15
new stories - click to show

Časopis ŽIVA

Description:

Rozhled v oboru veškeré přírody

URL:

http://ziva.avcr.cz/

Catalog:

Tech → Věda a výzkum

Publishes:

3.4 items/day

Cílené genové editace zemědělských plodin

11.August
Moderní metody šlechtění reprezentované zejména cílenou editací rostlinných genomů umožní překonat limity, které jsou inherentně skryté v klasických metodách šlechtění. Kombinace genové editace a našich znalostí biologie rostlin může přinést velmi rychlé změny v zemědělství. Mezi klíčové dopady může patřit zejména dramatická úspora hnojiv a pesticidů, snížení obdělávané plochy při zachování výnos…

Unikátní okna do prvohor III. Silurská, devonská a karbonská lagerstätten

11.August
Výjimečné zkameněliny silurského, devonského a karbonského stáří se zachovávají v konkrecích, břidlicích, rohovcích nebo v uhlí. Lagerstätten z anglického hrabství Herefordshire a z německých hunsrückých břidlic zachycují bohatě diverzifikované mořské ekosystémy silurského a devonského stáří. Rohovce z Rhynie v severním Skotsku nabízejí unikátní pohled na devonský terestrický ekosystém v okolí ho…

Vezmi kuoň tisovatý… Sláva a pád tisu červeného v českých zemích

11.August
Tis červený (Taxus baccata) je na přírodě blízkých stanovištích České republiky poměrně vzácná, a tudíž chráněná dřevina. Paleobotanická a historická data však ukazují, že tomu tak minimálně do vrcholného středověku nebylo. Naopak, tis byl překvapivě běžný. Příčinou pozdějšího vymizení je zjevně masivní těžba pro jeho atraktivní a technologicky cenné dřevo. Případ tisu ilustruje dalekosáhlé promě…

Editorial

11.August

K čemu jsou rostlinám oddenky?

11.August
Nejčastějších orgánem klonálního růstu bylin mírného klimatu jsou oddenky, což je velmi různorodá skupina orgánů. Můžeme je dělit na hypogeogenní oddenky, nesoucí šupinovité listy a rostoucí horizontálně pod povrchem půdy, a epigeogenní oddenky, nesoucí zelené listy, rostoucí na povrchu půdy a teprve později zatažené kontrakcí kořenů pod zem. Rostliny lišící se oddenky mají různé ekologické nárok…

Lužní lesy na soutoku řek Moravy a Dyje

11.August
Článek pojednává o lužních lesích v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje – jejich vzniku, historii, ekologických poměrech a ohrožení. Zdůrazňuje ekosystémový přístup k jejich ochraně. K dalšímu čtení v Živě Lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje - oáza vzácných hub (2007, 2) Soutok na Moravě – jedinečné refugium lužních a mokřadních motýlů (2008, 4) Vřeckovýtrusná zkáza jasanů (2014, 1) Nepůvodní invaz…

Projekt Horní Lužnice

11.August
Mezioborový projekt probíhal v letech 1986–96 a zabýval se ekologií jednoho z nejlépe zachovalých úseků říčních niv u nás. Představena je pestrá vegetační mozaika a změny vegetace ve vztahu ke gradientu vlhkosti a způsobům hospodaření. Zmíněny jsou i vliv povodní a změny chemismu vody. Použitá a citovaná literatura PRACH, Karel; JENÍK, Jan; LARGE, Andrew RG. Floodplain ecology and management: Th…

Rozměry hor očima Jana Jeníka

11.August
Jan Jeník věnoval dlouhá léta své odborné činnosti časoprostorovým dimenzím rozmanitého biomu světových hor. Studoval souvislosti mezi reliéfem hor a uspořádáním rostlinstva a živočišstva na jejich svazích, posuzoval komplexitu nejrůznějších přírodních procesů a jejich projevů v prostorové mozaice živé přírody. Popsal a formuloval známou teorii anemo-orografických systémů, která kauzálně vysvětlu…

Jan Jeník v Jeseníkách

11.August
Působení Jana Jeníka v Jeseníkách lze rozdělit do pěti oblastí. Vlastni geobotanický výzkum prováděný koncem 50. let 20. století pro knihu o anemo-orografických systémech (1961), iniciování klimatologického a hydrologického výzkumu Velké kotliny (1971), geobotanický výzkum Velké kotliny (společně s autory článku) v 70. letech, výstupy pro ochranu přírody Jeseníků, tedy problematika alpínské hrani…

Hřížení smrku v ekotonu horní hranice lesa

11.August
Ekoton horní hranice lesa představuje z mnoha pohledů významný předěl v horském reliéfu (biogeografický, ekologický, fytocenologický atd.). V rámci nejvyšších pohoří České republiky v současné době tvoří horní hranici lesa převážně smrk ztepilý (Picea abies). V těchto podmínkách je generativní reprodukce smrku limitována – šišky obsahují méně semen, jejichž klíčivost je v podmínkách subalpínských…

O střevíčnících v S’-čchuanu

11.August
V červnu 2017 byla uskutečněna botanická expedice do čínského S’-čchuanu. Účelem cesty bylo poznání a ověření výskytu druhů rodu střevíčník (Cypripedium), jejich stanovištních podmínek, rozšíření a přirozených hybridů. Byly navštíveny čtyři velkoplošné lokality a nalezeno devět druhů. Nejhojnější jsou podle našich zkušeností střevíčník tibetský (C. tibeticum) a střevíčník žlutý (C. flavum). První…

Mount Washington pohledem české geobotaniky

11.August
Mt. Washington (1 917 m n. m.) je nejvyšším z 11 vrcholů Prezidentského masivu Bílých hor (White Mountains, New Hampshire, USA). Horský masiv se táhne v severojižním směru a podél hřebene se rozprostírá plochou nepříliš rozlehlá arktoalpínská tundra připomínající svým charakterem obdobné polohy ve středoevropských pohořích. Severní a zejména východní svahy jsou rozbrázděné několika rozlehlými kar…

Když se korýši opalují

11.August
V čistých vodách v oblastech s intenzivním slunečním zářením, jako jsou horská jezera, periodické tůně nebo arktické vody, může ultrafialové záření pronikat hluboko pod hladinu a negativně působit na obyvatele vodního sloupce. Efektivní odpovědí planktonních korýšů, např. hrotnatek rodu Daphnia, může být ochranná pigmentace. Ta se však vyvinula pouze na lokalitách bez přítomnosti ryb, v případě j…

Motýlí relikvie a svědectví z šestého vymírání V.

11.August
Poslední díl seriálu je věnován podčeledi Parnassiinae a zejména rodu jasoň (Parnassius), jehož nejznámějšího a geograficky mimořádně variabilního zástupce jasoně červenookého (P. apollo) postihlo v Evropě rozsáhlé vymírání spojené se ztrátou mnoha morfologicky vyhraněných populací. Poznáme komplex jasoně dymnivkového (P. mnemosyne) a zánik jeho populací na území Čech. Zmíníme se také o vymření k…

Fyziokratická společnost a Karel Slavoj Amerling

11.August
Karel Slavoj Amerling (1807–1884) vystudoval medicínu, věnoval se však pedagogice a otázkám životního prostředí. Jeho požadavek ochrany ohrožených druhů rostlin a živočichů, doporučení spojovat teoretickou výuku s výrobní praxí, důraz na názorné a logické vyučování i jeho zásady péče o hendikepovanou mládež předběhly jeho dobu. Použitá a citovaná literatura ANONYMUS. Fyziokratická společnost v Pr…
© 2000-2022 ANNECA s.r.o., Klíšská 977/77, 400 01 Ústí nad Labem, Tel: +420 478571021, Email: info@pravednes.cz, Twitter: @pravednes