Patria Online

Pokud se naplní předpovědi Commerzbank, Goldman Sachs, či pomyslného konsenzu, americké hospodářství letos slušně poroste. Jenže to samé může platit o inflaci.

Írán dnes zastavil ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars.

Meera Panditová z JPMorgan Asset Management na CNBC řekla, že letošní rok by se mohl nést ve znamení silného fundamentu, ale slabého sentimentu. „Odhadům ziskovosti obchodovaných společností nikdo neřekl, že je tu válka,“ uvedla v narážce na to, jak se tyto předpovědi vyvíjí.

Detaily dvoutýdenního „oboustranného příměří“, které americký prezident Donald Trump oznámil krátce před vypršením svého deadlinu, do něhož měl Írán znovuotevřít Hormuzský průliv, jinak by čelil rozsáhlým vojenským úderům, zatím nejsou příliš známé.

Akciové trhy mají podle stratégů JPMorgan nejhorší fázi letošních výprodejů pravděpodobně za sebou. Příměří mezi USA a Íránem snížilo geopolitickou nejistotu, rozpoutalo růst akcií i propad cen ropy a podle banky může odstartovat návrat investorů k rizikovým aktivům.

Další íránské TACO v podobě 14denního příměří, jež uvolní Hormuzský průliv pro více než 800 uvízlých tankerů v Perském zálivu, činí řadu včerejších předpovědí a expertních odhadů bezcennými.

Poslední čísla z amerického trhu práce nevybočovala výrazně žádným směrem a naznačují, že trh práce se stabilizuje. Pro CNBC to řekl Roger Ferguson, který působil ve vedení americké centrální banky.

Růst americké ekonomiky dosáhl v minulém roce něco nad 2 % a podle Commerzbank by letos a příští rok měl o něco zrychlit. Dnes se podíváme na její nové předpovědi více do detailu.

Maloobchodní tržby v Česku v únoru zpomalily meziroční růst na 4,1 procenta z revidovaných 4,9 procenta v lednu. Růst nejvýrazněji podpořily prodeje přes internet.

Nejhorší energetická krize způsobená válkou na Blízkém východě urychlí rozvoj obnovitelných zdrojů, jaderné energie a elektromobilů. Předpověděl to ve svém rozhovoru s francouzským listem Le Figaro výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.

Riziko výraznějšího energetického šoku se bohužel pomalu, ale jistě stává skutečností. Dnešní březnová inflace je první ochutnávkou dopadů íránského konfliktu do Česka, když vyskočila meziročně z únorových 1,4 % na 1,9 %.

ČEZ je kombinací stabilního dividendového titulu a politické sázky. Krátkodobě ho podporují ceny energií a konec windfall tax, dlouhodobě ale převažuje nejistota kolem restrukturalizace a regulace.

Investor Peter Boockvar na CNBC připomněl, že výnosy dluhopisů rostou v USA, ale i v dalších zemích. Podle něj nejde jen o odraz ve vývoji inflačních očekávání, ale svou roli hrají i obavy z fiskálního vývoje.

Energetický šok vyvolaný válkou s Íránem se z ropného trhu postupně přelévá do širšího trhu i ekonomiky a vytváří výraznou volatilitu napříč dluhopisy, měnami i komoditami.

Ekonom Lars Calmfors na stránkách VoxEU popisuje argumenty pro vstup Švédska do eurozóny. Mezi ně patří eliminace nákladů spojených se směnou měn a nižší nejistota související s vývojem měnového kurzu.