Patria Online

Když se před lety zvedla inflace vysoko nad cíl, objevila se řada úvah o tom, zda jsou reálné sazby v restrikci, nebo ekonomiku stále stimulují. Což je naprosto relevantní pohled.

Gary Fred Marcus jako profesor kognitivní psychologie, neurovědy a umělé inteligence v rozhovoru se známým investorem Stevem Eismanem zmínil, že varování před hrozbou umělé inteligence jsou obvykle velmi vágní.

Zájem o dlouhodobý investiční produkt dál rychle roste. Češi v něm mají uloženo přes 14 miliard korun a počet smluv se blíží hranici 300 tisíc. Podle odborníků to potvrzuje rostoucí ochotu domácností převzít větší odpovědnost za vlastní finanční zabezpečení na stáří a využívat vedle tradičního penzijního spoření také investiční nástroje.

Inflace ve službách, od pohostinství po nájmy, zůstává hlavním „bolehlavem“ ČNB – a podle našich analýz oprávněně. Služby letos stojí prakticky za celou inflací, zdražují rychleji než před pandemií a jejich inflace je zhruba dvakrát setrvačnější.

Gary Fred Marcus se věnuje výzkumu kognitivní psychologie, neurovědy a umělé inteligence. Působí na New York University a po čase byl hostem známého investora Steva Eismana.

Nové předpovědi Commerzbank týkající se vývoje ve světové a americké ekonomice v příštím roce mimo jiné naznačují, že nějaký „nabídkový“ hospodářský boom ze strany umělé inteligence na dohled není.

Globální růst delších úrokových sazeb pociťují tuzemské domácnosti zejména při financování bydlení. Tříletá korunová swapová sazba, od níž se odvíjí úročení hypoték s tříletou fixací, se od začátku konfliktu na Blízkém východě zvýšila přibližně o 1,5 procentního bodu a pohybuje se kolem 4,9 %.

Commerzbank už poměrně dlouhou dobu v komentáři ke svým předpovědím píše, že centrální banky se s inflací nepotýkají dostatečným způsobem. A ta proto zůstává nad cílem ve výši 2 %.

Čína v roce 2025 zvýšila svou výrobu elektrické energie natolik, že to odpovídá roční výrobě elektřiny v Indii. Připomíná to Bloomberg v reportáži zaměřené na to, jak se první zmíněná země snaží o získání „neomezených energetických zdrojů“.

Umělá inteligence zásadně promění fungování firem, současné investice do ní se ale podle Václava Svátka, zakladatele a CEO společnosti ČMIS, nemusí vrátit.

Nervozita okolo dluhů emitovaných technologickými společnostmi, jež se vezou na investičním AI boomu, velmi dobře ukázala, jak rychle se mohou měnit korelace mezi hlavními trhy v závislosti na hlavním makroekonomickém narativu.

Evropský trh se zemním plynem znovu vysílá varovné signály. Cena klíčového benchmarku poprvé od konce roku 2022 překonala hranici 90 eur za megawatthodinu, zatímco zásobníky jsou před zimní sezónou naplněny nejméně za více než patnáct let.

Vyšší česká inflace zvyšuje pravděpodobnost dalšího růstu úrokových sazeb ČNB a pomáhá koruně k posílení. Na devizových trzích však dál hrají hlavní roli globální faktory - od vývoje americké měnové politiky, přes fiskální problémy Francie, až po drahou ropu a plyn.

Premiér Péter Magyar pokračuje v ekonomickém obratu Maďarska. Po obnovení přístupu k evropským fondům a posílení důvěry investorů nyní jeho vláda představila plán výrazného snížení rozpočtového deficitu, který je klíčovým předpokladem pro přijetí eura.

Česká koruna se po dlouhém období klidu znovu hlásí o pozornost. Po více než měsíci oslabování, během něhož ztratila zhruba čtyřicet haléřů a přiblížila se k 24,50 EUR/CZK, přináší říjen částečnou úlevu: česká měna se vrací na dostřel 24,30 EUR/CZK.