Dana Příbanová

Výběr nového mobilu mě tentokrát pobavil. Úspěšně jsem proplula peřejemi technických specifikací. Vyhnula se hovorům s roboty. S radostí si popovídala o nových trendech s přáteli.

To, jak se rozhodujeme má silný vliv na to, jak dobře se nám žije. Vědět na základě čeho posuzujeme ostatní lidi je užitečné. Já bych ráda popsala dva příklady z prostředí, které všichni známe.

V rámci nedělní televizní debaty v ČT předváděl AB neuvěřitelný kobercový nálet demagogických tvrzení a marketingově účinných tvrzení, byť zcela mimo naši realitu.

V rámci prezidentské kampaně a obzvláště jejího druhého kola jsme se všichni stali jejími žáky. Máme tak perfektní příležitost naučit se rozlišovat komunikační fauly v praxi.

V Praze a nejspíš i jinde řádí gang lupičů katalyzátorů. Co taková krádež obnáší pro majitele auta a jaký je čistý zisk pro loupežníka?

Jako dítě jsem byla systematicky strašena hrozbou jaderného útoku. Viděla jsem stovky startujících raket a desítky atomových hřibů. Jen na rozdíl od Putinových hrozeb měly ty rakety přiletět z druhé strany. Inu, časy se mění.

V mediálním prostoru zní téměř jednohlasně, že Putin jedná iracionálně. Nebo dokonce šíleně. Nic není pravdě vzdálenější.

Za mého dětství nám neustále vtloukali do hlavy, že je nutno bojovat za mír. A garantem bylo Rusko, které nás okupovalo. A před naší okupací krvavě potlačilo demokratizaci v Maďarsku a Východním Německu. Pomocí tanků, jak jinak.

Za mého dětství v dobách totalitních nám veškeré injekce píchaly sestřičky. Také to byla jedna z jejich základních dovedností. Při pobytech v nemocnici to platí dodneška.