Časopis ŽIVA

Leptospiróza je horečnaté onemocnění, které způsobují bakterie rodu Leptospira. Přestože se nejvíce vyskytuje v tropickém podnebném pásu, je dobře známé i v České republice, kde má celou řadu přirozených hostitelů (hlodavce, drobné savce). Ti leptospiry vylučují spolu s močí do okolního prostředí, kde se může infikovat člověk. Leptospiróza je ale poměrně dobře léčitelná antibiotiky. K dalšímu čte…

Článek se věnuje vývoji Arktidy od karbonu, kdy se v arktickém prostoru objevila první souš v rámci fanerozoika, do raného eocénu, kdy v Arktidě skončila éra humidního a teplého klimatu. Diskutována je otázka karbonského a permského zalednění Sibiře i chladná období v mezozoiku. K dalšímu čtení v Živě Tenkrát, když začalo dnešní chladno… (2021, 5) Seznam použité literatury najdete v PDF formátu k…

V seriálu ukázek ze Studentova průvodce kapkou vody, nového atlasu mikroorganismů připraveného pro výuku především na základních a středních školách, jsme se v prvním dílu zaměřili na sinice a řasy. Nyní dáváme nahlédnout do světa heterotrofních protist – organismů, které získávají uhlík z organických látek, ať už pevných (fagotrofové), nebo rozpuštěných v prostředí (osmotrofové). Ačkoli si snad …

Rostliny se mohou semeny šířit na nová stanoviště a někdy jsou schopné překonat i velké vzdálenosti. V textu jsou popsány způsoby, kterými semena tuto cestu podnikají (autochorie, anemochorie, hydrochorie, zoochorie a antropochorie). Zároveň jsou uvedeny tři metodiky, s jejichž pomocí můžeme změřit schopnost semen jednotlivých druhů rostlin šířit se přichycováním na srsti divokého prasete, vodou …

Paleoekologický výzkum v Podunajské nížině na jihozápadě Slovenska zaznamenal v posledních dvou desetiletích velký posun. Prostřednictvím analýzy rostlinných makrozbytků byla prozkoumána řada profilů z různých sedimentárních prostředí. To nám umožnilo rekonstruovat nejen dlouhodobý vývoj vodní a mokřadní vegetace v nivách řek i potoků, na slatiništích a v jezerech, ale i změny minulých teplotních…

K výzkumu sukcese jsme přispěli zásadním způsobem v celosvětovém měřítku jedním z prvních komplexnějších výzkumů sukcese, a sice na opuštěných polích v Českém krasu. Recentně jsme přispěli vůbec prvními studiemi porovnávajícími větší počet sérií navzájem. Uvedeny jsou hlavní výsledky. Další díly seriálu O sukcesi a jejím využití v ekologické obnově I. Vývoj sukcesní teorie (2026, 1) K dalšímu čte…

Na severovýchodě Polska je rozsáhlé lesnaté území označované jako Puszcza Augustowska. Je řídce osídlené a pojmenované podle města Augustow na jeho západním okraji. Nížina zasahuje do Litvy a Běloruska tokem řeky Czarna Hancza. Tato krajina ledovcových morén a jezer byla během postglaciálu dlouho ovlivněná podmrzlými půdami, permafrostem, takže listnaté lesní formace se zde vyvíjely se zpožděním …

Hudba a zpěv provázely Jana Evenagelistu Purkyně po celý život. V dětství v Libochovicích, kde se na zámku narodil, byl v místní škole členem kapely a jako houslista na kúru při mších. Jako mladý muž se na zámku Blatná účastnil hudebních slav­ností a do deníku si zapisoval motivy oblíbených skladeb. Ve zralém věku se v Praze stýkal s osobnostmi hudebního života, mimo jiné s Bedřichem Smeta­nou a …

Druhý článek o květeně CHKO Soutok se věnuje místním lučním porostům. Tuto vegetaci tvoří především zaplavované aluviální louky, mezi nimiž vystupují z ploché říční krajiny písčité hrúdy pokryté suchomilnou vegetací. Závěr miniseriálu se věnuje zajímavé fytogeografii území a stručně shrnuje botanický pohled na ochranu přírody na Soutoku. První díl dvoudílného seriálu Flóra a vegetace CHKO Soutok …

Území CHKO Soutok je jedinečné svými mokřadními biotopy, jejichž vznik a dynamika je dána především činností řek Moravy a Dyje. V rozmanitých mokřadech žije unikátní fauna vodních bezobratlých. Zásadní jsou zde ohrožené druhy nížinných řek, vysychavých aluviálních mokřadů, trvalých tůní a mrtvých ramen. Mezi nimi je řada druhů, které zde mají hranici rozšíření a nevyskytují se nikde jinde v České…

Města jsou regiony extrémně osídlené, s hustou zástavbou, znečištěné, zkrátka velmi zatížené lidskou činností. Přesto v nich mohou zůstat různě velká a různou měrou zachovalá refugia původních přírodních stanovišť – často v podobě jakýchsi ostrovů obklopených městskou zástavbou. Zároveň se ukazuje, že ve městech dochází k celé řadě pozoruhodných ekologických interakcí a vznikají i nová, v běžné k…

V druhém seriálu jsme se věnovali diverzitě opylovačů – kdo opyluje a jak se různí návštěvníci květů liší ve svých strategiích. V tomto dílu se podíváme na samotný proces přenosu pylu a jak ho ovlivňují opylovači a rostliny. Ukážeme si, že opylovači nejsou zrovna ti nejspolehlivější partneři, a vysvětlíme, proč je opylování spíše tvrdým evolučním zápasem než romantickou spoluprací. Další díly ser…

Z praxe odborných i laických zájemců o život motýlů je známo, že nálezy housenek jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne) jsou velmi vzácné – což potvrzuje i autorova zkušenost. Druh v České republice vymírá, koncem 20. století vymizel z posledních českých lokalit (např. Berounsko, Polabí, kde ho ještě pozoroval v letech 1974–77), s jedinou výjimkou jižního úpatí Králického Sněžníku. Na Moravě …

Autor popisuje nález housenek u nás poměrně vzácného bourovce březového (Eriogaster lanestris) na Kladensku. Housenky motýla tvoří hedvábná hnízda, z kterých se vydávají za potravou. Napadají více druhů stromů a keřů, v tomto případě lípu srdčitou (Tilia cordata). Stromy, ač byly zcela bez listí, nebyly motýlem nijak ohroženy, protože se po několika měsících opět olistily.

Areály druhů přirozeně fluktuují. Za určitých okolností se však geny druhu mohou ocitnout za hranicí jeho areálu, např. jako důsledek hybridizace a následného šíření hybridů nebo introdukce, často způsobené člověkem. Tyto procesy se týkají i skupiny zelených skokanů rodu Pelophylax a mají důležité důsledky pro jejich evoluční historii, rozmnožování, populační dynamiku, taxonomii a ochranu. K dalš…