuly s nízkou průměrnou hmotností. Jedná se o tzv. horký sub-Neptun, tedy plynnou exoplanetu větší než Země a zároveň menší než Neptun, na které panují vysoké teploty. Průzkum TOI 421 b tak poskytuje nový pohled na běžný, ale dosud málo prozkoumaný typ exoplanet…

V mladém hvězdném systému TOI 2076 byla objevena nová, vnitřní exoplaneta z kategorie super-Země, označená jako TOI-2076 e. Tento objev doplňuje už známé tři větší planety a zároveň upřesňuje stáří systému na asi 210 milionů let (sluneční soustava má přes 4 miliardy let).

Pozorování pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) potvrdila existenci exoplanety WD 1856+534 b a změřila její teplotu. Potvrdilo se, že se jedná nejchladnější známou exoplanetu, jejíž tepelné záření bylo přímo detekováno.

Kombinovaná pozorování v rentgenové a rádiové části spektra odhalila pravděpodobnou příčinu narušení obrovské vláknité struktury poblíž centra naší galaxie známé jako Had (oficiálně označované G359.13142-0.20005, zkráceně G359.13). Viníkem je zřejmě pulsar prolétávající strukturou vysokou rychlostí.

Nová pozorování středu galaxie NGC 4845 odhalila slabé rentgenové záblesky, které naznačují možnou přetrvávající aktivitu tamní supermasivní černé díry. V roce 2010 zde astronomové pozorovali slapové narušení hvězdy IGR J12580+0134, která se k černé díře přiblížila na takovou vzdálenost, kdy gravitace černé díry hvězdy deformuje a nakonec roztrhá.

Pozorování hvězdy Proxima Centauri pomocí radioteleskopu ALMA odhalila mnohem vyšší frekvenci menších erupcí v milimetrové oblasti elektromagnetického spektra, než se dosud předpokládalo. Tento objev má významné důsledky pro podmínky panující na tamní exoplanetě Proxima b.

Výzkum více než 20 tisíc hvězd spektrálního typu A odhalil, že se v jejich blízkosti planety s poloměrem menším než 8násobek toho zemského vyskytují v menší míře než u jiných hvězd.

Spektroskopická data vědcům pomohla charakterizovat obě hvězdy v binárním systému LAMOST J235456.73+335625 (zkráceně J2354). Ten obsahuje oranžovou hvězdu typu K s asi 70 % hmotnosti Slunce a neviditelného souputníka. Původně se předpokládalo, že by mohlo jít o neutronovou hvězdu, nová data však naznačují, že spíš půjde o masivního bílého trpaslíka.

Astronomové objevili ve vzdálenosti 66 světelných let exoplanetu velikosti Země, která obíhá svou hvězdu velmi rychle – jednou za pouhých 5,7 hodin. Díky novým spektrografům Keck Planet Finder (KPF) a CARMENES vědci určili, že nově objevená planeta s označením Gliese 4265 b (TOI-6255 b) má hmotnost jen asi 1,4krát větší než Země.

Pomocí veřejného programu Backyard Worlds: Planet 9 byl identifikován velmi rychlý a lehký objekt, který by mohl být buď hvězdou nebo hnědým trpaslíkem. Tento objekt s označením CWISE J124909.08+362116.0 (zkráceně CWISE J1249+3621) se pohybuje tak rychle, že pravděpodobně není vázán gravitací naší galaxie, Mléčné dráhy.

Ve Spojených státech a Evropě se postupně vyvíjejí jednotlivé části vesmírné sondy Europa Clipper. Její misí bude studium Europy - ledového měsíce obíhajícího planetu Jupiter. Sonda bude vybavena 9 vědeckými přístroji, které budou sledovat tenkou atmosféru Europy, její povrch a oceán pod ním.

Nově objevená ultra-velká struktura má kruhovitý tvar s asi 1,3 miliardou světelných let v průměru a nachází se přes 9 miliard světelných let daleko. Její objev společně s dříve identifikovaným obřím obloukem vyvolává otázky o kosmologickém principu, který říká, že vesmír je ve velkém měřítku homogenní a izotropní.

Evropská orbitální sonda Mars Express pořídila tento snímek okolí největší sopky ve sluneční soustavě - Olympus Mons. Tento region dostal označení Lycus Sulci. Na snímku se nachází také nepojmenovaný impaktní kráter.

Nově objevené galaxie se nacházejí v oblasti zvané Pandořina kupa (Abell 2744, Pandoras Cluster), která je vzdálená asi 33 miliard světelných let od Země. Světlu z těchto galaxií trvalo asi 13,4 miliardy let, než se dostalo na Zemi, což znamená, že vznikly v době, kdy byl vesmír starý jen asi 330 milionů let.