Patria Online

Existuje jedna dobře známá historická zkušenost, na kterou nyní investoři evidentně vůbec nevěří. Naťuknul jsem jí minulý týden, týká se valuací a budoucí návratnosti trhů.

Investoři se v důsledku konfliktu na Blízkém východě přesouvají do akcií evropských energetik, které mohou těžit z vyšších cen a rafinérských marží. Naopak obnovitelné zdroje a ropné služby zůstávají pod tlakem kvůli vyšší inflaci, nákladům kapitálu i riziku rušení zakázek, uvádí Bloomberg.

Ještě na konci komunistické éry v 80. letech mělo Polsko cukr a mouku na příděl a Poláci si vydělávali jen desetinu toho, co lidé v tehdejším západním Německu.

Krize na Blízkém východě pokračuje už třetím týdnem a s ní dál trvá i růst cen ropy, protože lodní doprava v Hormuzském průlivu pořád stojí. Brent v pondělí dopoledne přidává kolem půldruhého procenta a přesahuje 104 dolarů za barel, přičemž ráno byl růst ještě výraznější (až 106 USD/barel).

Čeká nás týden, jehož „highlightem“ by za normálních okolností bylo zasedání Fedu, ECB a České národní banky. Tak tomu však tentokrát nebude. Okolnosti nejsou normální ani zdaleka, a tak se pozornost globálních i českých trhů bude primárně ubírat směrem k Perskému zálivu a Hormuzskému průlivu.

Tradiční portfolio 60/40 prochází zatěžkávací zkouškou. Rostoucí makroekonomická volatilita, změna korelace mezi akciemi a dluhopisy a narůstající geoekonomická fragmentace zpochybňují jeho spolehlivost jako univerzálního investičního řešení.

Ekonom Tim Taylor na stránkách The Conversable Economist připomíná období, kdy Spojené státy postihl nedostatek kaučuku. Ten představoval strategickou surovinu a země se snažila situaci řešit řadou způsobů, protože doléhala na mnoho oblastí (viz i včerejší Víkendář).

Ekonom Tim Taylor na stránkách The Conversable Economist připomíná zajímavý historický vývoj týkající se kaučuku. Ten byl ve své době významnou surovinou, jejíž nedostatek mohl mít značné přímé i nepřímé důsledky pro celou ekonomiku a společnost.

Skupina ekonomů z Evropské investiční banky (EIB) na stránkách VoxEU píše, že v posledních letech prokázala evropská ekonomika pozoruhodnou odolnost. Souběžně s tím se také mění, firmy z EU provedly transformaci svých dodavatelských řetězců a snížily svou citlivost na šoky, ale také výdaje na energie.

Růst americké ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zpomalil v celoročním přepočtu na 0,7 procenta z tempa 4,4 procenta ve třetím čtvrtletí. Vyplývá to ze zpřesněné zprávy, kterou dnes zveřejnili statistici tamního ministerstva práce.

Tom Lee z Fundstratu si myslí, že vyšší ceny ropy americkému trhu jako celku pomáhají, ale také zmiňuje letošní nástup medvědího trhu. Roger Ferguson a Loretta Mester hovořili na CNBC o dalším vývoji monetární politiky.

Válka na Blízkém východě narušuje tradiční investiční zajištění a mění klasické korelace mezi třídami aktiv. Dluhopisy přestávají fungovat jako proticyklická opora akcií, což v kombinaci se stagflačními obavami zužuje prostor pro účinnou diverzifikaci.

Vstup do letošního roku se tuzemskému průmyslu příliš nevydařil. V lednu výroba propadla meziměsíčně o 2,6 %, nejvíce od července 2023. V meziročním srovnání produkce vzrostla o 2,8 % díky nižší srovnávací základně.

Minulý rok panovaly obavy z toho, že obchodní války dolehnou na ekonomickou aktivitu. Pro CNBC to připomněl Torsten Slok z Apollo Global Management s tím, že „příběhy se nyní hodně změnily“, aktuálně se hovoří hlavně o dopadu AI investic, renesanci průmyslu a vlivu vládního rozpočtu.

Šest velkých zemí Evropské unie podporuje myšlenku centralizovaného dohledu nad kapitálovými trhy. Podle agentury Reuters to stojí v dopise jejich ministrů financí z 11.