SCIENCE mag.cz |
|
||||||
Planety potřebují k udržení života více vody, než si vědci dosud mysleli8:56 Svět Duny asi není reálný. Bohužel pro fanoušky sci-fi je podle nového výzkumu nepravděpodobné, že by pouštní světy mimo Sluneční soustavu hostily život. Vědci ukazují, že planeta velikosti Země potřebuje alespoň 20 až 50 % vody z oceánů Země, aby udržela kritický přírodní cyklus udržující vodu na povrchu. V rámci nové studie se výzkumníci snažili … Jak si buňky nádoru slinivky břišní posílají první pomoc, aby se bránily léčbě7:31 Nanotunely jsou přenášeny i ribozomy. Vědecký tým ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy publikoval výsledky několikaletého výzkumu, který odkrývá dosud neznámou strategii komunikace buněk nádoru slinivky břišní. Vědci a vědkyně objevili, že si nádorové buňky mezi sebou předávají životně důležitý materiál pomocí tenkých spojů, tzv. nanotunelů (tunnelling nanotubes). Zásadním a ve světovém měří… První vědecké výsledky sondy Proba-3: překvapivě rychlý sluneční vítr7:31 Od července 2025 vytvořila dvojice satelitů Proba-3 Evropské kosmické agentury již 57 umělých slunečních zatmění. Dosud mise nasbírala více než 250 hodin videozáznamů ve vysokém rozlišení ze sluneční atmosféry, tzv. koróny. To odpovídá pozorovací době přibližně 5000 kampaní zaměřených na úplná sluneční zatmění provedených na Zemi. Vědecké poznatky jsou však ještě zajímavější. Poprvé můžeme pečliv… Česká astronomie míří k největšímu dalekohledu světa7:31 Český astronomický výzkum získává významnou příležitost díky zapojení do vývoje špičkového spektrografu ANDES, který bude instalován na evropském dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Zapojení do projektu otevře české astronomii přístup k vývoji špičkového přístroje pro ELT i k budoucímu výzkumu exoplanet, rozpínání vesmíru a procesů spojených se vz… Tlusté vrstvy jílu na Marsu mohly být stabilním prostředím pro dávný život21.dubna Na Marsu se nacházejí silné vrstvy jílu, které mohou dosahovat až stovek metrů. Vzhledem k tomu, že ke svému vzniku potřebují vodu, jsou tato ložiska již dlouho předmětem zájmu vědců, kteří na rudé planetě hledají stopy eventuálního minulého života. V nové studii se geologové z Texaské univerzity v Austinu a jejich spolupracovníci blíže zaměřili na … Když se voda vaří a mrzne zároveň: recept na podivné ledové krajiny ve Sluneční soustavě20.dubna Na Enceladu, kde je 100× menší gravitace než na Zemi, by vrstevnaté ledy mohly dorůst do výšky až několika desítek metrů. Vložíte-li listové těsto do trouby, voda v něm se mění na páru, která proudí mezi jeho promaštěné vrstvy a vytváří přitom delikátní křupavou strukturu. Na ledových tělesech Sluneční soustavy by podle podobného principu – … Vzácná genetická porucha z amišské komunity pomohla potvrdit klíčový mechanismus v buňce20.dubna V uzavřených komunitách, jako jsou amišové v Severní Americe, se častěji objevují vzácná genetická onemocnění. U dětí z této komunity byla popsána porucha, která zasahuje vývoj nervové soustavy a projevuje se například svalovou slabostí nebo epileptickými záchvaty. Porucha je spojena s malou změnou v jednom proteinu, ale dlouho nebylo jasné, jaký proces na úrovni buňky … Kořeny rostlin zesílí, když narazí na překážku20.dubna Kořeny rostlin mají vlastní verzi rčení „co tě nezabije, to tě posílí“. Když narazí na překážku v půdě, neoslabí – naopak zesílí. Nová studie publikovaná 16. dubna 2026 v prestižním časopise Science ukazuje, jak rostliny aktivně reagují na mechanický stres a dokážou se přizpůsobit i zhutněné půdě. Když kořen narazí na překážku, začne se ohýbat. … Neurologických pacientů rychle přibývá20.dubna Onemocnění mozku nás připravují o roky kvalitního života. Mozek rozhoduje o letech života ve zdraví. Jen cévní mozková příhoda postihne v České republice ročně přibližně 25 000 lidí, stejný počet lidí žije s roztroušenou sklerózou a téměř 200 tisíc lidí žije s Alzheimerovou či Parkinsonovou nemocí. U mrtvice rozhoduje každá minuta, během níž odumírají miliony … Nejstarší chobotnice vůbec chobotnicí není20.dubna Slavná 300 milionů let stará fosilie, o které se předpokládalo, že jde o nejstarší známou chobotnicí – a která se díky tomu dokonce objevila v Guinnessově knize rekordů – se ukázala být něčím úplně jiným. Pomocí nejnovějšího synchrotronového zobrazování, které umožňuje nahlédnout dovnitř fosilní horniny, objevili vědci uvnitř horniny zachovalé drobné zuby, které dokazují, že … |