iROZHLAS

Prezident Petr Pavel v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na rok 2026, i když má k němu výhrady. Podle Národní rozpočtové rady je výše schodku v rozporu se zákonem. „Podle standardních pouček by teď rozpočtová politika měla spíše brzdit,“ soudí ekonom a bývalý ministr financí Ivan Pilip. „Pes je zakopaný v tom, že ekonomika nerostla po covidu,“ míní profesor, ředitel IDEA a předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI Jan Švejnar.

Čerpací stanice v reakci na růst cen kvůli situaci na Blízkém východě své marže nezvyšují, naopak je snižují. Zatímco před konfliktem byly běžné marže u litru nafty 2,7 až 3,2 koruny, po jeho vypuknutí klesly na 1,9 až 2,6 Kč a po spuštění monitoringu se dále snižovaly, a to až k 1 Kč na litr. Průměrná cena nafty přitom od začátku konfliktu v Česku stoupla o 10 korun za litr. V rozhovoru pro Radiožurnál to vysvětluje analytik XTB Jiří Tyleček.

Kvůli útokům na ropnou a plynovou infrastrukturu se začaly opět zvyšovat ceny plynu a ropy. Průměrná cena nafty a benzínu v Česku roste stejně jako v zahraničí. Český dodavatel zemního plynu se nechystá měnit ceny. Plyn se totiž vozí zejména z USA, nikoli z Perského zálivu. „Situace není tak kritická, aby vyžadovala zásah státu,“ míní host Odpoledního Plusu Petr Zajíc, investiční ředitel společnosti Amundi.

Bankovní rada České národní banky rozhodla o ponechání úrokových sazeb beze změny jednomyslně. S prognózou centrální banky je stabilita sazeb v prvním pololetí. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání bankovní rady to řekl guvernér České národní banky Aleš Michl. Upozornil na to, že je bankovní rada připravena adekvátně reagovat na případné naplnění rizik pro plnění dvouprocentního inflačního cíle.

Cizinci si na Slovensku připlatí za naftu. Vláda v Bratislavě zavedla mimořádná opatření kvůli drahé ropě a nedostatku paliva, rozhodnutí vyšlo ve sbírce zákonů. Mají platit 30 dní. A týkají se pouze nafty. Jenže už teď se objevují pochybnosti, jestli nejsou v rozporu s pravidly Evropské unie. A Slovensko není jediné, na ropnou krizi musely reagovat už také Maďarsko a Rakousko.

Ceny ropy ve čtvrtek pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si ve čtvrtek ráno připisovala přes pět procent a dostala se nad 113 dolarů za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta.

Cena plynu pro evropský trh na začátku čtvrtečního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 korun) za megawatthodinu (MWh). Reagovala tak na zprávy o útocích na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i německý kancléř Friedrich Merz považují za strategickou chybu, že se některé země včetně Německa odvrátily od jaderné energetiky. Ta je spolehlivým a bezpečným zdrojem i podle Tomáše Ehlera z ministerstva průmyslu a obchodu. „Jaderné provozy jsou pod kontrolou, ale pochybnosti o rizicích jsou na místě,“ namítá Edvard Sequens z organizace Calla.

Ceny benzinu a nafty v posledních dnech výrazně rostou a stát chce mít přehled o tom, jaké k nim nasazují marže provozovatelé čerpacích stanic. Majitelé pump v Česku proto denně musí posílat ministerstvu financí údaje o cenách. Ty na několika čerpacích stanicích ve Zlínském kraji sledovala redakce Českého rozhlasu Zlín.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v únoru zrychlil na 2,1 procenta z lednového tempa dvou procent. V České republice ale inflace zvolnila a z lednových 1,2 procenta klesla na jedno procento. Ve své zprávě to uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Ten kvůli srovnání s ostatními zeměmi EU používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Osmnáct centrálních bank v tomto týdnu zhodnotí dopady války Spojených států a Izraele proti Íránu na ekonomiku svých zemí. Jsou mezi nimi i klíčové centrální banky jako Fed, Evropská centrální banka, Bank of Japan nebo Bank of England. Centrální bankéři zasedají poprvé od začátku konfliktu, který způsobil největší narušení dodávek ropy v historii trhu. Hostem Ranního Plusu je Jiří Rusnok, bývalý guvernér ČNB, expremiér a ministr financí.

Živé tržiště plné kreativity a inspirace nabídne ve středu Pop-Up Market v Praze, na kterém se představí 15 mladých studentů - podnikatelů v oblasti designu a módy, kteří se rozhodli jít proti proudu masové produkce a levného dovozu.