SCIENCE mag.cz |
|
||||||
DNA odhaluje, že nejstarší známí psi žili po boku lidí již v době ledové8:55 Někde psy pohřbívali s lidmi, jinde zvlášť. Psi na rybí dietě. A možná i nejstarší ovčáci z Anatolie… Odhalením dosud nejstarších genetických důkazů vědci zjistili, že psi s námi určitě žili již před více než 14 000 lety. Vědci analyzovali dávnou DNA ze zvířecích ostatků nalezených na archeologických nalezištích ve Velké Británii a Turecku, které … K Slnku sa blíži kométa C/2026 A1 (MAPS)13:00 Ide o mimoriadne zaujímavý objekt z Kreutzovej skupiny komét. Astronomický ústav SAV, v. v. i., sa v týchto dňoch zapája do medzinárodnej pozorovacej kampane zameranej na kométu C/2026 A1 (MAPS), ktorá sa mimoriadne priblížila k Slnku. Kométa dosiahne perihélium v sobotu 4. apríla 2026 vo vzdialenosti približne 162-tisíc kilometrov od slnečného povrchu. Do kampane sa … Když antidepresiva nesednou. Se zpřesněním léčby může pomoci genetika13:00 Antidepresiva patří mezi léky, u nichž mohou i vrozené rozdíly v metabolismu výrazně ovlivnit účinnost a snášenlivost léčby. Zatímco jednomu pacientovi zvolený přípravek pomůže bez větších obtíží, u jiného se mohou objevit nežádoucí účinky nebo jen slabý efekt. Právě zde může sehrát důležitou roli farmakogenetika, která ukazuje, jak tělo konkrétní léčivou látku zpracovává a proč … Meteorologická observatoř Milešovka3.dubna Mezi lety 2019 a 2025 proběhla na Milešovce rozsáhlá rekonstrukce víceméně všech objektů observatoře. Po výměně elektrických rozvodů a obnově vnitřních prostor se dočkala rozsáhlé opravy i věž, která byla velmi poškozená dlouhodobým zatékáním do její konstrukce. Díky značné finanční podpoře Akademie věd ČR se podařilo obnovit původní krásu i funkčnost budovy a zároveň udržet … Vzniká první dlouhověká linie psů na světě2.dubna Byla provedena tři křížení jedinců plemene kavalír King Charles španěl nesoucích geny související s dlouhověkostí. Mít svého psího parťáka po svém boku co nejdéle. Který chovatel by si to nepřál? Díky dlouhodobému výzkumu dlouhověkosti prováděnému týmem táborské zoologické zahrady ve spolupráci s Ústavem molekulární genetiky Akademie věd ČR to už brzy může být realita. Dosud … AŽD připravuje experiment vlakotramvaje – lehkého bateriového vozidla2.dubna Na trati Kopidlno – Dolní Bousov, známé jako Kopidlnka, bude technologická společnost AŽD od května testovat další odvážný projekt. Po prvním vlaku se systémy pro autonomní provoz s cestujícími na širé trati v Evropě zde plánuje vyzkoušet modifikovanou tramvaj jako lehké bateriové vozidlo pro budoucí jízdy po železničních, případně i tramvajových drahách. Cílem je ukázat, … Je sklo pevná látka, nebo kapalina? Vědci vytvořili rovnovážnou sklovitou fázi2.dubna Sklo se jeví jako pevná látka, ale teoreticky se někdy chová spíše jako extrémně pomalu se pohybující kapalina. Fyzici v Utrechtu nyní ukazují, že sklovité struktury mohou navíc existovat i přímo v rovnováze mezi pevnou látkou a kapalinou, což je přitom podle mnoha teorií nemožné. Spodní části středověkých okenních tabulí, například ve starých katedrálách, jsou … Krevní doping bez dopingu? Nová genetická mutace vysvětluje, proč může být krev výkonnější i bez zakázaných látek2.dubna Krevní obraz pacientů s mutacemi v regulačních částech genu pro EPO byl dlouho medicínskou hádankou. Mezinárodní vědecký tým vedený Dr. Lucií Láníkovou, Ph.D. zveřejnil v prestižním časopise American Journal of Hematology objev, který posouvá hranice poznání regulace hormonu erytropoetinu – klíčového „spínače“ tvorby červených krvinek. Studie popisuje vzácnou dědičnou mutaci v regulační části gen… Neplodnost kříženců myší má více genetických příčin1.dubna Kříženci myši domácí mohou být neplodní i z jiných genetických důvodů, než věda doposud předpokládala. K tomuto překvapivému zjištění dospěl mezinárodní tým vědců vedený Ústavem biologie obratlovců Akademie věd ČR. Studie publikovaná v časopise Heredity vychází z pozorování myší ve volné přírodě, kde se genetické bariéry mezi populacemi projevují pestřeji než v laboratorních podmínkách. Neplodnos… Mozek si válku pamatuje i po desítkách let1.dubna Válečný stres může zanechávat stopu na struktuře lidského mozku i dlouho po skončení konfliktu. Ukazuje to nová studie vědců z CEITEC Masarykovy univerzity, která sledovala civilisty zasažené válkou v bývalé Jugoslávii a jejich potomky. Zatímco u přímých účastníků konfliktu přetrvávají změny v mozku i psychice, u další generace se tyto strukturální změny neprokázaly. Výzkum vedený … |