Petr Šimáček

Před třiceti lety jsme na Konopáči běhali za malými dětmi. Letos se tam s nimi vracíme jako rodiče a prarodiče. Nejedeme hledat ztracený čas. Jedeme vytvořit nové rodinné vzpomínky.

Věk není omluva pro neohleduplnost. Ale ani pomalejší pohyb nebo nejistota nejsou důvodem k odsuzování. V obchodě se každý z nás na chvíli stává součástí prostoru, který sdílíme s ostatními.

Stačí jeden použitý kapesník mezi rohlíky a obyčejný nákup se během vteřiny změní v nepříjemný zážitek. Nejde jen o hygienu, ale také o ohleduplnost k ostatním.

Do Bezděkova se nejezdí jen za legendárním MiGem-21. Místní muzeum připomíná historii letiště, které sehrálo významnou roli v československém vojenském letectví.

S Karlem Gottem jsem natočil mnoho rozhlasových rozhovorů. Přesto si při výročí jeho narození jako první nevybavím mikrofon ani koncert, ale jednu cestu autem z Prahy do Žatce.

Ve Františkových Lázních jsme nejprve hledali slavného bronzového Františka. Nakonec nás ale ještě víc okouzlilo něco jiného – obří akvárium, po kterém se doslova chodí.

Na pódiu ho zná téměř každý. Já měl štěstí poznat Petra Kotvalda i mimo reflektory. Jedna vzpomínka z roku 2004 podle mě vystihuje jeho charakter lépe než dlouhý životopis.

Krátké setkání v autobuse a o několik dní později návštěva zařízení, kam se ten chlapec vracel. Uvědomil jsem si, že některé předsudky o „pasťácích“ mají k realitě překvapivě daleko.

Jsem tak dobře chráněný, že se ke svým vlastním datům nedokážu dostat ani já. A obávám se, že nejsem jediný.

Stačilo jedno telefonování s neteří jménem Šťastná a obyčejný večer v hospodě se změnil v soutěž o neobvyklá česká příjmení. A ukázalo se, že realita má občas lepší smysl pro humor než člověk.

Kněžice – první energeticky soběstačná obec v České republice předběhla dobu. Po dvaceti letech však řeší otázku, která čeká i desítky dalších podobných projektů.