Daniel Čechura

Počátkem listopadu přijdou Dušičky, den vzpomínek na zemřelé. Hřbitovy se zaplní i živými. Ti zbaví do večera hroby spadaného listí, přiloží květinu a zapálené svíčky si v lucerničkách poklidně mihotají. Nastane čas na tichou vzpomínku. Já na své ze…

Počasí je věčné a stále nejběžnější konverzační téma. Mluví a píše se o něm nepřetržitě už od nepaměti. Má své vrtochy a některé jeho extrémy byly zaznamenány i v Bibli. Dvě naše poslední povodně se nesmazatelně vryly do paměti národa. Povodně se mě…

Žebříčky najdeme ve všech oborech: ekonomice, sportu, popularitě, úspěšnosti a prostě všude. Mě zaujala myšlenka mého postavení na rodinném žebříčku vzhledem k jeho momentálně žijícím členům. Podle něj jsem se tedy narodil jako pravnuk. Měl jsem ješ…

V šedesáti pěti letech se ze mě stal donašeč. A to expresní. Nedonáším nic na lidi, ale něco lidem. Jsem totiž kurýr, a to expresní. Už šest let jsem byl v invalidním důchodu, který mi pracovní úřad změnil na starobní. Částka zůstala stejná. Doma js…

Cestování je běžná věc. Dnes si může každý, pokud na to má, vyrazit, kam se mu zamane. Tak proč bych se nevydal na sever… Do Kodaně jsem se vypravil samozřejmě za Malou mořskou vílou. Na cestu jsem se vydal se svým andělem. Kdo to neví, tak jde o se…

Rozhodl jsem se jednou prověřit informační toky v naší rodině. Hlavně ono notoricky známé: „Slib mi, že to nikdy nikomu neřekneš!“ Jak slib splnit v rodině, kde platí, že žádné tajemství si do hrobu nikdo nevezme? Na tajemství je přece krásné to, že…