Aleš Vavřinec

Když se nedávno jeden kamarád přejmenoval na Šťastného, vzpomněl jsem si na další dva „přejmenovance“, které znám. Co je k tomu v dospělém věku vede? Po výzvě mezi přáteli jsem zažil smršť, sešly se desítky příběhů.

Naučil ses, že láska není zadarmo. Naprogramovali tě, že si ji musíš zasloužit, že se kvůli ní musíš měnit a změnit. Naučil ses popírat sám sebe, potlačovat to, kdo jsi. Naučil ses svoje pravé Já schovávat ve stínu.

Nikdo není větší než ty. A ty nejsi menší než kdokoli jiný. Nevěř tomu vnitřnímu hlasu, který tě o tom přesvědčuje, když stojíš tvář tvář autoritě nebo někomu (z tvého pohledu) úspěšnějšímu.

Bavil jsem se s jedním učitelem o alternativním vzdělávání, když jsem řekl, že syn chodí do velmi originální lesní školky, zpozorněl. Zeptal se mě - co budete dělat, až narazí na státní školství? Nebude to pro něj šok?

Včera do mě narazil jeden citát - neporovnávej se s ostatními, porovnávej se jen sám se sebou a s tím, jaký jsi byl v minulosti. Já si teda myslím, že naše společnost je porovnáváním posedlá a lehce ubrat by jí prospělo.

Skutečné sebevědomí je v mužském světě vysoce nedostatkové zboží. Většina mužů, kteří po něm touží, nemíří přesně. Nemíří k jádru, ale následují iluzi a společenskou představu toho, jak by sebevědomí mělo vypadat ...

Divokost je kvalita, která není mezi muži úplně běžná. Tu a tam přežívají stopy divokosti (samozřejmě teď a tady existují muži divocí, není jich ale mnoho), ale jako celek jsme divokost vyměnili za konformitu, iluzi jistoty ...

Ženy milují muže, kteří milují samotu. Muže, kteří samotu milují, protože z ní nejsou vyděšení, nevyhýbají se jí, neutíkají před ní.Samota je pro ně zdroj poznání, vnitřní moudrosti, síly a klidu. Samota je o nic neokrádá, ale ...

Začalo to docela nedávno, několik dnů zpátky. Přišla ke mně informace, že mám začít psát vztahový seriál pro muže. Tak jsem ten vnitřní hlas následoval a začal. Teď ale cítím, že potřebuji několik věcí vyjasnit.

Ženy si moc nelibují v chlápcích, kteří nedrží slovo, kteří často převlékají plášť svých postojů nebo kteří se vyhýbají udělat jasné rozhodnutí a nést za něj plnou zodpovědnost.

Poslední scéna filmu The King, mladý král těsně před svatbou říká svojí budoucí manželce - chci po tobě jednu jedinou věc - vždycky mi říkej pravdu. Mimochodem moc dobrý film, podívejte se na něj. To samé od nás chtějí i ženy.

Ani získat, ani udělat, ani ho docílit a ani si ho koupit. I když celá naše ekonomika na této iluzi stojí – „kup si lepší věc a budeš šťastný.“