Patria Online

Inflace v eurozóně znovu zrychluje a poprvé po více než dvou letech překročila hranici tří procent, což posiluje očekávání, že Evropská centrální banka přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo ke konci května schodkem 170,2 mld. Kč. V meziročním srovnání jde o téměř totožný deficit jako loni poté, co v prvních měsících roku omezoval vládní výdaje režim rozpočtového provizoria.

Zatímco česká koruna zůstává v pásmu nízké volatility, rozhodnutí ECB může rozhýbat nejen euro. Eurodolar pak bude reagovat jak na měnovou politiku, tak na geopolitická rizika a vývoj dolaru, který zůstává citlivý na ceny ropy i pohyby japonského jenu.

Írán v pondělí odpoledne oznámil, že jeho vyjednavači si přestanou se Spojenými státy vyměňovat zprávy přes zprostředkovatele ohledně možné mírové dohody a přistoupí k úplnému uzavření Hormuzského průlivu.

Situace kolem Íránu se stále velmi dynamicky mění. Koncem minulého týdne chodily zprávy, že je na spadnutí uzavření memoranda o porozumění, které by obsahovalo postupné zprůchodnění Hormuzu, ale znovu přišel obrat.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo ke konci května schodkem 170,2 mld. Kč. V meziročním srovnání jde o téměř totožný deficit jako loni, poté, co v prvních měsících roku omezoval vládní výdaje režim rozpočtového provizoria.

Prezident Petr Pavel na konferenci v Praze zdůraznil, že společná měna by zemi přiblížila rozhodování v EU a podpořila její ekonomický rozvoj. Jeho postoj ale kontrastuje s aktuální vládou, která zavedení eura odmítá a debatu o připravenosti utlumuje.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Dominika Rusinka sice český průmysl v květnu dál rostl, jeho kondice je však částečně optická a stále více ji narušují dopady konfliktu na Blízkém východě.

Zpřesněný odhad HDP potvrdil pokračující růst české ekonomiky a byl revidován lehce vzhůru na +2,2 % meziročně (z 2,1 %). I tak jde o viditelné zpomalení dynamiky oproti druhé polovině roku 2025, kdy se mezikvartální přírůstky pohybovaly okolo 0,7-0,8 % (nyní pouze +0,2 %).

Paul Krugman na svém substacku uvažuje nad stavem americké ekonomiky a není z něj právě nadšený. „Chci něco říct k opravdu alarmující nové zprávě o spotřebitelské důvěře.

Kartik Anand z Deutsche Bundesbank a jeho kolegové na VoxEU zkoumají vztah mezi rozšiřováním umělé inteligence a finanční stabilitou. Poukazují mimo jiné na to, že „algoritmické obchodování založené na strojovém učení již představuje 60 až 70 % objemu akciových transakcí v USA a na dalších významných světových trzích.

O tom, zda při rozhodování hrají hlavní roli emoce, nebo fakta, se hodně diskutuje v řadě oblastí, včetně financí a investování. Na VoxEU se nyní můžeme dočíst, že „emoční obsah ovlivňuje názory více než fakta“.

Západ si před rokem 2019 procházel delším období dezinflačních tlaků. Hovořilo se mimo jiné o tom, zda by nebylo vhodné zvýšit inflační cíl třeba na 3 %, aby se zvýšil prostor mezi nulou a tímto inflačním cílem.

Zpřesněný odhad HDP potvrdil pokračující růst ekonomiky a byl revidován lehce vzhůru na +2,2 % meziročně (z 2,1 %). I tak jde o viditelné zpomalení dynamiky oproti druhé polovině roku 2025, kdy se mezikvartální přírůstky pohybovaly okolo 0,7–0,8 % (nyní pouze +0,2 %).