Emil Hakl

Původně jsem šel jenom něco vyřídit, je věta, která otevírá mistrovskou povídku Emila Hakla. Zdánlivě náhodné setkání vypravěče s bývalou baletkou se záhy prolamuje v erotický příběh z Prahy konce 20. století. Mimořádný autorův cit pro dialogy, humo…

Je neděle, čas na čtení. Novinky přinášejí těm, kdo se chtějí věnovat písmenkům, povídku spisovatele Emila Hakla. Jmenuje se Restart. Je o Rusech, o nás i jednom baru. Vyšla i v Právu, v příloze Salon.

Dvě postavy bloumající kolem Vltavy vedou nekonečný rozhovor o životě, světě, a o nich samých. Připravil Dominik Mačas. Účinkuje Martin Krupa Hronský. Režie Jakub Doubrava.

Exkluzivně si nyní můžete na Vltavě poslechnout dva zbrusu nové texty spisovatele Emila Hakla, které napsal přímo pro rozhlas. Online budou obě povídky dostupné po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

„Ale víš co? Někdy mě až vochromí touha to všecko zastavit, stopnout, zatáhnout za brzdu. Víš co! Jsem ve věku, kdy mi umíraj kamarádi. Co po nás zbude? Mně by stačilo zůstat tu. Tady na tom rohu. Stát a čumět! Nikam nejít! Nepokračovat, kurňa! Nezh…

Máte rádi mluvené slovo, audioknihy, rozhlasové hry a četbu? Vltava Vám nabízí výběr toho nejlepšího.

„Ale víš co? Někdy mě až vochromí touha to všecko zastavit, stopnout, zatáhnout za brzdu. Víš co! Jsem ve věku, kdy mi umíraj kamarádi. Co po nás zbude? Mně by stačilo zůstat tu. Tady na tom rohu. Stát a čumět! Nikam nejít! Nepokračovat, kurňa! Nezh…

„Ale víš co? Někdy mě až vochromí touha to všecko zastavit, stopnout, zatáhnout za brzdu. Víš co! Jsem ve věku, kdy mi umíraj kamarádi. Co po nás zbude? Mně by stačilo zůstat tu. Tady na tom rohu. Stát a čumět! Nikam nejít! Nepokračovat, kurňa! Nezh…

Máte rádi mluvené slovo, audioknihy, rozhlasové hry a četbu? Vltava Vám nabízí výběr toho nejlepšího.

Nahlédněte za kulisy reklamních agentur, do prostředí efektních sloganů a prodejních frází. Emil Hakl ve svém románu Intimní schránka Sabriny Black evokuje specifickou atmosféru počátku 90. let a čerpá přitom z vlastních zkušeností. Dvanáctidílnou č…

„Ale víš co? Někdy mě až vochromí touha to všecko zastavit, stopnout, zatáhnout za brzdu. Víš co! Jsem ve věku, kdy mi umíraj kamarádi. Co po nás zbude? Mně by stačilo zůstat tu. Tady na tom rohu. Stát a čumět! Nikam nejít! Nepokračovat, kurňa! Nezh…