Jiří Vítek

Přestaň si myslet, že jsi zodpovědná za všechny. Za jejich životy, za jejich pocity. Že nechceš nikomu ublížit.

Současná doba je velmi rychlá. Peníze - vystupují jako hlavní motor, hledisko, kritérium, aspekt, cíl, snad i zaklínadlo. Najde se čas a místo na projevy jako soucit, pochopení, empatie, poskytnutí opory a pomoci?

Dnes chci mluvit o odevzdanosti. Zvláště v posledních dnech ve mně toto téma rezonuje, neboť je mi dáno prožívat je v praxi každodenního života. Každý den se člověk vydává na cestu.

Tak nám zas končí jeden občanský rok. Nebyl lehký. Opět jsme v něm o rok zestárli, přidaly se další nemoci, další léky…

Stanovení cen není ani tak věcí zákona a trhu, ale spíše morálky a praktického úsilí obchodníků, jak o tom svědčí menší i větší cenové rozdíly. Nalezneme je mezi malými prodejci a velkými prodejními organizacemi, ale i mezi nimi samotnými. Náhoda?

Děti se brzo rozdovádí, nedávají pozor a skočí do dráhy někomu z plavajících dospělých. Ano, k jejich velké „radosti“. Otec se usmál a vypustil výrok: „Jsou to děti“. Co jím mohl myslet? Že děti nemusejí znát a respektovat zásady slušného chování?

Právníci do řešení únosů leckdy vstupují. Ne snad že by někoho sledovali a naháněli, ale často zastupují dotčené strany, protože ony samy by zřejmě nebyly schopny se sejít a uvážlivě jednat. Jasně převáží emocionální procesy.

Bohnický ústavní hřbitov, známý také jako „hřbitov bláznů“, patří k nejzáhadnějším pietním místům v Praze. Desítky let chátral, byl zapomenutý, zarostlý a zasypaný odpadem. Dnes se díky odhodlání Jiřího Vítka, bývalého profesionálního hasiče, dobrov…