Petr Šimáček

Ruční česání chmele jsem kdysi nezvládl. Dva věrtele za den, nevydělal jsem ani na jídlo. O desítky let později mi návštěvníci muzea připomněli, jaká to byla dřina.

Kam se podíváme jako první, když nás někdo přitahuje? Myslíme si, že to víme. Jenže pohyb našich očí může být mnohem rychlejší a méně vědomý, než si později dokážeme vybavit.

Ještě je léto, ale někteří už mají vánoční dárky nakoupené. A někteří je mají schované tak dobře, že je před Vánoci už nikdy nenajdou.

Jirka přišel do hospody rozesmátý od ucha k uchu. „Pět švestek je přesně o nás, důchodcích. A měli by to vidět i mladí.“ Tak jsem vyrazil do kina na nový film Jana Svěráka.

České umění zazářilo v Bratislavě. Mezinárodní výstava spojila šest umělců z Česka, Slovenska a Německa a nabídla výjimečné propojení obrazů a hudby.

Letos 6. září by Hana Zagorová oslavila osmdesáté narozeniny. Když si na ni vzpomenu, nevybaví se mi vyprodané koncerty, ale malý stolek na Vinohradech, porcelánový šálek čaje a usměvavá Hanička.

Někdy stačí změnit směr o pár desítek metrů a obyčejné odpoledne se může změnit v zážitek, na který jen tak nezapomenete.

Před třiceti lety jsme na Konopáči běhali za malými dětmi. Letos se tam s nimi vracíme jako rodiče a prarodiče. Nejedeme hledat ztracený čas. Jedeme vytvořit nové rodinné vzpomínky.