Patria Online

Fed již dlouho nezahrál na tak jestřábí notu. Počínaje jednomyslným rozhodnutím výboru FOMC zvýšit sazby o 25 bazických bodů, přes býčí posun v nové kvartální prognóze až po velmi jestřábí vyznění tiskové konference šéfa Fedu Kevina Warshe – vše dohromady mělo vyslat signál, že americká centrální banka se nehodlá smířit s inflací, která je již pět let nad dvouprocentním cílem.

Všeobecná očekávání se naplnila. Federální rezervní systém (Fed) na svém dnešním měnovém zasedání rozhodl o navýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 procenta až 4,00 procenta.

Německé firmy výrazně více investují v Číně, i když je země považovaná za obtížného obchodního partnera. Investic do Spojených států naopak ubývá. Vyplývá to z analýzy údajů německé centrální banky, kterou vypracoval Institut německého hospodářství (IW), jenž má blízko ke svazům zaměstnavatelů.

Česká koruna v posledních týdnech ustupuje ze svých nejsilnějších úrovní a hlavním důvodem jsou rostoucí ceny energií, zhoršená nálada na globálních trzích a změna očekávání ohledně měnové politiky.

Při pohledu na to, jak moc je umělá inteligence nebezpečná a do jaké míry je tak potřeba její vývoj regulovat, se zdá, že se mezi šéfy technologických gigantů začínají vytvářet dva tábory.

Ani český dluhopisový trh není imunní vůči globálnímu výprodeji. Tržní úrokové sazby rostou napříč tuzemskou výnosovou křivkou, nejvýrazněji však na jejím dlouhém konci.

Známý investor Steve Eisman se již nějakou dobu staví poměrně rezervovaně k umělé inteligenci a ve svém posledním komentáři poukazuje na analýzy Eda Zitrona, který je ve svých postojích ještě vyhraněnější.

Síla úročení vyvstává opticky do popředí tím více, o co vyšší jsou tempa růstu. Takže pokud by zisky amerických obchodovaných společností v následujících pěti letech rostly o 25 % ročně, nedostaly by se na dvojnásobné hodnoty za čtyři roky, ale už za tři a kousek.

Říká se, že historie se neopakuje, ale často rýmuje. A právě toho jsme nyní svědky při opětovné eskalaci blízkovýchodního konfliktu, kdy jemenští Hútiové vyřadili z provozu klíčový saúdský ropovod přepravující zhruba čtyři miliony barelů denně.

Přední stratégové z Wall Street zůstávají vůči americkým akciím optimističtí, přestože investoři čelí kombinaci rostoucích výnosů dluhopisů, vyšších cen energií a očekávaného zpřísnění měnové politiky Fedu.

Pozornost investorů se soustředí především na středeční rozhodnutí amerického Fedu, který by měl podle očekávání opět zvýšit úrokové sazby v reakci na přetrvávající inflační tlaky.

Wall Street má jasno: Fed tento týden na svém zasedání přikročí ke zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. Pozornost investorů se ale nesoustředí pouze na samotné rozhodnutí americké centrální banky, nýbrž také na to, jak se k němu postaví jeho předseda Kevin Warsh, jehož do funkce jmenoval prezident Donald Trump, hlasitý zastánce nízkých sazeb.

Dvě výrazné tváře AI revoluce – OpenAI a Anthropic – tahají za brzdu a do popředí staví bezpečnost, neboť se obávají, že schopnosti moderních AI modelů rostou tak rychle, že odvětví nemusí dostatečně rozumět všem rizikům, která s sebou tato technologie přináší.

Napětí na Blízkém východě dohnalo v uplynulém týdnu ceny ropy nad 100 USD/barel (více než +50 % meziročně) a ceny zemního plynu nad 80 EUR/MWh (více než +150 % meziročně).

Podle stratégů Bank of America se na finančních trzích vytvářejí podmínky pro návrat vyšší volatility. Investoři v posledních týdnech stahují kapitál z amerických akciových fondů, zatímco výnosy státních dluhopisů rostou na nejvyšší úrovně za mnoho let a ceny komodit zůstávají pod tlakem geopolitických rizik.