Aleš František Plávek

Aarchitekt Josef Zítek je neodmyslitelně spjat s budovou Národního divadla v Praze. O to méně je známý jako velkostatkář a šlechtic, který měl dokonce vazbu na jižní Čechy.

Výrazem horní panství označoval své jihočeské majetky hraběcí, později knížecí rod Schwarzenbergů. Jako první získal v roce 1660 Jan Adolf I. Třeboň a rok nato Hlubokou.

Vedle malířů obrazů začali v 19. století zvěčňovat svět zcela noví umělci – fotografové. K těm jihočeským se zaslouženě řadil významný atelier Šechtl a Voseček v Táboře.

V poválečných letech patřila těžba radioaktivního uranu v Československu mezi nechvalně proslulé priority, vyvolané především politickým prostředím.

Horníci, hledání stříbrné rudy, lámání kamene a práva městysu s vlastním znakem dokládajícím důlní činnost. Tak by se dal shrnout vznik Hůrek na Novobystřicku.

V říjnu 1884 informovalo pražské místodržitelství o zřízení železničních stanic českomoravské příčné dráhy v úseku z Veselí nad Lužnicí přes Jindřichův Hradec do Počátek.

Řeka Vltava přinášela spoustu pracovních příležitostí. Dařilo se plavení dříví, dopravě soli i stavbě potřebných lodí. Po polovině 19. století fungovalo několik loděnic.

Správní centrum se dvěma zámky pro více než třicet vsí. Nejstarší zmínka o Libějovicích na Strakonicku pochází z roku 1264 a vystřídalo se tu několik šlechtických majitelů.

Všestranný Jakub Hron se narodil roku 1840 v Metánově na Pelhřimovsku, kde jako osmdesátiletý i zemřel. Co bylo mezi tím, je obdivuhodné.

Kdo by to byl řekl, že původně středověké sídlo bude jednou obývat prezidentův bratr. Tvrz a vesnici Žďár vlastnil nejprve vladycký rod Pluhů z Rabštejna už ve 13. století.

Poněkud netypicky vyhlíží kostel svaté Rodiny na českobudějovickém Senovážném náměstí. Jeho dokončení sahá k roku 1888 a je spjato s řeholním řádem benediktinských sester.

Žumberská tvrz na Trhovosvinensku je zajímavá od svého vzniku až po současnost. Sídlo vladyků, kteří měli v přídomku „ze Žumberka“, bylo založeno už v polovině 13. století.