Witold Pilecki

Polský důstojník se nechal dobrovolně zatknout, aby se dostal do Auschwitzu a zorganizoval tam odboj. Dva a půl roku budoval tajnou síť, pak utekl a napsal první ucelenou zprávu o holokaustu. Světu ale trvalo padesát let, než uvěřil.

Během druhé světové války vznikaly na Němci okupovaném území koncentrační tábory, které měly sloužit jako pracovní zařízení, ale ve skutečnosti v nich probíhalo masové vyhlazování vězňů. Přitom dostat se do nich nebylo vůbec těžké – stačil špatný pů…

Witold Pilecki udělal něco, co si nedokáže představit nikdo z nás – nechal se zavřít do koncentračního tábora, aby odhalil, co se za jeho branami děje. Z Osvětimi propašoval první zprávy o holokaustu. Pak ho ale popravili komunisti.

Polský důstojník se nechal dobrovolně zatknout, aby se dostal do Auschwitz a zorganizoval tam odboj. Dva a půl roku budoval tajnou síť, pak utekl a napsal první ucelou zprávu o holokaustu. Světu ale trvalo padesát let, než uvěřil.

Most, který prý neměl vzniknout. Postavený v krizi, navzdory strachu. Golden Gate Bridge jako důkaz, že i nemožné se dá překročit když to někdo zkusí.

Začala téct před víc než sto lety. Od té doby ji dýcháme, nosíme i spalujeme. Ropa změnila svět – a teď se ptáme, jestli bez ní umíme žít.

Dobrovolně šel do Osvětimi, aby řekl světu pravdu. Přežil. A pak ho vlastní lidé popravili za to, že měl odvahu i po válce. Witold Pilecki. Hrdina, na kterého by se mělo vzpomínat.

Vzpomínky na osvobození nejhoršího vyhlazovacího lágru jsou o svobodě, proto letos nebyli do Osvětimi pozvání zástupci Ruské federace, která vede dobyvačnou válku proti Ukrajině a v ruských televizích zaznívají výzvy k vyhlazení Ukrajinců.

Když ji odvezli do věznice, tak si do ní v přijímací kanceláři mohli příslušníci SNB (komunistická policie) kopnout. Následně byla zavřena do temnice, kde ležela na betonové podlaze a poté potratila. O lékařském ošetření se jí mohlo jenom zdát.

Pietními akty na dvou místech ve městě uctili zástupci vedení statutárního města Ostravy památku těch, kdo se stali obětmi nacistické vyhlazovací mašinérie. Učinili tak u příležitosti Dne památky obětí holocaustu. Ten je stanoven na 27. leden, proto…

V současných poměrech by úspěšní byznysmeni Baťa, Škoda, Kolben patřili k miliardářům na úrovni Petra Kellnera apod. Tato trojice má jedno společné, jejich prosperující firmy mají počátek v éře Rakouska-Uherska.

Další z mnoha důkazů, že nacisté a komunisté toho mají jako stoupenci zla hodně společného. Hrdinu, který přežil šílené podmínky vyhlazovacího lágru, odkud se mu podařilo utéct, nakonec popravili rudí zločinci.