Zdeněk Jemelík

Dlouhodobé působení předlistopadové ideologické indoktrinace může nevhodně ovlivňovat myšlení i dávno po změně politických poměrů.

Autor vydal v r.2010 článek, který použil Ústavní soud k odůvodnění nálezu, jenž byl nepříznivý pro předlistopadové soudce. Dnes autor zjišťuje, že jsou problematické i jiné skupiny „bývalých“

Obvykle potlačím chuť vyjádřit se článkem o čemkoli jiném než o problematice vad trestního řízení. Ale prožitek dvou okupací a blížící se výročí Vítězného února prohlubují mou nevoli nad děním na vnitropolitické scéně, takže jsem tentokrát neodolal.

Vracím se k vymáhání spravedlnosti pro organizovanou zločineckou skupinu, která se koncem ledna 2013 dopustila hrůzostrašného vydírání zlínských podnikatelů, bratrů Lebánkových, a způsobila jim škody, z nichž se dosud nevzpamatovali.

Hysterické projevy v politice včetně výstřelků Petra Macinky brání předsedovy vlády věnovat se užitečným věcem, mimo jiné nápravě stavu v trestním řízení proti pachatelům vydírání Lebánků v Jesenici.

Vlajka prezidenta republiky nese hrdé heslo „Pravda vítězí“ a školáčky učí o Janu Husovi jako o vzoru, jenž se za pravdu nechal upálit. Bohužel věci nestojí tak, že by „pravda“ vítězila vždy a všude zcela samozřejmě.

Prosazení pravdy bývá obtížné. Dochází k němu např. ve sporu o vhodnost prodeje bitevníků Alca na Ukrajinu, v soudním řízení trestním, v kauzách Jesenice nebo Čapí hnízdo.

Autor popisuje dramatický případ matky tří malých dětí, která se nechala vtáhnout do obchodu s drogami ve vězení, hrozí jí vězení a odloučení od dětí.

Byl jsem mnoho let blízkým spolupracovníkem disidenta Johna Boka, předsedy spolku Šalamoun, který se stal mým osobním přítelem. V r. 2017 mě můj guru nechal ze spolku vyloučit.