Časopis ŽIVA |
Popis: Rozhled v oboru veškeré přírody
|
||||||
Země, zatím ještě „živá“ planeta9.října Vývoj planety Země od jejího vzniku po současnost byl definován jejím setrvalým chladnutím, které řídilo změny tektonických režimů od vertikální tektoniky se zárodky kontinentů až po současnou deskovou tektoniku s pohyby litosférických desek. Tato "živá" Země však v geologické budoucnosti skončí a pohyb litosférických desek se zastaví, aby byla nakonec stejně celá pohlcena zvětšujícím se Sluncem.… Editorial9.října Vážení čtenáři, podtitul tohoto čísla Živy by mohl znít „Na hranici živého a neživého“. Po předchozích monotematických číslech o vodě, ohni a větru jsme, v souladu již se starořeckou představou živlů, elementů tvořících přírodu, tentokrát vsadili na geologické procesy, jejich projevy, vliv a interakci horninového prostředí se živou přírodou. Jsou základní hybnou silou Země, přímo ovlivňují veškerou biosféru, a to pozitivně i negativně. Možná si někteří z vás ještě před otevřením Živy položí otá… Země – planeta sopek. Proč někde vznikají sopky a co ovlivňuje jejich chování?9.října Sopečná aktivita je nedílnou součástí fungování naší planety. Vznik sopek je však podmíněn tvorbou magmatu a jeho výstupem k zemskému povrchu, k čemuž dochází zejména podél rozhraní litosférických desek. Různá geotektonická prostředí jsou spojena s rozlišnými procesy tvorby magmatu, což se projevuje i na jeho složení. Rozmanitost ve složení, zejména obsahu sopečných plynů, pak má za následek od… Když sopky mluví jazykem mýtů9.října Sopky od nepaměti inspirovaly mýty a legendy, jež se snažily vysvětlit jejich nepochopitelné projevy skrz víru a nadpřirozeno. Jak tyto příběhy o sopkách a tradice s nimi spojené ovlivňují nás a komunity lidí žijící v blízkosti sopek? Jaké jsou rozdíly mezi činnými a vyhaslými sopkami? Článek ukazuje tyto souvislosti na konkrétních příkladech sopek a jejich legendách. Článek vychází ze stáže Sopk… Říp: hora v jezeru, nebo jezero v hoře?9.října Hora Říp je pozůstatkem lávového jezera, které vyplnilo kráter vzniklý explozivní erupcí. Magma nejdříve stoupalo skrz vodonosné uloženiny, což zapříčinilo podzemní erupci maar-diatrémového typu. Vnitřní stavba tělesa Řípu, včetně vějířovité sloupcovité odlučnosti, značí hromadění a následné ochlazování lávy v kráteru. Dodnes se dochovala jen část odolného jádra lávového jezera. Použitá literatur… Vývoj ostrova Surtsey. Jak vypadá 62 let od vynoření z mořského dna?9.října Vulkanický ostrov Surtsey u Islandu je vzácnou přírodní laboratoří dokumentujicí vývoj a sukcesi izolovaného území od žhavé lávy, přes sopečnou poušť, travnaté oblasti, až po první dřeviny. Článek zdůrazňuje koexistenci flóry a fauny při formování ekosystému a prioritu ochrany přírodních oblastí. Současné autentické fotografie přímo z ostrova jsou publikovány díky Dr. Járngerdur Grétarsdottir z I… Zemětřesení. Jak vznikají a jaké tajemství odhalují o nitru Země9.října Jde o přírodní jev, který dokáže být fascinující i děsivý zároveň. Představte si, že se pod vašima nohama začne bez jakéhokoli varování třást zem. Co za tím vlastně stojí? Zemětřesení vzniká náhlým uvolněním deformační energie v zemské kůře, nejčastěji na rozhraní litosférických desek. Z ohniska se šíří seismické vlny, které způsobují otřesy půdy. Na českém území se vyskytují slabá zemětřesení, n… Fosilie – klíč k pochopení (nejen) minulosti Země9.října Proces od žijícího organismu po fosilii závisí na prostředí, do kterého se organismus dostal po odumření, a procesech, kterými hornina prošla v čase. Článek popisuje přínos moderních metod pro paleobiologii, jako identifikaci barviv u fosilních organismů nebo detailní 3D rekonstrukce fosilií. Uvádí zajímavosti o biomineralizaci prvoků a fosilizačních prostředí spojených s vulkanickou činností. K … Do skály bez vrtáku – ryjící mořští živočichové9.října Ryjící živočichové obývají půdu i různé sedimenty, pokrývající většinu povrchu Země. Tyto organismy jsou různých velikostí i tvarů a můžeme je zařadit do mnoha živočišných kmenů. Že je výhodné umět rýt v substrátu, zjistili živočichové už v prekambriu, což mělo za následek jejich rozmach, a naopak úbytek různých forem žijících přisedle. Míchání sedimentu v důsledku této činnosti, nazývané bioturb… Fosilní dřeva jako důležitá součást paleobotaniky9.října Fosilní dřevo se díky své povětšinou odolné povaze nachází v geologickém záznamu velmi často a ve velkém množství a představuje tak důležitou složku rostlinných fosilií. Paleoxylotomie, jak nazýváme vědu studující fosilní dřeva, v současnosti vedle systematiky pomáhá i při rekonstrukci paleoklimatu. Článek předkládá základní přehled o evoluci a výskytu dřev se zaměřením na oblast Českého masivu. … Fosilizace bez kamenění: kvartérní fosilie a jejich význam pro poznání kořenů současné přírody9.října Pod pojmem fosilie si obvykle představíme zkamenělý nebo do kamene otištěný organismus vymřelý před velmi dávnou dobou. Takovému procesu se však říká petrifikace, tedy kamenění. Ne každý pozůstatek dávno mrtvého organismu ale musí být nutně zkamenělý. Vzpomeňme třeba mamuty zamrzlé v permafrostu. Navíc ne každý fosilizovaný organismus musí být vymřelý. Podíváme-li se do sedimentů z období ne tak … Bioeroze kolem nás9.října Všechny hlavní říše organismů zásadně přispívají k bioerozi v terestrických prostředích. Kořeny a půdní fauna rozrušují substrát, mikrobi a lišejníky narušují povrchy skal a např. blanokřídlý hmyz okusuje pískovce při tvorbě hnízdních dutin. Tyto procesy formují reliéf, urychlují zvětrávání a podmiňují vznik a udržení kvality půd. K dalšímu čtení v Živě Vrtavá činnost živočichů v pískovcích (1998… Kořeny rostlin, eroze a sedimentace9.října Jak rostliny svými kořeny a oddenky brání půdu před větrnou erozí, je ukázáno na dvou příkladech trávníků, prérií Severní Ameriky a stepí východní Asie. V obou oblastech došlo v nedávné minulosti ke ztrátě vytrvalých bylin kvůli nadměrnému zemědělskému využití, což mělo za následek silnou větrnou erozi. Podobná situace může nastat i v České republice vlivem klimatické změny, zatím u nás převládá … Hmyzí fauna pralesní opadanky Madagaskaru9.října Lesní opadanka je velmi specifickým biotopem, který zůstává při studiu biodiverzity bezobratlých poněkud upozaděn. Přitom skrývá obrovskou pestrost bezobratlých živočichů a zejména v tropických oblastech je dosud plný pro vědu zatím neznámých druhů. Při správně provedené extrakci prosevového materiálu je možné získat nejen zajímavý materiál pro taxonomii, ale i jasnější obraz o diverzitě i početn… Pavouci pod našima nohama9.října Článek přináší souhrn výsledků výzkumu pavouků v podzemních biotopech v České republice – v jeskyních, v kamenitých sutích a v půdách s přilehlými horizonty rozpukané horniny. Jsou zde popsány metody výzkumu těchto biotopů a morfologické adaptace k životu v nich. Edafomorfní druhy žijí ve stísněných prostorách, proto se vyznačují malým tělem a krátkými končetinami. Troglomorfní druhy žijí ve větš… |
Noviny
Sépie
Černé
Konzole
Modré
Přihlásit
Založit účet
Souhrn
Moje
Z domova
Bulvár
Tech
Ze světa
Ekonomika
Sport
Lifestyle
Kultura
Ostatní