Růžena Engländerová

Spojila je tyfová epidemie v ghettu Terezín na sklonku války: „Pamatuju si jen, že jsem slyšela hlasy a jeden říkal: ‚Už jí nechte, stejně do rána nedožije. Nemá smysl do ní něco píchat, léky jsou potřeba pro ty, kdo mají naději.‘ A jiný hlas oponov…

Karanténa, epidemie, izolace, dnes tolik skloňovaná slova, často zněla i před 75 lety na konci války. V prvních poválečných dnech a týdnech nadále umírali lidé – nejen v důsledku přetrvávajícího násilí, ale i na infekční nemoci a z vyčerpání.