Časopis ŽIVA

Nový předseda Akademie věd České republiky, prof. RNDr. Radomír Pánek, Ph.D., zvolený pro čtyřleté funkční období od 25. března 2025 do 24. března 2029, představuje svou vizi o budoucím směřování Akademie věd. Na článek navazuje krátké představení profesní dráhy R. Pánka. Viz také www.avcr.cz

Oxygenní fotosyntéza, která je dominantním typem metabolismu na naší planetě, je založená na souhře dvojice světlem poháněných enzymů nazývaných fotosystémy a vyžaduje barvivo chlorofyl. Určité skupiny bakterií nicméně používají i jednodušší formy (anoxygenní) fotosyntézy, která si postačí pouze s jedním fotosystémem a využívá odlišné barvivo bakteriochlorofyl. Logicky se přepokládalo, že z evolu…

Listy rostlin vystavené vzduchu vyměňují s atmosférou oxid uhličitý a kyslík v procesech fotosyntézy a dýchání. Článek vysvětluje principy, jakými se to děje, jak je možné výměnu CO2 měřit a jak se lze analýzou získaných dat dozvědět více o mechanismech, limitacích a regulaci fotosyntézy. Pojednání je určené hlavně studentům a jejich učitelům, ale i širší veřejnosti. Navazující článek: Měření vým…

Gazometrie kyslíku umožňuje u rostlin kvantifikaci jeho výměny během fotosyntézy, fotorespirace a temnostní a denní respirace. K měření se používá kyslíková komůrka s elektrochemickým detektorem. V textu jsou popsány principy detekce, konstrukce zařízení, chemismus detekce, kalibrace, vliv teploty a typy komůrek pro pevné i kapalné vzorky. V metodice je popsáno použití různých koncentrací oxidu u…

Porozumění fotosyntéze suchozemských ekosystémů je zásadní pro hodnocení uhlíkové bilance Země a klimatických zpětných vazeb. Článek přibližuje vývoj poznatků i technologií – od měření na úrovni listů až po družicová sledování – a ukazuje, jak jejich propojení zpřesňuje modelování vztahů mezi biosférou a klimatem. Použitá literatura JARVIS, P. G. Scaling processes and problems. Plant, Cell & Envi…

Článek přibližuje zásadní roli fotosyntézy při vzniku života na Zemi a přeměně atmosféry díky produkci kyslíku. Sleduje historické objevy spojené s tímto procesem a představuje moderní metody, zejména měření chlorofylové fluorescence, které dnes umožňují neinvazivně hodnotit zdravotní stav rostlin a podpořit udržitelné zemědělství. Literatura k článku Vznik Země a její diferenciace, relevantní od…

Fluorescence chlorofylu umožňuje rychle, citlivě a nedestruktivně zkoumat účinnost fotosyntézy, a tím projevy stresu u rostlin. Text slouží i jako úvodní příručka pro zájemce o měření indukované fluorescence pulzně modulovaným fluorometrem. Přibližuje principy a praktické využití této metody, upozorňuje na možné chyby při měření a interpretaci, a představuje nejdůležitější fluorescenční parametry…

Text se snaží populární formou přiblížit využití stabilních izotopů pro studium fotosyntézy, produkčního procesu rostlin, ale také různých ekologických a forenzních otázek. K dalšímu čtení v Živě Principy dendrochronologie (2002, 6) Stabilní izotopy a bioarcheologie – výživa a sledování migrací v populacích minulosti (1) (2008, 1) Stabilní izotopy a bioarcheologie – výživa a sledování migrací v p…

Je tomu přibližně 5 000 let, co bylo vynalezeno kolo. Lidstvo získalo účinný prostředek dopravy a lepší přístup k potravě. Avšak pohled na rostliny kolem nás odhaluje jednu zřejmou pravdu: mobilita není vždy nezbytná pro přežití. Rostliny zakořeňují a daří se jim i bez pohybu z místa na místo. Tuto pozoruhodnou schopnost jim dává fotosyntéza, nejvyspělejší samoudržitelný systém. Fotosyntéza je ch…

Kleptoplastie je schopnost organismů udržet ve svém těle funkční plastidy, především chloroplasty, které pocházejí z fotosyntetizujících eukaryot. Tato vlastnost se vyskytuje u několika skupin živočichů, z nichž nejznámější jsou mořští plži skupiny Sacoglossa. Tito plži udrží ve svém těle funkční chloroplasty i několik měsíců. K dalšímu čtení v Živě Zévy – mlži, kteří fotosyntetizují (2015, 5) Po…

Suchozemští plži, ať už ulitnatí, nebo nazí bez ulity, jsou důležitou složkou lesních ekosystémů. Koneckonců ze všech 173 suchozemských druhů, které v České republice máme, jich je okolo 75 % vázáno na lesní prostředí. Podílejí se na rozkladu organického materiálu, slouží predátorům jako zdroj živin a vápníku, případně dokonce opylují některé druhy poléhavých bylin. Díky věhlasně pomalému aktivní…

Opylování je fascinující, avšak často nepochopený ekologický proces, který hraje klíčovou roli v přírodě. První díl seriálu přibližuje jeho základní principy, rozmanitost opylovačů i rostlin a ukazuje, proč je tento složitý jev nejen zajímavý a důležitý, ale také stále nedostatečně známý. K dalšímu čtení v Živě Současný pohled na vzájemnou spolupráci rostlin a opylovačů (2018, 6) Polinační syndro…

Po obecném představení Hřebečského hřbetu z hlediska jeho geologie, geomorfologie, historie a ochrany přírody na něj navazujeme s podrobnějším přehledem živé přírody na něm. Zevbrubně jsou popsány vegetační poměry a význační zástupci rostlin, hub a živočichů. Zdůrazněn je klíčový význam mrtvého dřeva pro zdejší prostředí a jeho obyvatele. První díl seriálu Život na hraně aneb Za unikátní přírodou…

V nejjižnějším bodě kanadské pevniny se nachází asi jedna z nejrozmanitějších chráněných oblastí Kanady – národní park Point Pelee. Území parku je soustředěno do tvaru úzkého trojúhelníku vybíhajícího jako poloostrov do Erijského jezera. Ačkoli se Point Pelee řadí mezi vůbec nejmenší národní parky světa, hraje mimořádně důležitou roli v ochraně životního prostředí. Parku dominují mokřadní a lesní…