Patria Online

Dánsko jako první ze skandinávských zemí přistupuje k přehodnocení dalšího rozšiřování datových center, která v posledních letech prudce zvyšují tlak na dánskou energetickou síť.

Česká ekonomika začala rok slabě. Reálný HDP vzrostl v prvním čtvrtletí mezikvartálně pouze o 0,2 %, zatímco trh i my sami jsme na základě solidních výsledků průmyslu a maloobchodu čekali růst blízký 0,6 % – tedy zhruba v souladu s potenciálem hospodářství.

Trump oznámil vojenský doprovod lodí v Hormuzu a znovu vyhrožuje EU vysokými cly na dovoz automobilů. Berkshire Hathaway opět navýšila už tak rekordní hotovost a GameStop usiluje o akvizici mnohem většího eBaye.

Proč některé země dokázaly nastoupit na trajektorii udržitelného růstu, zatímco jiné stagnovaly, nebo dosahovaly jen mírného zvyšování příjmů? Ve včerejším Víkendáři jsme se věnovali nové studii zaměřené na dlouhodobý ekonomický vývoj Brazílie, příčiny její stagnace a následného obratu směrem k růstu.

Ve své době se hodně hovořilo o skupině zemí BRIC. Tedy o Brazílii, Rusku, Indii a Číně jako určitém subjektu, který má smysl posuzovat jako celek. Dnes už se z řady dobrých důvodů tento koncept nepoužívá, asi největší pozornost ze strany investorů je věnována Číně a Indii.

Americký prezident Donald Trump hodlá příští týden zvýšit cla na dovoz automobilů z Evropské unie do Spojených států na 25 procent. Informoval o tom dnes na své sociální síti Truth Social.

Stratég Jefferies David Zervos komentuje dění v americké centrální bance, sazby by podle něj mohly jít dolů, ale akcie to díky přívětivému prostředí ani nepotřebují.

Geopolitické napětí, rozhodnutí Fedu, výsledky technologických gigantů i pražských bank. Poslední dny přinesly investorům extrémně nabitý mix zpráv. Makléř Patria Finance Martin Uher v Traders Talk vysvětluje, co se skutečně děje pod povrchem a proč některé reakce nedávají na první pohled smysl.

Růst amerického HDP se po zpomalení v závěru loňského roku vytáhl opět výš. Po růstu o 0,5 % za 4Q tak ekonomika rostla v prvním čtvrtletí o rovná dvě procenta (mezikvartální anualizovaná změna).

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání opět nechala úrokové sazby beze změny, klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech. ECB to uvedla v dnešní tiskové zprávě.

Současný šéf Fedu Jay Powell se s centrální bankou zatím neloučí a dříve nalajnovaný kurz americké měnové politiky směrem k nižší úrokovým sazbám se s vysokými cenami ropy rozplývá.

Kapitál teče tam, kde lze vydělat více. Proto je uvažování ve stylu „nižší sazby = slabší kurz (a naopak)“ hodně rozšířené a dává smysl. To samé uvažování jde ale proti jednoduché logice, podle které by měla oslabovat měna země s vyšší inflací.

Peter Boockvar z One Point BFG Wealth Partners si myslí, trhy jsou nyní „příliš nonšalantní“. Na CNBC investor dodal, že trhy nevěnují dostatečnou pozornost skutečnému vývoji kolem konfliktu na Blízkém východě.