NATO aktual.cz

Ruská brutální válka proti Ukrajině trvá už 1 570 dní a svou délkou tak už překonala první světovou válku z počátku minulého století (1 567 dní). Rusko krvácí a zesilující ukrajinské údery do hloubky ruského území se teď navíc doslova snaží obrátit vojenskou logiku naruby. Kreml rychle zjišťuje, že obrovská rozlehlost ruského území už není klíčovou výhodou, ale očividnou slabinou.

Německé vzdušné síly slaví 70 let od svého vzniku a připravují unikátní představení i pro české letecké fanoušky. Na Dny NATO v Ostravě v září vyšlou hned jedenáct strojů včetně legendárního letounu Tornado. Ten se návštěvníkům předvede v ukázkách i na nebi.

Jako mladičká pobíhala po lesích a hrála si na středověké hrdinky. Teď už dva roky slouží v Aktivní záloze, je z ní střelkyně pásového bojového vozidla pěchoty a uvažuje o profesionální službě. Bojovnici chtěl ze mě udělat už děda, říká v rozhovoru třiadvacetiletá Sarah Kroupová.

Německo se letos ujme prestižní role speciálního partnerského státu Dnů NATO v Ostravě a Dnů Vzdušných sil Armády ČR. Po společném setkání v Berlíně to oznámili ministři obrany Jaromír Zůna a Boris Pistorius. Největší bezpečnostní přehlídka v Evropě láká každoročně statisíce diváků, kteří se mohou těšit na rozsáhlé představení německých obranných a bezpečnostních složek. A také na několik premiér.

Pásové obrněnce, moderní protivzdušné systémy, munice i hlídková a podpůrná plavidla. Rumunsko chystá masivní investice do své obrany za 5,7 miliardy eur, tedy v přepočtu přes 137 miliard korun. Celý balík zakázek Bukurešť svěřila německému gigantu Rheinmetall, který chce v zemi rozšířit své výrobní kapacity a minimálně polovinu z objednané techniky vyrobit přímo v Rumunsku.

Nové lukrativní zakázky za vyšší desítky milionů eur oznámila skupina CSG miliardáře Michala Strnada. Pro dva evropské zákazníky ze zemí NATO bude dodávat elektronické i manuální zapalovače – klíčové komponenty pro dělostřeleckou munici. Zakládá kvůli tomu dokonce novou společnost na Slovensku.

Švédsko daruje Ukrajině 16 nadzvukových stíhacích letounů JAS-39 Gripen ve starší variantě C/D. Dalších dvacet moderních strojů ve variantě E/F si Kyjev koupí za 2,5 miliardy eur. Dohodli se na tom ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a švédský premiér Ulf Kristersson. Ukrajina plánuje pořídit celkem až 150 těchto letounů švédské výroby.

Vybudování těžké obrněné brigády je pro Českou republiku kriticky důležitým úkolem, uvedl vrchní velitel sil NATO v Evropě Alexus G. Grynkewich. Chválí Česko za pořízení letounů F-35 a muniční iniciativu. Pokud ruská válka na Ukrajině spěje ke svému konci, Rusko podle něj přezbrojí a poté přenese konflikt blíže k hranicím spojenců. Hlavní bezpečnostní výzvu ale vidí v Číně.

V Polsku přistály první tři nové letouny F-35 „Husarz“, které si země objednala. „Noví strážci polského nebe,“ komentoval přílet polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Polsko je tak sedmou evropskou zemí, která nejmodernější letouny 5. generace zařazuje do výzbroje.

Stát uvažuje o prodeji strategického výrobce výbušnin a třaskavin – pardubické Explosie. Zájem má údajně francouzská státní společnost, ale i další evropské firmy, uvedl během návštěvy podniku premiér Andrej Babiš (ANO). Podle opozice by takový prodej představoval nebezpečný krok pro obranyschopnost státu.

Na výrobě bojem prověřených obrněných vozidel Bushmaster pro zákazníky v Evropě se bude podílet státní podnik VOP CZ z Šenova u Nového Jičína. Vyplývá to z dohody a strategické spolupráci, kterou firma uzavřela s nadnárodním technologickým gigantem Thales. O vozidla australského původu má zájem také česká armáda.

Když před pár týdny ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že by se sousední Bělorusko mohlo přímo vojensky zapojit do rusko-ukrajinské války, zdálo se to být až příliš hypotetické. Možná invaze běloruské armády se stále jeví jako velmi málo pravděpodobná. Jenže poslední kroky běloruského diktátora Alexandra Lukašenka až nápadně kopírují možné scénáře, které analytici pro jistotu zprac…

Zveřejněné zpravodajské informace potvrzují, že duben byl pro ruská invazní vojska zřejmě jeden z nejhorších od vpádu na Ukrajinu. Nejen, že ruské jednotky poprvé po dlouhé době utrpěly na ukrajinském bojišti čistou územní ztrátu, ale na každý každý dobývaný kilometr přišly o 234 vojáků. Ruské ztráty tak od února 2022 už pravděpodobně přesáhly 1,34 milionů vojáků – zabitých a zraněných.

Britská vláda představila ambiciózní plán na masivní zapojení soukromých investic do obrany. Jde svým způsobem o revoluční počin. Cílem je urychlit vojenskou připravenost celé země, podpořit inovace, maximálně zrychlit jejich zavádění a zároveň proměnit obranu v jeden z hlavních motorů britské ekonomiky.

Ruské invazní jednotky v dubnu utrpěly na ukrajinském bojišti čistou ztrátu území. Poprvé za více jak rok a půl. Konkrétně je to zhruba 116 kilometrů čtverečných, vyplývá z dat Institutu pro studium války (ISW). Tempo ruského postupu přitom podle analytiků od loňského podzimu neustále klesá. Rusové v uplynulém týdnu ztráceli průměrně 1 100 vojáků denně.