SCIENCE mag.cz |
|
||||||
Nové cesty v léčbě rakoviny mozku: elektrická pole, cílené molekuly i imunoterapie12:47 Gliomy jsou nádory mozku, jejichž léčba je mimořádně obtížná, protože mají schopnost prorůstat mezi zdravé mozkové buňky. Zpravidla je tedy nelze chirurgicky úplně odstranit. Objevují se však nové nadějné možnosti léčby a v jejich výzkumu i v klinických studiích je dlouhodobě patrná i významná česká stopa. Gliomy se vyvíjejí z tzv. gliových buněk, tedy podpůrných buněk nervové … Slovenské smreky v ohrození12:47 Klimatická zmena výrazne mení podmienky v slovenských lesoch. Jednou z najohrozenejších drevín je smrek obyčajný, ktorý v minulosti tvoril rozsiahle monokultúry najmä v nižších polohách. Vedci z Ústavu ekológie lesa SAV, v. v. i., preto skúmajú, ktoré populácie smreka dokážu lepšie odolávať suchu, vysokým teplotám či napadnutiu lykožrútom. Výskum sa opiera o tzv. provenienčné pokusy … Hmyzí imunita jako inspirace pro nové antimikrobiální materiály ve zdravotnictví12:47 Hmyz se proti mikrobům brání pomocí účinných přírodních látek – a právě ty mohou inspirovat nové antimikrobiální materiály pro zdravotnictví, například obvazy či náplasti. V projektu AIIC – Antimikrobiální povrchové úpravy inspirované přírodními produkty hmyzu vyvíjíme nové typy antimikrobiálních povlaků pro zdravotnické materiály a zařízení. Tyto povlaky využívají látky přirozeně se vyskytující … Mozek dětí se přizpůsobuje chybějící končetině už v raném věku11:26 Pokud neuron v oblasti mozku určené pro ruku nedostává signály z chybějící končetiny, začne zesilovat vstupy z jiných částí těla. Mezinárodní tým vědců publikoval v prestižním časopise Nature Communications studii, která ukazuje, že mozek dětí narozených s rozdílem horní končetiny prochází výraznou reorganizací už v raném věku. Na výzkumu se podíleli také vědci z Fakulty … Archea Asgard jsou složitější, než se zdálo17.března Některá tolerují a jiná dokonce využívají kyslík. Archea Asgard jsou podle všeho příbuzná eukaryotům. Právě z podobných organismů zřejmě vznikly nejstarší složitější buňky, ať už jakkoliv (takže vlastně, alespoň podle kladistiky a posledního společného předka, představují archea umělou skupiny – organismy Asgard mají blíže k eukaryotům než k jiným archea). Objev rodu Asgard má teprve … Rovnováha místo rychlosti: jak rostliny řídí své rozmnožování16.března Úspěšné oplození rostlin závisí na rychlém růstu pylové láčky – drobné trubici, která dopravuje samčí pohlavní buňky k vajíčku. Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s francouzskými kolegy nyní objasnili, jak rostliny tento proces regulují. Popsali roli proteinu eIF3E, který udržuje optimální rychlost růstu pylové láčky pomocí … Týden na ITBiz: Meta převezme sociální síť pro umělou inteligenci Moltbook16.března Tesla do sedmi dní spustí projekt obří továrny na čipy pro AI. Vláda chce do roka digitalizovat všechny služby státu. Agenti AI od Googlu budou pomáhat Pentagonu. Epson EF-62N: Přenosné 4K kino se zvukem od Bose a bez starostí s nastavením Mobilní projektor, který má skvělý 4K obraz, překvapivě dobrý zvuk a sám se automaticky … Revoluční metoda přináší databázi vysoce detailních 3D modelů hmyzu16.března Mezinárodní vědecký tým s účastí postdoka Fakulty životního prostředí ČZU Shubhama Gautama vyvinul revoluční metodu pro vysoce výkonné 3D zobrazování hmyzu. Synchrotronová rentgenová mikrotomografie umožňuje vědcům nahlédnout do nitra mravenců coby ekologicky dominantní skupiny hmyzu v rekordním čase a v nebývalých detailech, přičemž zobrazuje jednotlivá svalová vlákna nebo klíčové podoblasti moz… Astronomové získali vzácné důkazy o srážce dvou planet16.března Srážka připomíná kolizi, která před asi 4,5 miliardami let vytvořila Zemi a Měsíc. Anastasios Tzanidakis z University of Washington procházel stará astronomická data. Náhodou přitom narazil na jinak nudnou hvězdu, která se chovala velmi podivně. Hvězda s názvem Gaia20ehk se nacházela asi 11 000 světelných let od Země poblíž souhvězdí Lodní záď (Puppis). Jednalo se … Wi-Fi pozná člověka16.března Vědci z univerzity La Sapienza v Římě vyvinuli systém, který dokáže identifikovat jednotlivce pouze na základě toho, jak narušují signály Wi-Fi. Autoři tuto novou technologii nazvali WhoFi. Na rozdíl od tradičních biometrických systémů, jako jsou skenery otisků prstů a rozpoznávání obličeje, nevyžaduje tato metoda přímý fyzický kontakt ani vizuální vstupy. WhoFi může také sledovat jednotlivce … |