OSEL.cz

Robotičtí průzkumníci NASA, které míří do hlubokého vesmíru nebo cizí světy, potřebují radioaktivní zdroj energie. Skvělé je plutonium-238, ale je výroba není snadná. S novou technologií snad NASA dokáže naplnit svůj cíl – v roce 2025 vyrábět 1,5 kilogramu tohoto radioizotopu ročně.

Blízko německého Darmstadtu se buduje nové evropské zařízení FAIR. Jde o systém urychlovačů a shromažďovacích prstenců, které umožňují připravit velmi intenzivní svazky iontů, i radioaktivních, a antiprotonů. Ty lze využít pro studiu vlastností hmoty, která se vyskytuje v nitru supernov a neutronových hvězd, i v nitru velkých planet, jako je Jupiter nebo Saturn. Umožní studovat reakce, ve který...

Výzkumníci z Lékařské fakulty Washingtonské univerzity v St. Louis mají recept, jak přeměnit buňky aby tvořily inzulín a jsou v tom lepší, než všechny jiné od konkurence, které se do kliniky nedostaly kvůli jejich „nezpůsobnému“ chování. Novým způsobem školené buňky už umí citlivě reagovat na kolísavé hladiny glukózy a po transplantaci nemocným myším v nich tvoří inzulín, takřka na doživotně.

Stačí mikronový křemenný disk a laser. Pak si můžete poslechnout, o čem si povídají buňky lidského těla, všudypřítomné bakterie anebo třeba molekuly vzduchu, které proudí kolem senzoru. S novým senzorem si přijdou na své buněční biologové, diagnostici nebo třeba námořníci či letci.

Prototyp podivuhodné meziplanetární kosmické lodi na páru World Is Not Enough (WINE) má za sebou první úspěšný test technologie. WINE úspěšně vytěžil materiál simulovaného asteroidu, vyrobil z něj potřebné palivo a pak odstartoval s parním pohonem. Kdy asi vyrazí na průzkum Sluneční soustavy?

Plochozemci, odpůrci očkování, evoluce nebo GM potravin někdy dohánějí člověka k šílenství. Ale agresivní výpady, nadávky a obviňování nové příznivce do tábora vědy nepřivedou. Ve skutečnosti spíše celé věci uškodí.

Ani ne před týdnem parta Donalda Orta v llinois vylepšila tabáku fotosyntézu, a ten jim nyní roste výš a radostněji. V článku, ve kterém jsme vás o jejich úspěchu informovali, jsme si zaprorokovali, že podobné mutanty můžeme brzo očekávat také u významnějších plodin. Stačilo šest dnů a věštba se naplnila. Čínští vědci zveřejnili, že podobně modifikovanou rostlinu mají také. A není to ani plevel...

Detailní pozorování pohybů proudů kosmického plynu ve vysokém rozlišení na radioteleskopech soustavy ALMA prozradila pravou identitu objektu HCN–0.009–0.044. S velkou pravděpodobností jde o černou díru střední velikosti o hmotnosti asi 32 tisíc Sluncí, která je na výletě 20 světelných let od centra Mléčné dráhy.

Když se nám podaří dostat do buněk pacienta informační RNA s receptem pro potřebný protein, tak bychom tím mohli úspěšně léčit nebo alespoň zmírňovat celou řadu závažných chorob. Pokud jde o nemoci plic, tak by lidé mohli takovou RNA vdechovat. Nanotechnologie, která tohle dokáže, už jde do klinických testů na pacientech s cystickou fibrózou.

Výrobce paměťových karet Lexar před 15 lety představil SD kartu s pamětí 1GB. Teď jde na trh jejich karta s tisícinásobnou pamětí. Pro první kupce je k mání za 500 dolarů. Kdy se asi dočkáme petabajtové SD karty?

Francouzská kosmická agentura (CNES) a Německé středisko pro letectví a kosmonautiku (DLR) chtějí získat znalosti k znovupoužitelnému využití kosmických nosičů prostřednictvím jednostupňového raketového demonstrátoru. Ten by měl otestovat kritické technologie a ověřit, zda je podobný koncept rentabilní. Vyvíjený zkušební demonstrátor se nazývá Callisto. Testy mají začít v roce 2021.

Exploze AT2018cow přezářila celou galaxii CGCG 137-068. V řadě ohledů byla výjimečná a vědci se nemohou shodnout, co byla vlastně zač. Šlo o krknutí supermasivní černé díry, která sežrala bílého trpaslíka? Byla to netradiční supernova méně hmotné hvězdy? Anebo něco jiného?