Víte, co si můžete, soudruzi Voloďo a Si…?

.

Oba pánové se prý shodli na tom, že jsou rozhodně proti tomu, aby se NATO nějakým způsobem, nebo směrem rozšiřovalo. Všichni ale dobře víme, o jaký směr jde těm dvěma mužům, co si ve svých zemích hrají na bohy (doufejme, že všeho do času… ).

Číně se prý nelíbí aktivity USA, jakožto člena NATO, v Tichomoří. Rusku se zase nelíbí možnost přístupu Ukrajiny do NATO, protože kdyby se tak stalo, s největší pravděpodobností by Ukrajina, pokud ne navždy, alespoň na hodně dlouho z drápů ruského medvěda vyklouzla.

Stejně, jako se to podařilo pobaltským státům, které nebýt dnes v NATO, už by samostatně neexistovaly, na to vemte jed.

Z výše uvedeného je jasné, že jak Čína, tak Rusko mají husí kůži z toho, že by nemohly v některých místech naší planety zkoušet své, jestli ne imperiální, tak lépe řečeno zlodějské, rejdy a plány.

Kdyby se totiž nechystaly tyto dvě země loupit, krást a s největší pravděpodobností i vraždit, bylo by jim to, že se některé země chtějí dobrovolně přidat pod plášť NATO, ukradené.

Ono totiž NATO se nijak „nerozšiřuje“, jak deklarují soudruzi Voloďa a Si, NATO se maximálně tak rozrůstá o země, které samy a dobrovolně u něj hledají bezpečí a záruky pro svůj budoucí svobodný život.

Hlášky od prezidentů Číny a Ruska jsou ve skutečnosti něčím, jako by si na nejvyšších místech státní moci stěžovali zloději a vrazi, že ti hajzlové jejich oběti, si dovolují drze lépe chránit své domy a byty, jakožto i další majetek, nebo že dokonce, považte ta troufalost a nespravedlnost, že si někteří občané, toliko jejich vyhlédnuté oběti, dovolují sem tam absolvovat kurzy sebeobrany, dokonce se někteří  v zájmu své obrany i ozbrojují!!!

Taková hanebnost, jak má jeden v klidu loupit a vraždit, když se ta chamraď nehodlá jen tak nechat?!

A přesně o tom to je, a právě proto musí celý svobodný svět, nejen členské země NATO, ukázat Rusku a Číně kde je jejich místo, ukázat jim, že země světa se od nich nenechají dále vydírat. Chyba v minulosti byla, že se západní svět stal do veliké míry na Číně, a Evropa na Rusku, závislí.

Bohužel tento fakt politici v minulosti přehlíželi, v lepším případě proto, protože si nedovedli představit, že se jednou v ne příliš vzdálené budoucnosti vzájemné vztahy tak moc zkomplikují.

Zajímavá je také reakce tureckého prezidenta na vývoj a eskalaci napětí na Ukrajině. Turecký prezident Erdogan se nechal slyšet, že Západ prý v tomto sporu pokazil, co mohl, nevyvinul prý dostatečně kladný přístup k požadavkům Ruska. A nejlepší politik, který by prý ze Západu mohl situaci řešit, je prý bývalá kancléřka Německa, Angela Merkelová…

Jasně, tady se nade vší pochybnost ukazuje, co je i Erdogan zač. On, jako také diktátor, nelžeme si, že ne, vidí svět takovou optikou. Pro něj by se totiž hodila nejlépe ta osoba, která v minulosti tolik ustupovala právě jeho výstřelkům, která platila jeho zemi v podstatě výpalné za to, že neotevře dokořán turecká stavidla, za kterými bylo více než milion imigrantů (další miliony, zatím doma, by se v takovém případě okamžitě vydaly na cestu směr Evropa, jako by ovčák písknul…), kteří by jinak zaplavili Německo až po jeho horní okraj.

Takové názory už vlastně od Erdogana málo koho překvapují. V souvislosti s politikou Ruska a Číny se to dá asi nejlépe vyjádřit pregnantním příslovím – „… vrána k vráně sedá, rovný s rovnými se hledá…“

Už jen to, že ještě vlastně s Íránem, jsou ruský prezident, čínský a turecký v této složité chvíli tolik zajedno, svědčí o mnohém. Ani jedna ze jmenovaných zemí nemá pro mě osobně punc věrohodnosti, nebo pocitu, že z jejich politiky může vzejít bezpečí. Určitě to má někdo opačně, aťsi, já měl vždycky radar na sviňáky, a v případě těchto jmenovaných zemí ten můj radar píská, jako přetopený papiňák.