Mises.cz

Svoboda projevu má mezi svobodami speciální pozici – díky ní mohou ti, kdo se cítí utlačováni, na tuto skutečnost nenásilně poukazovat, což ze svobody projevu činí nezbytnou podmínkou pro mírumilovné řešení problémů; seberete-li ji někomu, nezbývá mu než držet hubu a krok, anebo hubu a glock.

Ať dobré dílo pokračuje právě metodami, které již přinesly tolik úspěchů. Apel na revoluční násilí se stal nesmyslnou frází.

Pokud primárním účelem fabiánců bylo odzbrojit podezřívavost středních tříd a učinit socialismus respektovaným hnutím, aby se také církevní kazatelé v nejstřízlivějších momentech nemuseli stydět vyznat ze slabosti k socialismu, tak uspěli a překonali vlastní nejdivočejší představy.

S anarchisty se dále v této knize již nesetkáme, s výjimkou toho, nakolik byl anarchismus jednou z ingrediencí syndikalismu. V závěru této kapitoly tedy bude vhodné zdůraznit několik bodů, které jsme diskutovali nebo kterých jsme se na předcházejících stránkách zlehka dotkli.

Může panovat určitá neshoda na tom, jestli by se měl Bertrand Russell objevit v této části. Ale čistý anarchismus, ačkoliv v současnosti nedosažitelný, pro něj představuje ideál, ke kterému by společnost měla směřovat.

Kníže Petr Kropotkin je pravděpodobně nejreprezentativnějším a nejatraktivnějším z moderních anarchistů. Nikdo neznázorňuje obdivuhodněji ten proud v anarchismu, který z něj v určitých iteracích činí doktrínu vegetariánů a pacifistů.

Debata o tom, jak se dá skloubit pracovní zákon hodnoty se stejnou mírou zisku v průmyslových odvětvích s rozdílným složeným konstantního a variabilního kapitálu byla tou nejprominentnější a nejviditelnější ekonomickou debatou, která se na konci devatenáctého století okolo Marxova systému vedla.

Bakunin se zrodil, aby se stal legendou. Bakuninovo místo a vliv v historii jsou nicméně v jistém smyslu mnohem významnější, než je jeho přínos k socialistickému myšlení.

Johann Karl Rodbertus (1805-1875) je třetí mezi proponenty vědeckého socialismu, který by si z čistě chronologických důvodů mohl činit nárok na nejvyšší křeslo.

Je zřejmé, že všechno, co Lassalle udělal a napsal, čpělo marnivostí a domýšlivostí. Na druhou stranu povrchní pozlátko, které ulpívá na Lassallovi v celém Schirokauerově životopise,nejde úplně dohromady s očividnou sečtělostí a pracovitostí,kterou projevil sepsáním Das System der Erworenen Rechte.

Rozhodl jsem se upozorňovat na zločiny bez oběti tak, že je budu přímo páchat – veřejně, před svědky a kamerou; záznamy z takových akcí budu publikovat (přes decentralizovaný nostr protokol, aby mi je státní orgány nemohly mazat). Co bude dál? Případné následky vnímám jako součást své tvorby.

O zbývajících částech Marxe pojednáme s větší stručností. Máme zde třeba různá „proroctví“, jakými cestami se bude kapitalismus ubírat, než nastane zrození nového řádu.

Materialistická koncepce dějin nám poskytla klíč k pochopení dějin světa. Doktrína třídní války ukázala mechanismus, kterým se tato teorie naplňuje. To nás přivádí k marxistické teorii hodnoty a z ní vyplývající teorii vykořisťování.

Přestože záplava knih o Marxovi, a knih o knihách, by mohla být ospravedlněním nechuti znaveného autora napsat o Marxovi jediné slovo, takové opomenutí by nebylo obhajitelné v práci, která mapuje postupné fáze vývoje socialistického myšlení v jejich vzájemných vztazích. Pojďme se tedy na něj podívat