Milan Hodža

1938. Aspoň pro ty, kteří mají jistý zájem o minulost a svou vlast je toto datum tak trochu nekonečné. A především potřebují najít někoho, kdo tehdy vrazil Československu dýku do zad.

Byla dlouho jedinou stranou Slováků v Uhrách. Čtyřikrát bojkotovala volby, v roce 1913 měla 618 členů – a v říjnu 1918 rozhodla o vstupu do společného státu s Čechy.

Před 88 lety, 19. září 1938, se Francie a Velká Británie postavily za německý požadavek na českomoravské pohraničí a po schůzce britského premiéra Neville Chamberlaina s Adolfem Hitlerem v Berchtesgadenu vyzvaly Československo k odstoupení pohraničn…

Popularizační historická kniha Pavla Kosatíka nazvaná O tom Benešovi slibuje vyvracení mýtů. Právě to se ale autorovi nepovedlo.

První prezident první republiky neměl být vzhledem ke svému zdravotnímu stavu počtvrté vůbec zvolen. Tři týdny před volbou byl totiž stižen mozkovou mrtvicí, která jej ochromila natolik, že nebyl vůbec schopen pracovní činnosti.

První návrh na zřízení podzemní dráhy v Praze byl už z roku 1898. Nejblíže realizaci však byly plány z první republiky, kdy v roce 1937 dokonce tehdejší premiér Milan Hodža oznámil, že první úsek bude…

Žabinec hladiny českého kačáku zčeřil výlet Sudetoněmeckého krajanského spolku natolik, že „okupace“ hospod někdejšími obyvateli Brna stála za odsuzující rezoluci i sněmovně, jako by nestačilo odsouzení bavorských fajšmekrů k trestu pití Starobrna. …

Tři měsíce po anšlusu Rakouska, čtyři měsíce před Mnichovem. V noci 20. května 1938 povolala vláda Milana Hodži jeden ročník zálohy, obsadila pohraničí a postavila proti třetí říši téměř 380 000 mužů.

Na jaře roku 1938, několik týdnů po anšlusu Rakouska, byla situace v příhraničních oblastech přiléhajících k Německu velmi napjatá. Sudetští Němci i jejich organizace rychle radikalizovali své postoje, zatímco opatrný postup čs. bezpečnostních orgán…

Z plzeňského dělnického domu se vypracoval mezi čtyři Hilarovy hvězdy Národního divadla. Za herecké umění mu v roce 1926 ministr Hodža předal Státní cenu spojenou s odměnou pět tisíc korun.

Osoba prezidenta Edvarda Beneše rozděluje historiky, odbornou veřejnost i laickou společnost. Jedni jej obdivují, jiní zatracují. Kritici mu vyčítají, že během dvou klíčových okamžiků naší historie zklamal.

Aktuální seriál historika Jiřího Malínského se zabývá vývojem v poválečném Československu v době tzv. třetí republiky. Klopýtání a nedodělky Zákonná předloha, kterou měli k 1. lednu 1948 zpracovat ministři Nosek