iROZHLAS

Společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ ve středu uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro malé modulární reaktory. Smlouva zajišťuje, že bude plzeňská společnost Škoda JS výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun. Na středeční tiskové konferenci to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Vláda krotí ceny benzinu a nafty, ropa mezitím zlevňuje. Bylo správné zasáhnout právě teď? A co všechno ovlivňuje cenu pohonných hmot?

Menší strany vládní koalice chtěly snížit plánovaný schodek rozpočtu na příští rok. Nakonec vláda našla úsporu pouze tři miliardy korun a posílá ho do Sněmovny s deficitem 386 miliard. „Bylo mi jasné, že úspory budou v jednotkách miliard,“ potvrzuje místopředseda rozpočtového výboru Patrik Pařil (ANO). „Je to trik na občany. Obáváme se, že schodek ještě poroste,“ kritizuje v pořadu Pro a Proti člen rozpočtového výboru Jan Papajanovský (STAN).

Výroba německé automobilky Mercedes-Benz v Německu není z mezinárodního hlediska konkurenceschopná, a to zejména kvůli vysokým nákladům na pracovní sílu. Firma to uvedla v úterý. Její výrobní ředitel Michael Schiebe při pondělním setkání se zaměstnanci varoval, že dva německé závody by mohly ukončit provoz. Informuje o tom agentura Reuters.

Ceny benzinu a nafty na čerpacích stanicích bude od 1. října znovu určovat stát. Marži zastropuje na 2,50 Kč za litr a sníží spotřební daň z nafty. Opatření má reagovat na růst cen paliv kvůli konfliktu na Blízkém východě. Regulace bude zatím platit do konce října. „Zdá se, že existuje víc impulzů, které umožňují zlevňovat,“ odhaduje pro Český rozhlas Radiožurnál předseda představenstva Ivan Indráček z Unie nezávislých petrolejářů.

Vláda se shodla na valorizaci důchodů od příštího ledna. Průměrný důchod vzroste o 304 korun měsíčně. K tomu vláda rozhodla o jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2000 korun, uvedl po jednání kabinetu ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Rozhodnutí podle něj směřuje k cíli zachovat kupní sílu důchodců i nezatěžovat budoucí náklady systému. O výši penzí rozhodla vláda současně s návrhem státního rozpočtu na příští rok.

Stát bude příští rok hospodařit s deficitem 386 miliard korun, rozhodla v pondělí vláda. Novinářům to po jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Proti původnímu návrhu ministerstva financí z konce srpna se plánovaný schodek snížil o tři miliardy korun. Navržený deficit by byl druhý nejvyšší v historii Česka. Letos by měl rozpočtový schodek činit 310 miliard korun.

Vláda už má připravena opatření proti vysokým cenám pohonných hmot. Konkrétní kroky oznámí po jednání kabinetu v pondělí. V pořadu Partie televize CCN Prima News to v neděli řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nafta i benzin v posledních týdnech prudce zdražují kvůli další eskalaci konfliktu na Blízkém východě i nedostatečným kapacitám rafinérií. Opatření kvůli drahým palivům už začaly přijímat i některé okolní země.

Bankovní rada ČNB ve čtvrtek rozhodla o nastavení úrokových sazeb. „Inflační tlaky tu pořád jsou,“ říká ekonom Richard Hindls. Co by mohlo inflaci v příštích měsících nejvíce zvýšit? V pořadu Jak to vidí... také vysvětluje, jak si může Evropská unie uchovat konkurenceschopnost a nezávislost na Číně nebo jak by mohla vypadat ekonomická spolupráce Evropy a Kanady.

Na vinicích je letos méně hroznů, než vinaři čekali. V letních vedrech hrozny totiž dozrály rychleji než obvykle, jsou ale mnohem menší. I když je ovoce podle vinařů kvalitní, bude podle prvních odhadů sklizeň asi o třetinu menší.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu a nynější eurokomisař Jozef Síkela (STAN) odmítá hlavní závěry auditu o pochybeních při někdejším nákupu plynárenské firmy Net4Gas státem. Právě Síkela měl transakci, kterou před koncem roku 2023 podepsalo vedení státní společnosti ČEPS, na starosti.

Zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů se ve čtvrtek sešli s vládou Andreje Babiše (ANO) na jednání tripartity. Kromě návrhu státního rozpočtu řešili také aktuální nastavení platů ve veřejné sféře nebo možnou změnu zákoníku práce. „Kdyby půl milionu zaměstnanců přešlo do režimu OSVČ, pro veřejné rozpočty by to znamenalo minus 120 miliard korun,“ říká pro Radiožurnál šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.