OSEL.cz

Kontroverzní kosmologický model, podle něhož je vesmír starý 26,7 miliardy let a ke svému vysvětlení nepotřebuje temnou hmotu ani temnou energii, úspěšně prošel několika významnými testy. Tým University of Ottawa ověřil jeho předpovědi na řadě astronomických pozorování. Model rovněž nabízí možné vysvětlení existence překvapivě vyspělých galaxií v raném vesmíru.

V Tibetu zahájila provoz unikátní solární elektrárna, která kombinuje fotovoltaické panely s termální výrobou elektřiny a ukládáním energie do roztavené soli. Zařízení pracuje v rekordní výšce 4 300 metrů nad mořem a má tam v náročných podmínkách dodávat elektřinu i v době, kdy nesvítí Slunce.

Vědci z University of Sydney odhalili matematický důvod, proč se umělá inteligence může naučit odlišné způsoby chování, přestože je trénována za téměř totožných podmínek. Na vině nemusí být technické chyby ani náhodné odchylky hardwaru. Příčina může být mnohem hlubší a skrývat se v samotné matematice učení neuronových sítí.

Čínský tým vyvinul inteligenci Pinal, která umí vibe proteinovat. Navrhuje proteiny podle obyčejného textového zadání. Stačí popsat, jak má výsledný protein vypadat a co má dělat, a Pinal udělá sekvence aminokyselin. Vibe proteinování zatím ještě trochu skřípe, ale za pár měsíců to může být pořádná jízda.

Fyzici rádi dělají ďáblovy advokáty a vystavují testům zažité fyzikální teorie a zákony. Mimo jiné se ptají, jestli platí fyzikální zákony všude ve vesmíru stejným způsobem. Mezinárodní tým experimentu KM3NeT nedávno hledal možné odchylky od Lorentzovy invariance, jednoho ze základních principů Einsteinovy teorie relativity.

Emoce vnímáme spíše jako chaotické a obtížně uchopitelné. Jenomže mozek je zřejmě organizuje překvapivě geometrickým způsobem, jak ukazuje nový výzkum založený na funkční magnetické rezonanci. Každopádně se zdá, že by mozek mohl při organizaci emočního světa využívat stejné mechanismy jako to dělá při orientaci ve fyzickém světě.

Vědci získali první důkazy o velice vzácném rozpadu částice obsahující krásný (beauty, bottom) kvark. K tomuto procesu dochází přibližně jen u jedné z deseti miliard takových částic. Výsledek detektoru LHCb v CERNu otevírá cestu do zatím neprozkoumaného zeptosvěta, kde se mohou skrývat nové částice a dosud neznámé přírodní síly.

Trvalo to, ale dočkali jste se, máme tu další díl otázek a odpovědí z kosmologie. Nebudeme se tedy zdržovat a pojďme rovnou na to.

Jezero Iseo jižně od italských Alp postihly v letech 1117 a 1222 velice ničivé tsunami s mnoha mrtvými. Vyvolalo je zemětřesení, které způsobilo zhroucení podvodních sedimentů, nashromážděných v ohromném množství kvůli lidským aktivitám. V dnešní době je prý tohle riziko snad ještě větší a vzhledem k zalidnění břehů jezera Iseo by to byl masakr.

Časoprostor, pokud víme, má tři prostorové rozměry a jeden rozměr časový. Kde se ale tyhle rozměry berou? Mihailo Đorđević a jeho kolegové použili hračkový model kvantové gravitace s časoprostorem složeným z ohromného množství simplexů a zjistili, že se z kvantové geometrie může spontánně vynořit uspořádání časoprostoru, jak ho známe.

Staré české moudro praví, že když se mají dva nebo tři rádi, na pohlaví nezáleží. Případ z Etiopie přináší názorný příklad ze zvířecí říše.

Mohutné sopečné erupce mohou na celé měsíce, někdy dokonce na několik let ochladit celou planetu. Nedávný výzkum ukázal, že v regulaci teploty na severní polokouli hrají překvapivě důležitou roli především sopky, které vybuchují v tropech. Jejich vliv je zřejmě výraznější a delší, než se dosud předpokládalo.

Bojoví roboti se stávají realitou. Válka na Ukrajině ukazuje, že pozemní roboti se stále více prosazují přímo na frontě. Mohli by se do bojových operací zapojit také humanoidní robotičtí vojáci? Technologický pokrok je působivý, ale jejich nasazení v boji zatím naráží na velmi přízemní problémy.

Vědci se snaží poznávat svět v celé jeho šíři, ale ruku na srdce, ani ve svých úzkých specializacích často nemusíme důkladně rozumět všemu, s čím se lze setkat. Trojice badatelů upozorňuje na propast mezi tím, čemu vědci věří, že rozumějí, a tím, co skutečně vědí. Konstruktivně ale také dodávají, že přiznání této zející mezery je zřejmě motorem vědeckého pokroku.s