Přítomnost.cz |
Popis: česká politicko-kulturní internetová revue
|
||||||
Odtud už musíme pokračovat sami…16.března V sobotu 14. 3. zemřel ve věku 96 let významný německý filosof a sociolog Jürgen Habermas. Do svých posledních dnů se účastnil veřejné debaty, jako to dělal po celý život, v němž se stal jedním z vůdčích veřejných intelektuálů nejen v Německu, ale i v Evropě. Přinášíme jedno z jeho posledních veřejných vystoupení na téma vztahu USA a Evropy. Vzhledem k nové mocenské dynamice … Ponížení J. D. Vance16.března Trumpova válka s Íránem ukazuje, že v rámci administrativy mají názory viceprezidenta stále menší váhu. Pokud J. D. Vance během prezidentské kampaně v roce 2024 něco slíbil, pak to, že Amerika nevstoupí do války s Íránem, která právě teď zuří. „Amerika nemusí neustále dohlížet na každý region světa,“ řekl Vance komikovi Timu Dillonovi v jeho podcastu. A pokračoval: „Myslím si, … Dominik Hašek: Každého úspěšného ruského sportovce jeho země využije k reklamě na svoje činy16.března Na únorový večírek Přítomnosti, který se konal těsně po ukončení zimních olympijských her, přijal pozvání olympijský vítěz a bývalý hokejový brankář Dominik Hašek. Hovor tak začal ohlédnutím za olympiádou a pokračoval vysvětlováním, proč se Hašek zasazuje o to, aby se mezinárodních sportovních soutěží neúčastnili ruští sportovci. Každý ruský občan, zvláště úspěšný sportovec, je automaticky reklam… Pavel Talankin15.března V dokumentu Pavla Talankina dánsko-české koprodukce „Pan Nikdo proti Putinovi“ (2025), který má reálnou šanci v bojích o ceny Akademie, můžeme zahlédnout archetypální příběh „exulanta“. Člověka, který navzdory všemu a všem ve svém okolí se rozhodne vzdorovat názorové hegemonii státu, v němž žije a absolutistickým silám, které tento stát formují. Jen kolik takových jedinců v historii i té nedávné … Večírky s Přítomností XXX.12.března Pravidelný cyklus neformálních rozhovorů s významnými osobnostmi v exkluzivním Eccentric Clubu na Praze 1, ve středu 18. března 2026 ve 20:00 hodin Zuzana Kříhová íránistka, katedra Blízkého východu a Afriky FF UK Jaký je dnešní Írán? Může vojenský zásah USA a Izraele změnit teokratický režim? Jde o novou kolonizaci oblasti, nebo jen o bezpečnostní operaci? Jak žijí běžní Íránci? … Jste připraveni na to, co přijde?10.března Jak vysvětluji ve své knize, pocity vždy rozhodují více než fakta. Dnes je toto neurologické pravidlo na vrcholu. Zakladatel nejslavnějšího amerického cirkusu P. T. Barnum založil celou svou marketingovou strategii na heslu „a sucker is born every day“, což v češtině znamená nejspíš něco jako „každý den se narodí důvěřivý blb“. Dnes jsme tím blbcem … Deset let bez Umberta Eca9.března V únoru tohoto roku jsme si připomněli 10 let výročí od úmrtí Umberta Eca. Co všechno je možné si osvěžit v paměti v souvislosti s tímto moderním klasikem italské literatury? Možná bychom si mohli načrtnout profil Umberta Eca v kontrastu s jiným významným italským autorem 20. století, Pierem Paolem Pasolinim. V tomto kontrastním pohledu se Umberto Eco jeví jako téměř učebnicový reprezentant … Rudé právo na tribuně9.března V demokratické společnosti nelze nikomu vyčítat, pojímá-li politiku do jisté míry jako divadlo. Konec konců jsme zemí, která po pádu totality zvolila do prezidentského úřadu hned třikrát po sobě mistra absurdního dramatu Václava Havla. On sám pohlížel na politiku jako na svého druhu divadlo. A tu a tam k němu přispěl dramatickou vsuvkou, dialogem či alespoň monologem. Havlovy … Demokracie jako výměna důvěry9.března Vztah mezi voličem a politikem je zvláštní směsí trhu, důvěry a symboliky. Na první pohled jde o jednoduchou transakci: volič odevzdá hlas, politik získá mandát. V pozadí této výměny však stojí složitější mechanismus, v němž se potkávají očekávání, hodnoty, identita i emoce. Volič nevolí jen program, ale i styl vládnutí a typ člověka, kterému je ochoten svěřit část své budoucnosti. Politik naopak… Na malých muzeích záleží. Alespoň ve Velké Británii.9.března Velká Británie bývá často uváděna jako inspirativní prostředí, pokud jde o podobu veřejného prostoru a veřejných služeb. Platí to i pro oblast kultury a muzeí. Ta jsou zde často vnímána jako přirozená součást občanské infrastruktury – podobně jako knihovny, parky nebo školy. Veřejná debata o kultuře se proto nevede pouze jako spor o výši dotací, ale především jako otázka role kulturních … |