Living future

Horniny zkoumané v roce 2021 roverem Perseverance vykazují známky interakce s vodou a obsahují stopy organických sloučenin. Vyplývá to ze závěrů nově publikované vědecké studie v magazínu Science. Organické sloučeniny neznamenají nutnou přítomnost živých organismů, jde o sloučeniny obsahující uhlík.

Drobné pohyby blízké hvězdy Gliese 1002 naznačují přítomnost dvou exoplanet s hmotností srovnatelnou se Zemí. Tento systém s malým červeným trpaslíkem se tak zařadil na 22. místo mezi nejbližšími planetárními systémy. K jejich objevu vědci použili spektrografy ESPRESSO a CARMENES, kterými jsou vybaveny teleskopy VLT v Čile a Calar Alto ve Španělsku.

V úterý by měla k orbitální stanici Tiangong odletět vesmírná loď Shenzhou se 3 astronauty. Shenzhou 15 (Šen-čou 15) je celkem desátý pilotovaný čínský let do vesmíru a zároveň čtvrtý let ke stanici Tiangong. Po několik dní budou na palubě orbitální stanice posádky misí Shenzhou 14 a 15 společně. Mise nově příchozí posádky je plánovaná na půl roku.

Astronomové provedli na 70 tisíc počítačových simulací, aby zjistili více o atmosférách exoplanet a vlivu hvězd na jejich zánik. Výsledky ukazují, že pokud se v atmosféře planety nachází vodík, uniká jako první. Zanechává za sebou těžší prvky, mezi nimi i helium, které tak může tvořit až 40 % zbývající atmosféry. Tento proces by mohl vysvětlit nízký počet planet s 1,5 - 2 poloměry Země.

Maďarská vláda a společnost Axiom podepsaly memorandum o porozumění k programu HUNOR (Hungarian to Orbit). Předmětem dohody je cesta maďarského astronauta na ISS ve vesmírné lodi Crew Dragon od SpaceX. Axiom zprostředkovává privátní lety na ISS ve spolupráci s NASA. Mise by mohla proběhnout za dva roky.

Ve Spojených státech a Evropě se postupně vyvíjejí jednotlivé části vesmírné sondy Europa Clipper. Její misí bude studium Europy - ledového měsíce obíhajícího planetu Jupiter. Sonda bude vybavena 9 vědeckými přístroji, které budou sledovat tenkou atmosféru Europy, její povrch a oceán pod ním.

Astronomové doposud předpokládali, že krátké záblesky gama záření vznikají při zrodu černých děr, zejména těch, které vznikají srážkou neutronových hvězd. Podle nové studie by ale některé z nich mohly vznikat i když se v kolizi zrodí neutronová hvězda. Své závěry vědci zakládají na studii záblesku GRB 180618A, ve kterém zřejmě vznikla právě neutronová hvězda.

Astronomové vedení Keivanem Stassunem objevili novou zákrytovou dvojhvězdu 2M1222−57. Jedná se o dvě hvězdy, které se vzájemně obíhají tak, že z pohledu o Země se jedna skrývá pravidelně za druhou. Jde o mladý systém, jehož hvězdy zatím nevstoupily do hlavní posloupnosti (tedy neprobíhá v nich ještě termojaderná reakce) a vzájemně se oběhnou jednou za 3 dny.

Tři největší přispivatelé do rozpočtu Evropské vesmírné agentury se dohodli na pokračování podpory vývoje evropských raket. Mezi ně patří nosiče Ariane 6 (aktuálně ve vývoji), Vega-C (první let v červenci 2022) a další lehčí rakety. Dohoda přichází v době, kdy ESA musí využívat služeb SpaceX, protože původní plány počítaly s využitím ruských raket Sojuz. Spolupráce mezi ESA a Ruskem však byla uko…

Japonsko plánuje na rok 2024 misi MMX k Phobosu, většímu ze dvou měsíců planety Mars. Japonská a německá vesmírná agentura se nyní domluvily na spolupráci. Německo pro misi dodá malý rover, který bude vypuštěn na povrch Phobosu. Japonská sonda při misi posbírá vzorky hornin a dopraví je na Zemi k analýze. Německý rover na Phobosu zůstane.

Některé krátery na povrchu Marsu mají uvnitř nečekaný terén. V tomto případě se jedná o nepojmenovaný impaktní kráter, který vznikl dopadem meteoru. Pomocí větru se do kráteru dostal písek z okolí, ze kterého potom vznikají duny.

Astronomům se podařilo najít v datech z teleskopu TESS novou exoplanetu u hvězdy TOI 1695. Její existenci se jim podařilo potvrdit pomocí infračerveného spektropolarimetru SPIRou na Canada France Hawaii Telescope. Planeta TOI 1695 b je 2x větší než Země a vědci ji zařadili do kategorie sub-Neptunů.

Kanadská vesmírná agentura CSA zveřejnila své plány na vývoj lunárního roveru. Jeho cílem bude oblast jižního pólu, kam svůj výzkum soustředí také NASA. Americká vesmírná agentura bude na roveru mít jedno ze šesti vědeckých zařízení a zajistí dopravu roveru na povrch Měsíce prostřednictvím programu CLPS. Nejdřívější možný termín realizace kanadské mise je rok 2026.

Teleskop VLT (Very Large Telescope) vyfotil Kuželovou mlhovinu (Cone Nebula) ve vzdálenosti 2 700 světelných let. Jedná se o sloup tvořený oblaky plynů, který je součástí hvězdných jeslí NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce. Vodík je na tomto snímku zachycený modrou a síra červenou barvou.