iROZHLAS

Koaliční politici hledají desítky miliard, které by škrtli a snížili tak schodek ve výši 389 miliard korun. „V kontextu rozpočtu je to spíš mávnutí rukou. Důležitá by byla spíše symbolická rovina,“ upozorňuje ekonom Vít Hradil v pořadu Řečí peněz. A zamýšlí se: „Nechci spekulovat, jestli tam je nějaký PR záměr, že se deficit ‚nastřelil‘ s vědomím, že se to pak stáhne.“

České firmy budou moci v listopadu vyjednávat o výrazném zapojení do obnovy Ukrajiny. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček z hnutí ANO oznámil, že spolu s ním pojede na Ukrajinu od 10. do 12. listopadu i početná podnikatelská delegace. Havlíček zároveň představil program Záruka Obnova Ukrajiny, díky kterému mohou firmy podnikající na Ukrajině žádat o úvěry se státní garancí.

Vláda chce zvyšovat výdaje, nezvyšovat daně a zároveň postupně snižovat rozpočtové schodky. „To je kulatý čtverec,“ míní šéfredaktor deníku Právo Petr Šabata. Proč plánovaný deficit 389 miliard podle něj nemůže zachránit ekonomický růst? V rozhovoru pro Český rozhlas Dvojka zazní také hodnocení aktuálního dění na Slovensku i knihy Trojúhelník moci finského prezidenta Alexandera Stubba.

Donald Trump pokračuje v omezeních vůči kanadskému vývozu, a to den poté, co v Kanadě začala platit odvetná cla na dovoz některého amerického zboží. „V tuto chvíli to narušuje ekonomiku a je tady stále velká nejistota,“ říká pro Český rozhlas Plus ekonomka Jana Matesová. Amerikanistka Magdalena Fiřtová dodává: „Co bude nejvíce bolet americké spotřebitele, je jednoznačně stavební dříví. To povede ke zvyšování cen ve stavebnictví.“

Jaderná elektrárna v Temelíně bude moci začít používat nové palivo od americké společnosti Westinghouse, informovala ve středu firma ČEZ. Tento krok povolil Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Dosud elektrárna využívá palivo od ruského výrobce TVEL. Nové palivové soubory plánují energetici zavézt do reaktoru během odstávky na konci letošního roku. Přechod na nové palivo plánuje i jaderná elektrárna v Dukovanech.

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.

Nezaměstnanost v Česku v srpnu činila pět procent, zůstala tak stejná jako v červenci. Úřady práce na konci srpna evidovaly 373 891 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 6545 více než o měsíc dříve. Naopak počet volných pracovních míst oproti červenci klesl, úřady jich nabízely 99 274, o 1658 méně. Údaje v úterý zveřejnil Úřad práce ČR. V porovnání s loňským srpnem míra nezaměstnanosti stoupla, před rokem dosahovala 4,5 procenta.

Vláda Andreje Babiše (ANO) trvá na tom, že se proinvestuje k rychlejšímu růstu ekonomiky a tím pak umaže rychle rostoucí zadlužení země. Schodek má dosáhnout skoro 390 miliard korun. Jak je teorie o umazávání dluhů růstem ekonomiky, nakopnuté státními investicemi, reálná? Je to spíš taková legenda, protože žádná země, které se něco takového povedlo, neexistuje, říká v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus ekonom Jan Pavel.

Vláda nyní nebude omezovat marže prodejců pohonných hmot. Ministerstvo financí je sleduje a drží se nízko, řekl v pondělí po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Problém s drahými pohonnými hmotami podle něj způsobují rostoucí marže rafinerií a jejich nedostatečná kapacita. Situaci chce řešit na evropské úrovni. Babiš podle předsedy opoziční ODS Martina Kupky mlží, protože si je vědom, že zastropování marží pro rafinerie prosadit nemůže.

Minimální mzda by měla od ledna vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. Odpovídat by měla 44,6 procenta průměrné mzdy. V roce 2028 by měla být na 45,8 procenta průměrného výdělku. Podle nynějších odhadů by to znamenalo přidání o dalších 2000 korun na 26 900 korun. Nařízení o koeficientu pro výpočet minimální mzdy schválila v pondělí vláda. Sdělil to ministr práce Aleš Juchelka (ANO).