Pavel Tišnovský

Začneme se zabývat knihovnou PyTorch, která je poměrně intenzivně využívána v oblasti strojového učení (machine learning) a zejména pak hlubokého učení (deep learning).

Součástí standardní knihovny jazyka Go je mj. i balíček net/http, který umožňuje tvorbu HTTP klientů i serverů. V Go verze 1.22 došlo k vylepšení možností tohoto balíčku, které umožňují tvořit webové služby s REST API.

Ukážeme si ovládání dvojice čipů OPL2 (DualOPL2), jak lze na OPL2 i OPL3 využít polyfonii a taktéž ovládání levého a pravého reproduktoru čipem OPL3, čímž se realizuje triviální stereo.

Prozkoumáme, jaký vliv mají hyperparametry modelů MLPRegressor i MLPClassifier na kvalitu natrénované neuronové sítě. Budeme přitom sledovat interní stav velmi jednoduché sítě s pouhými třemi neurony.

Po zvukové kartě AdLib s čipem OPL2 se pro platformu PC začaly vydávat i další zvukové karty. Ty přinesly možnost přehrávání zvuků přes D/A převodník, mnohé taktéž měly A/D převodník (nahrávání).

Popíšeme si aktivační funkce, které lze vybrat při konstrukci neuronových sítí. Taktéž se zmíníme o možnosti výběru algoritmů použitých při tréningu neuronových sítí a jejich vlivu na kvalitu výsledků.

V dnešním článku o tvorbě aplikací na platformě IBM PC si ukážeme, jak lze využít čip OPL2 pro tvorbu složitějších zvuků. Taktéž si popíšeme způsob práce s klávesnicí a ovládání přehrávání zvuků z klávesnice v reálném čase.

Ukážeme si jeden ze způsobů rozpoznání rastrových obrázků. Použijeme obrázky s rozlišením pouze 8×8 pixelů, které lze reprezentovat vektorem s 64 prvky. Takto krátké vektory můžeme využít pro trénink různých modelů.

Zaměříme se na čip OPL2 (Yamaha YM3812), který umožňoval tvorbu hudby s využitím syntézy založené na frekvenční (správně spíše fázové) modulaci. Na PC se jednalo o přelomový koncept a OPL2 byl použit v mnoha hrách i demech.

Budeme se opět zabývat neuronovými sítěmi. Ukážeme si změnu topologie neuronové sítě provádějící regresi, ale například i použití takzvané matice záměn (confusion matrix). Nakonec neuronovou síť naučíme malou násobilku.

Zmíníme se o skromných začátcích rozvoje zvukového subsystému. Tyto počítače se z kanceláří postupně rozšířily i do domácností a společně s vývojem her se i pro ně začaly vyrábět rozličné zvukové karty.

Dokončíme popis blokových a řetězcových instrukcí, které jsou specifickým rysem instrukční sady Intel 8086/8088. Ukážeme si vliv směru přenosu dat a zaměříme se i na problematiku rychlosti provádění blokových operací.