OSEL.cz

Slavný Maxwellův démon, který straší v druhém termodynamickém zákoně, se dočkal vylepšení informačním „motorem“. Fyzici zjistili, že informace skrytá v pohybech molekulárních struktur v kapalině umožní získat až trojnásobek užitečné práce oproti teoretickému limitu pro systém bez takové paměti.

Fosilie z čínské provincie Kuej-čou, staré asi 237 milionů let se ukázaly být prvním známým obojživelníkem, který žil v oceánu. Gerrothorax maritimus zřejmě číhal na dně a nasával tam všechno, co se k němu dostalo příliš blízko, podobně jako dnešní bentičtí žraloci wobegongové.

Psychedelický tryptamin z jedu ropuchy coloradské mebufotenin čili 5-MeO-DMT by mohl pomoci lidem s depresí, kteří nereagují na běžnou léčbu. Nedávná klinická studie ukázala, že jediná dávka nosního spreje s mebufoteninem může přinést rychlé zlepšení, které přetrvává nejméně osm týdnů. Výzkum ale ještě zdaleka nekončí.

Vědci MIT potrápili AI agenty odvozené od modelu Claude Opus 4.7 nudou. Stvořili pro ně virtuální světy, v nichž je pak nechali samotné a bez konkrétních příkazů, kromě sklonu k dobrodružství. Agenti si začali hrát. Stavěli složité věže, vytvářeli na zemi geometrické vzory a vymýšleli si improvizované hry.

Jak vnímáme přítomný okamžik? Možná méně, než si myslíme. Nový výzkum naznačuje, že mozek může rychle přepínat mezi vizuálními informacemi, které si uvědomujeme, a těmi, jež zůstávají mimo naše vědomí. Tohle střídání pozornosti mozku by mělo probíhat přibližně patnáctkrát za sekundu.

Není tajemstvím, že se černé díry mohou srazit a splynout do jediné větší díry. Dokonce jsme už zachytili gravitační vlny z takových událostí. Podle nového výzkumu by to ale překvapivě mohlo fungovat i obráceně, i když zatím není jasné, zda k tomu skutečně dochází, ani jak často by se to mohlo stávat. Množí se černé díry dělením?

Izraelský fyzik Yakov Bloch před rokem vymyslel koncept časového qubitu, kvantový systém, který se může vyvíjet současně ve dvou opačných časových směrech. Je to jako hodiny, jejichž ručičky se mohou současně otáčet po směru i proti směru hodinových ručiček. Jihokorejský fyzik Tai Hyun Yoon zjistil, že už vlastně časový qubit udělal v experimentu v roce 2018.

Ne, nebojte se, neotevřeli jste si omylem politický magazín, ani stránku s recenzemi starých knih. I přesto, že název dnešního článku očividně odkazuje na knihu prezidenta Zemana „Jak jsem se mýlil v politice“, politice se dnes budeme snažit vyhýbat, byť úplně zcela to nepůjde, jak uvidíte za chvíli. Hlavní roli ale bude hrát něco jiného.

Předky dnešních šimpanzů postihla před 4 miliony let pandemie endogenního retroviru PtERV1. Tomu se povedlo proniknout na mnoha místech do šimpanzího genomu a od té doby si ho šimpanzi dědí z generace na generaci, včetně jedné kopie, která úplně vypnula šimpanzí gen LINC00662. Jeho lidský protějšek je přitom významným hráčem v raném vývoji mozku.

Uplatnenie umelej inteligencie v medicíne rozširuje možnosti diagnostiky a pomáha pri voľbe najlepšieho liečebného postupu pre konkrétneho pacienta. Zodpovednosť za správny postup však stále nesie lekár.

Čínští fyzici zkusili udělat malý kulový blesk v laboratoři a jako první vytvořili makroskopický soliton v plazmatu, poháněný relativistickými terahertzovými elektromagnetickými poli. Mohla by to být cesta k objasnění jedné z nejpodivnějších záhad atmosférických věd, pokroku ve fyzice optických solitonů nebo i vývoji pokročilých mechanismů ukládání energie.

Víme, že žili na rozsáhlých územích Asie, a máme nezvratné důkazy, že s nimi naši předci plodili děti. Jen netušíme, jak vlastně vypadali.

Když požádáte některou z mainstreamových inteligencí o fiktivní příběh, téměř 90 procent nich obsahuje postavy a prvky ze záhadného příběhu Eliase, strážce majáku. V trénovacích datech přitom takové věci víceméně jsou, ale velmi vzácně a rozhodně to není tak, že by se inteligence učily beletrii na příbězích o majácích. Co se na tom inteligencím tak líbí?