František Čáp

Uznávanému režisérovi se v kuloárech Barrandova říkalo „paní Kršková“. Jak vypadal utajený svět muže, který riskoval kariéru pro Eduarda Cupáka? Unikátní vzpomínka odkrývá dosud neznámé detaily.

Nabídku práce od režiséra, který odešel do zahraničí, jí podstrčili agenti Státní bezpečnosti. Na falešné hranici zatkli Jiřinu Štěpničkovou i jejího čtyřletého syna. Dostala patnáct let a devět z nich si odseděla.

„Nezapomeň na zem, ze které jsi vyšla! Je to matka nás všech,“ říká Babička Barunce v klasickém literárním díle. Režisérovi Františku Čápovi tato slova málem zlomila vaz.

Herečka Jiřina Štěpničková řekla synovi, že jedou do Karlových Varů za tatínkem. Místo toho je čekala past Státní bezpečnosti a roky odloučení.

Telegram přišel 14. srpna 1940. Adresátkou byla čtyřletá holčička, která o měsíc později oslavila páté narozeniny už na place.

Praha zahalená kouřem, osudová láska, kabaretní svět a žena, která se snaží uniknout vlastní minulosti. Noční motýl z roku 1941 není jen starý černobílý film. Je to překvapivě moderní příběh vášně, ztracených iluzí a hvězd, jejichž osudy byly stejně…

Patřila k nejkrásnějším tvářím české kinematografie čtyřicátých let. Odešla na západ, život se jí ale nesmírně zkomplikoval sňatkem s arabským lékařem. Nakonec se znovu provdala, žila v Americe, kariéru však již neobnovila.

Po únoru 1948 zasáhla ideologie i svět filmu. Vznikl Mezinárodní filmový festival pracujících, kde o kvalitě snímků rozhodovala dělnická porota. Jeden její verdikt nakonec vedl k profesní likvidaci známého režiséra Františka Čápa.

Patřil k nejoblíbenějším hercům 40. let, jehož kariéru lemovaly hlavní role u režisérů Friče či Vávry. Po únoru 1948 se jeho osud začal komplikovat kvůli občanskému postoji u soudu s Jiřinou Štěpničkovou, což mělo pro jeho práci fatální následky.

Syn slavné prvorepublikové herečky Jiřiny Štěpničkové se rozhodl jít ve šlépějích své matky, po které zdědil nejen talent, ale i jistou umíněnost. Díky jejímu uvěznění brzy pochopil, že nic v životě není zadarmo a za všechno se platí.

Terezie Brzková ztvárnila ikonickou roli laskavé Babičky, v soukromí se ale chovala k dětem hrubě. Na place pohádky Byl jednou jeden král sprostě urážela Vlastu Buriana a kvůli její loajalitě k režimu se o ní mluvilo jako o možné konfidentce StB.

Do filmové adaptace nejslavnějšího díla Boženy Němcové byla obsazena víceméně náhodou. Stála za tím portrétní fotografie, kterou její strýc ukázal scenáristovi snímku a proslulému písničkáři Karlu Hašlerovi. Devadesátiletá Jitka Viktorínová, dříve D…