David Tramba

Kolik peněz získá Česko z evropských fondů v rozpočtovém období 2028 až 2035? A kolik z toho poputuje na projekty energetických úspor?

Evropská unie bude od roku 2028 více hlídat splnění „domácích úkolů“ členskými státy a v případě nedodržení milníků bude dotace krátit.

Zavedení nových emisních odpustků, tedy povolenek ETS2, zvýší účty za vytápění více než polovině českých domácností.

Při jednání o záměru Evropské komise se střetávají zájmy ocelářského průmyslu se zájmem odběratelů, kteří by uvítali co nejnižší ceny.

Do energeticky úsporných projektů typu EPC se pouští hlavně veřejný sektor. Velký potenciál snižování spotřeby je přitom také v průmyslu.

Elektřina se v prvních deseti měsících roku 2025 vyvezla z Česka v hodnotě o 36 procent vyšší než loni. Celkově šlo o 45,1 miliardy korun.

Podle dohody s argentinským konsorciem Southern Energy bude německé SEFE odebírat až dva miliony tun zkapalněného zemního plynu (LNG) ročně.

Objevili se noví zájemci o výrobu vodíku s využitím elektřiny z obnovitelných zdrojů v Česku. Patří mezi ně i dosud málo známé firmy.

Stát provozuje stovky energeticky náročných budov, ve kterých se dlouhé roky neinvestovalo a výsledkem jsou zbytečně vysoké účty za elektřinu a teplo.

Zemní plyn je už výhodnějším palivem pro výrobu elektřiny než hnědé uhlí. Důsledkem bude rychlejší odklon od uhelné energetiky v Česku.

Přeprava nákladu po světových mořích a oceánech může být rychlejší a také bezemisní. Stačí přejít od topných olejů na jaderný pohon.

Stát provozuje stovky energeticky náročných budov, ve kterých se dlouhé roky neinvestovalo a výsledkem jsou zbytečně vysoké účty za energie.