100+1 zahraniční zajímavost

Václav Kaplický se do české literatury natrvalo zapsal svým románem Kladivo na čarodějnice z roku 1963, který později ještě zpopularizoval film Otakara Vávry. Kaplický byl ale i legionář, který už roku 1936 zaujal kulturní obec románem Gornostaj, v němž využil svých vlastních vzpomínek a vystihl demoralizaci, ve které se nacházeli příslušníci legií v Rusku po vzniku Česko…

Vědci odhalili, že netopýři při letu v tmavých a nepřehledných prostředích využívají fyzikální jev, který jim pomáhá číst informace ukryté v ozvěnách jejich vlastního pohybu.

Archeologický výzkum na východě Anglie odkryl neobvyklé pohřebiště z raného středověku, které prostřednictvím výjimečných nálezů nabízí nový pohled na společenské postavení a rituály dávných anglosaských komunit.

Námořní dějiny druhé světové války jsou osudy ponorkových es a jejich lovců přímo protkány. Nejúspěšnějším zabijákem nepřátelských ponorek se však nestal žádný ostřílený mořský vlk, nýbrž tlupa zelenáčů.

Rychlé rádiové záblesky patří k nejzáhadnějším kosmickým jevům. Nová zjištění ukazují, že jejich zdrojem nemusejí být jen osamocené exotické hvězdy, ale i magnetary s hvězdnými společníky.

Po téměř devíti měsících u stanice Tchien-kung se čínský modul Šen-čou 20 vrátil zpět na Zemi a uzavřel tím první nouzovou operaci čínského pilotovaného kosmického programu.

Jako Středoevropané si magii spojujeme spíš s útěkem do přírody a s odklonem od vysoce technické současnosti. Romské čarodějky z Bukurešti však moderní svět naopak milují: Čile komunikují na sociálních sítích, stavějí magickou školu – a samozřejmě čarují.

Parník – slovo, při kterém romantikovi zavoní dálky, uhelný kouř, přehřátá pára smíšená s vazelínou, lana napuštěná dehtem a rybina. Jaké byly počátky paroplavby v českých zemích?

Invazní pilatěnky z východní Asie likvidují jilmy a japonské zelkovy v Severní Americe. Jejich rychlému šíření pomáhá, že nepotřebují samce. Jde o armádu klonovaných samic.

Hlavní světové vojenské mocnosti, jako USA, Čína nebo Rusko, zpravidla užívají systémy označování vojenských letadel, z nichž lze poznat účel, popřípadě výrobce příslušného typu či verze. Z historického hlediska je velice zajímavé, že poprvé s podobným způsobem přišli již během první světové války v císařském Německu.