100+1 zahraniční zajímavost

Neandertálci možná používali březový dehet nejen jako lepidlo, ale i k léčbě ran, naznačuje nová studie.

Robot Unitree G1 zvládá tenisové údery s vysokou úspěšností a naznačuje, kam by se mohla ubírat budoucnost sportu i robotiky.

Asi každý už někdy slyšel otřepané moudro, že „pro krásu se musí trpět“. Některé historické módní trendy však tento princip dotáhly až do absurdních rozměrů a své vyznavačky a vyznavače mrzačily nebo přímo způsobovaly jejich smrt. Podívejte se s námi na ty nejšílenější z nich.

Mlhovina PMR 1 vypadá trochu jako kosmický mozek, její nitro ale skrývá záhadu hvězdy v závěrečné fázi života.

Vakoveverka létavá je drobný vačnatec žijící v Austrálii, na Papui Nové Guinei a několika přilehlých ostrovech. Latinské jméno Petaurus breviceps znamená „krátkohlavý tanečník na provaze“ a poukazuje na mimořádné artistické výkony, které živočich předvádí ve větvích stromů.

Sovětský inženýr Alexandr Akimov čelil během havárie Černobylské jaderné elektrárny situaci, která neměla řešení, a zaplatil za ni vlastním životem.

Archeologové objevili v nekropoli města Hippos na severovýchodě Izraele olověnou střelu z praku, která na sobě nese sarkastický vzkaz.

Sovětské pokusy o čistě ženské vesmírné mise provázely ambice, rivalita i série nešťastných okolností. Proč velké plány nakonec ztroskotaly?

Poté, co se útočná puška Kalašnikov stala standardem v sovětské armádě, začalo vrchní velení uvažovat o konstrukci kulometu na podobné bázi. Díky tomu vznikla řada PK, jež se rozšířila i do mnoha států Varšavské smlouvy.

Jeden z nejikoničtějších mytických artefaktů znají dobře nejen fanoušci marvelovských filmů. Thórovo kladivo Mjölnir vstoupilo do legend jako nepřekonatelná magická zbraň, bez níž by síla germánského boha bouří byla sotva poloviční.