100+1 zahraniční zajímavost

Obří chobotnice jako z legend o krakenovi možná kdysi vládly mořím dávno před žralokem megalodonem. Nová studie naznačuje, že mohlo jít o vrcholové predátory s překvapivě vyspělým chováním.

Výsměch a žert – někdy pouze rozpustilý a v zásadě dobrosrdečný, ale i posměšný, zahanbující až zlý – byl základním stavebním kamenem zvláštního rituálu šarivari, který známe z území prakticky celé Evropy.

Vědci prozkoumali záhadná oblaka ionizovaného plynu v okolí supermasivní černé díry v centru Mléčné dráhy a vystopovali jejich původ.

V době GPS je orientace snadná – stačí mít „navigaci“. Jak ale němečtí stíhači určovali svou polohu nad neznámým terénem za druhé světové války, kdy o podobných technických prostředcích mohli jen snít? Dobrý zrak byl zdaleka to nejmenší, co k tomu potřebovali.

Příběh muže, který jako první spatřil ledovec, jenž se stal zkázou Titanicu, ukazuje, že ani včasné varování nedokázalo katastrofě zabránit. Jakou roli v celém příběhu sehrála rychlost, konstrukce lodi a zdánlivé detaily, jako například chybějící dalekohledy?

Monitoring ugandské jeskyně ukázal, že na místě, kde netopýři hostí jeden z nejnebezpečnějších virů světa, se bez ochrany pohybují turisté a děti.

Píseň o hrdinném kapitánu Brownovi, který se vydal osvobodit černého muže zpod biče otrokáře, pronikla i do našich končin. Kdo ale byl onen muž, kterého jedni považovali bezmála za světce, zatímco pro jiné se stal symbolem teroru a vraždění?

Z prázdnoty a tmy raného vesmíru se postupně zrodily objekty, které navždy změnily chemii i podobu kosmu. Kdy se začaly formovat první hvězdy?

Záhadná „zlatá hrouda“ z hlubin oceánu nejprve vypadala jako neznámá forma života a zmátla i zkušené vědce. Její skutečný původ odhalil až detailní genetický rozbor.

Nový nosní sprej s mikroskopickými „bublinami“ dokázal u myší zlepšit paměť a snížit zánět v mozku. Objev tak otevírá cestu k jednodušší léčbě demence.