Pavel Ďuran

Do práce jako zaměstnanec chodím čtyři desítky let. Jsem svědkem toho, že s novelizacemi Zákoníku práce se pozice zaměstnanců zhoršují a zhoršují, přesto je to stále málo.

Ačkoli jsem nevěřící, vím, že Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem. Jednalo se o zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Tak nějak jsme museli… teď budeme (nebo možná nebudeme) sloužit vlasti kapitalistické. Petr Pavel navrhoval jakousi administrativní mobilizaci, náčelník generálního štábu Karel Řehka povinné armádní odvody.

A to jako tím, že se zdrží hlasování? Co to je – zdržet se? Buď jsem pro nebo proti! To je názor, to je stanovisko!

Tak konečně policie pustila ven něco ze svého vyšetřování ke střelbě na Filozofické fakultě UK. Členové výboru pro bezpečnost si včera převzali zprávu vnitřní kontroly policejního prezídia.

Půjčil jsem si Shakespearovský titul, milovníci klasických komedií nechť mi odpustí. Nicméně ze sicilské Messiny třináctého století jsme v České republice století jedenadvacátého…

Tak se naši ústavní soudci přiklonili k názoru, že snížení mimořádné valorizace o nějakých tisíc korun měsíčně v červnu minulého roku je v pořádku.

Ještě stále i na tomto blogu zaznívají komentáře ani ne tak k tragickým událostem na FF UK, jako k těm, které se odehrály poté – a jinde.

Ufff… ze srdce mi spadnul balvan. To když jsem si přečetl na Novinkách.cz pozitivní informace, které národu zprostředkoval premiér Fiala.

Protože ani korespondenční volba, v níž budou volit statisíce našich krajánků rozesetých po celém světě (z nichž by údajně téměř všichni volili strany současné vládní koalice), s příštím debaklem Fialova kabinetu nepohne.

Jsem celoživotním akvaristou. Je to láska, která vznikla někdy před více než padesáti lety, kdy jsem od některého kamaráda získal párek pavích oček.

Zbývajících šestadvacet států Evropské unie by mělo zbystřit pozornost. Na post eurokomisařky totiž dotírá Danuše Nerudová.