Tereza Volmutová

Zhroucení bangladéšské budovy Rana Plaza zůstává mementem. Podmínky, v nichž se šije většina světového oblečení, se od tragédie ale příliš nezměnily. Korporace dál těží z vykořisťování a potlačování práv švadlen a dělníků v textilní výrobě.

Textilní znečištění je v podstatě neviditelné, dopady tohoto „tichého zabijáka“ na životní prostředí jsou však zcela reálné. Stejně jako každodenní tlak na to, abychom oblečení kupovali levněji a častěji.

Uplynulý rok byl v Bangladéši ve znamení rozsáhlých sociálních protestů. Ani jedenáct let po tragédii v Rana Plaza se podmínky pracujících v oděvním průmyslu výrazně nezlepšily. Ten přitom tvoří osmdesát procent exportu země.

V Bangladéši nyní probíhá proces přenastavování výše minimální mzdy. Požadavky odborů nejsou v souladu s představami vlády i zaměstnavatelů. Atmosféra je napjatá. Na život v zemi navíc silně doléhá klimatická změna.

Katastrofa v bangladéšské oděvní továrně odkryla celému světu nelidské poměry, v nichž vzniká móda proslulých značek. Deset let poté je jasné, že na vině je celý systém globálního kapitalismu. Nezměníme-li jej, tragédie se budou opakovat.