iROZHLAS

Řada evropských zemí se rozhodla regulovat trh s palivy a zavádí také kvůli jejich zdražování různé úlevy. Česko zatím vyčkává a naopak opakovaně nabízí pomoc Slovensku s dovozem ropy přes českou část Družby. „Jsem skeptik, že to bude fungovat,“ říká exministr hospodářství Slovenska Karel Hirman v podcastu Peníze a vliv Českého rozhlas Plus.

Válka na Blízkém východě se v Česku nejvíce propsala do cen za pohonné hmoty. Vyšší náklady za palivo či topení hlásí soukromí i veřejní dopravci, městské služby jako policie a hasiči, i radnice různých měst. Většina z nich ale vsází na krátkodobost situace a rychlý příchod míru, takže zatím žádná úsporná opatření nepřijímají. Zatím se tak neočekává zvyšování cen za odběr topení ani za jízdné.

Ceny zlata i stříbra v úvodu týdne dál prudce klesají, zlato v pondělí ráno vykazovalo propad o více než osm procent a stříbro téměř o devět, než se pokles zmírnil. Vliv mají i nadále dopady války na Blízkém východě a s tím související obavy z růstu inflace, která by si vyžádala zvyšování úrokových sazeb. Ještě donedávna byly přitom vyhlídky opačné a trh počítal se snižováním úroků.

Pořízení vlastního bytu bylo koncem loňského roku nejsnazší v Ústeckém kraji. Za průměrnou měsíční mzdu tam bylo možné koupit zhruba 1,25 metru čtverečního ve starším bytě. Naopak nejmenší dostupnost bydlení byla v Praze, kde jsou sice nejvyšší průměrné příjmy, ale také nejdražší nemovitosti v republice. Za průměrný měsíční plat si lidé mohli v hlavním městě pořídit necelý půlmetr čtvereční.

Širší vládní opatření k regulaci cen pohonných hmot by byla na řadě ve chvíli, kdy by nafta a benzin stály kolem 50 korun za litr, řekl předseda poslaneckého klubu koaliční SPD Radim Fiala v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Mohlo by podle něj jít o změny u spotřební daně a daně z přidané hodnoty (DPH), případně využívání státních rezerv. Ceny pohonných hmot skokově rostou od 28. února, kdy Izrael a USA letecky zaútočily na Írán.

Zastupitelé Písku ve čtvrtek odsouhlasili navýšení výdajů v rozpočtu města o více než 90 milionů korun. Největší investicí je fotovoltaická elektrárna na parkovišti u nového plaveckého bazénu.

Evropští lídři se po 12 hodinách summitu nedohodli ani na půjčce Ukrajině, ani na reakci na blízkovýchodní krizi. Ceny ropy mezitím dál rostou – Brent atakuje 120 dolarů za barel, stodolarovou hranici překonala i americká lehká ropa West Texas Intermediate. „Náš růst v důsledku dopadů války na Blízkém východě pravděpodobně trochu zpomalí a musíme počítat s vyšší inflací,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonom Tomáš Dvořák z Oxford Economics.

Prezident Petr Pavel upozornil v souvislosti se svým podpisem rozpočtu na letošní rok na nedostatek peněz na obranu a závazky vůči Severoatlantické alianci. Rozpočtová politika je primárně věcí vlády, která jejím prostřednictvím realizuje své politické priority. Vláda se následně bude za důsledky své rozpočtové politiky zodpovídat občanům, uvedl v tiskové zprávě.

Prezident Petr Pavel v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na rok 2026, i když má k němu výhrady. Podle Národní rozpočtové rady je výše schodku v rozporu se zákonem. „Podle standardních pouček by teď rozpočtová politika měla spíše brzdit,“ soudí ekonom a bývalý ministr financí Ivan Pilip. „Pes je zakopaný v tom, že ekonomika nerostla po covidu,“ míní profesor, ředitel IDEA a předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI Jan Švejnar.

Čerpací stanice v reakci na růst cen kvůli situaci na Blízkém východě své marže nezvyšují, naopak je snižují. Zatímco před konfliktem byly běžné marže u litru nafty 2,7 až 3,2 koruny, po jeho vypuknutí klesly na 1,9 až 2,6 Kč a po spuštění monitoringu se dále snižovaly, a to až k 1 Kč na litr. Průměrná cena nafty přitom od začátku konfliktu v Česku stoupla o 10 korun za litr. V rozhovoru pro Radiožurnál to vysvětluje analytik XTB Jiří Tyleček.