Časopis ŽIVA

V prostředích bez kyslíku žijí překvapivě pestrá společenství eukaryot, zejména protist, jejichž diverzita je stále málo probádaná. Tyto organismy během evoluce přešly na anaerobní způsob života a jejich mitochondrie se často změnily na hydrogenosomy, fermentující organely, které kromě energie produkují organické kyseliny a vodík. Právě hromadění vodíku však může pro anaerobní eukaryota představo…

Arktida prošla v průběhu kenozoika zásadní proměnou: z floristicky bohatého území omývaného relativně teplými moři se v důsledku dlouhodobého ochlazování stala mrazová pustina obklopená mořským ledem. Sezonní zámrz moří a první ledovce se začaly objevovat v paleogénu, efemerní ledové štíty v závěru neogénu. Převážnou část arktické souše pokrývaly ledové štíty v průběhu kvartérních glaciálů. Další…

Přinášíme další ukázku ze Studentova průvodce kapkou vody, nového atlasu mikroorganismů určeného především pro výuku na základních a středních školách. V prvním dílu jsme se zaměřili na sinice a řasy, ve druhém na heterotrofní prvoky. Nyní se odvrátíme od protistních a bakteriálních skupin a podíváme se na organismy, které každý dobře zná – houby, rostliny a živočichy. Ačkoli jejich zástupce ví…

Zda je potřeba kosit středoevropská slatiniště sycená podzemní vodou, jsme zkoumali pomocí 7 dlouhodobých terénních experimentů. Výsledky ukazují, že pravidelné obhospodařování je podobně důležité pro jejich zachování jako trvalé zamokření a nenarušený vodní režim. Důvodem je jejich vznik v současné podobě často až po odlesnění člověkem, což ukazují výsledky makrozbytkové analýzy. K dalšímu čtení…

V současné době ve světě přibývá přes tisíc titulů o sukcesi ročně, většina z nich ale nepopisuje delší sukcesní řady, zkoumá jen nějaké dílčí aspekty. V článku je nejprve ukázáno několik příkladů, které měl autor příležitost studovat, nebo alespoň detailněji vidět. Poté jsou uvedeny některé výstupy celosvětových metaanalýz, které se začínají objevovat v posledních letech s nárůstem poznatků a ro…

Lodoicea seychelská (Lodoicea maldivica), jak zní oficiální české pojmenování této palmy, je pomyslným vítězem v několika měřitelných kategoriích a jednou ze součástí unikátního rostlinného společenstva Seychelských ostrovů, které musí strukturou a druhovým složením uchvátit snad každého, nejen botanika. K dalšímu čtení v Živě Semena a jejich schopnost cestovat (2026, 2)

Ve středu 15. dubna 2026 proběhlo za přítomnosti osobností vědeckého života předání cen časopisu Živa. Slavnostní odpoledne v novorenesanční Lannově vile v pražské Bubenči, reprezentačních prostorách Akademie věd, zahájila Helena Illnerová, dřívější předsedkyně Akademie věd ČR. Zúčastnila se významná představitelka Akademie věd a dříve také předsedkyně Učené společnosti ČR Blanka Říhová, členka …

Zemědělství stále více ovlivňuje průběh počasí a změna klimatu. Zemědělci pociťují, že řada dosud funkčních postupů selhává. Roste proto zájem o diverzifikační přístupy a agrotechnologie podporující zdraví půdy, biodiverzitu agroekosystémů a přinášející naději na dlouhodobě udržitelné zemědělství. Pěstování druhově bohatších porostů, plodin ve směskách (intercropping) je jednou z cest. K dalšímu …

V rozsáhlé CHKO Soutok jsou ze všech přírodních zajímavostí nejnápadnější gigantické duby letní (Quercus robur). Už řadu let je však většina těchto mohutných stromů v životní krizi, protože se po výstavbě Novomlýnské nádrže (1975–88) nedokázala přizpůsobit přerušení pravidelných záplav luhu. V článku autor stručně popisuje jednak historii zdejších obřích dubů, jednak možnosti, jak je pomocí různý…

Článek představuje diverzitu korýšů v dočasných tůních na územích ovlivněných armádní činností. Louže na současných i bývalých tankodromech jsou známé výskytem listonohů a žábronožek, drobní korýši jako perloočky a klanonožci jsou studováni mnohem méně. Nálezy perlooček z příbuznosti hrotnatky papouščí (Daphnia similis), v České republice doposud nezaznamenaných, ale ukazují, že tyto lokality moh…

Proč hmyz tak vytrvale krouží kolem lamp, i když ho to často stojí život? Tradiční představa o přitažlivosti ke světlu se dnes ukazuje jako zjednodušující. Moderní výzkumy naznačují, že hmyz světlo aktivně nevyhledává, ale využívá ho jako orientační signál – a právě v prostředí zaplaveném umělým osvětlením se tento mechanismus mění v nebezpečný omyl. Článek přibližuje nové poznatky o navigaci hmy…

Komár japonský (Aedes japonicus) byl v České republice poprvé zaznamenán v roce 2021. Výsledky monitoringu ukázaly, že se následně velmi rychle rozšířil napříč republikou. Za významná ohniska výskytu lze považovat nádoby se stojatou vodou, včetně sudů a váz na hřbitovech. Přestože je primárně považován za trapiče, laboratorně byl prokázán jako kompetentní vektor virových onemocnění a jeho reálný …

Křižák luční (Mangora acalypha) patří mezi naše nejhojnější pavouky. Vyskytuje se prakticky po celé republice, na téměř všech nelesních biotopech, kde bývá jedním z nejpočetnějších pavouků. Dokonce je hojně přítomný i v agroekosystémech, kde je významným pomocníkem zemědělců v boji proti hmyzím škůdcům. Díky charakteristické kresbě na zadní polovině hřbetu zadečku a síti s velkým množstvím paprsk…

Česká společnost entomologická vyhlásila hmyzem roku 2026 kudlanku nábožnou (Mantis religiosa). Ještě v 90. letech minulého století šlo o druh vyskytující se jen v nejteplejších oblastech Moravy, dnes se vyskytuje na téměř celém území České republiky. Text popisuje její biologii, rozšíření, průběh expanze a zmiňuje také další druhy kudlanek, které by v brzké době mohly obohatit faunu naší země. Š…