Časopis ŽIVA

Anaerobní eukaryota s hydrogenosomální fermentací musejí udržovat nízký parciální tlak vodíku, jinak se jejich metabolismus zastaví. Tento problém řeší syntrofii, kdy prokaryotičtí symbionti odčerpávají vodík či další produkty. Nejčastějšími symbionty jsou metanogenní archea a síran redukující bakterie, některá eukaryota hostí celé společenstvo symbiontů. Tyto interakce mají i ekologický význam, …

Při stavbě pražského metra D byla objevena zkamenělina nového druhu prvohorního členovce pojmenovaného Soomaspis labutai. Jeho nejbližší známý příbuzný, S. splendida, pochází z Jižní Afriky. Nový nález ukazuje, že rod Soomaspis byl rozšířen podél značné části pobřeží Gondwany a jeho zástupci přežili klimatické změny spojené s hromadným vymíráním na konci ordoviku. K dalšímu čtení v Živě Ordovický…

Článek shrnuje přínos Milutina Milankoviće (1879–1958), který matematicky popsal vliv změn oběžné dráhy Země (excentricity, sklonu osy a precese) na střídání dob ledových. Ačkoli byla jeho teorie zpočátku přijata skepticky, v 70. letech ji definitivně potvrdily analýzy hlubokomořských sedimentů a ledovcových jader. Tyto takzvané Milankovićovy cykly prokazatelně řídí zemské klima napříč geologicko…

Po ústupu posledních ledovců před 11 700 lety se arktická krajina změnila z ledové pustiny v pestrou tundru. Rostliny sem přicházely z různých částí Eurasie a Severní Ameriky, šířily se větrem, po mořském ledu i s pomocí živočichů. Dnešní arktická vegetace je výsledkem tisíciletí migrací, ekologických proměn a pozoruhodných adaptací na chlad, permafrost a krátké léto. Další díly seriálu 1. Od Tor…

Tento rok v Živě přinášíme ukázky ze Studentova průvodce kapkou vody, nového atlasu mikroorganismů určeného především pro výuku na základních a středních školách. V prvním dílu jsme se věnovali sinicím a řasám, ve druhém hetero trofním prvokům a ve třetím houbám, rostlinám a živočichům. Sérii nyní uzavíráme pohledem na to, jak mohou skutečné vzorky společenstev vypadat pod mikroskopem. Tato část…

Hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) byl vybrán Českou botanickou společností za rostlinu roku 2026. Článek je věnován nejen tomuto druhu, ale také dalším hořcům. Představuje význam modrých barviv v jejich květech, dále se zaměřuje na obsah léčivých látek a příbuzenské vztahy rodu Gentianopsis. Přináší také informace o aktivitách spojených s vyhlášením rostliny roku. Internetové odkazy uvedené v č…

Předchozí díly byly věnovány sukcesním sériím, které běží od začátku po nějaké silné disturbanci. Tento díl se věnuje některým na první pohled méně nápadným změnám ve zdánlivě trvalých společenstvech, konkrétně v lesích, travinných ekosystémech a mokřadech. Změny většinou nejsou příliš optimistické – mimo jiné ustupují konkurenčně slabé, často ohrožené druhy, naopak se více uplatňují generalisti …

Členitá krajina jezer a ledovcových morén severovýchodního Polska si dodnes uchovala relativně přírodní charakter. Oproti ostatním polským nížinám přeměněným zemědělstvím a moderním lesnictvím je výrazně lesnatější a méně intenzivně obhospodařovaná. Druhý díl ukazuje příklady dynamického reliéfu dokumentující pozůstatky zalednění, a také stanoviště s pozůstatky biotopů reliktních organismů, např.…

Zkoumali jsme dopad požáru z roku 2022 v národním parku České Švýcarsko na biodiverzitu hmyzu i jiných taxonů, a to v borových a bukových lesích, které jsme srovnali s nespálenými porosty. Výsledky ukázaly, že oheň může zvýšit diverzitu, ale také mění společenstva a jejich funkční složení. Oheň otevřel prostor pro mnoho ohrožených živočichů, kteří ale s postupným zarůstáním již mizí. K dalšímu čt…

Druhově specifičtí parazitoidi jsou dobrými indikačními druhy zachovalosti lokalit, ale v ochraně přírody se z důvodu obtížné diagnostiky a nedostatku odborníků zatím nevyužívají. Při monitoringu a záchranných programech modrásků rodu Phengaris je možné využít přítomnost lumků rodu Neotypus, kteří se dají snadno poznat v terénu. Lokalita s lumky má vyšší ochranářskou hodnotu a měla by být přednos…

Indonésie je největším ostrovním státem na světě a její druhová rozmanitost je obrovská. V současné době však čelí mnoha hrozbám ze strany člověka. Mezi ty hlavní se řadí zavlékání a šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů, které se projevují invazně. Tento příspěvek pojednává o sladkovodním prostředí Indonésie a o vybraných invazních druzích včetně rizik, která tyto druhy pro přírodu Indoné…

Žirafa, která byla historicky považována za jediný druh (Giraffa camelopardalis) s 9 poddruhy, je stále předmětem vědecké debaty. Nedávný genomický výzkum podporuje hypotézu, že existují čtyři druhy žiraf (Giraffa spp.), z nichž každý je geneticky odlišný. Toto označení by měly používat multilaterální environmentální dohody, např. Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících ži…

Území CHKO Kokořínsko – Máchův kraj patří mezi oblasti, kde se v období svrchní křídy usazovaly mělkomořské sedimenty s převahou pískových zrn. Přes 200 m mocné pískovcové těleso, které přitom vzniklo, bylo v pokřídovém období tektonicky porušené a na mnoha místech proniknuté vulkanickými horninami. V pliocénu a pleistocénu došlo k modelaci krajiny, kde se do strukturních plošin s vulkanickými su…

Článek je zaměřen na představení vybraných vzácných druhů rostlin nacházejících se v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, které jsou považované za relikty poslední doby ledové. Úvodem jsou popsána zajímavá a nadregionálně významná stanoviště Máchova kraje, která umožňují dlouhodobou existenci unikátních druhů. Prostřední část je věnována samotným druhům, jako je např. popelivka sibiřská (Ligularia sibi…

Popelivka sibiřská (Ligularia sibirica) je vzácná mokřadní rostlina, která ve střední Evropě přežívá na izolovaných slatiništích a prameništích. Její výskyt je dnes ohrožen vysycháním krajiny, změnami vodního režimu, zarůstáním stanovišť i ústupem tradičního hospodaření. Článek představuje ekologii, rozšíření, genetickou variabilitu i současné možnosti ochrany tohoto kriticky ohroženého druhu a j…