iROZHLAS

Klíčový ovládací systém jaderných bloků pro Dukovany bude od firmy Westinghouse. Podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka je stejná technologie už na Temelíně. Usnadní to proto schvalování celého projektu. Westinghouse řekl, že informaci v tuto chvíli nebude komentovat.

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor.

Válka na Blízkém východě ukazuje energetickou zranitelnost Evropy, jak konstatovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň ale tvrdí, že bez systému emisních povolenek bychom byli ještě zranitelnější. „Když se podíváme na to, jaké máme nerostné suroviny, tak skoro jediné, co nám zbývá, je stavět obnovitelné zdroje energie,“ uznává v Interview Plus Tomáš Protivínský z think tanku IDEA.

Nedostatek zkapalněného zemního plynu (LNG) kvůli konfliktu na Blízkém východě nehrozí, dodávky do terminálů pokračují podle plánu. Novinářům to ve čtvrtek řekl místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani. V cenách pro zákazníky se tak podle něj současná situace zatím nijak neprojeví. Připustil ale, že při dlouhodobém konfliktu už hrozí růst ceny plynu.

Ceny ropy, plynu a pohonných hmot vyletěly strmě vzhůru s tím, jak USA a spojenci zaútočili na Írán. Teherán hrozí uzavřením Hormuzského průlivu, klíčové obchodní trasy, kterou projede pětina světového obchodu s těmito komoditami. „Ukazuje se, že účinný princip ve vojenských konfliktech posledních dvaceti let je asymetrie – působení poměrně velké škody s malými náklady,“ poukazuje v pořadu Řečí peněz ekonom Lubor Lacina z Mendelovy univerzity.

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy a také zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Navzdory tomu podnik překonal svá původní očekávání pro hospodaření v loňském roce.

Konflikt na Blízkém východě už rozhýbal ceny ropy i pohonných hmot. Podle ekonoma Richarda Hindlse může svět čelit podobnému otřesu jako během ropných krizí v 70. a 80. letech. Rozhodující bude především délka konfliktu. Jaké dopady by mělo dlouhodobé narušení dodávek ropy přes Hormuzský průliv? A jak by se další eskalace mohla promítnout do cen, úrokových sazeb či hospodářského růstu v Česku?

Poslanecká sněmovna se naposledy věnuje letošnímu státnímu rozpočtu. Stát funguje od začátku roku v rozpočtovém provizoriu, návrh pracuje se schodkem 310 miliard korun. „Bylo to maximum, co jsme mohli udělat,“ říká s odkazem na předchozí koalici člen rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). „Vláda by měla respektovat pravidla rozpočtové odpovědnosti,“ podotýká pro Český rozhlas Plus místopředsedkyně rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN).

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, jednomyslně se na tom dohodlo 32 členských zemí. Jde o reakci na narušení trhu s ropou, kvůli dopadům války na Blízkém východě, oznámil ve středu výkonný ředitel IEA Fatih Birol na mimořádném zasedání organizace.