Nedělní chvilka poezie

Kateřina Koutníková *** Kdybych mohla býti chlastem chtěla bych být rum asi pro svou lásku k moři a vln jeho šum (Cit. z: Koutníková, Kateřina. Nechte mě bigbít. Brno: Větrné mlýny, 2022.)

Tereza Smetanová alias Vopice (* 1980), Pražačka jak Brno, se už několik let toulá po vyloučených lokalitách Šluknovského výběžku. Dělá sociální práci a je sama sobě klientkou. Publikovala v Revue Dno, v básnickém almanachu Ohlédni se, nezkameníš, v nakladatelství Ears&Wind Records jí vyšly čtyři společné básnické sbírky s Lubošem Vlachem. Uvedené básně jsou ze sbírky Um(ě)rlkyně, kterou připravi…

Ivan Wernisch Ptal jsem se mladé dívky Ptal jsem se mladé dívky, co je poezie To nevím, řekla, jsem tady nová I zeptal jsem se staré děvky a děvka se jen zasmála: To by chtěl každej, tralala (Cit. z: Wernisch, Ivan. Almara. Brno: Druhé město, 2021.)

Běla Čápová (* 1995) studuje hru na klasickou kytaru na Konzervatoři Teplice. Pracuje jako učitelka na ZUŠ. Vystudovala etnologii na Univerzitě Karlově a příležitostně se věnuje výzkumu veřejného prostoru. Její básně byly otištěny v publikaci Praha ve 100 slovech a ve Tvaru. Je členkou umělecké skupiny NaHajana. Připravil Josef Straka. Mihomihu my míjíme hory mi vyhrává hudba mihotáš se mi miho m…

Milan Kozelka Od desíti k pěti V pekelných vedrech jde íkvé do minusu, pivo rychle teplá, blbě se prodává elektronika a psí štěkot je mnohem hlasitější. Logika supluje zdravý životní styl, soulož je stejně elegantní jako tanec na mastném ledě. Čas se odvíjí bez opěrných bodů a pohled do zrcadla nevěstí nic dobrého. (Cit. z: Kozelka, Milan. Fastfood. Krucemburk: JT's nakladatelství, 2016)

Petr Ligocký (* 1990) trávil dětství střídavě v Bohumíně a polské vesnici Gorzyczki. Vystudoval polonistiku na Ostravské univerzitě. Píše básně, povídky a literárně publicistické články. Publikoval mj. v časopisech Host, Tvar, Pandora, Protimluv a Texty. Vydal básnickou sbírku Diagnóza (2020). Zabývá se také překládáním současné polské poezie. Je autorem dvou publikací o polském malíři Józefu Sow…

Miroslav Stuchlý Divočák Stojí na tenkých nožkách a hledí na mě maličkýma očima. Ve štětinách jeho srsti jsou zachycená semínka rostlin, ze kterých v lese vyklíčí nový život. Hledí na mě slabozrakýma očima se zájmem a strachem, který nakonec převáží, a on zmizí mezi kmeny smrků, kam ho nebudu následovat. Teď jsme ale od sebe vzdálení jen pár metrů, divoké zvíře proti člověku, a bojíme se neznámýc…

Anežka Mann (* 1999) to odjakživa to táhlo k horám a řekám, její oblíbená barva je brzy ráno a moc se jí líbí vůně starých domů a deště. Ráda, ale nepříliš často jezdí vlakem. Studuje anglickou literaturu, anglický jazyk a lingvistiku v průmyslové metropoli u západního pobřeží Skotska, kde většinu času tráví zkoumáním odlišných meteorologických jevů, převážně neustálým vyhlížením z okna. Občas o …

Vladimír Jaromír Horák Olomoucká Stopka Ospale klimbáš u vysokého železného stolu s dlaněmi pod bradou, a s lokty hluboko zařezanými do jeho desky… …ranní mlha se rozplynula… …paprsek slunce polyká prach… …a nezřetelné myšlenky ze včerejšího dne… …vyhasínají. Žvýkáš kus žvance v umělé pevné slupce… pevné jak krunýř brouka… Drtíš ho mezi zuby když usrkáváš zvětralou desítku… …ve Stopce nedaleko hl…

Luboš Yetti Koláček (* 1960) je spisovatel, básník, novinář, fotograf či herec. Do svých čtyřiceti let žil v Brně, nyní je v Praze. Vystudoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kde získal diplom v oboru „filozofie, ekonomické vědy". Druhou vysokou školu – obor orientalistika, sinologie – na Filozofické fakultě Karlovy univerzity nedokončil, neboť mezitím s přáteli založil Společnost C. …

Radek Touš Břízy kurva břízy v těch větvích něco je a klidně je obíhej dokola a donekonečna stejně nic nenajdeš teď vidíš jak se jimi chvěješ? (Cit. z: Touš, Radek. Štičí kost. Praha: Trigon, 2021.)

Martin Melicherčík (1977) je výtvarník a básník žijící v Bratislavě. Minulý rok oficiálně debutoval sbírkou básní Mŕtva kaviareň, kterou vydalo nakladatelství Brak. Jeho tvorba byla vícekrát oceněna v soutěži Básne SK/CZ či jiných literárních soutěžích. Jožko Akoby niekto otočil gombíkom a poriadne to vyhulil keď Ö3 išlo na anténu, ktorú načrtol tuším ešte Da Vinci basy, pulz diód, občas zašumelo…

Egon Bondy *** SSSR se sesere (Bondy, Egon. Trapná poezie (1951). Cit. z: Wolf, Zdeněk. (ed.) Krátká báseň. Ostrava: Protimluv, 2020.)

Své zesnulé manželce Janě Doležalové Frankové (1967 - 2021) věnoval sbírku nazvanou Jana bude brzy sbírat lipový květ básník Miloš Doležal (* 1970). Kniha, ze které vám přinášíme s autorovým svolením několik ukázek, vyjde v nejbližších dnech v edici Revolver Revue. Jana bude brzy sbírat lipový květ Staletá lípa obsypaná včelami od rána hučí dlouhé Óm správně vidíme slzami Le petit prince rozezněl…

Anna Pammrová *** Nejsem já ze žádné školy, divočinu slov mi nech! Na strojné vaše kabrioly nepřinesla jsem si měch. Zvedni na mne kámen v poli, ranou nepohneš v mých snech. Neprozradím komukoli, co objevím v příštích dnech. Dař mne růží nebo holí, netkne se mne škleb ni vzdech. Nevstoupím do vaší školy. Větřím pouta v oněch zdech. Vznešenou mysl krutým řádem spjatou nezhojíš kyticí ze země chtiv…