Vojtěch Koval

Minete odbočku, navigace nabídne objížďku a vy chcete rychle zjistit, kudy vás vlastně vede. Sáhnete po telefonu, několikrát posunete mapu a mobil zase odložíte.

Na přístrojovém panelu se objeví doporučení zařadit vyšší rychlost a řidič poslušně přeřadí. Otáčky klesnou, údaj o spotřebě vypadá příznivě a zdánlivě je všechno v pořádku.

Na každodenní dojíždění elektřina, na dovolenou benzín a minimum starostí s hledáním nabíječek. Právě tahle kombinace přivádí řadu motoristů k plug-in hybridům.

Větší kufr nemusí automaticky znamenat přechod k rozměrnému a drahému SUV. Renault Symbioz se snaží oslovit řidiče, kterým už Captur prostorově nestačí, ale Austral je pro ně zbytečně velkým krokem.

Na papíře mají všechno, co si řidič může přát. Z malého objemu nabízejí dostatek výkonu, ochotně zrychlují a při rozumném zacházení umějí jezdit úsporně.

Auto každé ráno nastartuje, za jízdy nevydává podezřelé zvuky a na palubní desce nesvítí žádná výstraha. To ale ještě neznamená, že bez problémů projde technickou kontrolou.

V předchozím autě vám baterie vydržela osm let. Do novějšího jste koupili podstatně dražší akumulátor a po třech zimách už startér sotva otočí motorem. Co se změnilo?

Dva Volkswageny Golf mohou mít na zádi stejné označení 1.4 TSI, a přitom se pod kapotou každého z nich skrývá konstrukčně jiný motor.

Motor běží klidně, auto táhne jako obvykle a AdBlue jste doplnili před pár dny. Přesto se na přístrojové desce objeví varování, že za několik set kilometrů už nenastartujete.

Na okresce stačí před zatáčkou ubrat plyn a velká Mazda poslušně utáhne stopu. V tu chvíli by jí přes dvě tuny hádal málokdo.