Zdeněk Jemelík

Kdysi jsem kamarádovi, v jeho zemi významnému oligarchovi, vyprávěl o úspěchu jeho českého homologa, oligarchy Andreje Babiše (jehož jsem tehdy ještě osobně neznal), jenž vybudoval silnou politickou stranu a stal se ministrem financí.

Netečnost či nedbalost státních zástupců může mít velké následky. Bitcoinová aféra by nevypukla, kdyby se státní zástupce vzepřel soudnímu rozhodnutí o vydání počítačů Jiříkovskému. Je toho více.

Díky mediálnímu hluku kolem brněnského sjezdu Landsmannschaftu veřejnosti poněkud ušla zpráva vždy dobře informovaného (ale nevědoucího nic o „kauze Jesenice) DeníkuN o postavení před kárný senát státního zástupce Marka Vagaie (viz 1/).

Autor komentuje výrok Václava Klause, že „lidé žijí“ brněnským sjezdem Landsmannschaftu a vysvětluje možnou rozdílnost názorů, danou rozdílností životních zkušeností

Autor komentuje projednání rezoluce Poslanecké sněmovny proti sjezdu Landsmannschaftu. Událost považuje za cenu, kterou opozice zaplatila za antibabišismu. Nabádá k napravení vztahů mezi politiky.

Hlavně jsem se ale dočkal jiné události, na kterou jsem čekal od odsouzení ods. Jany Nagyové. Protože znám dlouho „své pappenheimské“, předpokládal jsem, že událost najde ohlas v článku na Parlamentních listech, v němž si „přihřeje polívčičku“ „bajk…

Autor se krátce zmiňuje o vyhlídkách na získání vysvětlení postoje xenofobních poslanců při mimořádném zasedání Sněmovny dne 14. 5. Hlavně ale komentuje rozhovor Pavla Buráně na Parlamentních listech.

Vracím se k námětu brněnského sjezdu Landsmannschaftu, který mohl proběhnout neokázale a bez velkého mediálního hluku, kdyby se do věci nevložil předseda SPD a z božího dopuštění také Poslanecké sněmovny, osvědčený xenofob Tomio Okamura a různí s ní…

Autor kritizuje rozhodnutí koaliční rady, která připustila, aby se Poslanecká sněmovna zabývala prohlášením SPD proti pořádání sjezdu Landsmannschaftu v Brně. Odmítá odpovědnost potomků Sudeťáků.