SCIENCE mag.cz |
|
||||||
Astrofoto: temná mlhovina Barnard 2038:48 LDN 1448 je dnes důležitým, téměř laboratorním prostředím pro studium raných fází vzniku hvězd. Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý také jako Barnard 203, patří mezi významné temné mlhoviny v naší Galaxii. Nachází se v souhvězdí Pers… Achillova pata bakterií – bez klíčového proteinu se množí pomalu8:48 Protein RimM je běžný u bakterií, ale nevyskytuje se u člověka, což je pro vývoj léčiv velká výhoda. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity spolu s kolegy z USA zjistili, že bakterie mají zásadní slabinu: bez proteinu RimM se při nedostatku živin nebo po stresu obnovují jen velmi pomalu. Klíčovou roli v jejich opětovném množení hraje … Počet udělených patentů v Česku se opět snížil8:48 V roce 2025 si u Úřadu průmyslového vlastnictví ČR podali tuzemští přihlašovatelé k patentové ochraně 573 svých vynálezů nebo nových technických řešení, meziročně o čtvrtinu více. Naopak počet patentů udělených těmto subjektům k ochraně pro území Česka se snížil o desetinu na 336, tedy na nejnižší hodnotu za posledních 15 let. V minulém roce podaly … Naděje pro nemocné s roztroušenou sklerózou8:48 LIFE bioCEEd jako první investuje do vývoje průlomové léčby roztroušené sklerózy (RS), závažného autoimunitního onemocnění. Unikátní výzkum, který má potenciál zásadně změnit způsob léčby, vznikl na Lékařské univerzitě Gdaňsk v laboratoři neurovědkyně Dr. Rutkowské specializující se na regeneraci nervové tkáně. Vícefázová investice dosáhne řádů desítek milionů eur. V druhém kroku přejde výzkum do… Střední Asie – kapitalismus před Evropou?7:23 Jeden z mála případů v dějinách, kdy se ve vnitrozemském regionu rozvinula civilizační konfigurace srovnatelná s Periklovými Athénami, renesanční Florencií nebo alžbětinskou Anglií. Střední Asie byla tradičně urbanizovanou společností, kterou již Strabón v prvním století před naším letopočtem charakterizoval jako „zemi tisíce měst“. Balch neboli Baktra, středisko helénistické Baktrie, jež si vysl… Brněnská akce na podporu žen v technice sklízí ohlasy i v zahraničí11:26 Druhý ročník togetHER in tech proběhl v 9 evropských institucích. V loňském roce představilo Vysokého učení technické v Brně (VUT) první ročník togetHER in tech – osvětové akce na podporu žen v technických disciplínách. Díky jejímu přínosu a atraktivnímu programu ji letos hned 9 evropských univerzit a firem zařadilo mezi iniciativy, které podněcují zájem mladých žen o studium technických … Rostlinná společenstva Evropy se zahušťují a přibývá druhů vyžadujících dusík16.dubna Druhů rostlin preferujících půdy bohaté na živiny s vysokým obsahem dusíku za posledních šedesát let v Evropě prudce přibylo. Tento trend jde napříč všemi stanovišti, jako jsou mokřady, lesy, křoviny a traviny. K takovému závěru došli vědci v čele s botanikem Gabrielem Midolem z České zemědělské univerzity v Praze, kteří zanalyzovali téměř 650 tisíc vegetačních … Poprvé přímo sledovali strukturu kapalného uhlíku16.dubna Kapalný uhlík se (zřejmě) nachází například v nitru planet a měl by hrát důležitou roli v budoucích technologiích, jako je jaderná fúze. Dosud jsme však o uhlíku v kapalné formě věděli jen velmi málo, protože v tomto stavu jej bylo prakticky nemožné studovat v laboratoři: Za normálního tlaku se uhlík neroztaví, ale při určité teplotě … Tajomstvá čiernych dier a hmotnosti Higgsovho bozónu by mohli byť skryté v 7-rozmernej geometrii16.dubna Jedna z najväčších záhad modernej fyziky, „informačný paradox čiernych dier“, možno konečne našla elegantné riešenie a odpoveď by mohla odhaliť aj pôvod hmotnosti základných častíc. V 70. rokoch 20. storočia Stephen Hawking pomocou semiklasických výpočtov preukázal, že čierne diery nie sú skutočne čierne, ale vyžarujú slabé žiarenie, ktoré spôsobuje ich postupné zmenšovanie, až kým nezmiznú. … Pyramidy nad úložištěm radioaktivního odpadu16.dubna Kam s odpadem, který zůstává nebezpečný až miliony let? A jak vlastně takové úložiště funguje? Na tyto otázky odpovídá Markéta Dohnálková ze Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v novém dílu podcastu V jádru dobrý. Dozvíte se, proč je dnes hlubinné úložiště považováno za nejbezpečnější řešení pro nakládání s vysoce radioaktivním odpadem – a proč jiné nápady, jako jeho „vystřelení … |