Patria Online

Včerejší americká inflace nepřinesla negativní překvapení, zato situace na Blízkém východě se dál zhoršila s obnovenými americkými útoky na Írán. Donald Trump se snaží Íránce donutit k mírové dohodě šponováním agresivní rétoriky, ovšem vzhledem k dosavadní zkušenosti asi málokdo věří, že to zafunguje.

ECB dnes čeká jedno z nelehkých rozhodnutí. Bankovní rada totiž hodlá učinit restriktivní krok, který je z pohledu její reakční funkce přinejmenším diskutabilní a k němuž by patrně nedošlo, nebýt negativní zkušenosti s postcovidovou inflační epizodou.

Torsten Slok z investiční společnosti Apollo si myslí, že poslední čísla z amerického trhu práce ukazují na silnou ekonomiku, které pomáhá nejen boom v investicích do umělé inteligence, ale i fiskální politika.

Podíl spotřeby domácností na celkové poptávce dosahuje v USA téměř 70 %, v Číně je to necelých 40 %. Jinak řečeno, o vývoji v americkém hospodářství rozhoduje dominantním způsobem chování spotřebitelů, v Číně nikoliv.

Nervozita na finančních trzích před zveřejněním nových amerických inflačních čísel gradovala, ale nakonec se negativní překvapení nedostavilo, což přináší v první reakci určitou úlevu.

Rostoucí výdaje nutí vlády vydávat dluhopisy rekordním tempem. Pouze za letošní rok se celosvětově prodaly státní dluhopisy prostřednictvím syndikovaných emisí za více než 500 miliard dolarů, což je více než v první polovině roku 2020, kdy státy financovaly ekonomiky zasažené covidovou pandemií.

Dlouhodobý pokles cen strojů a výrobních zařízení je již dlouho považován za primární motor ekonomického růstu. Jenže je tu jeden zdaleka ne tak často zmiňovaný faktor, který působí opačně.

Spotřebitelské ceny v Česku v květnu meziročně stouply o 2,1 procenta, růst tak byl o 0,4 procentního bodu nižší než v dubnu. Vliv na zpomalení měly hlavně ceny potravin a alkoholických i nealkoholických nápojů.

Podíl nezaměstnaných dle metodiky MPSV v květnu poklesl ze 4,9 % na 4,8 %. Po očištění o příznivý vliv sezónnosti ale míra nezaměstnanosti pátý měsíc v řadě vzrostla na 5,0 %, tedy na nejvyšší úroveň od roku 2016.

Jeremy Siegel z Whartonu si myslí, že současná situace na trzích může být trochu matoucí s ohledem na to, že akcie jsou na historických maximech v době, kdy se ceny ropy drží hodně vysoko.

Nečekaně silná data z amerického trhu práce vyděsila investory. V prostředí, kdy trhy začaly vnímat pozitivní makrodata jako riziko, totiž silný trh práce zvyšuje obavy z dalšího zpřísnění měnové politiky Fedu, což je realita, se kterou trh na začátku roku vůbec nepočítal.

Natahující se uzavření Hormuzského průlivu, zvyšující se inflační rizika a relativně odolná domácí ekonomika nás vedou ke změně úrokového výhledu. Nově očekáváme v tomto roce dva růsty základní repo-sazby ČNB po 25 bazických bodech na 4,00 %.

Trhy aktuální tíží trojice problémů - geopolitika, očekávání vyšších sazeb a vybírání zisků z technologií. Do toho přichází mamutí IPO nejen vesmírné společnosti Elona Muska, které z trhu odsává další kapitál.

Existuje tzv. index utrpení, který je prostým součtem inflace a nezaměstnanosti. Jeho logika je jednoduchá: Čím vyšší inflace a čím vyšší nezaměstnanost, o to horší je ekonomické prostředí.