Revue Theofil

Panna Maria obdržela od Boha výlučné poslání a výlučný dar: být matkou Boha vtěleného. Tuto výsadu a výjimečnost vyjadřuje již pozdrav, jaký pronesl archanděl Gabriel, poslaný od Boha ohlásit Marii tuto zvěst. A této mimořádnosti si byli vědomi i starověcí církevní autoři a otcové, kteří tuto skutečnost zdůrazňovali ve svých spisech, z nich např. slavný alexandrijský teolog Origenes (+254) nebo s…

V následujícím výběru nabízíme aktualizovanou nabídku textů dosud publikovaných v Revue Theofil, jež se týkají témat celé velikonoční doby a mohou tak zájemce navést k hlubšímu rozjímání Kristova sestupu do podsvětí na Bílou sobotu, jeho vzkříšení, nanebevstoupení a s tím spojených témat.

Jeden z dopisů italské stigmatizované mystičky sv. Kateřiny de' Ricci (+1590) adresovaný jejímu otci, který prozrazuje jejich vzájemnou starost a péči, kdy otec světici a jejím spolusestrám pomáhal v zajišťování každodenních potřeb, nutných pro chod kláštera, a světice neztrácela ze zřetele starost o statky duchovní pro otce i celou její rodinu. V středu toho všeho však má stát veliká láska Pána,…

Nejen Kristova osoba, ale i jeho kříž - symbol a nástroj jeho vykoupení - jsou mezním, zlomovým bodem v dějinách vesmíru, takže lze díky tomu mluvit nejen jako "před Kristem" a "po Kristu", ale i jako "před křížem" a "po kříži", neboť "kříž je počátkem naší spásy", jak píše ve své oslavě kříže sv. Jan Zlatoústý (+407).

Není žádný hřích, který by nemohl být odpuštěn, není žádná bolest, která by nemohla být uzdravena, protože všechny naše hříchy a bolesti vzal Ježíš Kristus, Syn Boží a Spasitel světa, na sebe, aby nás osvobodil pro věčnost v jeho nebi, jak k této důvěře v tuto pravdu v jednom z jejích vidění pobízel i středověkou italskou mystičku sv. Andělu z Foligna (+1309).

Sv. Antonín Paduánský (+1231) vyzývá k tomu, k čemu vyzýval už Ježíš: nepostit se pouze na oko, ale opravdově, aby se člověk neusiloval zalíbit lidem, ale Bohu, "který vidí, co je skryto," a který tuto opravdovost odměňuje.

Aktualizovaný výběr textů dosud publikovaných v Revue Theofil, vhodných pro svatopostní rozjímání, seřazených podle stěžejních témat svatopostní doby, jako např. Kříž, Křížová cesta, Půst, Askeze ad.

Mírně komentovaný text italské mystičky sv. Anděly z Foligna (1309), který ona v závěru svého života věnovala svým duchovním synům. Jedná se tak o jakousi její duchovní závěť o dokonalé lásce a o přetvoření milujícího v Milovaného: "Podle jednoho znamení můžeš s jistotou poznat, zda miluješ Boha. A tím znamením je, že tvá vůle je proměněna ve vůli toho, kterého miluješ." Což znamená také chudobu …

Trojjediný Bůh je ve všem svém konání zároveň kenotický: jak ve svém vnitřním životě, v jednání každé z osob Trojice vůči druhým dvěma, tak ve vztahu ke stvořenému světu - při jeho stvoření i při jeho vykoupení, jak to popisuje slavný švýcarský teolog Hans Urs von Balthasar (+1988) zejména ve své "Teodramatice".

Úryvek z rozhovoru s pravoslavným patriarchou konstantinopolským Athenagorem I. (+1972), vedeného francouzským pravoslavným teologem Olivierem Clémentem, je v několika málo větách ukázkou produchovnělosti, hloubky a moudrosti pravoslavné víry, těžící ustavičně z odkazu církevních otců a tudíž nazírající v komplexnosti obsah své víry, v opoře o milost a inspiraci Ducha Svatého a v důrazu na Krista…

V církvi katolické je oprávněné přesvědčení, že církev je z pověření Kristova v jistém smyslu založena na apoštolu Petrovi. Sv. Augustin (+430) se na tuto skutečnost dívá ještě z jiného zorného úhlu, totiž že onou skalou je vyznání Ježíše za Mesiáše a Božího Syna, které učinil Petr, a právě na této skále po všechny věky podle Augustina stojí církev, které Bůh v Kristu uděluje moc svazovat a rozva…