OSEL.cz

Americký startup plánuje umístit na oběžnou dráhu Země masivní zrcadla, která by odrážela sluneční světlo na vybraná místa i po západu Slunce. Služba by mohla pomáhat solárním elektrárnám nebo záchranářům. Jenže odražené světlo se nezastaví na hranicích osvětlené oblasti. Kdo rozhodne, kde a jestli vůbec osvětlovat zemský povrch?

Komety obsahují organické molekuly, které mohly posloužit jako stavební kameny života. Dlouho se myslelo, že je na mladou Zemi dopravily právě komety. Nový výzkum je ale proti. Podle vědců byly komety příliš vzácné, rychlé a dopadaly pod nevhodnými úhly, takže šance na úspěšné doručení molekul byla mizivá.

Humanoidi Echo kanadské společnosti Realbotix nabízejí velmi realisticky působící silikonovou kůži, do jisté míry pohyblivé tělo a konverzační umělou inteligenci, která umožňuje komunikaci ve více než stovce jazyků. Cenou za to jsou vysoké pořizovací náklady, nemluvě o povinném předplatném aplikací. Přesto, jsme svědky nástupu trendu velmi lidských humanoidů?

V klimatických kruzích se šeptá, že by globální oteplování mohlo zastavit novou dobu ledovou. Podle nového výzkumu k tomu už došlo, a to v šedesátých letech 20. století. Asi před dvěma tisíci lety začal znovu růst kanadský ledovec Barnes Ice Cap, který je posledním zbytkem gigantického Laurentidského ledovcového štítu. Nastupující doba ledová ale roztála mezi hippies.

Katakomby na Mélu (Milosu) jsou přinejmenším stejně staré jako ty v Římě. V 1. až 5. století n. l. zde bylo pohřbeno přes dva tisíce lidí. Podzemní prostory byly vybudovány v mohutné vrstvě tufu, neboť tento kykladský ostrov je sopečné povahy. Půjdeme od baptisteria přes katakomby a znova na světlo.

Slavný Maxwellův démon, který straší v druhém termodynamickém zákoně, se dočkal vylepšení informačním „motorem“. Fyzici zjistili, že informace skrytá v pohybech molekulárních struktur v kapalině umožní získat až trojnásobek užitečné práce oproti teoretickému limitu pro systém bez takové paměti.

Fosilie z čínské provincie Kuej-čou, staré asi 237 milionů let se ukázaly být prvním známým obojživelníkem, který žil v oceánu. Gerrothorax maritimus zřejmě číhal na dně a nasával tam všechno, co se k němu dostalo příliš blízko, podobně jako dnešní bentičtí žraloci wobegongové.

Psychedelický tryptamin z jedu ropuchy coloradské mebufotenin čili 5-MeO-DMT by mohl pomoci lidem s depresí, kteří nereagují na běžnou léčbu. Nedávná klinická studie ukázala, že jediná dávka nosního spreje s mebufoteninem může přinést rychlé zlepšení, které přetrvává nejméně osm týdnů. Výzkum ale ještě zdaleka nekončí.

Vědci MIT potrápili AI agenty odvozené od modelu Claude Opus 4.7 nudou. Stvořili pro ně virtuální světy, v nichž je pak nechali samotné a bez konkrétních příkazů, kromě sklonu k dobrodružství. Agenti si začali hrát. Stavěli složité věže, vytvářeli na zemi geometrické vzory a vymýšleli si improvizované hry.

Jak vnímáme přítomný okamžik? Možná méně, než si myslíme. Nový výzkum naznačuje, že mozek může rychle přepínat mezi vizuálními informacemi, které si uvědomujeme, a těmi, jež zůstávají mimo naše vědomí. Tohle střídání pozornosti mozku by mělo probíhat přibližně patnáctkrát za sekundu.

Není tajemstvím, že se černé díry mohou srazit a splynout do jediné větší díry. Dokonce jsme už zachytili gravitační vlny z takových událostí. Podle nového výzkumu by to ale překvapivě mohlo fungovat i obráceně, i když zatím není jasné, zda k tomu skutečně dochází, ani jak často by se to mohlo stávat. Množí se černé díry dělením?

Izraelský fyzik Yakov Bloch před rokem vymyslel koncept časového qubitu, kvantový systém, který se může vyvíjet současně ve dvou opačných časových směrech. Je to jako hodiny, jejichž ručičky se mohou současně otáčet po směru i proti směru hodinových ručiček. Jihokorejský fyzik Tai Hyun Yoon zjistil, že už vlastně časový qubit udělal v experimentu v roce 2018.

Ne, nebojte se, neotevřeli jste si omylem politický magazín, ani stránku s recenzemi starých knih. I přesto, že název dnešního článku očividně odkazuje na knihu prezidenta Zemana „Jak jsem se mýlil v politice“, politice se dnes budeme snažit vyhýbat, byť úplně zcela to nepůjde, jak uvidíte za chvíli. Hlavní roli ale bude hrát něco jiného.

Předky dnešních šimpanzů postihla před 4 miliony let pandemie endogenního retroviru PtERV1. Tomu se povedlo proniknout na mnoha místech do šimpanzího genomu a od té doby si ho šimpanzi dědí z generace na generaci, včetně jedné kopie, která úplně vypnula šimpanzí gen LINC00662. Jeho lidský protějšek je přitom významným hráčem v raném vývoji mozku.