OSEL.cz

Ať děláme co děláme, kvantové jevy zatím stále především u atomů a velmi malých částic. Vědci Okinawa Institute of Science and Technology udělali kvantové kouzlo v makrosvětě. Kvantová síla dokázala, byť nepatrně pohnout objektem o velikosti centimetrů, tedy tělesem, na které už významně působí gravitace. Kdy se dočkáme skutečné Schrödingerovy kočky?

Čtyři desetiletí po černobylské havárii analyzovali vědci šest mikroskopických, vysoce radioaktivních částic, které unikly ze zničeného reaktoru. Ukázalo se, že jaderné palivo, které částice obsahují, je mnohem stabilnější, než se dosud předpokládalo. Výzkum přispěje k přesnějšímu odhadu zdravotních rizik radioaktivních částic.

Nový čínský systém dokáže využít odpadní teplo z elektrolýzy k odsolování mořské vody, které je energeticky náročnou součástí celého procesu. Propojili elektrolyzér s odsolovací jednotkou, která toto teplo zachytává a používá ve vakuové destilační koloně. Bude z toho ekonomicky životaschopná výroba vodíku?

Psycholožka Mirta Galesicová z rakouského Complexity Science Hub mluvila s časopisem Nature o nárůstu nenávistných komentářů v online prostoru, spojitosti s AI generovaným obsahem a algoritmy sociálních sítí, a také o tom, co odborníci doporučují pro případné reakce na tyto online ohavnosti. Prohráváme boj s nenávistnými projevy?

V letech 1939 až 1945 běžel pod vedením Wernera Heisenberga nacistický jaderný program Uranverein, jehož hlavním cílem do konce války bylo spustit štěpný reaktor. Jaderní archeologové analyzovali veškeré dostupné důkazy a dospěli k závěru, že to nacisti nemohli s dostupným uranem, a hlavně těžkou vodou, dokázat. Díky bohu za operaci Telemark!

Kódování s AI je super a otevírá dveře každému kdo to chce zkusit. Ale za podobné věci je vždy nutné něčím zaplatit. Narůstají obavy, že programátoři ztrácejí své dovednosti, a že k tomu dochází v době, kdy naopak potřebujeme co nejvíce zdatný dohled nad kódováním, které dělají umělé inteligence.

V Německu vyrostla větrná turbína, která i s rotorem měří 365 metrů. Kromě rekordu samotného by po uvedení do provozu měla poskytnout dat, z nichž vyplyne, jestli velká výška skutečně přináší očekávaný nárůst výroby větrné energie. Pokud jde o větrné turbíny, znamenám že vyšší je lepší?

Jak vypadala Mléčná dráha v kosmickém úsvitu, během prvních miliard let existence našeho vesmíru? Podle pokročilých kosmologických simulací projektu MEGATRON se tehdy v oblasti dnešní Mléčné dráhy nacházelo hejno mnoha malých galaxií, z nichž některé přetékaly hvězdami a jiné zase tvořil jenom pustý a prázdný plyn.

Inteligence hlavonožců představuje v mnoha ohledech záhadu. Objasnit by ji mohly sépie a chobotnice s dědičnou informací upravenou metodami genového inženýrství. Je to sice neuvěřitelně složité, ale už se blýská na lepší časy.

Říká se, že rozvoji osobnosti prospívá především literatura faktu. Podle badatelů kanadské York University je ale pravidelné čtení beletrie spojené s lepšími verbálními a jazykovými schopnostmi než čtení literatury faktu. Beletrie taky funguje jako sociální tréninková data pro lidskou inteligenci a možná i prodlužuje život. Co jste četli naposledy?

Extravagantní elektromobil VENTRA, který vyvinuli studenti v týmu TU/ecomotive nizozemské Eindhoven University of Technology, umí zneškodnit část svých emisí prachu. Cílem týmu bylo povzbudit konzervativní automobilový průmysl, aby se při řešení emisí díval dál než jen na špičku výfuku.

Nejdříve v roce 2028 poletí k Měsíci modul Elytra společnosti Firefly, který poveze lunární lander Blue Ghost a také výpočetní systém s procesorem SC-1L společnosti Starcloud. Cílem mise je ověřit základní technologie pro lunární datová centra, a také pokročilé AI výpočty s daty palubního kamerového systému Solux.

Nervově paralytické látky vzbuzují nepěkné obavy. Teď by je mohla umenšit nová nanotechnologie z Northwestern University. Nanočástice z allomelaninu se zirkoniem pohlcují organofosfáty a náruživě je rozkládají. Nanočástice je možné použít při dekontaminaci nebo i při výrobě textilu, který pak chrání svého nositele.

Pokud je temná hmota ultralehká a chladná, a tvoří ji klasické axiony kvantové chromodynamiky, mohli bychom, jak věří dvojice německých fyziků, tyto axiony vyvolat z nicoty fluktuací kvantového pole, při prudkém urychlení atomových jader na urychlovači částic. Bylo by to náročné, sláva není zaručená, ale proč to nezkusit?