Jáchym Drvota

Dobrodružství našich hrdinů, kteří se, aniž by tušili cokoli zlého, vydali na výpravu k Vševědoucímu Pandovi, se pomalu chýlí ke svému závěru. Poté, co zmasakrovali bandu elfů, se jim vrátila dobrá nálada.

Naši hrdinové opustili vesnici Ztracená Radost, aniž by tušili, že to byl poslední kus relativně vyspělé civilizace, který měli na své cestě potkat.¹ Čekal je průchod Údolím zelených červů.

Jak si asi vedou naši hrdinové, které jsme opustili ve chvíli, kdy vyráželi od chýše kouzelníka Čumšuráka v doprovodu nového kamaráda, magického freťáka Bořivoje?

Zatímco trpaslice Netyna spolu s barbarem Krutým Otíkem potkali zmateného alchymistu Jáchyma Drvotu, aniž by tušili, že se k nim blíží tajemný a podivný zaklínač, vrátím se nyní k úplně prvnímu hrdinovi mého povídání.

Alchymista Drvota se potácel ulicemi Pajakone. Na první pohled by situace neznalému divákovi mohlo připadat, že se pohybuje zcela chaoticky. A hned na ten druhý by divák získal v tomto bodě stoprocentní jistotu.