Patria Online

Evropská centrální banka v souladu s očekáváním trhů opět ponechala úrokové sazby beze změny, klíčová depozitní sazba tak zůstává na dvou procentech.

Znepokojivé dění na Blízkém východě s Českou národní bankou (ČNB) nehnulo. Bankovní rada na dnešním měnovém zasedání rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta - na této úrovni se nachází už od loňského května.

Útoky na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě ve čtvrtek zesílily a s nimi i obavy z globálního nedostatku dodávek, což se výrazně propisuje do cen energetických komodit.

Česká koruna se vcelku pochopitelně drží v defenzivě a operuje na dostřel od 24,50 EUR/CZK. Odvetná opatření Iránu, poškození energetické infrastruktury v Kataru a další nárůst cen ropy jsou koktejl, který české měně spíše přivolá další ztráty než úlevu.

Nevíme, jak se vyvrbí situace na Blízkém východě, ale zato nás znervózňuje, že jádrová inflace neklesá dostatečně rychle. Toť aktuální jestřábí vzkaz Fedu číslo jedna.

Americká centrální banka (Fed) ponechala podle očekávání základní úrokovou sazbu v pásmu 3,50 až 3,75 procenta. Pro tuto variantu se vyslovilo 11 guvernérů, proti byl pouze jeden – Stephen Miran, který hlasoval pro snížení o čtvrt procentního bodu.

Podle jednoho investora bude Čína u nových technologií postupovat stejně, jako u těch starších – bude mohutně investovat do jejich výrobních kapacit. A snažit se udržet domácí tempo růstu a zaměstnanost na základě exportů toho, co všechny tyto kapacity vytvoří.

Americký prezident Donald Trump na 60 dní pozastaví regulaci lodní přepravy ve snaze usnadnit zásobování ropou, jejíž ceny rostou kvůli válce s Íránem.

Konflikt na Blízkém východě trvá již více než dva týdny, na což česká koruna doposud reagovala relativně mírným oslabením těsně nad hladinu 24,40 EUR/CZK.

Éra autonomních AI agentů, kteří dokážou samostatně plnit úkoly, plánovat a rozhodovat se, pomalu přichází. Aktuálním hitem je v tomto rostoucím odvětví open-source platforma OpenClaw, o níž šéf Nvidie Jensen Huang tvrdí, že je zásadním krokem vpřed v tom, jak lidé interagují s umělou inteligencí.

Íránská faktická blokáda Hormuzského průlivu vyvolala obavy z nejvážnějšího narušení globálních dodávek ropy v historii. Za normálních okolností Hormuzem denně propluje přes 100 tankerů, po začátku konfliktu z konce února jím ale projelo jen naprosté minimum.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v únoru zrychlil na 2,1 procenta z lednového tempa dvou procent. V České republice ale inflace zvolnila a z lednových 1,2 procenta klesla na 1,0 procenta.

Nejsledovanější tržní proměnná posledních týdnů – severomořská ropa Brent – konsoliduje pozice na úrovni 100 dolarů za barel. Děje se tak však bez známek deeskalace napětí na Blízkém východě a při narůstajícím omezení těžby a narušení dodávek ropy na světové trhy skrze Hormuzský průliv.

Ekonom David Beckworth na základě jedné ze svých analýz tvrdí, že inflace kulminující v USA v roce 2021 u 8 % byla inflací poptávkovou. Při všech hovorech o úzkých hrdlech a přerušených globálních dodavatelských řetězcích to může být překvapivý závěr.

Kristina Hooperová z investiční společnosti Man Group na Bloombergu uvedla, že největší ekonomické obavy může současný konflikt na Blízkém východě budit v souvislosti s americkým spotřebitelem.