Josef Kutil

Pracemi před zahájením stavby metra I.D jsem se zabýval již v minulém blogu. Byly to hlavně pasportizace a příprava monitoringu. Dnes bych se chtěl zaměřit na stavbu.

Před každým zahájením, zvláště tak velké dopravní stavby, je nutné provést (mimo zajištění úředních povolení) řadu odborných činností. Myslím teď to skutečné zahájení stavby, ne to slavnostní.

Výstavba tohoto úseku metra začala v roce 1989 a potýkala se po celou dobu s finančními problémy a byla uváděna do provozu postupně.

V roce 1985 se otevírala trasa metra I.B a architektura stanic byla tomuto přizpůsobena. Tím nejhorším byla stanice Moskevská, dnes Anděl. Stanice Smíchovské nádraží byla vyjímkou.

Jak se obnovovaly zatopené stanice metra po povodních v srpnu 2002 a zásadní problémy s tím spojené.

Nejedná se o stávající problematiku, ale o rozhodování v 90.letech minulého století kam pokračovat s metrem za stanicí Nádraží Holešovice.

Co nového by z hlediska metra mohlo vziknout, co má smysl dnes budovat a co by mělo mít z mého pohledu v dopravě prioritu.

Mělký přechod tunelů metra mezi Holešovicemi a Trojou byl nejdříve řešen realizací ve třech jímkách v řečišti Vltavy. Nové řešení, vybetonování v suchém doku a jeho usazení do skutečné polohy bylo hodně inovativní.

Pozemky pro stavby se nyní vykupují za vysokou cenu, ale i před 30 lety byly ceny vysoké. Mnohé peníze změnili, některé ne. Nyní stojí most už 28 let a potřebuje rekonstrukci. Co dál dopravně nejen s mostem, ale s celým územím?

Asi ne každý chce, aby se i u nás rychle a rozumně stavělo. Možnosti současného stavebního řádu a vytvoření aktivistických skupin (myslím, že většina aktivistů je tam hlavně kvůli svému egu), je špatně pro výstavbu u nás.

V době, kdy bylo nebezpečí atomové války blízko(nevyhodnocuji současnost), byly kryty na mnohých místech a pražské metro je ideální místo. Celý systém stavebních, technologických a řídících systémů se nazývá ochranný systém metra.