Nedělní chvilka poezie

Josef Zajíček (…) Ano, nechám na poslední chvíli, to mě baví víc a víc. Na poslední chvíli by se mohlo jmenovat představení Útulku 267, tedy to narozeniné v záři 2026. Ano, víc a víc se připravuji na poslední chvíli všeho druhu a užívám si to napětí rozhodování pod tlakem času přítele. Přímo si přivolávám tu poslední chvíli k rozhodnutí a baví mne dlouhou dobu se věnovat nerozhodnosti a licitován…

Barbora Schimiková (* 2003) se narodila v Praze. Studuje Psychologii na PedF UK a Arteterapii na Jihočeské univerzitě. V roce 2024 byla finalistkou Literární soutěže Františka Halase, v roce 2025 v této soutěži získala Uznání poroty. nocí oblezlá tvář tma hleděla vpřed pokaždé když otevřela ústa posazená na jazyce pomalu sestupuješ prostor nad tebou obložit jmény a jmény zabránit rozviklanému roz…

Milan Knížák 12 Pomalu si vyhrň sukni. Dej mým očím půl pohlaví. Rtům ucho. Rukám mé ztopořené sny. Dívej se do měsíce a naslouchej rybám. Po mostě přijdu a v rozepnutých šatech bude na tebe mávat hladový pták. Nastav dlaně a ústa. (Cit. z: Knížák, Milan. Okřídlená hovénka. Vydalo nakladatelství Litera, v Praze, 1996.)

Jan Rosenthaler (* 1998) se narodil v Plzni. Vystudoval právnickou fakultu na Univerzitě Karlově, aktuálně pracuje v advokacii. Aktivně se věnuje slam poetry, dostal se v tomto žánru třikrát do finále mistrovství České republiky. Se svými texty vystupoval v Egyptě nebo v Rumunsku. V roce 2021 vydal svou debutovou sbírku s názvem Kup si vlastní. (Připravil Sufian Massalema.) Hérostratos bez zábran…

Pavel Švanda V krasohledu Jiřímu Kuběnovi Vzlety lásky vysloužené v bázlivém očekávání výhně. Do pekelného ráje a zas domů. Roztržité city k měsíčnímu slunci. Roztržená nebesa nesešiješ ani pozlaceným pyjem. Věčný návrat konečného účtování s tebou i se sebou. V projasněné grafice krasohledu setrvání v toužebném k nevydržení. V ano i ne. Aby ne. (Cit. z: Švanda, Pavel. Kontexty 4/2023.)

Barbora Zoja Zuchová (* 1986) se narodila v Brně, kde žije dosud. Vystudovala bohemistiku na FF MU. Publikovala časopisecky (Host, Weles, Tvar). Profesně působí jako lektorka češtiny pro cizince, věnuje se také výtvarné tvorbě. Na Instagramu vystupuje jako @brambora_soja, kde sdílí mimo jiné regionální sérii fotografické bizarní poezie #takybrno. Chodí s knihou, píše s hudbou a rekreačně hraje na…

Marek Timko Na piču dostaňeš (ľeto ´96) – Maš gandžu? – Ňemam. Ňekurim! – Ňekuriš gandžu? Abo vobec ňekuriš? – Vobec ňekurim… – Ta kedz ňekuriš, ta dostaňeš na piču! – Hej? – Hej, ta ňe!? A z kadzi ši? – Jak z kadzi? Z Prešova, ňe? – Z Prešova? Ti ňeši z Prešova! – Jak že ňesom? – Ta šak ňečuješ jak hutoriš? – Jak hutorim? – Šak maš taki ďivni, cudzi prizvuk! Jak kebi ši bul z Trnavi! – Z Trnavi?…

Renata Křenková (* 1975) vyrůstala a žila na Valašsku v Rožnově pod Radhoštěm, v současnosti pobývá v maringotce v beskydských lesích, kde se věnuje tvůrčímu psaní. Píše syrovou, rytmickou poezii a textové fragmenty, ve kterých kombinuje intimitu s břitkou každodenností. V jejích textech se střídají napětí, dialogy, ostré střihy a odmítání lyrického patosu. Fascinují ji kontrasty a neučesanost ja…

Wanda Heinrichová TAK JAK? když já nevím stále o tom přemýšlím občas o tom přemýšlím dlouho se na to myslet nedá je to velmi uklidňující každý způsob se zdá být něčím nejistý moře mi omývá nohy moře je vůbec velmi moře nám omývá nohy jen spolu mlátit mlátit a mlátit prázdnou slámu a až nás smete vlna třeba si toho ani nevšimneme (Cit. z: Heinrichová, Wanda. Jehla sestupuje. Éditions Fra, 2018)

David Molnár (* 1976) se narodil v Hradci Králové. Z východních Čech se přesunul do Prahy. Paří k ojedinělým úkazům současné tuzemské poezie. Jak tvorbou, tak solitérským přístupem k literárnímu provozu. V roce 2016 vydal v nakladatelství Polí5 sbírku Pod kopyty slunce. Nyní vychází v nakladatelství Nedělní chvilka poezieCZ jeho druhá kniha básní nazvaná Ctnosti prokletých. Uvedení knihy se uskut…

Dora Kaprálová Povinnost Musela jsem za poezií odcestovat do Londýna Celou akci pořádal nepříjemný tlustý pán Cesta únavná venku sychravo… Práce je dřina – napadlo mě (Cit. z: Kaprálová, Dora. Almanach Vítrholc 08. Brno: Větrné mlýny, 2005.)

Žofie Čeřovská (* 2010) je studentka telčského gymnázia. Studiu ale mnoho času nevěnuje. Tráví ho totiž převážně uměním a ve společnosti zvířat a přírody. S těmi je pro ni všechno mnohem snazší než s lidmi, někdy k nim utíká před sebou samotnou. Má fenku Mindu, morčata, pracuje s koňmi, venku hladí vše, co se nechá. Hodně blízká je jí z uměleckých sfér kromě literatury hudba. Zpívá, učí se hře na…

Jiří Dynka na výlety nevycházet z chůze! víc nechci jít a jít a oddalovat dálku! jen to je cíl výletů nepotkat nikoho dlouhé hodiny je libo s doprovodem téže ženy: na prašných cestách otírám-li o ně boty jak o rohožku (Cit. z: Dynka, Jiří: naučná stezka olšanské hřbitovy. Větrné mlýny, 2010.)

Alice Knoblochová (* 2005, @aliceknoblochova) pochází z Mladé Boleslavi. Nyní studuje bohemistiku v kombinaci s translatologií v Praze. Věnuje se divadlu a hudbě, podílí se na festivalu Šrámkova Sobotka, publikovala například v Tvaru nebo na platformě Psí víno. Foto: Daniel Křístek prach na poličkách se ukazuje jen ve světle jsem tu teď tak málo že nestíhám uklízet své vlasy z polštářů tebe z pod…

Ivan Martin Jirous Ztichlá klika Ať se o nás zlí jazykové otrou Ve vší cudnosti bílé víno popíjel jsem s Petrou Tolik něžné a cudné bylo to to ti říkám: i na dveřích ztichla klika (Cit. z: Jirous, Ivan Martin. Magorův noční zpěv. Maťa, 2013.)