Nedělní chvilka poezie |
|
||||||
Agáta Lejčková: Přečkat všechny poločasy21.září Agáta Lejčková @bozskagata ( * 2004) se narodila v Praze. Studuje na Fakultě humanitních studií UK a aktivně se věnuje kavárenskému povalečství. Od osmnácti let pracuje za barem což formovalo ji i její tvorbu. Pracák Pracák smrdí přesně jak jsem si myslela pach potu a unavenejch a zdrcanejch lidí Všichni čekaj hodinu ne-li dvě napětí v místnosti roste Lidé klepají nohama o zem nebo usínají vyčerp… Jan Těsnohlídek: Kousek něčeho dobrýho16.září Jan Těsnohlídek kousek něčeho dobrýho večer v tramvaji na cestě z práce — venku prší a i kdyby bylo pěkně není o co stát — rozemletý unavený se díváme z okna na okna na sebe — někde vevnitř každýho z nás je snad pořád aspoň kousek něčeho dobrýho — někde vevnitř každýho z nás je snad pořád aspoň kousek něčeho dobrýho co jde ještě zničit (Cit. z: Těsnohlídek, Jan. Hranice a zdi. JT's nakladatelství… Hana Fousková: V dálce smutně štěká pes13.září Hana Fousková (5. května 1947 Šluknov — 10. listopadu 2015 Liberec) byla severočeská spisovatelka, básnířka a výtvarnice. Její svébytné dílo vychází mj. ze zkušeností s duševní chorobou, v pozdější fázi života i s rakovinou či zážitkem klinické smrti. Většinu života trávila Hana Fousková v Podještědí, které se stalo její domácí krajinou a inspirací. Od dětství si přála malovat a opakovaně se hlás… Milan Ohnisko: Pomalým krokem...9.září Milan Ohnisko *** Pomalým krokem jsem přešla k němu Vypadal ustaraně Plivla jsem mu do tváře a řekla: "Ráda tě vidím!" Cukal se, jako by jím projížděla elektřina Povolala jsem osla V nozdrách měl sádru a hýkal jako zvíře Je to můj miláček: perversně hubený s růžovými chloupky kolem citlivých míst Pošeptala jsem mu aby zatáhl za provaz Ozvalo se zachroptění Otevřela jsem okno a viděla duši jak sto… Alexandra Brocková a Felix Geisler: Chalupní básně7.září Básně jsou doprovodnou součástí rodinné výstavy Sakra família! v Muzeu a galerii Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou od 26. června do 31. října 2026. 19. září 2026 bude komentovaná prohlídka a pravděpodobně i autorské čtení. Alexandra Brocková (* 1997) píše básně, črty, publicistické a odborné texty. Její básnická prvotina Číhat na mech (Dauphin, 2025) byla nominována na cenu Magnesia Litera 202… Tomáš Rusín: Jedu autem do Prahy2.září Tomáš Rusín Jedu autem do Prahy Jedu autem do Prahy mám sebou síť na vrahy V Praze je jich plno to není žádný Brno Po Karlově mostě choděj príma kostě Na jazyku valuty sexy trika vydutý Kostely já nesjíždím a vyhejbám se zdvižím Já su totiž chlapec z Brna mě zajímá Nová vlna (Cit. z: Rusín Tomáš. Bratři Rusíni, Texty. Větrné mlýny, Brno, 1999) Anežka Nováková: Nasadíte si kapuci na obličej31.srpna Anežka Nováková (* 1993) pochází z Opavy a žije v Praze. Vystudovala španělskou filologii a uměnovědná studia na Univerzita Palackého v Olomouci, v průběhu absolvovala roční program mezinárodní produkce PTS na FAMU International. Profesně se pohybuje mezi světem umění a péče — věnuje se hudební a filmové produkci, kraniosakrální terapii a masážím. V současné době je studentkou Kreativní pedagogik… Josef Zajíček: Ano, nechám na poslední chvíli...26.srpna Josef Zajíček (…) Ano, nechám na poslední chvíli, to mě baví víc a víc. Na poslední chvíli by se mohlo jmenovat představení Útulku 267, tedy to narozeniné v záři 2026. Ano, víc a víc se připravuji na poslední chvíli všeho druhu a užívám si to napětí rozhodování pod tlakem času přítele. Přímo si přivolávám tu poslední chvíli k rozhodnutí a baví mne dlouhou dobu se věnovat nerozhodnosti a licitován… Barbora Schimiková: Nový druh blízkosti23.srpna Barbora Schimiková (* 2003) se narodila v Praze. Studuje Psychologii na PedF UK a Arteterapii na Jihočeské univerzitě. V roce 2024 byla finalistkou Literární soutěže Františka Halase, v roce 2025 v této soutěži získala Uznání poroty. nocí oblezlá tvář tma hleděla vpřed pokaždé když otevřela ústa posazená na jazyce pomalu sestupuješ prostor nad tebou obložit jmény a jmény zabránit rozviklanému roz… Milan Knížák: 1219.srpna Milan Knížák 12 Pomalu si vyhrň sukni. Dej mým očím půl pohlaví. Rtům ucho. Rukám mé ztopořené sny. Dívej se do měsíce a naslouchej rybám. Po mostě přijdu a v rozepnutých šatech bude na tebe mávat hladový pták. Nastav dlaně a ústa. (Cit. z: Knížák, Milan. Okřídlená hovénka. Vydalo nakladatelství Litera, v Praze, 1996.) Jan Rosenthaler: Pro vznik historie je potřeba i nějaká budoucnost17.srpna Jan Rosenthaler (* 1998) se narodil v Plzni. Vystudoval právnickou fakultu na Univerzitě Karlově, aktuálně pracuje v advokacii. Aktivně se věnuje slam poetry, dostal se v tomto žánru třikrát do finále mistrovství České republiky. Se svými texty vystupoval v Egyptě nebo v Rumunsku. V roce 2021 vydal svou debutovou sbírku s názvem Kup si vlastní. (Připravil Sufian Massalema.) Hérostratos bez zábran… Pavel Švanda: V krasohledu12.srpna Pavel Švanda V krasohledu Jiřímu Kuběnovi Vzlety lásky vysloužené v bázlivém očekávání výhně. Do pekelného ráje a zas domů. Roztržité city k měsíčnímu slunci. Roztržená nebesa nesešiješ ani pozlaceným pyjem. Věčný návrat konečného účtování s tebou i se sebou. V projasněné grafice krasohledu setrvání v toužebném k nevydržení. V ano i ne. Aby ne. (Cit. z: Švanda, Pavel. Kontexty 4/2023.) Barbora Zoja Zuchová: Až fotobuňka na chodbě zhasne10.srpna Barbora Zoja Zuchová (* 1986) se narodila v Brně, kde žije dosud. Vystudovala bohemistiku na FF MU. Publikovala časopisecky (Host, Weles, Tvar). Profesně působí jako lektorka češtiny pro cizince, věnuje se také výtvarné tvorbě. Na Instagramu vystupuje jako @brambora_soja, kde sdílí mimo jiné regionální sérii fotografické bizarní poezie #takybrno. Chodí s knihou, píše s hudbou a rekreačně hraje na… Marek Timko: Na piču dostaňeš (ľeto ´96)5.srpna Marek Timko Na piču dostaňeš (ľeto ´96) – Maš gandžu? – Ňemam. Ňekurim! – Ňekuriš gandžu? Abo vobec ňekuriš? – Vobec ňekurim… – Ta kedz ňekuriš, ta dostaňeš na piču! – Hej? – Hej, ta ňe!? A z kadzi ši? – Jak z kadzi? Z Prešova, ňe? – Z Prešova? Ti ňeši z Prešova! – Jak že ňesom? – Ta šak ňečuješ jak hutoriš? – Jak hutorim? – Šak maš taki ďivni, cudzi prizvuk! Jak kebi ši bul z Trnavi! – Z Trnavi?… Renata Křenková: Narodím se ti jako dítě2.srpna Renata Křenková (* 1975) vyrůstala a žila na Valašsku v Rožnově pod Radhoštěm, v současnosti pobývá v maringotce v beskydských lesích, kde se věnuje tvůrčímu psaní. Píše syrovou, rytmickou poezii a textové fragmenty, ve kterých kombinuje intimitu s břitkou každodenností. V jejích textech se střídají napětí, dialogy, ostré střihy a odmítání lyrického patosu. Fascinují ji kontrasty a neučesanost ja… |