Eva Sádecká

Poslední základní kolo XXI. ročníku Notování proběhlo v obvyklém termínu, první čtvrtek v měsíci a nabídlo šestici interpretů. Otevírala Eva Sádecká, která předvedla příjemné komponované pásmo složené z veršů a navazujících písní, šla jí jak recitac…

Těžko ji něco zamrzí. Neplánuje nic dopředu, je jen součástí velkého příběhu. Prožívá každý okamžik s radostí, tak ráda tě pohostí...

Chodívám kolem něj už pár let. Je vidět, že se o něj dlouho nikdo nestaral. Vysoká tráva za plůtkem a smutný pes s obojkem. Přesto mne ten dům něčím učaroval. Vždycky se ohlédnu...

Poslouchej, budu ti vyprávět příběh dvou bratrů, kteří se roky neviděli. Oba dva měli stejné rodiče, vycházeli ze stejného prostředí, přesto šel každý v životě jinou cestou...

Emoční odolnost? Odpoutání? Zdravá úroveň sebeúcty? Zvládnutí kritiky bez obranného postoje? Udržet vnitřní tlak na uzdě?

Letět na křídlech vážky. Bez nadsázky. Jen se tak jemně polož na sílu větru. Nic nechtěj, jen prociťuj změnu...

Dokážeš milovat člověka bez peněz, statusu, majetku? Jen tak? Člověk člověka? Nebo hledáš prestižní povolání a chudoba tě vždycky vyleká?

Znamení osudu, ruka podaná, třpyt prachu rozvíří věčná záhada? Rozumíš tajným kódům, nebo jen svojí podstatě? Je jiná, než vesmír, nebo věrná kopie?

Já jsem já. Ty jsi ty. Jdeme vedle sebe, v harmonii. Bez manipulace, násilí. S úctou, respektem a bez podmínek.

Narodit se omylem? Může se to stát? Věřím, že příroda s každým počítá. I když mí rodiče už tou dobou měli deset dětí...

Kolik jsi rozdala hvězdiček, kam je posíláš? Vrací se obohacené, rozjasňují tvář? Jsi spokojená se svým životem? Nacházíš Slunce zář?

Není dobré potlačovat stín. Je fajn se s ním seznámit. Potlačení vede k zlému. Otevření třinácté komnaty k opravdovému.