Časopis ŽIVA

Nově objevené spodnoordovické naleziště Cabrières Biota ve Francii představuje jedinečnou lokalitu s výjimečně zachovanými fosiliemi, včetně měkkotělých organismů. Tato oblast se nacházela velmi blízko jižního pólu, na okraji superkontinentu Gondwana, a sloužila jako útočiště pro organismy před extrémními teplotami, které panovaly v tehdejších tropických oblastech. Tomuto ordovickému polárnímu ek…

Epigenetická paměť pomáhá rostlinám reagovat na proměnlivé podmínky prostředí. Náš výzkum ukázal, že přírodně indukovaná epigenetická variabilita je dědičná a výrazně ovlivňuje aktivitu genů odpovědných za zvládání (a)biotických stresů. Také umožňuje klonálním rostlinám předvídat změny prostředí a zlepšuje jejich přežití při opakovaném suchu. Doplňující obrazová tabule k tématu, jak prostředí for…

Topol černý (Populus nigra) je naše domácí, dosti vzácná a bohužel neprávem opomíjená dřevina. Dnes nabývá značně na významu zejména jeho využití především v silně poškozených ekosystémech lužních lesů a břehových nebo doprovodných porostů. Snadné samovolné křížení s topolem kanadským (P. xcanadensis) a jejich potomky však ohrožuje tento i jinak silně ubývající druh genetickou erozí. Rozlišit kří…

Starček úzkolistý (Senecio inaequidens) byl zvolen Českou botanickou společností rostlinou roku 2025. Jeho původní areál výskytu se nachází v jižní Africe a do Evropy byl zavlečen na konci 19. století s dováženou ovčí vlnou. V České republice je nyní považován za invazní neofyt vzhledem k jeho invaznímu šíření v posledních letech. Tento článek se zabývá taxonomií, ekologií, rozšířením druhu v jeh…

Článek si klade za cíl představit málo známé území Hřebečského hřbetu, největší kuesty v České republice. Zdejší unikátní geomorfologie a geologie dala vzniknout výjimečným přírodním podmínkám, ale vedla i k jeho značnému využívání člověkem. Na příspěvek naváže jeho druhá část popisující významné zástupce fauny, flóry a fungy obývající toto území. Použitá literatura KNÍŽÁTKOVÁ, Eva, et al. Výsled…

Vlastnosti a funkce proteinů jsou do značné míry ovlivněny tvarem (nazývaným také 3D strukturou). Experimentální určení 3D struktury je časově i technicky náročné, a proto jsme po dlouho dobu měli dobrou představu o struktuře jen u velmi malé části známých proteinů. Před několika lety však došlo k zásadnímu průlomu v oblasti předpovídání 3D struktury proteinů ze sekvence a tento průlom byl oceněn…

Ve slunné jarní atmosféře proběhlo 28. dubna 2025 za přítomnosti významných osobností vědeckého života předání cen časopisu Živa – slavnostní odpoledne zahájila Helena Illnerová, dřívější předsedkyně Akademie věd ČR, zúčastnily se dřívější členka Akademické rady AV ČR Markéta Pravdová a současná tajemnice Vědecké rady AV ČR Jana Cmarková, vzácným hostem byl předseda České lékařské společnosti Jan…

Současná krize diverzity je hojně diskutované téma, jelikož mnohé studie dokumentující úbytek druhů vlivem lidmi vyvolaných změn přírodního prostředí se dostaly i do povědomí veřejnosti. Mimo vědeckou komunitu je méně obvyklé vnímat i opačný a možná až nečekaně častý trend, tedy naopak nárůst druhové bohatosti. To se děje především na malých (jednotlivé lokality) až regionálních prostorových škál…

Světlušky (Lampyridae) zná téměř každý díky jejich nezaměnitelným světelným projevům. V České republice jsou zastoupeny třemi druhy. Dokážete je rozeznat? A jak vlastně žijí? Rozvoj měst a s ním spojené negativní vlivy na životní prostředí má dnes pro tyto brouky neblahé důsledky. Řešením může být zapojení veřejnosti do jejich výzkumu, provázené osvětou vedoucí k pochopení významu ochranářských o…

Evropským pavoukem roku 2025 byla Evropskou arachnologickou společností zvolena pavsegestra podkorní (Segestria senoculata). Jde o jednoho ze dvou našich zástupců čeledi Segestriidae. Článek pojednává o jeho unikátní morfologii a behaviorálních prvcích při rozmnožování a lovu kořisti. Dále jsou shrnuty poznatky o stanovištních nárocích a rozšíření tohoto druhu. Je charakterizován karyotyp segeste…

Přehradní nádrže mění teplotní a průtokový režim v úsecích toků pod nimi, kde je v důsledku snížena početnost a diverzita rybích společenstev. Společenstva ryb v přítocích jsou vystavena konkurenčnímu tlaku ryb, které z přehrad migrují pro čerpání zdrojů, jako jsou potrava, úkryt a rozmnožování. Navíc se z přehrad do přítoků šíří nepůvodní druhy. Migranti z přehrad se tak dostávají do konfliktů s…

V posledním vydání červeného seznamu savců Slovenska (Urban a kol. 2024) je v kategorii kriticky ohrožených taxonů (critically endangered – CR) zařazen pouze svišť horský tatranský (Marmota marmota latirostris). V porovnání s předchozí verzí červeného seznamu (Žiak a Urban 2001) si „vyměnil“ zařazení s dalším zajímavým obyvatelem vysokohorského prostředí, kamzíkem horským tatranským (Rupicapra ru…

Mezi nejméně 20 způsoby stanovení globálních priorit ochrany přírody zůstává koncept horkých míst biodiverzity nejoblíbenější a nejznámější. Myšlenku suchozemských horkých míst globální biodiverzity poprvé představil britský ekolog Norman Myers v roce 1988, když určil 10 horkých míst v biomu tropického lesa. V roce 2000 byla schválena definice horkých míst globální biodiverzity. Uvedené oblasti m…

Nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis) patří mezi běžné brouky České republiky. Jeho larvy se vyvíjejí nejen v trouchnivějícím dřevě pařezů a padlých kmenů, ale také v kompostech, štěpce, koňském hnoji apod. Autoři článku upozorňují na mimořádně zajímavý nález kapucínků ze Staroměstského náměstí v Praze, včetně doložení kompletního vývoje tohoto brouka, který trvá 2–3 roky. Vývoj celé jedné snů…

Náš článek mapuje stručnou historii veterinárních anatomických a zoologických sbírek na brněnských vysokých školách a ústavu Akademie věd ČR s poznámkami k metodikám zhotovení některých zajímavých preparátů. Brněnské vysoké školy zoologického a veterinárního zaměření mají stejně jako jejich výukové sbírky bohatou minulost již od 20. let minulého století. Výukou na těchto ústavech prošlo mnoho čes…