ParlamentniListy.cz

Je to prakticky standardní prezidentova činnost. V dějinách moderní české státnosti je neobvyklé, aby prezident útočil prakticky při každé možné příležitosti na vládu.

Kdysi jsem kamarádovi, v jeho zemi významnému oligarchovi, vyprávěl o úspěchu jeho českého homologa, oligarchy Andreje Babiše (jehož jsem tehdy ještě osobně neznal), jenž vybudoval silnou politickou stranu a stal se ministrem financí.

V dubnu letošního roku přijal generální tajemník ÚV KS Číny Si Ťin-pching v Pekingu delegaci Kuomintangu vedenou předsedkyní Čeng Li-wen a přednesl důležitý projev, který vytyčil směr rozvoje vztahů mezi oběma politickými stranami i vztahů přes Tchajwanský průliv. V květnu uskutečnil americký prezident Trump státní návštěvu Číny. Tyto dvě významné události opět upoutaly pozornost světa k jedné kl…

Tato hra spočívá v tom, že dvě auta jedou velkou rychlostí proti sobě. A ten řidič, který se svým autem uhne dřív, je srab. Tak mi připadá současný stav mírových jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Každá ze stran jednání se tváří jakoby dohodu s tou druhou stranou vlastně vůbec nepotřebovaly.

Máme. Je to myšlenka, ke které se všichni můžeme hlásit a která z nás dělá nejen občany ale i národ a lid této země. Je to idea Českého státu, dříve i státu Československého, s nímž jsme historicky kontinuální. Tento stát má být pak naším společným domovem ale také cílem společného snažení. Jaký ale má tento stát být?

Moderní medicína stále výrazněji směřuje k léčbě, která je pro pacienta co nejméně invazivní a současně maximálně přesná. Významným příkladem tohoto trendu je rozvoj stereotaktické radiochirurgie, tedy technologie umožňující velmi přesné ozařování mozkových nádorů a dalších intrakraniálních diagnóz bez nutnosti klasického chirurgického zákroku.

Nikdy se tak neplýtvalo, jako v poslední době, a pamatuji toho již hodně. Věci se vyhazují při sebemenší poruše, skoro nic se neopravuje, jak bylo dobrým zvykem dříve. Někteří výrobci tomu jdou naproti tím, že úmyslně zkracují životnost svých výrobků a činí je vědomě neopravitelnými.

Budeme mít za sebou měsíc květen, kdysi měsíc lásky, nyní měsíc usmíření. Všichni víme, co před pár dny proběhlo v Brně. Za pár týdnů nás čeká měsíc srpen, jehož název pochází od zemědělského nástroje srpu, užívaného při sklizni obilí. V srpnu nás ale v roce 1968 překvapily srpy s kladivem. Stane se letošní srpen také měsícem usmíření?

Kdysi dávno, ještě někdy v 70. anebo v 80. letech (tehdy coby antirežimní folk singer) jsem složil jeden ze svých protestsongů s titulním sloganem „Brno má obrnu, Brno stoná“ – přičemž už tehdy se to týkalo choroby vedení města, kraje, státu, a hlavně i jejich stranických orgánů. Všimněte si, jak některé ty infekty a symptomy těch nemocí těch mocných (respektive těch rádoby mocných) „jsou konstan…

Podle obsahu na drtivé většině internetových portálů i příspěvků mnoha blogerů by člověk snadno nabyl dojmu, že občany nejvíc zajímá globální dění.

Samozřejmě, že je ten nadpis myšlen v nadsázce. Nikdo určitě nebude prezidenta Pavla bít za to, že chce mermomocí jet na summit NATO do Ankary. Ale, že by mu někdo radil, třeba nějaký přítel po boku, že by si účast na té akci v Ankaře měl vytrucovat třeba i žalobou k Ústavnímu soudu, to už asi reálné je. Zdánlivě jde „jen“ o nesoulad s vládou ohledně výdajů na zbrojení – nesmyslnou cifru 5% HDP –…