Časopis ŽIVA |
Popis: Rozhled v oboru veškeré přírody
|
||||||
Megafauna: velikost, moc a odpovědnost v průběhu věků8.října Úvodní text monotematického čísla vymezuje megafaunu nejen váhovými limity, ale především její klíčovou ekologickou rolí. Sleduje vývoj velikostních extrémů od druhohorních dinosaurů přes pleistocenní megasavce až po dnešní stav. Zdůrazňuje megafaunu jako aktivního spolutvůrce ekosystémů a otevírá otázky její ochrany a rewildingu. Na velikosti záleží aneb Co znamená být zvířecím obrem8.října Článek vysvětluje, jak definovat megafaunu a zvířecí obry, představuje největší živočichy současnosti i minulosti a ukazuje, proč gigantismus vznikal opakovaně. Rozebírá výhody (ochrana, termoregulace, využití zdrojů) i nevýhody (přehřívání, pomalejší reprodukce, vyšší riziko vyhynutí) extrémně velkých těl. Použitá literatura ALEXANDER, R. McNeill. All-time giants: the largest animals and their p… Obří prvohorní členovci8.října Členovci většinou měří jen několik milimetrů až centimetrů, přesto mezi nimi najdeme skutečné obry. Prvohorní ekosystémy obývali trilobiti dlouzí více než 70 cm, eurypteridi, radiodonti a mnohonožky dosahující délky přes dva metry nebo pravážky s rozpětím křídel přes 70 cm. Jak mohli tito živočichové dorůst tak neobvyklých rozměrů a proč se gigantismus objevil právě u nich? K dalšímu čtení v Živě… Gigantismus hlavonožců: mýty a skutečnosti8.října Článek představuje gigantické hlavonožce od současných krakatic a kalmarů po fosilní amonity a nautiloidy. Zpochybňuje nadsazené údaje o jejich velikosti a vysvětluje příčiny gigantismu, zejména změny prostředí a koevoluci s obratlovci. Novinkou je objev křídového Nanaimoteuthis, který mohl měřit až 19 m a patřit k největším predátorům své doby. Použitá literatura ARKHIPKIN, Alexander I.; SHCHERB… Prototaxites a jeho příběh neuvěřitelné cesty systémem organismů8.října Obří fosilie popsané v rodu Prototaxites přitahují pozornost vědců už více než 150 let. Během té doby byl Prototaxites řazen jako předek různých skupin žijících organismů. Spolu s tím se vyvíjí i představa, jak ve skutečnosti vypadal. Teprve nedávno publikovaná studie navrhuje interpretovat tyto organismy jako zástupce vyhynulé linie nepříbuzné žádné ze současných skupin eukaryot. K dalšímu čtení… Nesmírná rozmanitost dinosaurů a její evoluční původ8.října Dinosauři představují mimořádně rozmanitou a úspěšnou skupinu obratlovců. Článek je věnován původu a evoluci některých z jejich nejpozoruhodnějších znaků – od zakrslých předních končetin největších masožravců přes extrémní krční páteř sauropodů, mohutné pancíře a ocasní kyje ankylosaurů a fascinující lebeční límce ceratopsů až po unikátní tělní integument a původ peří. K dalšímu čtení v Živě Kouz… Savčí obři pozdního pleistocénu8.října Pleistocén je prozatím předposlední geologickou epochou vývoje země, charakterizovanou intenzivním střídáním chladných sušších glaciálů a teplejších humidních interglaciálů. Tento neustále se měnící svět s sebou přináší intenzivní evoluční tlak na různé skupiny organismů. Navíc se přírodní podmínky v průběhu pleistocénu mění častěji a s větší intenzitou a organismy na tyto cyklické změny klimatu … Velryby a jiní kytovci – největší zástupci megafauny8.října Kytovci jsou jako ekosystémoví inženýři součástí koloběhu živin a prvků, podporují primární produkci oceánů a ukládají uhlík. Lidé ale masivním lovem velryb usmrtili přes tři miliony kytovců, což narušilo mořské ekosystémy. Dnes kytovci čelí nejen následkům komerčního velrybaření, ale i dalším antropogením vlivům, např. změně klimatu, což mění jejich zdroj potravy či migrační trasy. K dalšímu čte… Obři v soukolí biosféry – role suchozemské, sladkovodní a mořské megafauny v toku látek a energie8.října Velcí živočichové (megafauna) souše, sladkých vod i moří formovali biosféru stovky milionů let. Díky velikosti těla přemísťovali živiny, roznášeli semena a udržovali otevřená společenstva. Jejich vymizení na konci pleistocénu ochromilo tok látek a energie. Článek shrnuje globálně platné funkce megafauny a vysvětluje, proč je jejich obnovou trofický rewilding. K dalšímu čtení v Živě Hoře, hořce, h… Ekologický kontext extinkcí pleistocenní megafauny v naší přírodě8.října Pleistocenní megafauna značně ovlivňovala strukturu ekosystémů a současné druhy v sobě nesou jejich dědictví. Se ztrátou megafauny souvisí ochuzení biotopů, souběžné extinkce nebo anachronismy. Středoevropská krajina se zachovanou megafaunou by vypadala jako temperátní savana, kombinace bylinné vegetace a lesa. Jejími zbytky jsou druhově bohatá polopřirozená stanoviště, o která je třeba ochranářs… Velcí savci holocénu, divocí a domestikovaní8.října Z holocenní historie Evropy i celého světa nelze odmyslet přítomnost domácích kopytníků a domestikovaných zvířat obecně. Hospodářská zvířata i volně žijící zástupci megafauny spoluutvářeli jídelníček a život našich předků a zároveň ovlivňovali místní přírodu. Příběhy divokých forem, jejich domestikací a následné osudy domestikantů jsou ještě spletitější a z vědeckého i laického pohledu neméně zaj… Megafauna jako zahradník krajiny: role velkých býložravců v šíření rostlin8.října Téměř polovina rostlinných druhů dokáže ke svému šíření využívat velkých býložravců. Efekt těchto zvířat na krajinu proto nelze podceňovat, jelikož se tak mohou šířit jak vzácné, tak invazní druhy rostlin. Cílem může být významná změna rostlinného společenstva. Článek dále představuje metody zkoumání tohoto fenoménu a výsledky dlouhodobého výzkumu v České republice. K dalšímu čtení v Živě Semena … Ostrovní gigantismus u plazů aneb Co se děje v izolaci8.října Fosterovo neboli Ostrovní pravidlo (Forster’s či Islands rule) říká, že velikostně malé druhy obratlovců mají na ostrovech sklon se zvětšovat, zatímco velké druhy mají tendenci se zmenšovat. Mnohé velké druhy ostrovních plazů jsou tak považovány za dobré příklady ostrovního gigantismu. Věc je ale složitější. Výsledky mikroevolučních procesů probíhajících v izolovaném ostrovním prostředí jsou evid… Trofický rewilding – robustní model managementu krajiny8.října Trofický rewilding obnovuje přírodní procesy návratem velkých kopytníků, kteří celoročně a s minimem lidských zásahů utvářejí pestrou mozaiku stanovišť. Na rozdíl od konvenčního aktivního managementu funguje sám a dlouhodobě. Shrnujeme principy přirozené pastvy, doložené výsledky z České republiky i ze světa, a navrhujeme posun od pouhé péče o krajinu ke způsobu jejího využívání. K dalšímu čtení … Oko z oběžné dráhy a lupa v trávě: dva štětce malující jeden obraz krajin formovaných megafaunou8.října Návrat zubrů, divokých koní a praturů přetváří českou krajinu v měřítku stovek hektarů. Jak ale spolehlivě zkoumat jejich vliv na vegetaci? Metody dálkového průzkumu Země pro nás vyhodnotí celé území naráz, vidí však jen „spektrum“, nikoli druhy. Botanik rozezná v terénu každou bylinu, zvládne ale jen zlomek plochy. Na příkladu pastevní rezervace v Milovicích ukazujeme, proč se obě metody neobejdou jedna bez druhé – a jak snadno může i přesná klasifikace satelitního snímku napovědět pravý opak … |
Noviny
Sépie
Černé
Konzole
Modré
Přihlásit
Založit účet
Souhrn
Moje
Z domova
Bulvár
Tech
Ze světa
Ekonomika
Sport
Lifestyle
Kultura
Ostatní