Patria Online

Nejsledovanější tržní proměnná posledních týdnů – severomořská ropa Brent – konsoliduje pozice na úrovni 100 dolarů za barel. Děje se tak však bez známek deeskalace napětí na Blízkém východě a při narůstajícím omezení těžby a narušení dodávek ropy na světové trhy skrze Hormuzský průliv.

Ekonom David Beckworth na základě jedné ze svých analýz tvrdí, že inflace kulminující v USA v roce 2021 u 8 % byla inflací poptávkovou. Při všech hovorech o úzkých hrdlech a přerušených globálních dodavatelských řetězcích to může být překvapivý závěr.

Kristina Hooperová z investiční společnosti Man Group na Bloombergu uvedla, že největší ekonomické obavy může současný konflikt na Blízkém východě budit v souvislosti s americkým spotřebitelem.

Největší ropný šok v historii, který vyvolala válka na Blízkém východě, má podle Goldman Sachs větší dopad na produkty jako jsou diesel nebo letecké palivo než na samotnou surovou ropu.

S rozvojem umělé inteligence (AI) se mění poptávka po některých profesích. Některé obory mohou postupně ztrácet význam, jiné si naopak své postavení udrží.

Důvěra investorů v německou ekonomiku se kvůli válce na Blízkém východě v březnu výrazně zhoršila. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil hospodářský institut ZEW.

Peníze ze zvláštního fondu, který před rokem schválili němečtí poslanci, nemířily v uplynulém roce prakticky vůbec na investice do infrastruktury. K tomuto závěru dospěl hospodářský institut Ifo, který o tom dnes informoval na svém webu.

Aktuální týden je co do počtu zasedání centrální bank nabitý. Ve čtvrtek bude o nastavení úrokových sazeb rozhodovat Evropská centrální banka – v podmínkách vysoké nejistoty a nových proinflačních rizik očekáváme stabilitu sazeb na 2 %.

Navzdory válce v Íránu, růstu cen ropy a slabšímu výkonu amerických akcií zůstávají hlavní stratégové z Wall Street ohledně výhledu na index S&P?500 pozitivní.

Existuje jedna dobře známá historická zkušenost, na kterou nyní investoři evidentně vůbec nevěří. Naťuknul jsem jí minulý týden, týká se valuací a budoucí návratnosti trhů.

Investoři se v důsledku konfliktu na Blízkém východě přesouvají do akcií evropských energetik, které mohou těžit z vyšších cen a rafinérských marží. Naopak obnovitelné zdroje a ropné služby zůstávají pod tlakem kvůli vyšší inflaci, nákladům kapitálu i riziku rušení zakázek, uvádí Bloomberg.

Ještě na konci komunistické éry v 80. letech mělo Polsko cukr a mouku na příděl a Poláci si vydělávali jen desetinu toho, co lidé v tehdejším západním Německu.

Krize na Blízkém východě pokračuje už třetím týdnem a s ní dál trvá i růst cen ropy, protože lodní doprava v Hormuzském průlivu pořád stojí. Brent v pondělí dopoledne přidává kolem půldruhého procenta a přesahuje 104 dolarů za barel, přičemž ráno byl růst ještě výraznější (až 106 USD/barel).

Čeká nás týden, jehož „highlightem“ by za normálních okolností bylo zasedání Fedu, ECB a České národní banky. Tak tomu však tentokrát nebude. Okolnosti nejsou normální ani zdaleka, a tak se pozornost globálních i českých trhů bude primárně ubírat směrem k Perskému zálivu a Hormuzskému průlivu.

Tradiční portfolio 60/40 prochází zatěžkávací zkouškou. Rostoucí makroekonomická volatilita, změna korelace mezi akciemi a dluhopisy a narůstající geoekonomická fragmentace zpochybňují jeho spolehlivost jako univerzálního investičního řešení.