SCIENCE mag.cz |
|
||||||
Antarktida leží nad nejsilnější gravitační dírou na Zemi. Jak k tomu došlo?20.února Síla gravitace na povrchu Země se liší. Po zohlednění rotace Země je nejslabší pod zamrzlou kontinentální Antarktidou. Nová studie popisuje, že pomalé pohyby hornin hluboko pod povrchem Země v průběhu desítek milionů let vedly k dnešní gravitační anomálii. Načasování změn v antarktické „gravitační níži“ se navíc má překrývat s významnými změnami klimatu Antarktidy; budoucí výzkum … Februárová nočná obloha prináša príležitosť pozorovať planétu Merkúr19.února Priaznivci nočnej oblohy si v týchto dňoch môžu vychutnať pozorovanie Merkúru, planéty, ktorú nevidel ani Mikuláš Kopernik. Najlepšie astronomické podmienky budú vo štvrtok 19. februára 2026 po západe Slnka. Planéta Merkúr je najmenšia z ôsmich planét našej Slnečnej sústavy, pričom obieha okolo Slnka v jeho bezprostrednej blízkosti. Napriek tomu, že prvé záznamy o jeho pozorovaní … Strava a obezita matky se propisuje i do mléka19.února Období těhotenství a kojení je kritickým „oknem“, kdy se nastavují budoucí sklony k obezitě a metabolickým chorobám. Mateřská strava a obezita zanechávají v mléce i v dětském metabolismu „otisky“, které mohou zvýšit riziko obezity. Část škod lze však zmírnit zdravějším jídelníčkem v období kojení. Dvě nové studie vědců z Univerzity Baleárských ostrovů (UIB) a z … Mohou primordiální magnetická pole vyřešit záhadu Hubbleovy konstanty?19.února Hubbleovo napětí (tension) zde bylo zmiňováno již mnohokrát. Jde o problém s různými hodnotami Hubbleovy konstanty stanovované různými metodami. Vědce nyní napadlo, zda by situaci nemohla pomoci myšlenka původně navržena k vyřešení jiné kosmologické záhady – původu magnetických polí ve vesmíru. Nová studie zkoumá, zda by extrémně slabá magnetická pole, která (by) zbyla z dob … Odhalili nový mechanismus růstu vodivých pletiv18.února Polyamin může cíleně regulovat genovou expresi přímo na ribozomu. Zcela nový mechanismus, který rostlinám umožňuje formovat vodivá pletiva pro efektivní transport vody a živin, zveřejnil prestižní vědecký časopis Science. Na výzkumu vedeném Univerzitou v Cambridge a Univerzitou v Helsinkách se podíleli i vědci z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci (UP) a Laboratoře růstových regulátorů, společ… Patogeny ve vodě odhalíme už za několik hodin18.února Na výsledky rozboru vody se dosud čekalo i několik dní, s novou metodou založenou na qPCR analýze máme výsledky do pěti hodin. Právě rychlost může být pak naprosto zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví. Novinka totiž detekuje a identifikuje DNA patogenních mikroorganismů, v laboratoři se tedy nemusí bakterie kultivovat v živných roztocích a … Loňský úhyn ryb v Dyji zapříčinil nedostatek kyslíku, toxická pěna ze sinic a vysoká teplota vody18.února Atmosférický dusík je sinicemi fixován ve formě amoniaku a ten je pro ryby toxický. Loňský úhyn ryb na řece Dyji u Bulhar na Břeclavsku s největší pravděpodobností způsobilo několik faktorů. Tím hlavním byl nedostatek kyslíku. K úhynu ale rovněž dopomohla vysoká teplota vody a toxická pěna, která vznikla ze sinic ve vodní nádrži Nové Mlýny. … Umělá inteligence kopíruje vědce, má své výsledky umět zdůvodňovat18.února Výzkumníci z australské Monash University a dalších institucí vyvinuli nástroj generativní umělé inteligence, který má napodobovat práci vědců a podporovat a urychlovat proces vědeckých objevů. Systém LLM4SD (Large Language Model 4 Scientific Discovery) podle autorů dokáže provádět základní kroky vědeckého výzkumu, tj. vyhledávat užitečné informace z literatury a vytvářet hypotézy na základě anal… Enceladus svou aktivitou cvičí s magnetickým polem Saturnu17.února Malý ledový měsíc Enceladus má se svými proslulými vodními gejzíry nečekaně silný vliv na celé magnetické pole Saturnu. Data ze sondy Cassini odhalila, že vliv měsíce sahá do rekordní vzdálenosti více než 500 000 kilometrů, což je více než 2000násobek poloměru měsíce. Je to poprvé, kdy vědci u tak malého tělesa pozorovali tak obrovský elektromagnetický … The post Enceladus svou aktivitou cvičí s … Mohlo by buněčné jádro být virového původu?17.února Vědci již dlouho snaží odhalit původ virů, jejich evoluci i souvislost s buněčným stromem života. Přitom se objevuje i řada překvapivě působících hypotéz. Masaharu Takemura z Tokyo University of Science (TUS) a Philip Bell z Macquarie University v Sydney navrhli v roce 2001 teorii virového původu buněčného jádra, tzv. virovou eukaryogenezi. Podle této hypotézy vzniklo … The post Mohlo by buněčné … |