Ondřej Šebesta

Nazývat věci pravými jmény chce odvahu. Především politici se pohybují na tenkém ledě, protože jim už dávno nejde o ideje, prospěch vlasti či záchranu civilizovaného světa, ale pouze o znovuzvolení.

Na internetu chodí jeho přání k Velikonocům. Natočené v nějakém pacifickém dovolenkovém ráji. Kde zůstala ta krásná česká závist? Jak to, že se ho chystají volit lidé, pro které taková dovolená zůstává neuskutečnitelným snem.

Když je volič dostatečně vyděšen, zjeví se mesiáš, totiž již zmíněný velký Vůdce, který všem bez rozdílu slíbí samá pozitiva a životní jistoty. Zruší, co bylo špatně, všemu rozumí nejlépe, maká 30 hodin denně do roztrhání těla.

Její apel se snažím pochopit už od sobotního večera a nějak mi to pořád nejde. Pokud má žena zájem mít děti, tak jí v tom přece nikdo nebrání. Zrovna tak uznávaná umělkyně jistě sežene peníze na svůj další projekt.

Často si bereme do úst Švýcarsko jako vzor blahobytu a vyčítáme politikům našim, že se nemáme jako ti Švýcaři. Když vynecháme historické, geografické a další důvody a zaměříme se jen na lidi, tak rozdíl je zásadní.

Takže tady nejde o aroganci těch bohatších, městských intelektuálů proti vesnickým, chudším a méně vzdělaným, ale o strach, že v případě vítězství stran typu SPD a ANO, půjdeme slovenskou či maďarskou cestou.

Nesmíme zapomínat na to, že se republice daří velmi dobře, asi nejlíp v její historii. Tím netvrdím, že se nůžky nerozevírají a že nejsou mezi námi spoluobčané, kteří tak tak vycházejí se svými příjmy.

To je nějaký právní stát, když si prezident dovolí peskovat vládnoucí garnituru a vysvětlovat jim, že "pacta sunt servanda"? Tenhle politický amatér nám tady bude zahajovat diskuse? Kdo to kdy viděl!

Jeden by si řekl, proč máme znovu číst o rozpadu Československa, když je to dávno za námi a máme pocit, že o tom už víme všechno. Není to tak úplně pravda; kdo má rád historii a politiku, tak by si tuhle knížku přečíst měl.

Ideálem zpravodajce je mít na každého složku. Čím tlustší, tím lépe. Dnes už to pochopitelně není papírový spis, nebo šanon, ale elektronická databáze. Velkou většinu informací odevzdáváme dobrovolně, aniž bychom si to uvědomovali